Na konci školního roku 2006/ 2007, když už téměř všichni žáci a učitelé pomýšleli na prázdniny, spatřila konečně světlo světa nová multimediální učební pomůcka o českých dějinách, kterou především pražští a středočeští pedagogové netrpělivě očekávali. Zpoždění, vzniklá v průběhu práce a při závěrečném digitálním zpracování, byla zapomenuta, neboť ony disky konečně mohly být zasunuty do připravených mechanik.
Mimopražští členové ASUD a účastníci dubnového semináře v Národním muzeu by nyní mohli zaklapnout IL a zaklít něco v tom smyslu, že zase ti Pražáci atd. Ovšem nezoufejte. Je pravdou, že podstatnou číst grantu podpořil Magistrát hl. m. Prahy, avšak je zároveň pravdou, že od počátku se na vzniku učební pomůcky spolu se Svazem důstojníků a praporčíků v záloze AČR svými návrhy a recenzemi podíleli také členové ASUD. A právě díky tomuto partnerství získala naše asociace v prázdninových měsících multimediální pomůcky Obrazy z českých dějin 1914 - 2004 pro své členy. Asociace je na podzimním semináři v NM rozdělí především mezi pedagogy z ostatních regionů, než jsou Praha a Středočeský kraj, pro které byla pomůcka financována.
Nezbývá než doufat, že nová učební pomůcka najde své uživatele i v odlehlejších částech naší země, neboť je přáním všech členů ASUD (a jistě nejen jich), aby výuka dějepisu probíhala v souladu s technickou úrovní dnešní doby.
Dějepisnou soutěž EUSTORY, jejímž hlavním cílem je podnítit evropské studenty, aby se v rámci regionálních výzkumů kriticky vyrovnávali s minulostí pořádal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Asociací učitelů dějepisu a za podpory Körberovy nadace letos již po čtvrté.
Nejstarší tradici má soutěž v Německu; od roku 1973 převzal záštitu nad ní spolkový prezident. Soutěž je završena Cenou spolkového prezidenta, přijetím vítězů prezidentem a finanční odměnou pro pět nejlepších prací.
Česká republika se připojila k 18 evropským zemím v roce 2001 a má daleko skromnější podmínky. Soutěž řídí pětičlenný výbor - 2 zástupci Ústavu pro soudobé dějiny a 3 středoškolští učitelé. Záštitu nad ní převzal čestný předseda AV ČR profesor Rudolf Zahradník. Ve čtyřech ročnících už soutěžilo na 500 studentů z více než 150 středních škol.
Do letošního ročníku, jehož tématem bylo My a oni - Česko-německé stýkání a potýkání ve 20. století, se přihlásilo 61 studentů. Vítězkou se stala Aneta Krausová z gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích s prací Totální nasazení. Cenu na shromáždění v Ústí nad Labem předal ředitel Ústavu pro soudobé dějiny PhDr. Oldřich Tůma.
Tématem letošního ročníku dějepisné olympiády byl Zločin a trest v českých zemích. Soutěžící studovali knihy z edice Dějiny v obrazech, které vydalo nakladatelství Albatros, a pro ústřední kolo Jindřicha Francka: Zločin a trest v českých zemích.
Ústřední kolo se konalo v Praze. Při jeho organizaci jsme využili kontaktů pana Petra Balšana, našeho fotografa, z doby, kdy pracoval v Muzeu policie. Jeho prostřednictvím jsme získali ke spolupráci nejen pracovníky tohoto muzea, ale i z Památníku věznice na Pankráci, Policejní akademie a z Kriminalistického ústavu. Všude jsme se setkali se zájmem a s ochotou pomoci.
Ústřední kolo bylo slavnostně zahájeno v pondělí odpoledne na Staroměstské radnici. Následovala prohlídka radnice a pak vycházka uličkami Starého Města a Malé Strany na téma Po stopách zločinu. Ukázali jsme si, kudy chodíval kat Jan Mydlář, kde žili někteří účastníci protihabsburského povstání, např. Václav Budovec, z Budova, Sixt z Ottersdorferu, Jan Kutnauer, Kašpar Kaplíř, Jáchym Šlik a další, palác Smiřických, kde bylo rozhodnuto o provedení defenestrace, dům, kde byl svými bývalými kamarády zavražděn policejní konfident Rudolf Mrva, místo, odkud byl do Vltavy svržen Johánek z Pomuku apod. Během vycházky jsme se zastavili na večeři v restauraci U Chlupatého ducha.
