Informační list ČÍSLO 10
Zpět na obsah
ASUD OD JARA DO ZIMY
 č e r v e n - z á ř í
Červen

DOPIS NÁM. ROUPCE

Jako odpověď na náš druhý dopis ministru Sokolovi obdržel výbor na konci června dopis nám. Roupce, v němž nám bylo oznámeno, že pověřuje pracovníka MŠMT, aby s ASUD navázal kontakt a dohodl konkrétní spolupráci. Tímto zástupcem se stal Mgr. J. Kořán; k první schůzce došlo na letní škole 1. července, k dalším pak na podzim na jednáních výboru. Tuto vstřícnost jsme uvítali.

Naše korespondence s MŠMT na podzim '98 viz. Korespondence s MŠMT.

ČLENOVÉ ASUD K SOUTĚŽI MLADÝCH HISTORIKŮ (Červen - prosinec)

V průběhu jara a také na letní škole dostával výbor ASUD celou řadu závažných kritických připomínek k této naší jediné historické soutěži - k jejímu pojetí, obsahu, formální stránce i organizaci. Proto vstoupil v jednání s organizátorem soutěže - Institutem dětí a mládeže MŠMT. V červnu jsme byli požádáni o vyjádření k otázkám pro ústřední kolo; na opravě chyb v zadání a klíči se podílelo několik členů asociace. Soustředili jsme připomínky z dopisů i od účastníků letní školy. V průběhu prázdnin jsem je zpracovala a předala IDM konkrétní výtky ze škol (forma: tradiční test nevyhovuje, nedává možnost uplatnit tvořivost, rozvoj dovedností; téma a forma slohové práce nevhod né; náplň: téma nevybráno dobře, literatura nepřiměřená věku účastníků, otázky i mimo téma; organizace: pozdní pokyny, málo času na přípravu, chyby v zadání i klíči aj.).

V červnu jsem se účastnila části ústředního kola v Brně. Protože někteří členové ústřední komise soutěže z předchozího období již měli v úmyslu ukončit své členství v komisi, bylo nabídnuto zástupcům ASUD. Zájem projevilo několik členů, na schůzku výboru do Prahy přijel i kolega Gloser z Poličky; pohovořili jsme o vhodnosti zásadnějších změn - především poskytnout účastníkům větší prostor pro uplatnění vlastní tvořivosti, nápadů, využití poznatků z regionu aj. Témata by měla být volena tak, aby je poskytovala; na zpracování by mělo být více času; postupujícími koly by se měla tematika prohlubovat, nikoliv rozšiřovat. Na větší změny bylo letos málo času, proto jsme se dohodli na dříve stanoveném tématu České země vlády Přemyslovců a Lucemburků a zpracovali jsme zatím jen některé úpravy (vlastní práce dětí, zajímavější forma testu ap.).

Návrhy byly na jednání Ústřední komise SHM přijaty. Organizaci ročníku 1998/99 převzala nová pracovnice IDM PaedDr. Eva Schneiderová. Společně jsme připravili "Zadání úkolů školního kola" pro rok 1998/99, doporučenou literaturu, termíny jednotlivých kol a také dopis, v němž by o další podobě (změnách v pojetí soutěže) měli rozhodnout vyučující, kteří své žáky pro ni připravují. Navrhli jsme dvě varianty: tradiční test nebo nový systém se stanovením ústředního tématu s možností využít regionální historii; součástí by byla vlastní práce menšího rozsahu pro školní kolo a její prohloubení pro další kola.

Rádi přijmeme i další návrhy (lze je adresovat přímo PaedDr. E. Schneiderové, IDM MŠMT, Sámova 3, 101 00 Praha 10, tel. 02/ 71 74 60 98, fax 02/71 74 69 23, e-mail: idm@vc.anet.cz). Podrobnosti (propozice soutěže, otázky) lze získat také i na okresních školních úřadech. Věříme, že se učitelé rozhodnou pro zajímavější - i když pro ně o něco náročnější - variantu a těšíme se, že soutěž v nové podobě přinese užitek i radost.

Milena Sedlmayerová
Červenec

LETNÍ ŠKOLA UČITELŮ DĚJEPISU V PRAZE

Po deváté se ve svém prázdninovém volnu sešli učitelé dějepisu, mezi nimi asi padesát členů ASUD, na FF UK, kde asociace Humanitas pořádala IX.ročník letní školy. Program zařazený na dny 1. - 4. července byl zaměřen jednak na seznámení s některými dalšími historickými osobnostmi a jejich činy (Iva Dérer, Jiří z Poděbrad), aktuální témata (Rusko a Střední Evropa, Spor o smysl českých dějin), zejména pak na nové pohledy historiků a poznatky vztahující se k významným výročím roku (1348, 1918,1948,1968). Program měl stejně jako v minulém roce vysokou hodnotu, kterou v závěru upřímným poděkováním organizátorkám dr. M. Bezchlebové a dr. J. Kohnové ocenili všichni účastníci letní školy.

