Zápisky zpracoval Pavel Martinovský, dílčími informacemi je doplnila Lada Boháčová (c)ASUD. Oba autoři se snažili výroky zapsat dle nejlepšího vědomí a svědomí; pokud došlo ke zkomolení, popř. opomenutí nějakého zásadního charakteru, oba se omlouvají, neučinili tak záměrně s cílem kohokoliv poškodit! Podrobné informace z Ostravy by měl přinést sborník PANTu.
09:19 zahájeno
Slova se ujímají dvě pohledné moderátorky, Monika Horsáková z Českého rozhlasu a Kateřina Huberová z České televize Ostrava.
Kolegyně z Olomouce: Učitel se nepohybuje ve vakuu – jeho antikomunismus naráží na realitu okolí; Kolegyně z praxe: Například v nedávno vydaných Mýtech je negativně pojímáno téma o jídelnách, dojídání, jak tam stála ta přísná soudružka – ale i dnes se dětem říká, aby se dojídalo, neplýtvalo, když jinde trpí hladem, jak třeba připomněl papež; máme kritizovat výstavbu socialistických sídlišť, na druhou stranu tam hromada žáků bydlí?
Z. Beneš: Podívejme se na dobovou kvalitu jídla? – třeba v hospodě...
Nesouhlasí s K + Č, že odsunu a holocaustu je věnováno dostatek prostoru, což prý oceňují i Němci(!!!)
K. Činátl: Ne že by se neučilo, ne že by bylo málo pomůcek, ale otázka zní, jak se to učí, jak je to součástí dějin, ne aby to byla jakási „třešnička na dortu“.
B. Gracová z Ostravské univerzity, PgF: Není pravda, v Ostravě se těmto tématům věnujeme hodně, u nás se nedotazovali...
J. Pinkas: Ano, ale vy jste výjimečné pracoviště; výsledky na základě svých kurzů a NIDV.
Paní učitelka ze střední školy Šumperk: Snaží se učit soudobé dějiny, ale je to vše odvislé na znalostech ze ZŠ, avšak ty jsou různé (někdy hrůzné).
Opět Kolegyně z praxe: Pozor na silnou kritiku minulého režimu, pozor na sociální problematiku; Touží po odpovědi – ale neustále říká: Jak to zařídit, abychom ukázali, že totalitní režim špatný...?
V. Kratochvíl: To není jednoduché – dát mnohostranný pohled, více každodennost, nejde o to, zda je režim pravicový / levicový, jde o každodennost!
Ona: To je přitažlivé, ale jak to udělat, aby žáci odmítli režim?
J. Pinkas: Dějepis není forma politické propagandy; smyslem není hotová odpověď, ale provokovat žáky, aby sami se pídili, ne upevňovat, avšak znejisťovat; Klíčovým hráčem je učitel, jde o to, jak daleko postoupí, dějepis není naukový, měl by naučit myslet o dějinách. Spíše to je o provokaci k hledání odpovědí.
Nejvíce se naučíme to, co učíme někoho jiného.
DVPP bylo na Ostravsku špatné, PANT zlepšil;
Ale chybí i pohled z druhé strany – chodí málo učitelů; i když jdou kurzy zdarma, učitelé nechodí – měly by se vyhotovit podmínky! Řada učitelů tam přijde, ale nechtějí (pošle je tam ředitel) – není systém .
Nabídka ne vždy dobrá – otázka, co škola (učitel, ředitel) potřebuje.
Chybí centrální vzdělávací systém
Připomněl čtenářskou gramotnost žáků, jak v testech žáci a studenti propadli.
Učitel z Ostravy: učí druhým rokem; připomněl snížení peněz na kurzy DVPP. Ve škole platí, že „peníze jsou až na prvním místě“.
L. Boháčová: Připomněla činnost ASUD; učitelé to oceňují. Nabídky ostatních jsou „zlatokopecké“, drahé – musí se vybírat a na škole si hodnotíme.
