| Informační list ČÍSLO 10 |
|
V posledním roce se informace s hodnocením stavu dějepisného vyučování, názorů učitelů a podmínkách výuky značně obohatily jak dopisy jednotlivých členů, tak obsahem více než dvou set hodnotících dotazníků dvou celostátních seminářů, odpovědí na naše otázky položené účastníkům letní školy v Praze a náměty absolventů celoročního kurzu Inspirace D; reprezentují nezanedbatelné procento pražských i mimopražských škol. O tyto názory se můžeme opírat jak ve svých písemných materiálech, tak i v osobních rozhovorech. Alespoň přehledně vás můžeme seznámit s některými z nich.
U společných akcí ve prospěch dějepisu oceňují účastníci vhodnou volbu námětů, kvalitní obsazení přednášek a také dobrou atmosféru na těchto akcích přinášející povzbuzení a pohodu, možnost setkat se s kolegy. Pro naši práci jsou však důležité i další informace.
Jeden z dotazníků představil některé speciální aspekty týkající se podmínek práce v dějepise na školách. Podle odpovědí ze semináře v NM vyplynulo, že neaprobovaně (2 až všechny hodiny) se dějepis vyučuje na 20% školách (dokonce i na dvou gymnáziích). Z učebnic se na ZŠ účastníků semináře užívá v 85 % tzv. klasická řada Práce (ve zbylých učebnice nové řady Práce, Fortuny a Scientie), na gymnáziích z 60% tituly z Práce a v ostatních učebnice Paseky a Fortuny.
Vybavení kabinetu hodnotilo 18% učitelů jako dobré, 67% jako průměrné, 15% jako minimální, špatné. Školy jsou poměrně dobře vybaveny přístrojovou technikou - v 75% mají učitelé k dispozici diaprojektor, v 70% zpětný projektor a v 90% videorekordér. Videokameru může užívat 12% učitelů, CD-ROMy a internet zatím jen asi 7%. Z pomůcek chybí nástěnné mapy - užívá je jen 30% učitelů; potřebnou literaturu postrádá 80% učitelů, diapozitivy 80% a atlasy 78%.
Na školách mají učitelé k dispozici UN (60%), Historický obzor (50%), Učitelské listy a ĎaS (po 20%). Jen 7% škol kupuje Český časopis historický. Pouze vzdělávacích akcí ASUD má příležitost se účastnit 40% kolegů, dalších 8% se účastní LŠ, 6% akcí PC v Praze. 35% učitelů z tohoto semináře má příležitost vybírat si odborné přednášky ve svých okresních městech (PC, muzea, Služba škole aj.), 40% se účastní různých seminářů pořádaných fakultami, SSŠ, SŠ, PAU, ŠÚ nebo PC.
Z obsahu Informačních listů jsou nejlépe hodnoceny ankety, recenze, články z činnosti ASUD, informace o pomůckách, zahraničních akcích, zkušenostech kolegů; členové doporučují více metodických námětů a příkladů z praxe, informací z regionů, metodických materiálů pro 20. století, recenzí, zkušeností z testů na VŠ. K publikování ve sbornících doporučilo 60% kolegů studii o metodách práce v dějepise, 45% soubor příspěvků ze zkušeností z praxe, 43% teoretickou studii o historické terminologii a periodizaci a 15% studii o výuce v zahraničí (překlady zahr. prací). - Nejvíce účastníků - 60% - projevilo zájem o seminář k výročí F. Palackého, 55% návštěvu muzea UMPRUM nebo galerie a 50% exkurzi v archivu UK. Pro další semináře v NM navrhli dalších 23 témat (většinou 1- 2 hlasy). Účastníci kurzu "Inspirace D" navrhují kromě přednášek o dějinách 20. století s novými pohledy a poznatky také více prostoru pro diskuse a informace o nových metodách výuky.
Řada učitelů se kriticky vyjádřila (přehledně nebo i velmi podrobně) k Soutěži mladých historiků, další nabídli svůj příspěvek do sborníku ze zkušeností učitelů nebo svou pomoc při překladu cizojazyčných materiálů, někteří projevili svůj zájem o účast na zahraničním semináři. S obsahem dopisů se výbor seznamuje na svých schůzkách. Některé náměty a nabídky již byly využity nebo realizovány.
Všem, kteří se s výborem ASUD podělili o své názory a nabídli svou spolupráci, upřímně děkujeme a těšíme se na další příspěvky i články do Informačních listů.
