V roce 1993 se v holandském Leeuwardenu sešli zástupci 16 národních asociací dějepisu (mezi nimi i z ASUD) a založili panevropské forum Euroclio. Forum určené nejen pro asociace, ale pro všechny, kterým není lhostejné, v jaké společnosti žijeme. Ve společnosti narůstá počet lidí, zejména mladých lidí, kteří přestávají uznávat demokratické hodnoty. Euroclio poukazuje na možné souvislosti.
Každý rok se schází okolo 100 - 150 lidí na výročních konferencích, aby nazpět domů dovezli nové nápady, jak pomoci mladým lidem lépe se zorientovat v dnešním světě, jak oživit a zkvalitnit vztah dějin a současnosti.
Témata výročních konferencí jsou připravována a vybírána ve spolupráci s národními organizacemi hostitelských zemí.
Například:
1996 Neuchatel - Vyučování dějepisu, klíč k historii
1997 Budapešť - Příprava pro 21. století, principy pro podobu osnov dějepisu 1998 Helsinky - Vyučování dějepisu a informační technologie
1999 Edinburgh - Dějinný odkaz a národní identita
2000 Lisabon - Pamatování si a připomínání historických událostí
2001 Tallin - Měnící se svět. Význam každodenního života ve studiu a vyučování dějepisu se zaměřením na 20. století
2003 Bologna - Školní dějepis v pohybu. Změny v učení a vyučování historii v desetiletí vzdělávacích reforem
2004 Cardiff - Velké a malé národy v evropské historii
2005 Riga - 20. století - od místní ke globální historii
2006 Malta - Využívání historických dovedností a koncepcí k posilování a rozvoji evropského občanství
2007 Bled - Lidská práva ve výuce dějepisu
Dnes Euroclio spojuje více než 60 organizací z 38 zemí.
Každá konference sice přináší poměrně obtížné týdny a měsíce přípravy (zpracování dotazníku, příprava učebnic a jejich hodnocení z hlediska daného tématu…), ale pozitiva převažují. Přináší užitečné podněty, ukazuje, jak lze pracovat s nápady, které máme, ale třeba je řádně nerozvíjíme. Z každé konference získáváme značné množství didaktického materiálu, učebnice dějepisu z různých států, testy, pracovní listy. Další nápady jsou publikovány ve sbornících Euroclio, některé potom, převedené do mateřského jazyka, jsou k dispozici našim členům na stránkách ASUD.
Na každou konferenci vozíme vzorky učebnic, které připravily kolektivy členů ASUD. Musím říci, že v mezinárodní konkurenci získávají naše učebnice ta nejvyšší ocenění a uznání, velmi často si účastníci z jiných států prosí o "vzorek".
2. Praha hostitelská
Možná jste postřehli, že mezi konferencemi jeden rok chybí.
Již dvakrát se ASUD stal hostitelskou organizací. Poprvé v roce 1995, kdy do Prahy přijelo zakončit svůj Project for democracy na 90 účastníků.
Podruhé v roce 2002, kdy tématem výroční konference Euroclia bylo Vyučování o etnických, náboženských a jazykových menšinách v dějepise. Téma pro nás stále žhavé, ať vzhledem k minulosti ( Němci, Židé, Ukrajinci…), tak k přítomnosti ( imigranti, Rómové….)
Dodnes pamětníci o pražské konferenci hovoří jako o jedné z nejpodařenějších, co se týče programu a hostitelského zázemí.
3. Bled
Také slovinští organizátoři si spoluvybrali téma, které je pro ně aktuální - Lidská práva ve výuce dějepisu. Od roku 1991, kdy Slovinsko získalo svou nezávislost, se respekt k lidským právům stal základem všech osnov a důležitých dokumentů. Že slovinští hostitelé zvolili zrovna toto téma, k tomu přispěly i zkušenosti více než 25000 občanů, kteří byli postiženi komunistickým režimem. S některými z nich jsme měli možnost podiskutovat.
Týdenní vzdělávání pro 150 účastníku v Bledu ze neomezilo "jen" na přednášky, workshopy, diskusní skupiny. Každé setkání, ať už u kávy, nebo na půdě školy či v parlamentu, bylo sebevzděláváním.