Z. Beneš: Němci se diví, že nemáme jednotný vzdělávací systém DVPP – souhlasí s Ladou Boháčovou!
H. Mandelová: Navázala na Beneše, připomněla další státy, třeba v Řecku po 3 letech se musí učitelé dál vzdělávat; jinde mají povinnost – třeba účastnit se semináře dle zájmu! Podle vydané brožury o DVPP v Evropě tím, že nemáme povinné další vzdělávání jsme unikátní, pochválila včerejšek – ale i zde jen malá část učitelů, zbylí považují rozvíjení poznatků za zbytečné – to jsou ty školy, o nichž se objevují negativní informace.
Ohlas: Ale to je nechuť celé společnosti; je tu touha po penězích, nikoliv po poznání
M. Rauchová: Ve školském zákoně – je to v kompetenci ředitele, je to povinnost; MŠMT podporuje pomocí metodického pokynu, ale i finančně, jsou i dotace; problém je v každém učiteli jednotlivci a v osobě ředitele školy; existují webové stránky.
Konferenciérka: Bude garance některých webů?
R: Zatím ne, ale podporuje portál RVP, kde jsou metodické materiály
J. Pinkas: K motivaci: procento učitelů, kteří chodí na DVPP je malé; je pro standardy a kariérní růst
(šum překladatele)
Studenti mají 60 hodin souvislé praxe, mají trojstupňový systém; 150 hodin didaktiky (v 5 semestrech po 30 hodinách).
Spolupracují s muzei, archívy...
Scházejí se každoročně v Toruni , kde se projednává nějaké téma.
Učitelé mají v přepočtu 18 tisíc korun a cca 2 tisíce osobní příspěvek. Ale...
Učitel po 9 měsících (stáž) dostane smlouvu na dobu určitou a po dvou na neurčitou; za další tři roky se stane diplomovaným učitelem.
zavtipkoval, že hranice neexistují, ale je ze zahraničí
Na Slovensku je dějepis ve společenských vědách spolu se zeměpisem
Žáci si kladou otázky a používají je na osvojování daných významů, které souvisí s řešením základních operací (s historickým časem; s historickým prostorem; s historickými fakty, událostmi, jevy a procesy). To je důležité: Umět si položit otázky, v tom je umění – to je specifikum tohoto předmětu. (při vymezování předmětu zkoumání; hledání relevantních informací; verifikování; strukturování výsledků).
Jejich „RVP“ má pojmovou strukturu: Tematický celek – obsahový standard (pojem) – výkonový standard žáka.
Připomněl jako posledně úpravu řeckých dějin demokracie – olympiáda – kultura.
Po přestávce doplnila pí. Stinia svůj příspěvek, na což reagovala pí. Mandelová, že Polákům máme co závidět, čímž vystihla obecný názor. Jak je to s materiály, protože u nás se k nim dostávají především účastníci kurzů, tedy omezený okruh;
Paní Stinia potvrdila, že v Polsku je pro učitele – vše zdarma z instituce Paměti národa; série metodických příruček je zdarma do všech škol. Ale i tam jsou materiály ze seminářů a konferencí – ale účast na seminářích je zdarma.
Tůma na Kratochvíla: Je štátný vzdělávací program závazný? Do jaké míry?
Kratochvíl – Ředitel může udělit v rámci disponibilních hodin i hodiny navíc; Musí se odučit, co je v programu; ale celkově poklesl počet hodin: 1x týdně v 6. – 8. třídě a jen v 9. třídě dvě – to je handicap. Je zde přísná politika schvalování učebnic: v podstatě na základě konkursu vypsaného ministerstvem. Za 20 let jen 24 učebnic, u nás více jak sto(!) Zákaz alternativních učebnic. To je odvrácená strana.
Předání Ceny Jaromíra Šavrdy Václavu Havlovi proběhlo netradičně formou videozáznamu z reálného předávání. Ač pan Havel nebyl přítomen, všichni v sále mu zatleskali.
Pár slov o p. Šavrdovi, řeč jeho ženy.
Slovo pomůcka (pro výuku) – je to krásné české slovo – má pomáhat. Pomůckou je i jedna fotografie, ukázal konkrétní fotografii palestinského chlapce zatčeného izraelskou policií.
Později ukáže 2. obrázek – Palestinci posílají děti házet kameny po izraelských policistech. Sami se schovají do pozadí. Kdo je viník? Kdo je oběť?
Fotografie vedle sebe, co když je prohodíme?