Výbor ASUDu připravil pro účastníky letní školy - nečleny asociace - stručné informace o naší činnosti a požádal také o odpovědi v několika oblastech: doplnění Ankety 98 o učebnicích, vyjádření k Soutěži mladých historiků, sepsání příspěvku pro připravovaný sborník ze zkušeností učitelů dějepisu, náměty k další činnosti. Poskytli jsme k nahlédnutí Informační listy i další písemnosti včetně materiálu zpracovaného pro ministra školství v roce 1997. Od účastníků LŠ jsme dostali cenné připomínky. Na listu papíru přiloženém k vyjádření návrhů a připomínek se objevovalo i přání zpřístupnit jeho obsah. I když jde o dokument starší, nepropracovaný a "neučesaný", vyhovujeme těmto žádostem (i s ohledem na skutečnosti uvedené před jeho textem); najdete ho v rubrice K problémům vyučování dějepisu.

SETKÁNÍ S PŘEDSEDKYNÍ SLOVENSKÉ ASOCIACE UČITELŮ DĚJEPISU

Spolupráce se současnými členy Slovenské asociace učitelů dějepisu (SAUD) je poměrně dlouhá - ke spolupráci se slovenským kolegou Viliamem Kratochvílem došlo vlastně již při společném prosazování didaktického systému učebnice Středověku (I - III) v l.1987/88, kdy návrh odmítali jak historikové, tak redakce SPN. Mj. díky podpoře tohoto slovenského recenzenta se do učebnice podařilo prosadit alespoň část didaktického materiálu. Se členy SAUD jsme pak blíže spolupracovali v rámci projektu EUROCLIO v roce 1995 v Bratislavě a Praze i jinde a několikrát jsme se setkali na letních školách v Praze i při osobních návštěvách.

Několik let jsme spolupracovali s předsedkyní SAUD Janou Huttovou, která se vloni stala členkou výboru EUROCLIO; v tomto roce dočasně pracuje v Budapešti. V čele SAUD ji vystřídala středoškolská profesorka Katarína Hincová. Tato velmi milá kolegyně navštívila na počátku července Prahu a účastnila se i letní školy učitelů dějepisu. V jejím průběhu se s ní sešli členové výboru, aby se navzájem informovali o činnosti, prokonzultovali plánovaný říjnový seminář i užívání internetu v dějepise (slovenský měl navazovat na náš) a připravili témata k možným společným projektům. I slovenští kolegové mají problémy s financováním ediční činnosti. Podařil se jim však mimořádný projekt - vydání překladů čtyř anglických učebnic dějepisu financované Sorosovou nadací. Jsou to velmi užitečné a zajímavé materiály přinášející aktuální informace jinak učitelům nedostupné. Za učebnice SAUD jsme slovenským kolegům věnovali naše Informační listy, publikaci Didaktické inspirace a také atlasy a pracovní sešity, které autorsky zpracovali členové ASUD.

Ilona Pařízková
Září

Delegátka ASUD na konferenci k 650. výročí UK

MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ KONFERENCE
- "UČITEL A JEHO UNIVERZITNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA PŘELOMU TISÍCILETÍ"

Pedagogická fakulta University Karlovy zorganizovala ve dnech 23.-25. září 1998 mezinárodní vědeckou konferenci. Záštitu nad ní převzali MŠMT - tehdejší ministr školství Jan Sokol, rektor UK Karel malý, česká komise pro UNESCO - Jaroslava Moserová. Konference byla uspořádána v rámci celouniversitních oslav 650. výročí založení nejstarší university ve střední Evropě - University Karlovy.

Pozvaní hosté ( kromě Antarktidy ze všech světadílů ) se zaměřili ve svých příspěvcích na nejnovější vývoj v oblasti vzdělávání učitelů a na výsledky výzkumu problematiky učitelské profese. Ve vystoupení přednášejících byl kladen důraz na vzdělávání učitelů pro rozvoj společnosti, podtržení nové úlohy učitele v měnící se společnosti a význam osobnostního rozvoje učitelů.