A/ KONFERENCE "MLÁDEŽ A HISTORIE" V BRNĚ
O evropském projektu "Youth and History" za účasti respondentů z 29 zemí jsme informovali v IL č. 7 a 8, kdy jsme uveřejnili články Václava Ulvra, delegáta ASUD na závěrečné konferenci projektu v Peczi v září 1997. Zde byly představeny výsledky získané od více než 30 000 evropských studentů ve věku 15-16 let a od 1250 učitelů ve všech 29 zemích. V České republice proběhlo šetření na 42 různých školách ve 46 třídách mezi 1158 respondenty.
Pracoviště, které zpracovávalo a vyhodnocovalo výsledky získané na českých školách - katedra historie MU v Brně - pozvalo na 4.listopad do své auly zájemce o výsledky tohoto velkoryse pojatého evropského projektu. Za ASUD se konference účastnily E. Kunstová a H. Mandelová.
V sále plně obsazeném desítkami studentů PF MU, jejich pedagogy a dalšími učiteli základních, středních i vysokých škol byly předvedeny výsledky několik let trvajícího úkolu - shromáždění a zpracování materiálů mezinárodního projektu. Konferenci zahájil vedoucí katedry dějepisu PF MU doc. dr. Bohuslav Klíma. Úvodní referát přednesl hlavní organizátor projektu prof. dr. Bodo von Borries z Hamburku, který představil smysl i průběh a výsledky této akce. Činnost skupiny řešitelů u nás pak uvedl doc. Klíma, který připomněl úskalí a obtíže práce, ale především vysoce ocenil získané informace; vyjádřil naději, že výsledky budou zúročeny v odpovídajících závěrech, které se stanou pro náš dějepis přínosem.
Po přestávce vystoupili s dílčími referáty členové katedry doc. PhDr. F. Čapka, prof. PhDr. M. Marečková, ing. Mgr. S. Kašpárková, PhDr. B. Klíma a PhDr. K. Štěpánek; seznámili účastníky semináře s jednotlivými tématy. V odpolední diskusi vystoupila se zajímavým příspěvkem paní dr. hab. Grazyna Paňko z Univerzity Wroclav; výsledky dalšího výzkumu vedeného doc. dr. B. Gracovou a pořádaného Ostravskou univerzitou velmi živě a zajímavě představily dvě ostravské studentky. V diskusi vystoupil i kolega Jiří Janeček, učitel ZŠ v Drnholci, který diskusi zavedl do praktické roviny problémů výuky, nedostatečné časové dotace a problematických učebnic. Setkání na půdě brněnské pedagogické fakultě představovalo pro jeho účastníky užitečně strávený den.
Na závěr 2. roku dvouletého grantu financovaného z prostředků MŠMT ČR se na brněnské fakultě dne 14. prosince 1998 konalo oponentní řízení. Byla jsem požádána o oponentní posudek vyjadřující názor učitelů; za historiky zpracovávala posudek k výsledkům grantu doc. PhDr. B. Gracová z Ostravské univerzity. Předsedkyní oponentní rady byla proděkanka PdF MU doc. PhDr. N. Krsková, MŠMT zastupoval Mgr. J. Kořán. V diskusi se hovořilo o tom, jaký užitek by projekt mohl přinést našim školám: mnoho jeho zjištění totiž bohužel nemluví ve prospěch našich žáků a učitelů. Výsledky by se měly stát pro MŠMT dalším podnětem pro změny v pojetí a obsahu dějepisu a v podmínkách výuky.
Vyústěním projektu v každé zemi bude publikace se srovnáním výsledků vlastní země s ostatní Evropou. Takovou připravuje i katedra historie PdF MU. Po jejím vydání se k projektu ještě podrobněji vrátíme. Na tomto místě uvedu jen některé kusé informace o podobě našeho dějepisu vyplývající z odpovědí našich žáků.
Projekt se skládal z otázek utříděných do pěti oddílů: Osobnost respondenta a faktory, které ji pomáhají formovat, Vztah žáka k historii, Sonda do úrovně školní výuky dějepisu, Úroveň znalostí z historie a Názory a přístupy respondenta k vybraným problémům historie
Pokud se týká osobností respondentů, lze mluvit o dobré kulturní úrovni žáků, jejich rodinného prostředí, rozhledu, hodnotovém žebříčku i celkovém rozhledu a pozitivních postojích českých žáků při řešení řady problémových situací. Nejcennější částí projektu byly oddíly 3 a 4 týkající se pojetí a metod práce školy a vztahu žáků k historii. Zajímavé byly i výsledky 2. oddílu. Zvlášť znepokojivé bylo zjištění z odpovědí na základní otázku "Na co se v hodinách zaměřujete?" Zcela bezkonkurenčně "vedeme" v důrazu na znalosti (90% odp.) a převažující metodou školní práce je výklad - to by mělo znamenat, že znalostmi budou naši studentu vysoce převyšovat své západní vrstevníky, o nichž víme, že ve znalostech zdaleka nevynikají. V této položce však jsme pouze srovnatelní - tedy výsledek je neuspokojující. Jen málo respondentů uvádí, že historická látka je posuzována z morálního hlediska s ohledem na lidská a občanská práva (25%), že se neučí chápat dobové souvislosti jako předpoklady k posuzování problémů současného světa (1/3 odp.- 9.místo odzadu).