Klasická učebnice – základní souhrn: co by D měl do české školy přinášet;
Důležitá osobní zkušenost – učebnice pro žáka a rodiče.
Připomněl práce chlapců z ÚSTRu, hlavně kritiku – možná se nepolemizuje o dějinách, ale dějepise, to je chyba, sklouzáváme do omylu, jak vypadají učebnice (pomůcky), tak vypadá dějepis – ale nikdo není schopen říci, jak se s těmi učebnicemi zachází.
Učebnice F. Čapka: Dějepis, moderní dějiny (Nová škola 2010), otázkou jsou doplňující materiály? Kategorie „zajímavosti“. Jsou např. údaje o počtu Židů zahynuvších v KT zajímavostí?
Tvořivé úkoly: ne všechny jsou úkoly.
Kdy je obrázek (fotografie) pomůckou?
Okolnosti vzniku, retuš (historizace)? Vhodné otázky (didaktizace)? Zařazení do nějaké širší činnosti (konceptizace).
Historie není jenom jedna, ale ani učitel dějepisu není jenom jeden.
Nutnost spolu komunikovat my z VŠ, MŠMT, učitelé.
Jak zkrotit historický materiál, aby se stal pomůckou?
Konferenciérka: Jak by měla vypadat učebnice?
1/3 text, zbytek další materiály jako francouzsko-německé učebnice.
Kolegyně z praxe: Deník referendum – ať si přečteme.
L. Boháčová: O tom, že některé učebnice ZŠ – SŠ jsou téměř stejné včetně fotografií.
Pan Krejčí, doc. na PgF: Učitelé středního věku tu téměř nejsou. Před 30 lety vyšla studie o školních učebnicích (jsou tedy asi jiné). Položil otázku – Existuje dnešní teorie školních učebnic? Nikdo se nepřihlásil.
B. Gracová – no jsou, třeba Průcha; potvrdila slova L. Boháčové – jsou opsány celé pasáže! Prostřednictvím známého ikonického materiálu – ano, ale opakovat, ne vysvětlovat. Je to úkol!
Učitel D a SpV: Vítal by více dokumenty a pomůcky pro učitele – viz třeba jako ty Märcovy
Pepa???? souhlasí, zkoušel sledovat, kolik materiálu je, základní servry – je všeho hodně, učitel jeden a času málo...
Současný stav komunikace v oblasti didaktiky mezi všemi stupni škol je nedostatečný (po emajlech, facebook) – mj. pracovní přetížení učitelů; absence motivace; malý zájem ze strany vedení; nesystematičnost; malá prostupnost a zájem o komunikaci napříč vzdělávacím systémem; nedostatečný systém příkladů dobré praxe; absence financí na nadstandardní aktivity; rivalita mezi školami, málo dostupný systém dobrých příkladů z praxe).
Kolega z Ostravy Proč není VŠ zřizovatelem ZŠ? Ráno by se učilo, odpoledne na semináři rozebíralo...
Proč studenti nechodí suplovat do škol (levné, studenti nasají atmosféru).
Z. Beneš To je starý sen, mít vlastní školu, bylo by to ke zkvalitnění škol...
V. Kratochvíl Ano, kdo učí didaktiku, ať učí i ve škole
M. Rauchová Existují fakultní školy – ty spolupracují s pedagogickou fakultou. Nová oborová akreditační komise o co jde ???
H. Mandelová: Beneš se zmínil o chybějícím centrálním periodiku – je těžké a náročné na čas vyhledávat materiály a vyznat se na www stránkách – periodikum by mohlo řešit i otázky praktické, šířit materiály a informace.
Z. Beneš Rozběhla se diskuse a „obviňování“, proč jsou/ nejsou/ a kde jsou studenti na školách, každý má trochu jinou zkušenost; MŠMT a zástupci fakult se samozřejmě brání!!! Mimo jiné (právem) nedostatkem financí.