Ve středu 23. září v odpoledních a večerních hodinách se účastníci konference shromáždili v aule Pedagogické fakulty; konferenci zahájil děkan PF UK Zdeněk Helus, hlavní referát o vzniku a vývoji UK přednesl Josef Petráň, učitele pozdravila Jaroslava Moserová.

Následující den pokračoval jednáním v plénu, kde jsme si vyslechli, že plánované vystoupení ministra školství Eduarda Zemana se uskuteční až v závěru konference. O problémech našeho školství hovořil Jan Sokol; snažil se vysvětlit tyto okruhy:
- jak motivovat mladé lidi pro učitelské povolání
- liberalizace školského systému
- atmosféra na školách se nemění
- pozornost by se měla věnovat vztahu školy k dětem
- nezapomínat na výchovnou složku
- autorita učitele
Snad některé otázky zněly nově pro zahraniční účastníky, ale českému učiteli nic objevného nesdělil.

Zdeněk Helus se věnoval učitelskému vzdělávání, jeho proměnám, úskalím a perspektivě. Zajímavě vysvětlil, jak UNESCO chce směřovat k osobnostnímu vzdělávání:
1. učit se poznávat – znalosti, vnímavost, motivace
2. učit se jednat – vstupovat do událostí
3. učit se žít společně – pochopit druhé
4. učit se být – tvořivý vztah k vlastnímu životu
Srozumitelné a námi všemi jistě s radostí přijaté výzvy, které by se měly uplatňovat v učitelském vzdělávání, vysvětlil; jen zdali tato krásná teorie se na Pedagogické fakultě uplatňuje v praxi.

Ze Švédska Daniel Kallos přednášel o problémech vzdělávání z pohledu celoevropského. Ve vztahu mezi státem a vzděláváním učitelů jsou v jednotlivých státech Evropy značné rozdíly. Jedním z trendů v západní Evropě je odklon od státních škol.
Trh má negativní vliv na úroveň výuky, zvyšující se nerovnosti ve společnosti se promítají i do vzdělání. O učitelích se zmiňoval v souvislosti s Velkou Británií; učitelé a školy mají větší odpovědnost, nemohou se spoléhat na direktivy shora. Nezávislost učitele má význam pro společenské uznání osobnosti, učitel je zařazen do univerzitně vzdělané třídy.
Mezi mnoha znaky západního školství mne z jeho vystoupení zaujala myšlenka – co s dominantní úlohou angličtiny? Nebude mít tato skutečnost vliv na rozvoj národních jazyků? V cizím jazyce komunikujeme pod úrovní svých schopností. To jsou úvahy, které by i nás mohly zajímat. Ve vzdělání učitelů by měla být rovnocenná složka v odbornosti i v přípravě na práci s dětmi, posílit úlohu praxe.

Další jednání probíhalo v sekcích:
3. Role učitele v měnící se společnosti
4. Nové strategie v přípravě učitelů
5. Profesní dráha učitelů a jejich další vzdělávání
6. Postavení předmětových didaktik v přípravě učitelů
7. Vzdělávání učitelů pro specifické oblasti školství

Účastnila jsem se jednání ve 3. sekci. Zaujalo mne vystoupení Jany Kohnové. Zdůraznila, že další vzdělávání učitelů není dostatečně podporováno těmi institucemi, od nichž by se tato iniciativa očekávala. Učitelé z vlastní iniciativy obnovili státem zrušená vzdělávací střediska. Stát si neuvědomuje, že vzdělání učitelů není jen jejich privátní záležitostí. Jmenovala konkrétní oblasti, které čekají na reformu a připravované změny. Uvedu jen některé z nich: vzdělávání osobnostní, podle předmětů, síť v zdělávacích aktivit, role a možnosti vysokých škol, výzkum dalšího vzdělávání. U atestací je podle J. Kohnové obava z intelektualizace.

Zajímavé postřehy přinesla vystoupení kolegů z Izraele, Melbourne, Skotska, Indie, Řecka a dalších zemí. Připomenu jen některé z okruhů, o nichž se diskutovalo. V Bangladéši je důležitá úloha školitelů i školáků, jedni, aby měli vzdělání, druzí, aby se chtěli vzdělávat. V Řecku, Skotsku a v jižních Čechách se problémem pro mladé učitele stává začlenit se do kolektivu starších kolegů. Angličané a Portugalci si kladou otázku, co je to vlastně kariéra ve školství. Zkuste si odpovědět sami, jak vy chcete udělat kariéru.

Teze jednotlivých přednášek má ve své knihovně ASUD.

Eliška Kunstová
back