Setkali jsme se s novými učebními metodami, velmi často založenými na principu dramatické výchovy, které reagují na měnící se společnost.
Prodiskutovali jsme nové možnosti zařazení velmi aktuálních událostí do dějepisných hodin.
Zajímavá byla diskuse o celoevropské učebnici dějepisu. Bylo by zajímavé mít takovou učebnici, ale kdo z evropských tvůrců by byl schopen absolutně nestranného pohledu? Mají evropské dějiny hodnotit odborníci z jiných kontinentů?
Ze závěrečných diskusí vyplynula podpora Euroclia této učebnici. Historie může tvořit mosty v rozbouřené přítomnosti. Dokonce jsou zde již první krůčky v podobě učebnice dějin bývalé Jugoslávie nebo kyperské učebnice, na níž spolupracovali hlavně studenti. Jinak se účastníci shodli, že začít by se mělo zatím formou projektů.
Porušování lidských práv hlavně v nedávné slovinské historii bylo i náplní přednášky pana ministra spravedlnosti Lovro Šturma.
Několikrát jsme se setkali s ministrem školství Milanem Zverem (na obr.), který nejen rozebíral příklady porušování lidských práv v historii, ale čísly dokazoval rostoucí úroveň slovinského školství (o tom jsme se mohli přesvědčit na několika ukázkových hodinách v různých typech škol). Vláda růst školství podporuje, bez vzdělaných lidí nemůže být společnost dostatečně silná.
I ve slovinském školství zařádila školská reforma. Loňský rok se již učilo podle nových osnov, sepisují se připomínky, které příští rok budou probírány v různých pracovních skupinách. Principem "od učitele výš" se připomínky dostanou až na stoly pracovníků, kteří reformu vytváří. I ve Slovinsku je žák středem pozornosti, je hýčkán, ale při tom se po něm vyžaduje suma vědomostí z každého oboru. Jak velká suma by to měla být prý bylo předmětem mnoha vášnivých diskusí.
Co mě letos zarazilo, byla převaha přednášejících pocházejících ze zemí dříve "za železnou opnou". Až v poslední době se mluví o okupaci komunistické, až v posledních 15 letech může být komunistický režim nazýván správnými pojmy. A tady se opět střetává historie a současnost. Je hodně lidí, kteří si spojují hezké zážitky z mládí s "bezstarostným" komunismem. A je hodně mladých lidí, kteří na pohádky svých dříve šťastných babiček a dědečků slyší…..
Je vždycky hezké sejít se s lidmi, kteří hovoří stejným jazykem. Je jedno, jestli mají mateřský jazyk němčinu, rumunštinu nebo češtinu. Společným jazykem je chuť učinit dějepis srozumitelnějším a hezčím,
4. Další spolupráce
Stejně jako naši další členové, se i já snažím dostat na jiné konference, získat co nejširší rozhled. Díky ASUD se mé zkušenosti mohou šířit dál.
Problémem jsou finance (málokdo si může dovolit tak nákladného koníčka jako účast na odborných konferencích), někdy je těžké i zapojit se do projektů. Ne že by naši členové byli málo aktivní, ale protože s každým projektem je spojeno neskutečné množství administrativy. Přesto od letoška bychom měli spolupracovat na projektu orální historie, který organizuje německá pobočka. Zájem má více než 40 škol. Ale ačkoli se mělo začít pracovat od listopadu 2007, stále jsme ještě neobdrželi podrobnější informace. Důvod - organizátoři jsou stále ve fázi vyjednávání financování.
5. Problémy
Nebudu zde rozebírat pouze finanční problémy, kterými je zasažen i ASUD . V západní Evropě pracují podobné dějepisné asociace, někde mají i placené administrativní síly. Tyto asociace podporované státem mají blíže ke grantům, ze kterých platí svým aktivním členům účast na seminářích a konferencích např. Euroclio. Například z Nizozemí či Velké Británie počet účastníků na konferenci bývá minimálně 8. Našim členům do roku 2000 platila účast na konferencích pro 2 delegáty Rada Evropy, potom převzalo tuto oblast ministerstvo, které jednou zaplatilo 1 delegáta, jinak poměrně s obtížemi získáváme granty na účast přes Sokrata nebo žebráme u jiných organizací (např. Koerber Stifung). Díky tomu se každoročně alespoň 1 člen ASUD konference účastní. Děkujeme ministerstvu za příspěvek, kterým umožnil našim členům zúčastnit se konference v Praze, ale to bylo v roce 2002 a …co dál?