V. Kratochvíl Je to v zájmu státu – V Německu mají mentory.
Dobrý den, vážené dámy a pánové,
situace je v podstatě složitější, než vypadá; podle původního scénáře jsem měl otvírat druhý den, a proto jsem si připravil několik otázek, na něž jsem očekával odpovědi a čekal jsem velkou diskusi*. Předevčírem, když autoři tohoto setkání zveřejnili výslednou verzi, tak jsem se ocitl úplně na konci, respektive před projevem pana ministra, nebo někoho z ministerstva. Tudíž se situace otočila a v průběhu dnešního dne jsem si zapisoval a nebudu tedy svými otázkami uvádět, avšak shrnu, co se zde v podstatě dnes řešilo. Myslel jsem, že to řeknu přímo panu ministrovi, ale on tu není, tak snad těm ostatním, kteří jsou zde z ministerstva.
Když jsem jel seshora z kolejí, kde jsem nocoval, kolem stadiónu na Bazalech, uvědomil jsem si, že my Češi jsme fanoušky sportu, zde v Ostravě zvlášť, především pak fotbalu; proto mne napadlo přirovnání ministerstva a fotbalového týmu. Jak jsme se zde vzájemně ujistili, nemůžeme říci, že by ministerstvo školství a mládeže v souvislosti s výukou moderních dějin pracovalo zcela špatně. To říct nemůžeme. Připomíná nám to možná fotbalový tým, který má dobrou obranu a relativně slušný střed, ale myslím si, že se shodneme na tom, že ministerstvu chybí takový ten jistý tah na branku. A možná právě proto jsme se zde setkali, abychom jim poradili, protože všichni rozumíme fotbalu, jak a kudy dál.
Když dovolíte, mám zde připraveno několik otázek:
Nebyla by žádoucí garance 2 hodin dějepisu v 9. třídě pro výuku moderních dějin?
Myslím si, že nemá cenu zpochybňovat dotaci hodin na základní škole, můžeme možná trochu polemizovat o situaci na školách středních, především na středních odborných školách a na učilištích, nicméně rámcový vzdělávací program funguje, je to zákon a platí. Proto si pouze dovolím položit otázku, zda by nebylo v zájmu věci jakýmsi dodatkem garantovat dvě hodiny dějepisu v deváté třídě s tím, že by se tato garance týkala výuky moderních dějin. Pak by se nemuselo stávat, že bychom zůstali „viset“ někde na Dukle, nebo u SNP, nebo kdekoliv jinde, že by se snad dobrala látka až do konce. To je otázka první a to zde také zaznělo.
Nemělo by MŠMT iniciovat vydání komplexní metodicko-didaktické příručky?
Otázka druhá, která zde také zazněla – zde v Ostravě, když se zeptám, jestli existuje nějaká moderní metodicko-didaktická pomůcka, předpokládám, že hromada místních lidí bude znát již zde zmíněnou práci paní Gracové a paní Labischové „Příručka ke studiu didaktiky dějepisu“, nicméně otázka jiná by byla, kdybychom seděli někde v Liberci, nebo v Plzni, nebo třeba v samotné Praze, odkud jsem přijel, tam onu příručku v podstatě nikdo nezná. Chtěl bych nadhodit otázku, zda by ministerstvo nemělo zájem tuto příručku, nebo nějakou jinou, velmi podobnou šířit, popřípadě zastřešit její vydání, aby se dostala do rukou co největšího počtu jak studentů, tak především učitelům na školách, kde podobné příručky chybí. Metodické příručky jsou staré dvacet i více let. Takže to je druhá otázka.
Měla by opodstatnění základní příručka s výkladem základních i sporných momentů moderních dějin?
Nyní pojďme ke třetí otázce. I když zde přímo nezazněla, měl jsem pocit, že v některých příspěvcích bylo toto téma naznačeno. Máme učebnice, myslím si, že po této stránce je situace pravděpodobně lepší než na Slovensku, jak jsme zde slyšeli, ale existuje mnoho kontroverzních témat moderních dějin, která nejsou v učebnicích dostatečně, nebo dobře zastoupená. Otázka zní, zda by neměla existovat nějaká základní příručka, která by byla pro žáky i jejich rodiče, aby se žáci mohli učit i doma, aby i ti rodiče, kteří slyšeli dějiny kdysi dávno úplně jinak, aby se v tématech vyznali, aby byla kontroverzní témata vysvětlena, aby bylo naznačeno, kde se dají hledat další podklady pro toto téma. Samozřejmě by mohla příručka sloužit i jako jakýsi univerzální výchozí text pro všechny učitele, neboť (jak zde bylo řečeno) na každé škole se učí dějepis trochu jinak – neboli bylo by zde základní pensum informací a základní fakta, jak vnímat moderní dějiny. Pokud je to v zájmu naší společnosti – ministerstva...