V úterý dopoledne jsme navštívili Památník věznice na Pankráci. Protože je Památník umístěn přímo v prostoru věznice, museli se všichni podrobit přísným bezpečnostním opatřením, včetně kontroly, zda v lahvích, které si s sebou nesli, je opravdu limonáda. Vyslechli jsme poutavý výklad PhDr. Aleše Kýra a soutěžící odpovídali i na řadu otázek, které pro ně měl připravené. Největší znalosti projevil Jaromír Bönisch z Ostravy, který se nakonec stal celkovým vítězem olympiády.
Odpoledne bylo věnováno obhajobám soutěžních prací. Každý měl v časovém limitu nejvýše 5 minut vylíčit, jak postupoval při sbírání matriálu pro svou práci. Všem byly připočítány body do celkového hodnocení a tři nejlepší řečníci (Kristýna Adámková, Kateřina Hůlová a Michaela Mlejnková) byli navíc odměněni medailí v podobě Fidorky. Večer se konala beseda s Viktorinem Šulcem, členem redakce kriminalistického sborníku a autorem detektivek.
Ve středu dopoledne psali soutěžící hlavní test. Většina byla dobře připravena, takže výsledky byly poměrně vyrovnané.
Odpoledne absolvovali prohlídku muzea policie s průvodcem a následně plnili připravené úkoly. Losovali si lístečky s jednotlivými otázkami (např. Ze kterého jazyka pochází slovo policie? Jak byli ve středověku označováni recidivisté? Čím vstoupil do dějin kriminalistiky Francois Galton? Jak byla rozdělena působnost četnictva a policie? Jak velký obchůzkový obvod měl 1 muž u četnictva ve srovnání s 1 mužem u státní policie? Co byly rajtky? Ve kterých politických stranách mohli být čs. četníci organizováni? Čím se za 1. republiky měřila rychlost vozidel? Kdo byli členové skupin Wehrwolf? Co znamenala zkratka SNB? K čemu policie používá Jáju a Páju?...) a vyhledávali odpovědi v expozici. Získali tak další cenné body a nejrychlejší a nejpřesnější hledači (Kristýna Adámková a Radka Janoušová) opět čokoládovou medaili.
Ve čtvrtek dopoledne jsme navštívili Lidice. Prošli jsme pietní území a památník a vyslechli vyprávění paní Kalibové, jedné z lidických žen, které tragédii přežily.
Po obědě nás čekala řada praktických cvičení na katedře kriminalistiky Policejní akademie. Vyzkoušeli jsme si různé způsoby snímání otisků prstů, sestavování portrétu pachatele, ověřování pravosti bankovek nebo osobních dokladů, pravost inkoustu, čtení začmáraného textu apod.
Večer byla pro všechny soutěžící připravena sladká odměna za dobrou práci - šlehačkový dort s jahodami a s kiwi - a potom velmi zajímavá přednáška JUDr. Františka Maryšky o hledání a nalezení relikviáře sv. Maura.
Slavnostní vyhlášení výsledků se konalo v pátek dopoledne opět v Muzeu policie. Vítězem se stal Jaromír Bönisch, žák základní školy z Ostravy.
Vítězové krajských kol soutěžili v 17 oborech. Sympatické prostředí vytvořili učitelé Gymnázia Jiřího Wolkera.
Ústřední komise SOČ adresovala všem účastníků Celostátního kola tato slova:
"Milí mladí kolegové, vážení přátelé,
Dostáváte do rukou brožuru s výsledky 29. celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti s přehledem laureátů jednotlivých soutěžních oborů i přehledem zúčastněných autorů a jejich prací…. Tyto výsledky najdete i na www.gjwprostejov.cz a www.soc.cz.
Mnohé z vás čekají přijímací zkoušky na vysoké školy a další studium či uplatnění v odborných pozicích v praxi. Středoškolská odborná činnost byla pro řadu z vás prvním krokem k samostatné práci a účast na celostátní přehlídce prvním významným úspěchem. Vedle diskuse s porotou jste měli příležitost seznámit se s tím, co vytvořili vaši kolegové z ostatních krajů, z odborných či jiných typů škol, a získat impulzy pro další práci.
