- Vědecká rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se na svém zasedání dne 2.3. 1995 seznámila s Generalizovaným učebním plánem gymnázií s osmiletým cyklem, který bude platit od. 1. 9. 1995. Po rozpravě konstatovala, že tento plán poskytuje zcela nedostatečný prostor humanitním předmětům. jejich přetrvávající podceňování musí nutně vést jenom k dalšímu snižování obecně kulturního, a zvláště pak historického vědomí ... rozložení povinných hodinových dotací mezi jednotlivé předměty, ale především sama struktura těchto předmětů jednoznačně preferuje předměty přírodovědné a exaktní ....
Vědecká rada FF UK se cítí ... povinna proti jeho zavedení protestovat....
9.3.1995, podepsán doc. PhDr. Jaromír Černý, proděkan FF UK
- ... Jsme si vědomi, že naše námitky proti omezování výuky dějepisu mohou být vykládány jako výraz parciálních zájmů profesionálních historiků. Samozřejmě nám záleží na osudu naší disciplíny a vědeckého oboru. Jsme však také občany státu a spoluzodpovídáme za intelektuální a morální úroveň dospívajících lidí....
... v dějinách našeho školství nebyla výuka dějepisu nikdy tak omezena jako v přítomnosti, až po ten neuvěřitelný návrh ponechat vyučování dějepisu v posledních dvou třídách gymnázií na rozhodnutí školy....
Nemůžeme nepřipomenout, že (připravované) opatření je bohužel v linii spojované se jménem prof. Bydžovského v meziválečných letech, na niž navazovala praxe školství minulých čtyřiceti let... Žalostný výsledek této snahy je znám. právě skutečnost, že výuka dějepisu byla podřízena potřebám státní ideologie, byla důkazem, že vědomí o důležitosti historie bylo tehdy živé. Indoktrinace minulých desetiletí nemůže být napravena tím, že budeme vyučování dějin nebezpečně omezovat.... V situaci, kdy se hledá způsob, jak vychovávat k odpovědnosti vůči společnosti žijící ve státě, k uvědomělému občanství, při apelování na mravní hodnoty neztotožnitelné jen s prospěchem, zbavujeme se možnosti působit na dorůstající generaci v letech, kdy je ochotna naše apely ještě vnímat.
3. března 1995, podepsáni PhDr. Dušan Třeštík a PhDr. Svatava Raková, Csc zástupci ředitele Historického ustavu AV ČR
- Po zhlédnutí generalizovaného učebního plánu pro gymnázia s osmiletým studijním cyklem jakož i plánů základních školami dovolte vyjádřit nesouhlas s množstvím vyučovacích hodin přidělených výuce dějepisu MŠ.
Domnívám se, že tento předmět nemá pouze naukovou funkci, ale především pomůže obnovovat a napravovat historické vědomí tohoto národa. Pokud bude věnován výuce dějepisu tak malý počet vyučovacího času, jsou všechny řeči našich politiků o morálce národa, o historickém vědomí, o výchově dějinami planými řečmi, nebo alespoň přinejmenším účelovou lží.
Nevím, zda můj názor může nějakým způsobem ovlivnit danou situaci, ale domnívám se, že je mou povinností jej vyslovit.
6. března 1995 PhDr. Emil Kordiovský
- Považujeme za velmi důležité sdělit Vám po delší diskusi naše vážné znepokojení nad nízkou hodinovou dotací dějepisu v učebních plánech. Uvážíme-li, že v minulém režimu došlo k výraznému oslabení společenského vědomí, k řadě deformací ve výkladu našich i světových dějin, pak musíme tento bohužel pokračující trend označit za nežádoucí, škodlivý, který se nám všem musí vymstít....
Z dopisu východočeské pobočky HK, 10. dubna 1995
- ...v prvé řadě to, aby se naší nejmladší generaci dostalo co nejúplnějšího všeobecného vzdělání... nás vede k tomu, abychom Vás požádali, aby se vedení Vašeho ministerstva vážně zamyslelo nad tímto neutěšeným stavem. Jistě jsou Vám známy koncepce školství v jiných evropských státech, kde je humanitním předmětům po právu věnována daleko větší pozornost....
Z vyjádření pracovníků Státního okresního archivu v Příbrami, 21. února 1995
- ...jsem překvapen a pobouřen nad přístupem Ministerstva školství... k výuce dějepisu... Je smutné, že státní orgán zodpovědný za výchovu, morálku i vztah mládeže k naší zemi dokáže tak hrubě, necitlivě přehlížet výuku předmětu, který má vést mladou generaci k pochopení vývoje naší i světové společnosti a současného jejího stavu... Ztráta historického vědomí, neznalost dějin a společenského vývoje, jak to dnes vidíme ve sdělovacích prostředcích, je výsledkem 40 let potlačování historického poznání .... Mladá generace, která potřebuje daleko hlubší poznání naší minulosti, aby pochopila její zápory a klady, aby chápala postavení našeho národa v Evropě i ve světě, do kterého chceme jako rovnocenný partner vstoupit, jak je patrno z učebních plánů, opět základy historického poznání ve škole nezíská. Ptám se, je to omyl, neznalost, přecenění jiných disciplin, nebo záměr? ....