Na stranu druhou, musí učitelé trávit hodiny vyhledáváním pomůcek vhodných k výuce?
A s touto otázkou souvisí otázka čtvrtá – na stranu druhou se ptám, na co se již ptali mí kolegové, zda je zde učitel opravdu od toho, aby trávil hodiny a hodiny nad internetem a lovil v knihách a sháněl pomůcky (schválně jsem zvýraznil slovo pomůcky), které by sloužily k výuce. Protože víme, že v jiných státech to funguje tak, že učitel například dostane určitou krabici – balík, kde možnost pomůcky lehce získat.
Nemělo by MŠMT zpřehlednit / zpřístupnit systém DVPP? - vytvořit motivační systém?
Další otázka, která zde zazněla, je má otázka pátá, zda by ministerstvo nemělo zpřehlednit a zpřístupnit systém dalšího vzdělávání, popřípadě vytvořit nějaký motivační program. Samozřejmě bylo by pěkné, kdybych do presentace ještě připsal „zajistit peníze“, neboť nedostatek peněz je velikým problémem na mnohých školách; také jsem zašel za paní ředitelkou, že jsem si našel pěkný kurz, ona řekla – to je dobře, to ti chválím, jeď tam, když jsem řekl o peníze, začala se smát, protože samozřejmě žádné nemá. Chybějící finance jsou problém řady škol, peníze samozřejmě chtít po ministerstvu nemůžeme, pochopitelně: je jasné, že tento stát je v současné době ne v krizi, ale není na tom příliš dobře, je nesmyslné žádat po ministerstvu, aby každý učitel dostal nějakou dotaci na další kurzy. Avšak myslím si, že tím zpřístupněním a zpřehledněním systému by se mnohé vyřešilo. Což znamená zviditelnit systém akreditací, vybrat pouze ty správné organizace.
Nemělo by být MŠMT prostředníkem mezi pedagogy z praxe a pedagogickými fakultami (univerzitami)?
Poslední, šestá otázka, což je v podstatě reakce na poslední diskusi, jež zde proběhla – a to je skutečná otázka: Tím prostředníkem mezi pedagogy z praxe a pedagogickými fakultami nebo univerzitami, zda by tím prostředníkem nemohlo být právě ministerstvo? Možná že by vytklo nějaké otázky, další podotázky samo, nějak způsobem by iniciovalo učitele samo, aby se zapojili do dění a tak dále.
Já si myslím, že nemá cenu zdržovat, původně jsem měl připraveny čtyři stránky, ale pouze bych opakoval, co zde již zaznělo, a váš čas je zajisté drahý, navíc si myslím, že by bylo lépe, kdybychom vyslechli především ty, které jsme zde - nechci říci kritizovali, ale kterým jsme radili, jak vše dělat lépe, to znamená zástupce ministerstva.
Za učitele z praxe děkuji tvůrcům portálu www.moderni-dejiny.cz za jejich pomoc při výuce.
Vám všem děkuji za pozornost a ochotu vyslechnout otázky, respektive o nich popřemýšlet…
Chtěl bych vám všem poděkovat a především bych chtěl poděkovat těm, kteří připravili setkání, to znamená organizaci PANT.
Děkuji.
K otázce Nebyla by žádoucí garance 2 hodin dějepisu v 9. třídě pro výuku moderních dějin?
v zásadě odpověděla tradičním stylem: jsou k dispozici disponibilní hodiny, ale záleží na řediteli, personálním obsazení školy a i na učitelích, jak se využijí - což však nikdo nepopírá, ovšem tato slova nejsou odpovědí na fakt, že v deváté třídě nemusí být dostatek prostoru určeného pro výuku moderních dějin.
