INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 25
V lednu 2005 oslavila naše asociace 10. výročí své existence jako právnické osoby. Výročí připomněly UL, UN, ĎaS a Společenskovědní předměty. Do tohoto periodika jsme odpověděli na článek M. Profanta z prosince 2004 (vyšel v č. 4). O našich problémech i úspěších jsme zveřejnili příspěvek i v evropském Euroclio News-letter. Práci ASUD připomněl i rozsáhlejší článek na téma metod hodnocení výsledků dějepisu pro Bulletinu Euroclio, vydávaný pro 60 učitelských dějepisných asociací z celé Evropy: Hodnocení - jen jeden z kardinálních problémů naší dějepisné výuky.
K výročí jsme připravili dvě výstavky - na podzim z tvorby členů ASUD pro nakladatelství a o další činnosti organizované výborem s fotografickou dokumentací; obsahem druhé výstavky na jaře byly pomůcky, školní, regionální a jiné sborníky a další práce členů ASUD (práce učitelů i jejich žáků, projekty atd.)
Výroční shromáždění s hodnocením činnosti asociace za rok 2004 se opět konala v rámci dvoudenního vzdělávacího semináře v Národním muzeu. Přítomna byla téměř stovka členů, což je za současného náročného časového zatížení učitelů velmi potěšující. Jednání řídil místopředseda ASUD Jan Kvirenc.
Protože setkání bylo poznamenáno 10. výročím ASUD, doplnila je výstavka pojatá jako přehlídka tvořivé činnosti členů - nejen těch, kdo připravují pomůcky pro různá nakladatelství, ale i mnoha dalších, kteří dokázali vytvořit pozoruhodné práce pro školu, obec nebo muzeum - různé sborníky nebo almanachy apod., ale i se svými žáky; na výstavce se účastníci valné hromady mohli seznámit např. se školními časopisy připravovanými s pomocí učitelů dějepisu, se soutěžními nebo seminárními pracemi žáků a studentů, které vedli.
Hlavní body programu valné hromady:
Jako z předchozích valných hromad i tentokráte si účastníci odvezli užitečný dárek pro svou práci. Tentokrát nám knižní publikace k obohacení poznání dějin 20. století ze své produkce věnovalo vedení Ústavu soudobých dějin AV ČR. Jménem učitelů, jimž poslouží při výuce dějin 20. století, pracovníkům ÚSD i touto cestou děkujeme.
Přítomným členům byl předán CD-ROM Hlasy XX. století, který jako přílohu učebnice Dějiny 20. století vydalo v lednu 2005 nakladatelství Dialog (ostatní členové, kteří zaplatili příspěvek za rok 2004, dostávají CD s tímto IL).
S 10% slevou si přítomní opět mohli zakoupit učebnice, pracovní sešity a metodické příručky zpracované členkami výboru ASUD pro nakladatelství Dialog a ti, kteří se stali členy asociace později, také naše starší metodické sborníky.
Ze setkání 9. dubna vzešel rovněž dotazník, jehož součástí bylo nejen hodnocení vzdělávacího semináře, ale i otázky vztahující se obecněji k problematice dějepisné výuky. Odpovědi jsou cenným zdrojem zpětné vazby pro další činnost výboru. Zpracovala ho E. Kunstová (viz rubrika Agora). Obohatil odpovědi z dotazníku, který byl zveřejněn v IL č. 23 ze září 2004. Při této příležitosti děkujeme členům, kteří ho z poslední stránky IL 23 okopírovali a vyplněný zaslali výboru (ti, kdo tak neučinili, mohou otázky - aktualizované pro rok 2004/05 vyplnit a zaslat).
V budově Akademie věd České republiky v Praze na Národní třídě byla dne 18. května 2005 slavnostně vyhodnocena dějepisná soutěž EUSTORY 2005. Po úspěchu prvních dvou ročníků pořádal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Asociací učitelů dějepisu a za podpory Kőrberovy nadace z Hamburku (SRN) již 3. ročník této soutěže. Studenti středních škol zpracovávali téma Nejen zbabělci, nejen hrdinové. Měli mapovat osudy lidí, kteří prožili 2. světovou válku v tehdejším protektorátu Čechy a Morava. Nešlo o politické dějiny války, o osudy politiků, generálů atd. Práce měly zachytit odraz války v osobních příbězích lidí, konkrétní denní skutečnosti, názory a vzpomínky pamětníků. Při hledání vhodného tématu si organizátoři uvědomili, že generace lidí, kteří osobně válečná léta prožili, postupně odcházejí. Šedesáté výročí konce války bylo tedy příležitostí k vyjádření se mladých lidí k poslednímu světovému konfliktu.
