INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 36

CO SE STALO
aneb
NÁŠ PODZIM 2010 A ZIMA 2011

Přehled činnosti

Sborník 12

K NĚKTERÝM AKCÍM PODROBNĚJI

CO NENÍ ZAPSÁNO, JAKO BY NEBYLO…
je název 12. sborníku ASUD, který byl připraven v průběhu roku 2010 a vyšel k 15. výročí ASUD (a 20. výročí založení učitelského odboru Historického klubu). Je uveden ohlédnutím prof. Roberta Kvačka za léty setkávání s učiteli i členy ASUD. Následují čtyři oddíly (70.- 80. léta, 1989-1995, 1995-2003, 2003-2010). Jejich základem jsou kromě osobních vzpomínek, článků z IL a korespondence také zápisy z jednání, seminářů, exkurzí, vyjádření výboru a členů ASUD k aktuálním událostem a dokumentům atd. Je připojeno 21 příloh.
Sborník byl rozeslán členům s tímto IL 36. Pokud by o něj měl zájem někdo další, např. ze starších členů ASUD, je si ho možno objednat na adrese ASUD za 100,- Kč.
VEŘEJNÉ SLYŠENÍ V SENÁTU ČR – VÝCHOVA PŘÍKLADEM III. v úterý 21. září 2010
Hlavním tématem bylo, jak by měla výchovná práce škol předcházet kriminalitě.
Celkem tradičně patřila první část teoretikům. MVDr. Jiří Liška, místopředseda Senátu, slavnostně zahájil slovy: někteří chápou děti jako překážku; chyby hledáme jinde.
Nikolaj V. Palatajkov – z občanského sdružení Palatajkov všechny přivítal a poděkoval.
PhDr. Pavla Doležalová, ředitelka Odboru prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT ČR připomněla, že na školách chybí podpůrné materiály, význ. roli má hrát PPP a neziskovky! Na stranu druhou chybí hlubší průzkumy.
PhDr. Jaromír Jermář, předseda Výboru řekl 3 věty: že by bylo pěkné, aby negativních jevů bylo na školách co nejméně.
Mgr. Jitka Gjuričová, ředitelka Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR – potvrdila, že chybí systém, nápravné programy pro „špatné“ děti, ale je už vybudován informační systém, který propojil organizace. Tedy ve 35 obcích. Paní ředitelka vymyslela meziresortní projekt – program, ale nikdo ho nechce zaštítit, přehazují si ho ministerstva mezi sebou.
PhDr. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů MPSV ČR uznal. že školy hrají velkou roli v primární prevenci, měly by úzce spolupracovat s rodinou i institucemi. Učitelé by měli získat znalosti, ale i kompetence; měla by nastat funkční komunikace se soc-právními orgány.
Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury ČR začíná slovy, že nám řekne „mesidž“ (?!) – prý stejnou jako vlastní – důležitá je výchova ke kultuře, chyba je na straně poptávky.
Uvádějící PaedDr. Jiří Pilař připomíná, jak s p. Palatajkovem v rámci prevence působili – na vyvrhely zapůsobil balet.
Jana Zapletalová, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR označila za chybu, že ředitelé problémy dusí na škole a nejdou s nimi ven. Připomíná: Pozor na věrohodně vypadající omluvenky. Celkově se projevuje malá motivace ze strany rodičů. Jako výrazný jev připomněla zneužívání označení „poruchy chování“ a přitom se nehledají příčiny.
Jiří Pilař v příspěvku Škola je zrcadlem situace ve společ-nosti také připomněl podceňování a nezájem o prevenci. Na mnohých školách je negativní prostředí – chybí motivace pro žáky, především ty s „poruchami“, ale škola musí působit důvěryhodně, podporovat potřeby žáků.
Během přestávky se místa v čele stejně jako vloni vyprázdnila, jen pan Pilař za předsednickým stolkem a pan Palatajkov jako sám voják v širém poli v lavici zůstali.
Jako první jde k pultíku předseda ASUD – text v části Dokumenty.
Mgr. Jaroslav Veselý, předseda Správní rady Nadačního fondu Jičín - město pohádky, zástupce o. s. Paměť a svědomí a Města Jičín – Letošní ročník zahajoval Prof. R. Kvaček pod heslem Národní obrození, neboli pohádka. Příští rok bude v kolokviu heslo „Prevence“.