Dále paní Rauchová pokračovala slovy, že MŠMT pověřilo VÚP, aby vytvořilo modelový školní rámcový vzdělávací program, čímž připustila (což se vzápětí objevilo i v Učitelských novinách z prosince 2010), že RVP – respektive v praktické podobě ŠVP jsou předimenzovány a osnovy jsou špatně formulovány (háček můžeme spatřit ve faktu, že osnovy v klasickém pojetí neexistují, tudíž nemohou být ani špatně formulovány, ani nemohou být předimenzovány – pokud se nepletu, to byl právě úkol RVP, aby si každá škola vytvořila takový ŠVP, kterým by vyšla vstříc dětem – aby žáci nebyli předimenzováni fakty bývalých osnov. V tuto chvíli se nabízí další otázka, jestli pak vzdělávací program nevyvrací sám sebe).
Nicméně kritiku považuji za důležitou a beru tuto kritiku RVP jako formu vstřícného kroku, který ministerstvo učinilo, jako jakousi formu ministerské sebekritiky, že reforma, kterou nový RVP (ŠVP) měl spustit, se nevyvedla tak, jak bylo očekáváno, ba naopak se objevily přesně ty nedostatky, pro které byla odmítána a kritizována – mj. ASUDem – za což si „dějepisáři“ vysloužili nepřízeň ministerstva. Pak je ale jasné, že ani výuka dějepisu v 9. třídě, tedy moderních dějin, nemůže probíhat „bez závad“.
Jak zmínila paní Rauchová, ministerstvo našlo cestu – zadalo VÚP úkol – vytvořit modelový vzdělávací program.
Ke druhé otázce Nemělo by MŠMT iniciovat vydání komplexní metodicko-didaktické příručky? Paní Rauchová zdůraznila, že ministerstvo zřídilo webové stránky, že podporuje různé instituce, mj. na metodické příručky dostal příspěvek ASUD (což je omyl, ASUD získal dotaci na činnost a šíření informací, nikoliv cíleně na přípravu metodické příručky, kterou však členové chystají), připomněla, že existují 2 skupiny pedagogů (jedni – kteří podobné pomůcky vyžadují; druzí – kteří je nepotřebují), dále připomněla pokyn Doporučení – jehož součástí je příloha – seznam knih a odkazů na webové stránky (Ano, ale to opět pro vyučující znamená vyhledávání, neboli věnovat spoustu času přípravě a tvorbě pomůcek, náplně hodin). Na závěr zdůraznila, že nyní nepřipadá v úvahu, aby MŠMT vydalo příručku (to chápu, ale otázka zněla ne aby MŠMT příručku vydalo, nýbrž iniciovalo!). Další možností je využití ESF, bude-li téma vyhlášeno, MŠMT může vyjít vstříc.
Ke třetí otázce Měla by opodstatnění základní příručka s výkladem základních i sporných momentů moderních dějin? Paní Rauchová vyzvala prof. Beneše. Pan profesor se chopil mikrofonu a připomněl, jak už léta přesvědčuje náměstky ministerstva, že zde chybí jeden veliký segment didaktické literatury, on souhlasí, že je podobná příručka potřeba. Avšak také nadnesl problém, který rozvedla pí. Rauchová: MŠMT takové materiály může vydávat, ale musí být na půdě školy, jedná se o legislativní problém; na to navázal prof. Beneš, že v zahraničí toho (materiály se základem zásadních momentů moderních dějin jednotl. států) jsou metry! U nás je na čase - stát si musí říct, co chce, jak chce informovat co – proč – jak se má řešit.
Paní Rauchová připomněla, že tyto příručky existují k tématu holocaustu. Mnohé iniciovalo MŠMT (pozn.: již. před deseti lety!). Pan profesor dále připomněl příručku Rozumět dějinám, kterou však iniciovalo ministerstvo kultury. Ale dále je potřeba vydávat příručky, neboli: Náš stát musí dát najevo, co chce... Chrání tím i učitele...
Ke čtvrté otázce Má učitel trávit dlouhé hodiny vyhledáváním pomůcek vhodných k výuce? Tuto otázku předhodila pí. Rauchová publiku: Musí, nebo nemusí?
Jedna kolegyně z pléna: Musí a chce! Na to reagovala paní Rauchová (jako bývalá pedagožka): Je to povinnost kantora.