Tím, že jste dokázali překonat sami sebe, jste udělali další životní zkoušku dospělosti, a to velmi důležitou v tom směru, že jste se rozhodli svými silami zpracovat zvolené téma a veřejně prezentovat výsledky své práce.
Pokud se vám letos nepodařilo dostat mezi první tři laureáty v oboru, ve kterém jste soutěžili, není to podstatné. Celostátní přehlídky SOČ v Prostějově jste se účastnili všichni již jako vítězové krajských přehlídek. Nepohybujeme o tom, že sdílíte naše přesvědčení, že jste i díky SOČ získali zkušenosti, které zůstávají natrvalo vaším vlastnictvím, a jste tak lépe připraveni na příští úkoly. A to je do budoucna velké plus.
Nezapomeňte prosím po návratu z celostátní přehlídky poděkovat všem, kteří vám v SOČ byli nápomocni dobrou radou či skutkem. A ještě jedno - vaše práce by neměla zůstat dále bez povšimnutí. Pokuste se její výsledky uplatnit, např. publikovat v odborném nebo místním tisku. Dosáhli jste určitých výsledků, které mají hodnotu, nebuďte proto zbytečně skromní, ale nabídněte informace o nich veřejnosti. Je pravděpodobné, že budete muset článek či jiné sdělení několikrát upravovat, přepracovávat, a to proto, abyste budoucí příjemce své informace, čtenáře a posluchače správně oslovili a zaujali. Nabídněte svoji práci podle možností odborným institucím, městským a obecním úřadům atp. V řadě případů mohou být podnětem, pokud ne přímo pomocí, při řešení některých problémů společnosti ve vašem okolí.
Využíváme této příležitosti k poděkování všem, kteří se podíleli na organizaci tak velké a náročné akce...... , kteří se s vysokou profesionalitou zasloužili o výbornou přípravu a úspěšný průběh celostátní přehlídky.
Poděkování patří rovněž porotcům - předsedům a členům odborných hodnotících komisí ….. Děkujeme také sponzorům … a , jejichž podpora umožnila připravit víc než jen pouhou soutěž….. Nesmíme zapomenout ani a všechny učitele, odborné pedagogické pracovníky, konzultanty i oponenty soutěžních prací a také organizátory všech kol SOČ. Bez jejich osobního nasazení, hlubokého zájmu o mladé lidi a rozvoj jejich tvůrčích schopností i osobnostních předpokladů pro odbornou práci by SOČ nebyla unikátní aktivitou mimořádného významu, kterou bezesporu je. Jde nepochybně o aktivitu, jíž se můžeme směle srovnávat s ostatním vyspělým světem, a to díky úrovní prací SOČ, způsobu jejich prezentace a díky rozsahu soutěžních oborů, které zahrnují prakticky všechny oblasti lidského vědění. (…)
Přejeme vám hezké prožití prázdnin a pevně věříme, že s mnohými z vás se setkáme i za rok.
Témata z historie - pořadí úspěšných prací:
Ing. Jan Tesař, starosta města Prostějova
Obor 7 - Mgr. Petr Gandalovič, ministr zemědělství
Obor 8 - RNDr. Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí
Obor 14 - RNDr. Petr Nečas, místopředseda vlády a min. práce a sociálních věcí
Obor 15 - Mgr. Václav Jehlička, ministr kultury
Aby se lidé dohovořili a snad i pochopili, má každá vědní disciplína i obor lidské činnosti své pojmosloví. Každý pojem má svůj vymezující obsah. Přenášejí-li se pojmy z jednoho jazyka do druhého, i vědní discipliny si půjčují a přisvojují pojmy, je užitečné neposouvat význam slov. Asi by se nelíbilo historikům, kdybychom všechny vladaře označovali jako císaře bez ohledu na to, zda to byl kníže, král či skutečně císař. Stalo se módou jakékoliv empirické šetření označovat jako výzkum. Připomeňme si zjednodušeně obsah základních pojmů empirických sociologických šetření (pojem šetření chápeme jako nespecifické označení zjišťování):
Výzkum - dlouhodobé, opakované šetření s přesně stanoveným vzorkem respondentů (např. vývoj názorů mládeže), zjištěné kvantifikované výsledky bývají ověřovány statistickými metodami na hladinu významnosti.