Další problém, který cítíme, je, že zaostáváme za západními státy v oblasti spolupráce s historiky a didaktiky z fakult. Ti tam patří mezi aktivní členy Euroclia a různými způsoby pomáhají i "hotovým učitelům". Díky přeneseným zkušenostem z konferencí pomáhají i našim pedagogům.
Každé setkání může být zážitkem. Ale přátelská atmosféra, kterou se PRACOVNÍ konference Euroclia vyznačují, z nich činí zážitek na celý život.
Ze společného zasedání ministrů školství EU a z iniciativy německého ministra vzešlo před časem doporučení na vytvoření jednotné učebnice dějepisu schopné cestovat napříč Evropou. Reakce na toto doporučení byly různé, vždycky ale velmi silné. Jedny ukazují, jak důležitý je dějepis v osnovách, další, že právě dějepis může důležitost školních osnov zpochybnit.
Přibližně 15 let pracuje EUROCLIO v oblasti rozkrývání osnov a jejich přibližování učitelům. Tato práce celkem průkazně ukazuje, jak i společné věci jsou různě interpretovány. EUROCLIO schvaluje iniciativu EU vytvořit společnou učebnici dějepisu a domnívá se, že by byla vítaným doplněním tradičních národních příběhů.
Mrs. Jelka Razpotnik, slovinská učitelka historie a (nyní již bývalá) prezidentka Euroclia dodává: "Euroclio pracovalo a pracuje stále po celé Evropě na takových projektech, které nabádají k lepšímu porozumění multiperspektivy. Je opravdu důležité, aby mladí lidé získali jasné, zřetelné, dostatečně široké a vyvážené historické povědomí, které jim pomůže propojit a interpretovat klíčové historické události.
Nikdo nechce, aby byla zpochybňována národní historie, ale faktem je, že širší pohled obohatí naše porozumění a povědomí velkých dějinných obrazů. Například v současnosti projekt Euroclia v nově se formujících státech bývalé Jugoslávie, Srbsku, Chorvatsku a Bosně-Hercegovině opravňuje místní učitele k vytváření společné učebnice historie určené k využití ve všech státech. Učebnice, která bude pohlížet na všechny problematické situace z nedávné minulosti z širšího evropského pohledu. Je tak úžasné vidět spolupráci rozumných lidí v oblasti, kde konflikty a extremní situace byly ještě nedávno na denním pořádku, kde se mohou znovu objevit, jestliže mladí lidé nerozklíčují to, co znalosti dějinných pochodů umožňují."
Ms. Joke van der Leeuw-Roord, výkonná ředitelka Euroclia, pracuje v současnosti na projektu v Makedonii, který propojuje makedonské a albánské učitele z pozice multikulturních perspektiv 20. století. O společné učebnici dějepisu říká: "Podle mých zkušeností pohled na evropskou historii z různých úhlů vytváří most mezi rozdíly u lidí a států, posiluje stabilitu a demokracii v Evropě a pomáhá lidem k bezpečnému a bezprobémovému přijetí vlastního dědictví a identity. Euroclio plně souhlasí s návrhem diskutovaným ministry školství EU (v Heidelbergu). Byli bychom rádi, kdybychom se podíleli svými zkušenostmi v této oblasti, kdybychom mohli propojit práce svých kolegů napříč Evropou při tvorbě takové knihy. Investice do vzdělání vedoucí ke společnému respektu, toleranci a klidu (míru) není nikdy špatná.
Ale tato kniha nesmí být spíchnutá horkou jehlou, krátkodobou investicí, na níž mohou jak vlády, tak sponzoři rychle zapomenout. Jestliže se EU hodlá vážně zabývat podobným projektem, bude to vyžadovat co nejširší konzultace i směrem k technice, strukturování a obsahu. Potom se bude jednat o akci velmi mocného, důležitého záběru. Nám všem by bylo potěšením býti svědky dalšího myšlenkového progresu."
Oficiální dokument vydaný u příležitosti konference v Bledu přeložila