Jenže se ozvali další učitelé:
Rozdíl mezi vyhledávat a vyrábět – to je rozdíl, my je totiž nejen vyhledáváme, ale i vyrábíme!
Jiný: Nepochopili jsme demokracii, co je MUSET a co MOCI. Ten seznam je dobrý, ať je, já si v něm vyberu, ale i tak strávím hodiny vyhledáváním, pak to musím ještě zpracovat. To není o hodině, ale o desítkách hodin. Samozřejmě že všichni pracujeme s pomůckami, které si vytvoříme, jinak to nejde. Tedy možnost je: vykašlat se na to, ale to ne! Pak je to o penězích, dostanu málo peněz a mám zdarma pracovat 20 hodin navíc pro školu? Nemohu spojovat můžu a musím!
L. Boháčová z gymnázia: Nemá cenu vymýšlet něco nového a připomíná didaktickou příručku autorské dvojice. Gracové a Labischové, proč to nepodpořit? Příručka je málo dostupná, nedostali bychom ji – máme ji jen díky dobrým vztahům s Ostravou...
M. Rauchová: Chápu to jako doporučení vydat konkrétní titul... (omlouvám se za osobní poznámku, ale paní kolegyně Rauchová již byla ve svém projevu poměrně agresivní). Kolegyně Boháčová potvrdila, že opravdu jen jako doporučení.
M. Rauchová pokračovala - Ale existují i další – na webu jsou didaktické materiály hotové, že je dostatek materiálů k tématům.
Ale! Slovo si vzal pan profesor Kratochvíl a řekl, že učitelé mají pravdu! Musí to být na jednom místě a připomenul snahu v Unii – projekt Europeana, podobné to bylo na Slovensku - SR získala 500 mil. na digitalizaci výukových materiálů, ale projektu se zmocnili mocní a nevyšlo to! Ale chytá se navázání na projektu – vyzval pana ministra k podobnému projektu a jako ukázku uvedl snahu PANTu; mělo by to vypadat tak, že bych si našel téma a pak by mi stačilo jedno kliknutí – byla by vhodná digitalizace učebního obsahu.
M. Rauchová připomněla, že MŠMT provedlo analýzu a iniciuje jednání se zástupci PANTu a ÚSTRu, dále chystá kurz e-learningu plus projevuje snahu o webovou on-line učebnice. Nadále probíhají konzultace. Na základě poučení se na Slovensku bude potřeba najít garanta; ale jedná se o jednu z možností.. (Jaké jsou další?)
Konferenciérka přeskočila k otázce šesté Nemělo by být MŠMT prostředníkem mezi pedagogy z praxe a pedagogickými fakultami univerzitami)?
M. Rauchová chtěla odpovědět jednou větou: MŠMT má poradní skupinu, ale pokračovala dalšími větami, že ve skupině je 1/3 pedagogů z VŠ a zbytek jsou učitele z praxe a seznam členů je na webu; spolupráce je nastavena; dále jsou setkání zástupců z MŠMT s děkany, ale ona zde zastupuje jiný odbor, za ten, který má na vysoké školství na starost, nemůže odpovědět.
Chtěl bych touto cestou paní Rauchové poděkovat za fakt, že se nebála před vyučující předstoupit a že hájila ministerstvo do poslední chvíle. Nicméně mám pocit, že na většinu otázek odpověděla buď oklikou, nebo neodpověděla vůbec, což je pro mne jasným signálem, že jsem se za ASUD ptal správně. Zároveň zdůrazňuji, že cílem bylo se zeptat, neboli iniciovat případnou činnost (ať již ministerstva, nebo jiných orgánů), nikoliv napadat MŠMT z nečinnosti apod.
před 6. hod. vyrazil z Prahy, na dálnici je kalamita; dal přednost Ostravě před jednáním v Paříži, to je od něho pěkné.
Nechtěl by, aby se vrátil komunismus; váží si PANTu, Člověka v tísni a dalších.
Vypsali jsme granty, podporujeme učitele, vzdělávání.
Nabídka k diskusi:
Kolegyně z praxe: 10: prosince, Den lidských práv; v této souvislosti se zeptala na poradce pana Nečase, pana Kocába.
Závěr na školy, jestli se změnil názor na srovnání – jestli si stojí pevně za svými názory.