Průzkum - zpravidla jednorázové šetření v reprezentativním vzorku respondentů k nějaké aktuální otázce (např. průzkum předvolebních preferencí). I zde bychom měli (pokud chceme validní poznatky) ctít metody statistiky.
Anketa - nereprezentativní šetření s náhodnými respondenty (žáci ve škole, nakupující v obchodě, návštěvníci výstavy apod.). Výsledky mohou dát pouze orientační obraz o sledované problematice.
V pracích Středoškolské odborné činnosti se setkáváme s častým zaměňováním pojmů. Není to vina jen samotných zpracovatelů, ale často k záměně pojmů anketa za výzkum jsou vedeni přímo vedoucími prací. Stalo se téměř pravidlem, že v pedagogice i sebedrobnější zjišťování je označováno honosně jako výzkum a následně pak také takto prezentováno v seminárních či dokonce diplomových pracích.
Je proto užitečné, pokud se děje nějaké dotazníkové šetření poučit se o metodice takového zjišťování. Publikací na toto téma je více než dost. Před vlastním šetřením stanovit jednoduché hypotézy, dle nich formulovat otázky a provést pilotáž, zda otázky jsou formulovány skutečně jednoznačně, obecně srozumitelně a zda vůbec jdou vyhodnotit. Při vyhodnocování se nespokojit pouze s prostým vyčíslením počtu příslušných odpovědí, ale také hledat souvislosti mezi nimi (korelace).
Pouze při dodržování odpovídajících metodických postupů se můžeme dobrat validních zjištění a při respektování významu pojmů budou naše poznatky obecně srozumitelné a respektovatelné.
Pro jubilejní 20. LŠH připravil ÚPRPŠ ve spolupráci s ÚOV třetí blok vybraných kapitol z dějin. Plná aula přivítala potleskem již tradičně v úvodu LŠH oblíbeného profesora Roberta Kvačka. Jeho přednáška na téma Československo a Evropa v době Masarykovy smrti byla plná zajímavých a nových pohledů na toto období. Když po přednášce letošní jubilant (*1932) obdržel kytici s přáním všeho nejlepšího, se skromností sobě vlastní poděkoval vlastně nám: "…Co bych byl bez vás?"
I další přednášky byly opět podnětné, mnohdy i zábavné. Je dobře, že stále víc přednášejících doplňuje přednes promítáním textů a obrázků. Sympatické je, že na LŠH vystoupily kromě známých osobností a odborníci mladší a mimopražští. T těch ě nejvíc zaujal mladý historik Jan Keller z Ostravské univerzity, který téma Modernizace společnosti, teorie a realita přednášel živě a zajímavě s řadou vtipných příkladů. Názorně a srozumitelně pojala své téma Prvky přímé demokracie Vladimíra Dvořáková.
Byl dán i prostor informacím o nových publikacích a soutěžích. S informacemi o činnosti ASUD vystoupila Eliška Kunstová. Vedení ASUD připravilo pro nečleny o své činnosti v průběhu roku zvláštní Informační list. Členky výboru nabídly naše metodické sborníky. Velká škoda, že z časových důvodů nedošlo na slibovanou diskusi o problematice výuky dějepisu, ŠVP a dalších problémech, které nás trápí, neboť učitelé postrádají příležitosti o těchto tématech se poradit s kolegy.
Program doplnil společenský večírek a exkurze na Zbraslav, navazující na přednášku o Václavu II. s další přednáškou o keltském oppidu na Závisti.
Bylo možné si všimnout, že LŠ navštívilo i mnoho nových, mladých učitelů. To je příslibem do budoucna. Někteří se přihlásili do naší asociace. I to nás potěšilo.
Objasnit vzniklé nepříjemné důsledky finanční kontroly FÚ z dubna 2007 a požádat ministerstvo o pomoc se na jednání s dr. J. Tichou v červenci pokusily členky výboru E. Gladkovová a H. Mandelová. Pracovnice FÚ Prahy 5 totiž zjistily závady ve formulování Rozhodnutí MŠMT o přidělení dotace v letech 2001-2003, kde byla chybně vyznačena procenta maximální výše dotace (to by znamenalo vrátit MŠMT asi 70 tis. Kč). FÚ navrhl, aby MŠMT vystavilo opravené Rozhodnutí. To však prý ministerstvo nemůže udělat. Proto jsme požádaly MF o prominutí poplatku. Zatím nic nebylo uzavřeno.