Z odpovědí vyplynulo, že aktivizující vyučovací metody, práce s dokumenty, diskuse ap. jsou využívány jen sporadicky. Mimořádně velké rezervy prokázalo využívání dějin k vysvětlení současné světové situace a ke zjištění tendencí změn, kde jsme se spolu s Maďary umístili na úplně posledním místě. Pod evropským průměrem jsou výsledky při zkoumání toho, jak se žáci učí chápat tradice, charaktery, hodnoty i úkoly našeho národa i společnosti (u nás 30%, Řekové 75%, Palestinci 65%, Poláci, Portugalci, Ukrajinci 58%). Velmi smutné jsou výsledky projektu v tématu hodnocení významu a ochrany historických památek našimi mladými lidmi. I zde jsme na posledním místě, tentokrát společně s Belgičany (více než 80% žáků vyjádřilo k památkám lhostejný vztah). Toto zjištění by mělo znepokojit nejen učitele, ale i historickou obec a kulturní veřejnost.
Domnívám se, že příčin nedobrého a někde až kritického stavu našeho dějepisu je celá řada: nekoncepčnost výuky bez stanovení cílů a pojetí dějepisu, nedostatečná časová dotace pro dějepis, neuspokojivá situace na trhu učebnic a dalších pomůcek (některé nekvalitní, další zcela chybí), nedocenění didaktiky a metodiky na fakultách připravujících učitele, živelnost v dalším vzdělávání učitelů založeném na komerční bázi, neexistence metodické literatury a metodicky zaměřeného časopisu, cenově nedostupná nová odborná literatura, vysoké procento neaprobované výuky, přílišné pracovní zaneprázdnění učitelů vysokými úvazky a dalšími povinnostmi (suplování, dozory, třídnické práce, jiné činnosti ve škole v rámci specifických programů, např. protidrogových, školních projektů apod.) znemožňující důkladnou a metodicky kvalitní přípravu na vyučování, u mnoha učitelů i druhé zaměstnání zabezpečující finanční příjem nezbytný pro rodinu.
Jsou tu i faktory jiné - proměny hodnotových žebříčků v řadě rodin, nepochopení vedení některých škol pro potřeby vyučujících dějepisu (neumožňující např. další vzdělávání, potřebný počet vyuč. hodina ap.), mediální politika zkreslující skutečný obraz naší minulosti a přinášející pokřivená fakta a malá reakce odborníků na tento přístup, despekt k hodnotám vytvořeným v naší zemi a velkým osobnostem minulosti v některých dílech ap. Každý z těchto důvodů by stál za zamyšlení a vcelku i za větší diskusi.
K projektu se opět vrátíme po vydání sborníku.
V posledních týdnech jsme se mohli seznámit s výsledky práce členů české školní inspekce. Jedna z inspekcí byla zaměřena na zkoumání kvality dějepisné výuky moderních dějin, v druhé můžeme najít pasáže, které se týkají výuky na ZŠ a SŠ obecně i dějepisu. Předpokládáme, že celé tyto zprávy jsou k dispozici na školských úřadech, na školách nebo na internetu a že ministerstvo bude vyvozovat z těchto zpráv příslušné závěry. Chceme zde upozornit na některé pasáže, které jsou mimořádně cenné pro koncipování našich návrhů na nezbytné změny v dějepisné výuce.
Bezprostředním podnětem pro ČŠI k vyhlášení tematické inspekce zaměřené na dějepisnou výuku období po 2. světové válce byla výzva a iniciativa Konfederace politických vězňů a Českého svazu bojovníků za svobodu. Cílem inspekce bylo zjistit, jak je v ZŠ i SŠ pojata výuka této tematiky. Vzorkem bylo 60 základních a 45 středních škol z patnácti inspekčních oblastí. Zdrojem bylo studium dokumentace, řízené rozhovory s učiteli, hospitace v hodinách D, skupinové rozhovory se žáky, dotazník pro žáky (SŠ).