Ano, ale co si od toho slibujeme, ne jen čisté zhodnocení informací, ale tři prvky, objektivní měření (60%), dále přidaná hodnota školy – sociálně vyloučení plus handicapovaní a klima školy.
Kolegyně z Třince: Školství směřuje k jednotě, nebo k různosti? RVP = různost; státní maturity = jednotnost.
Ano, máte pravdu, není příznivcem bezbřehé volnosti, on to zdědil; školství je nemocné, do RVP chce vkládat určité svazující koncepty. Neboli alternativou bude ministerský RVP – tím bude katalog klíčových dovedností, např. Co má dítě umět dítě na konci každého ročníku – doplnit standardizující a stabilizační prvky. Trvá na porovnávacích testech na konci 5. a 9. třídy.
Kolega: Co byste chtěl – očekával, co by měl dějepis předat Vašim dětem.
Historie by měla být vodítkem do budoucna, cestou do budoucna; malinko se dotýkáme světonázoru. Chtěl by pro děti objektivní informace.
kol. Tůma: A co byste udělal jako učitel dějepisu?
K dětem mám vztah a mám je rád; záleželo by mně na objektivnosti a souvislostech při výuce; pohled z několika úhlů; aby si dítě otevřelo správný šuplík.
kol. Hruška: Standard učitele?
Jde mi o vzdělávací standard, jaké předpoklady by učitel měl mít? Profesní růst učitele – jak naplánovat kariéru, jak o něho pečovat? Standard učitele je receptem na roli učitele, jeho ocenění, hodnotu.
kol. Gymnázium Ostrava: Senát zrušil státní maturity, co vy na to?
Přemýšlím, že bych chtěl jako ministr školství, aby se zrušil senát, ale parlament asi znovu potvrdí; přiznal, že generálka nedopadla dobře, ale díky nasazení učitelů a ředitelů to nedopadlo až tak špatně. Pokud poslanci přehlasují senát, což ano, testovali jsme jen 1/3! Musí se úředníci MŠMT a CERMATu, aby se vše vyřešilo. Opět sází na učitele a ředitele, aby pomohli.
Po generálce bylo motivující: postoj studentů, řekli, že se budou učit! Nevyšli do ulic. Uvědomili si nedostatky.
kol. Frýdek-Místek: Jsme kvalitnější než v poslanecké sněmovně; kolik to bude stát, to další kolečko schvalování státní maturit?
Jak budou souviset výsledky státních maturit a optimalizace škol?
Nejprve druhá otázka – je vytvořen model – síť podle demografických dat. Jednal s hejtmany krajů, aby se síť nastavila dobře; hejtmani si odhlasují sami redukci Ve st. mat. budou dva efekty – buď se to naučíš, nebo to neuděláš; může se stát, že to neudělá 12-13 procent; vylouplo se, že budou školy, kde to neudělá v prvním kole většina – to bude pro ně devastující... Ale nemělo by to být primární (o likvidaci rozhodne ministr a zřizovatel).
Pan profesor z Ostravy (???): Je rád, že panu ministrovi vše vychází z duše; nejdůležitější ve školství je systém! Ale v praxi je drobení a záplatování. Můžeme si dovolit pracovat nesystémově? Mohou učitelé-důchodci jít do školství?
Netušil jsem, že demografie ve školství je děsivá! 45 a více! Nekoncepčnost je taková, že učitelé vymřou! Byl by rád, kdyby ti mladí převzali zkušenosti od starších a zkušenějších. Vidí nešťastně, že jsme zbourali hodně podstatných věcí ve školství minulého režimu, protože ta základna (učitelé) byla dobrá.
L. Boháčová: Přísun peněz do školství – učitel se bude vzdělávat a dostane více?
Garantovány dva přísuny – druhé škrtání bylo o polovinu; chce platy zvednout, + 2, 1 miliardy do regionálního školství pro učitele s VŠ vzděláním, 2012 do regionálního školství + 4 miliardy.
Křest knížky Společně dějinami gymnázia O. Havlové – autorů Sovadina – Šimíček - Rett – za aktivní spoluúčasti pana ministra.
Kolega Pánek: Poděkoval za setkání