Prosím Vás, vážení, projednejte ve výboru tento problém a pokuste se zjednat nápravu. Je to Vaší historickou povinností vůči této zemi a dluhem nás všech vůči mladé generaci.
Z dopisu I. Šťovíčka, Csc., Praha 26. února 1995
- ...ostře protestuji (jako historik i jako občan České republiky) proti omezování výuky dějepisu ... Žádám o pečlivě uvážené kroky v resortu ministerstva školství; vyzývám poslance ... o nové projednání koncepce všeobecně vzdělávací soustavy ... Rozvinutí tohoto problému může způsobit nenapravitelné chyby v mravní a citové oblasti mladé generace, konečně může vést k úpadku humanitních věd a k diskreditaci našeho státu před vyspělými státy.
Z dopisu Mgr. F. Kotěšovce, 11.5.1995
- ... Je s podivem, že k omezení výuky dějepisu dochází právě nyní, kdy demokratický vývoj naší společnosti umožňuje nefalšovaný výklad historických jevů, kdy lze osvětlit bílá místa dějinách... Vážený pane ministře, nechtěli bychom licitovat, kolika hodinám dějepisu na kterém typu školy se má vyučovat. Žádáme Vás, aby výuka dějepisu na školách zaujala místo, které jí právem náleží. S úctou historici a archiváři.
Z dopisu pracovníků Archivu města Ostravy, 19.4. 1995
- ....znalost naší historie musí být především záležitostí škol a učitelé dějepisu musí mít dostatek času a prostoru pro důkladné seznámení žáků a studentů s dějinami jejich vlasti. Znalost dějin ... se pak odrazí kladně ve vztahu k sousedním zemím, k ochraně památek a dalšího kulturního dědictví....Členové naší společnosti chtějí učitelům dějepisu co nejvíce pomáhat .... rozhodující je však podle našeho názoru ponechání výuky dějepisu pro všechny žáky ve všech ročnících škol.
Z dopisu H. Maierové a K.Bílka za Pekařovu společnosti Českého ráje, 24.3.1995
- Nejen jako historikové, ale i jako pedagogové pociťujeme znepokojení z toho, že se dostává dějepisu zcela neodpovídajícího místa v soustavě vyučovacích předmětů ... Není možno souhlasit s koncepcí vzdělání, v němž dochází k omezení výuky dějepisu na jednu vyučovací hodinu v některých ročnících ... nebo k jeho vynechání. Nejsme přesvědčeni, že případné zvýšení počtu vyučovacích hodin dějepisu vždy zajistí ředitelé škol. Neobstojí ani námitka, že lze zhustit a zjednodušit historické vzdělání ... dějepis musí mít ... odpovídající prostor, tedy alespoň dvouhodinovou týdenní výuku ve všech ročnících ... Proto vzhledem k možným následkům ... si Vás, vážený pane ministře, dovolujeme požádat, abyste zvážil způsob zařazení dějepisu do koncepce našeho školství a prosadil jeho odpovídající začlenění do učebních plánů škol.
Z dopisu deseti členů katedry historie PF JU v Českých Budějovicích, 20.3. 1995
- Jsem mimořádně znepokojen doslova ubohým místem, které se chystá výuce dějepisu... Skutečnost, že výuka dějepisu má končit v sextě a v dalších dvou ročnících záviset jen na rozhodnutí (tedy dobré vůli nebo intelektuální úrovni) ředitele je alarmující.
Lze se vážně obávat, že dnes, kdy u části obyvatel (tj. také rodičů) zcela převažují primitivní výdělkářské tendence a orientace pouze okamžitě využitelné a na pracovním trhu zpěněžitelné znalosti, bude na ředitele takovými rodiči vyvíjen příslušný tlak. Znamená to ničím neomezené riziko, že maturanti budou vycházet ze školy bez poznatků, na jejichž základě se utváří jak humanitní kultura, tak také národní vědomí a národní identita, tedy to, co nám dnes tak citelně chybí. Navržený program eliminace historie v citlivém a vnímavém věku na prahu dospívání, kdy ovšem mladí lidé jsou už intelektuálně s to chápat složitější souvislosti a abstraktní procesy, je nejlepší cestou k hromadné produkci ryze konzumně a technokraticky orientovaných mladých lidí, tj. také většinou lidí občansky netečných. Plody absurdní koncepce se ovšem neprojeví hned, ale až po 10-15-20 letech, až tato deformovaná generace vstoupí do zralého středního věku a na rozhodující místa. Na nápravu pak už ovšem bude pozdě.... žádná z minulých školských reforem... nelikvidovala tak důsledně předmět, bez něhož je výchova k občanské a státní i národní identitě nemožná - jen výuka češtiny to nemůže zvládnout.
Apeluji, vážený pane ministře, na Vaše svědomí lidské i občanské: nepřipusťte takový výchovy pouhých konzumentů, žvatlajících snad dvěma cizími jazyky, ale nevědoucích národa....
Z dopisu prof. dr. J. Valenty, Praha, 2. března 1995