Naděžda Rezková Přibylová, pedagogická pracovnice Pa-mátníku Lidice souhlasila, že koncepce existují, problém je funkčně je uvést. Na stranu druhou příklad ze života – při společném projektu žáci vybudovali naučnou stezku u bývalého tábora v Letech; během výstavby se čeští studenti sblížili s německými studenty.
Michela Tůmová a studenti Gymnázia Na Vítězné pláni představili projekt Můžu ti pomoct? www.prevence-praha.cz; www.gvp.cz; www.dialog-jesenius.cz; Natáčí se televizní cyklus.
Michal Stanislav všem ukázal Skutečnou ligu školních hudebních skupin; chybí aktivní volnočasová aktivita – je pasivní, mládež jsou konzumenti. Naplnění volného času – hudební aktivity – soutěž a workshop www.t-music-r.cz. Do budoucna chtějí rozšířit záběr – výtvarné umění, tanec, sport. www.skutecnaliga.cz Zaměří se i na dětské domovy.
Dorazila paní magistra Bartoňová, ale protože zase poletí pryč, tak řekne pár slov: je potřeba kontakt s mezinárodním prostředím – hovoří o Comeniu.
Sólistka baletu ND BcA. Adéla Pollertová všechny přítomné zaujala: prý by svůj projev nejraději zatančila, což je škoda, že neučinila, vyzvedla tělesnou výchovu jako formotvorný prvek. Komenský prý ústy této něžné dívky řekl, že příklady táhnou, ona vzpomíná (sic) na život strávený aktivně. Volnočasové aktivity dnešních dětí jsou alarmující.
V průběhu dne zazněly názory počínaje učitelem přes starostu, studenty po baleťačku; široké spektrum, v němž všichni vědí, jak se mají děti lépe chovat. Kdo jim to řekne? Poslechnou ho?
Diskuse. Přihlásil se jen pan z AISIS o minimalizaci šikany, dále projekty Rubikon, Rozumíme penězům – projekty ve školách. Nepotřebujeme učitele obsahů, ale učitele dětí. I on tvrdí, že na začátku je vzdělávání učitelů. Pěkná myšlenka – pravidelně jsme vzděláváni na školách o požárním řádu, nikoliv o šikaně; kolikrát na škole hořelo? Kolikrát byla zaznamenána šikana?
Více na www.minimalizacesikany.cz; Na závěr sdělila paní Hofmanová z ČŠI, že vše sledují; v loňském šk. roce se ztrojnásobil počet podnětů v oblasti šikany a diskriminace. Chyba je v systému, nikoliv na školách. Veškeré podklady budou na netových stránkách ČŠI. Děkuje všem, prevence není nikdy dost.
Pan Pilař poděkoval a rozloučil se s přítomnými.
P. Martinovský
SEMINÁŘ ÚSD: SOUDOBÉ DĚJINY – MÉDIA – POLITIKA. JEJICH MÍSTO V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI
Zástupci ASUD byli pozváni na seminář pořádaný ÚSD AV ČR s podporou Nadace Konrada Adenauera. Konal se dne 4. října 2010 v sále AV na Národní tř.
Jak sami organizátoři semináře zdůraznili, hlavním záměrem akce bylo setkání a diskuse zástupců obce českých historiků a příbuzných oborů nad aktuálními otázkami výzkumu soudobých dějin, politiky paměti (zákon o třetím odboji aj.), resp. politizace historiografie zejména v oblasti československých poválečných dějin a současného mediálního obrazu historického bádání nad nejnovějšími dějinami.
V době, kdy se v parlamentu projednával zákon o III. odboji, sdělovali akademici, že odborná veřejnost již delší dobu pociťuje potřebu systematičtější diskuse o těchto problémech. Seminář byl proto určen nejen historikům a dalším odborníkům z univerzit, výzkumných ústavů, archivů, muzeí a škol a dalších pracovišť, ale i zájemcům z řad českých novinářů. Seminář byl organizován ve formě panelových diskusí. Zaznělo zde mnoho podnětných myšlenek a otázek.
Seminář otevřel Oldřich Tůma z ÚSD.
1. tematický blok:
Stav výzkumu soudobých dějin 20. let po pádu komunismu a společenská role historiografie.
M. Kopeček z ÚSD připomněl, jak je v dnešním post- osvíceneckém společenském řádu důležitá výchova občana. Řeč zavedl i na četbu (velké téma na školách) – četba je základem kritického myšlení! Dále přispěli Pavel Urbášek, Tomáš Vilímek a Pavel Mücke. Jako zajímavé bych vyzvedl dvě myšlenky, jedna že dle pracovníků ÚSD dochází opět k politizaci dějin, jednak že žijeme v době kopií – ofotit se dá cokoliv.