Z výsledků na ZŠ:
| Rozhovory s učiteli: | ti s horší kvalitou projevovali nezájem i odmítání této tematiky a nepožadovali více hodin, ev. by hodiny ještě redukovali; dobří učitelé naopak požadovali zvětšení časového prostoru. |
| Učebnice: | 92% škol užívalo učebnice Nová doba z nakl. Práce; většina učitelů ji hodnotí jako náročnou, příliš detailní, nepřehlednou i jako nevyhovující |
| Zájem žáků o poválečné období: | přibližně polovina učitelů uvedla zájem a zvědavost žáků, zbytek spíše nezájem. |
Hlavní zdroj hodnocení: skupinový řízený rozhovor se žáky
| Žáci: | projevují spíše zájem, ale jen část se v tematice orientuje. Ve třídách menší skupiny aktivních žáků. Nejlepší žáci víceletých gymnázií, za nimi čtyřletých G, SOŠ o málo horší než čtyřletá gymnázia, nejslabší v SOU. |
| Obsah: | nejlepší otázky demokracie a občanství, dále historické kontexty v období ČSR pod komunistickou nadvládou, svět po 2. světové válce. Největší nejistota v diskusi o 50.- 60. letech u nás. detaily znají jen někteří jednotlivci, a to ještě nepřesně, případně v nejasných souvislostech. Pro mnohé byla diskuse novým poznáním. |
| Z dotazníku: | učitelé využívají zájem žáků o tuto tematiku; oceňují význam znalosti historie pro život v současnosti; pro žáky škola spolu s televizí a filmem hlavním zdrojem informací. |
Řešení problémů, které zjistila inspekce, vyžaduje koncepční zásahy MŠMT, tvůrců učebních osnov i samotného vedení škol. ČŠI má k dispozici další detailní poznatky a nabízí jejich využití formou semináře.
Pozn. ASUD: Věříme, že MŠMT takový seminář uspořádá a budeme na něj pozváni. Na závěr poděkování Konfederaci politických vězňů a Českému svazu bojovníků za svobodu za zájem o školní dějepis a snahu přispět ke zlepšení současného neuspokojivého stavu.
ZE ZPRÁVY ČŠI O ŠKOLSTVÍ VE ŠK. R. 1997/98
Z další inspekce týkající se našeho školství vcelku máme zatím k dispozici je údaje týkající se Prahy. Vyjímáme některé zajímavé informace, opět členěné podle typu školy.
Základní školy:
Konstatuje se nutnost maximálně úsporného hospodaření, které je na hranici možností řady škol. V kvalitě vyučování se vedle tvořivých přístupů objevuje i malá aktivita, didaktická nepropracovanost, nízká efektivita a jednotvárnost. Chybí soustavné vzdělávání učitelů, neexistuje ucelený systém dalšího vzdělávání učitelů a jeho začlenění do koncepce rozvoje školy. Zvyšuje se věkový průměr učitelských sborů. Navýšením přímé vyučovací povinnosti poklesla aprobovanost výuky.
Střední školy:
Původní myšlenka při obnovení osmiletých gymnázií, tj. dát výrazně nadaným dětem možnost rozvíjet své schopnosti, se zvolna ztrácí.
Kvalita vyučování je i nadále poznamenána přetrvávajícím konzervativním přístupem k výuce, prioritou je faktografické předávání poznatků. Nedostatečně jsou využívány učebnice, mnohde jsou jen doporučovány, takže je ani všichni nemají, u řady oborů jsou učebnice zastaralé nebo nejsou vůbec. Žáci nejsou vedeni k samostatné práci s textem. Kultura jazykového projevu je nízká, a to nejen u žáků, ale i u některých učitelů.
V tomto školním roce nastává v důsledku úsporných opatření stagnace ve vybavování škol. Personální situace v souvislosti s ekonomickými opatřeními je provázena výraznými změnami ve složení pedagogických sborů - většinou k horšímu. Doporučuje se vytvořit komplexní a ucelený systém dalšího vzdělávání učitelů a funkčního vzdělávání ředitelů.
Na letní škole vzbudily velký zájem materiály, které výbor připravil jednání s ministrem Grušou (viz výše - LŠ). Mezi návrhy se objevovalo přání zveřejnit je pro potřeby učitelů. Tento soupis problémů s našimi návrhy na řešení byl původně určen jen pro informaci pana ministra a podklad k jednání. Mezitím jsme však zjistili, že jejich kopie mají i pracovníci mimo ministerstvo (zatímco tam se nemůžeme dočkat jejich projednání). Přestože jde pouze o pracovní, stylisticky ani myšlenkově nepropracovaný materiál, který měl být východiskem k diskusi, rozhodli jsme se vyhovět přání učitelů a otisknout je v Informačním listě bez úprav - jako historický dokument náležející roku 1997. Ponecháváme i tu část, která představuje předchozí činnost ASUD - možná, že ji může přiblížit např. těm členům, kteří vstoupili do ASUD v posledních měsících.