Ch. Brenner z Mnichova zmínila otázku vhodného pojmenování, je například pro dnešní historiografii správné pojmenovávat bývalý režim komunistickým? Jak nazývat aktéry režimu? Měli bychom si uvědomit, že KSČ je sice na jednu stranu všudypřítomna, avšak na straně druhé slouží jako kulisa! Můžeme hovořit jen o jedné straně, když hovoříme o špičce, když hovoříme o vesnické organizaci?
Mohou moderní dějiny vystupovat v roli žalobce? Nebo by se mělo jen bádat? Mohou upravovat současnost? Či ji snad dokonce upravují?
2. tematický blok
Politika paměti a „uzákoňování“ dějin v Česku po r. 1989 ve středoevropském kontextu. Problematika 3. odboje.
Úvodní vystoupení mělo mezinárodní obsazení, svou sympatickou češtinou promluvila paní F. Mayer z CEFRES). Možná tak trochu píchla do vosího hnízda, když si povzdechla, že ve Francii je prostor pro pochybnosti; ano, ten zde často chybí. Na její slova v podstatě navázal J. Cuhra z domácího ÚSD, když nadnesl, že debatovat by se mělo, avšak z výsledků debaty by se neměl stát klacek. S podobnou myšlenkou si pohrál jeho kolega S. Kokoška, který vedle sebe postavil slova odboj a odpor.
3. tematický blok
„Očišťování minulosti?“, nebo její zkoumání? O některých problémech popularizace historického výzkumu ve veřejnosti.
Blok odstartoval M. Vaněk z ÚSD, jakýsi český guru orální historie. Podobně jako někteří jeho předchůdci se ptal, zda musíme mít své hrdiny, neboli jinými slovy, zda má být vše pojmenováno? Jeho dva „přísedící“ u předsednického stolu - Vít Smetana , též z ÚSD) a Dalibor Státník ze SOA Mělník pokračovali v linii zaměřené více na materiální svět, tedy na ekonomickou stránku bádání, na rozdělování financí. V době, kdy je potřeba více dotací určených pro studium moderních dějin je zarazil mj. fakt, že konkurenční orgán – Ústav pro studium totalitních režimů finanční pomoc (dle zákon) na rozdíl od finančně obírané Akademie věd získává.
4. tematický blok
Mediální prostor a soudobé dějiny: obraz nejnovějších dějin předkládaný veřejnosti
Kromě náhledu zástupců médií, mezi nimiž vyčníval projev pana Petra Uhla, se odborníci z Akademie zaměřili především na kritiku mediálně známých výtvorů Ústavu pro studia totalitních režimů, totiž jejich DVD k rokům 1968 a 1989.
Vystoupení J. Železného z ČT, v němž se snažil přítomné přesvědčit o nezaujatosti a objektivitě zpráv vyvolalo šum v sále.
Závěrečný 5. tematický blok
vedený Tomášem Vilímkem se zaměřením na výuku a didaktiku nejnovějších dějin na školách,
od něhož jsme si ve výboru ASUD slibovali, že pomůže rozpoutat zájem o výuku moderních dějin a podnítí například nějakého zdejšího historika k práci o moderních dějinách, se spíše proměnil v kritiku – výčet nedostatků obou DVD vytvořených v ÚSTRu. Příspěvek ASUDu sice zazněl, avšak ve svém praktickém zaměření pro účely didaktické zůstal naprosto osamocený. Jeho text najdete v části Dokumenty.
Den strávený v prostorách Akademie věd byl v jistém ohledu naplněn pozitivní energií, v důstojném prostředí zde zaznělo velmi mnoho myšlenek, jimž by příslušelo větší publikum. Bylo na škodu, že se především mladí kolegové, kteří mají co nabídnout ze své badatelské činnosti, nechali strhnout (sice oprávněným) pocitem nespravedlnosti a dali průchod svému hněvu.
P. Martinovský
SEMINÁŘ O UČEBNICÍCH MODERNÍCH DĚJIN MŠMT – ÚSTR 22. 10. 2010
Dne 22. října se na půdě detašovaného pracoviště MŠMT U Lužického semináře konalo setkání několika vyučujících základních a středních škol, přednášejících na vysokých školách, pracovníků různých ústavů (VÚP) a ministerstva.
Ředitelka odboru 22 Jiřina Tichá obstarala úvod s tím, že bychom si více měli všímat toho, jak se dějepis učí ve světě a jak u nás. Na ni navázala pracovnice tohoto odboru Marie Rauchová, která připomněla, že v posledním období došlo ke zvýšení zájmu o praxi; loňská Telč (viz IL 34) otevřela cestu názorům lidí z praxe, neboť hlas učitelů základních a středních škol je pro MŠMT důležitý.
Seminář nabídl hned několik názorů na podobu učebnic.
První blok přednášejících zahájil Karel Činátl z ÚSTRu, který se věnoval několika tématům, z nichž každý by vystačil na samostatnou konferenci:
Helena Mandelová ve své prezentaci věnované učebnicím nejprve připomněla, jak složitě vznikala jedna z nejoblíbenějších a podle vyučujících i nejzdařilejší učebnice poslední doby, totiž Hroch a Mandelová: Středověk I. – III. Po té se zahleděla do přítomnosti a představila poslední řadu učebnic z nakladatelství Dialog pro 6. – 9. ročník ZŠ (a stejné ročníky osmiletých gymnázií), při jejichž tvorbě zúročila své celoživotní poznatky a připravila pomůcky nabízející rozmanitou škálu podnětů pro výuku. Sérii knih doplňuje CD s obrazovým materiálem.
Pro slovenského kolegu Viliama Kratochvíla by měla učebnice poskytovat „metodicko-pluralitní podnět“ jak pro žáka, tak i pro učitele. Nová učebnice by se měla stát multiperspektivní. navázal na vystoupení kolegy Činátla připomněl, že při výuce dějepisu „je potřeba více pohledů“.
Na učebnici pro střední školy se zaměřil Jaroslav Pinkas. On by se v souladu se západními učebnicemi více zaměřil na karikaturu – nabízející možnost interpretace, v níž vidí cíl. učitel by pak měl vystupovat jako moderátor. Žák by neměl informace jen přijímat, měl by se nad nimi zamýšlet.
Chomutovský středoškolský pedagog Josef Märc přednesl několik námětů, které ho napadly při porovnávání českých, německých a francouzských učebnic. Napadly ho otázky, s nimiž obohatil dnešní sezení: Jak redukovat výuku? Jak do učebnice (ale třeba i do hodiny) dostat „vše potřebné“. Kolik stran je dostatečných na téma? Deset? Dvacet? Neopomněl připomenout otázku výuky dějepisu od 5. třídy. Své otázky aplikoval na téma šoa. Nepostačí téma charakterizovat 4 slovy: Definice – Diskriminace – Deportace – Likvidace?
S jiným názorem přispěl Pavel Martinovský, který seznámil přítomné s postupy při výuce žáků se specifickými poruchami učení. Dějepis se v těchto třídách učí především jako příběh. Základ případné učebnice pro žáky s SPU by měly tvořit obrázky napomáhající žákům vyprávět děje, popř. skupiny obrázků vybízejících hledání a vyvozování názoru; text navrhl různě barevně odlišit.
Jestli potřebujeme ve 21. století učebnici? se ptala Hana Havlůjová. Pomůže tištěná pomůcka vytvářet souvislosti? Vysvětlí, proč se co děje?
Pro současné děti je zdrojem číslo jedna internet. Což je dvojsečný názor. Všechno na něm najdeme, je tedy zbytečné se do něho dívat... Nespoléháme se na internet až příliš? Majiteli informací byli donedávna učitelé... Nyní jím jsou Google a wikipedie! K čemu jsou učitelé?
O tom, že v učebnicích se velmi často pomíjí regionální dějiny se přijel zamyslet Radek Kotlaba od Mladé Boleslavi. Leckdy stačí projít okolí školy a námětů k výuce dějin je dostatek. nemusí se jednat jen o památky, ale například o osudy obyvatel.
P. Martinovský
KONFERENCE PANT/ MŠMT „I mlčení je lež“
Ostrava 9.- 10. prosince
[ Obsáhlý referát o konferenci najdete na zvláštní stránce. ]
Zápisky zpracoval Pavel Martinovský, dílčími informacemi je doplnila Lada Boháčová (c) ASUD. Oba autoři se snažili výroky zapsat dle nejlepšího vědomí a svědomí; pokud došlo ke zkomolení, popř. opomenutí nějakého zásadního charakteru, oba se omlouvají, neučinili tak záměrně s cílem kohokoliv poškodit! Podrobné informace z Ostravy by měl přinést sborník PANTu.
back