Slavnosti se zúčastnili vyznamenaní studenti, učitelé dějepisu, představitelé Akademie věd ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AVČR, Asociace učitelů dějepisu a Kőrberovy nadace. Záštitu nad EUSTORY 2005 převzal čestný předseda Akademie věd profesor Rudolf Zahradník. Slavnostní shromáždění řídil PhDr. Vojtech Čelko. Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny PhDr. Oldřich Tůma připomněl cíl soutěže - podnítit evropské studenty, aby se v rámci regionálních výzkumů kriticky vyrovnali s minulostí vlastního národa. Českého kola soutěže se letos zúčastnilo 146 studentů středních škol. Pan ředitel hodnotil úroveň soutěžních prací a podíl učitelů dějepisu na pomoci studentům. Nezapomněl připomenout i způsob hodnocení prací, na němž se podíleli historici jeho ústavu a učitelé dějepisu na středních školách, členové ASUD. Zástupkyně Kőrberovy nadace zdůraznila význam soutěže v rámci evropských zemí a ocenila, že Česká republika se stala členem partnerské organizace 16 zemí Evropy, které se soutěže v letošním roce zúčastnily. Zástupce ASUD PhDr. Eliška Kunstová poděkovala studentům za jejich práci. Pokusila se přirovnat tuto velmi mladou soutěž k již 27 let trvající studentské soutěži SOČ. Na rozdíl od SOČ, která je MŠMT finančně dotována, musí se EUSTORY o peníze na odměny pro soutěžící postarat sama. Pan profesor Rudolf Zahradník s nadšením jemu vlastním pozdravil mladou generaci, možná budoucí vědecké pracovníky. Všichni jsme jeho slovům uvěřili; na srdci mu opravdu leží, aby mladá generace nesla v sobě silný pocit národního vědomí. Do slavnostní atmosféry zazněl i trochu falešný tón. Mgr. Naďa Holická se přihlásila do diskuse. Prý MŠMT velmi vítá tuto soutěž, ministerští pracovníci ji velmi podporují. Ale naše zkušenost je poněkud jiná. Když jsme před časem ádali o finanční podporu a zařazení EUSTORY mezi ostatní soutěže, byli jsme odmítnuti.
Kromě oceněných prací uvedených v následujícím seznamu byla udělena ještě cena ĎaSu za badatelský a literární výkon; Ladislavě Blažkové (celkově na 3. místě) ji předal předseda redakční rady dr. Ivan Šedivý.
Od září začínají organizátoři soutěže z Ústavu soudobých dějin a zástupci ASUD pracovat na sborníku, v němž stejně jako v minulých ročnících budou publikovány nejlepší práce soutěžících nebo jejich části.
Letos podeváté přiharcovali příznivci historie na společné soutěžní klání. Jako vždy nás přivítalo prostředí plné emocí, radosti, vzruchu...Docela typické pro všechny školní budovy, ne? Co jsme letos zaznamenali nového, bylo více šprtajících studentů večer i mezi soutěžemi, školník nerudnější než obvykle školníci bývají, školní budovu patřící ke století 21.
Čtyřčlenná soutěžní družstva žáků ZŠ z celé republiky soutěžila dva dny nejen pro zisk grošíků, ale hlavně pro radost. Ačkoli jsme měli jako doprovázející bakaláři svůj vlastní program (velmi luxusní a stále nevídaná záležitost pro většinu pedagogů), podařilo se mi nahlédnout do metodické kuchařky Mgr. Bauera, otce Historiády.
Začátek byl slavnostní, kostýmovaný. V tělocvičně představily týmy čtyřverším své město, školu. Básničky typu " Hrrr na ně!!!" měly čitelný podtext "To je dobře, že jsme se tu setkali" .
A potom rovnýma nohama do soutěží. Tedy do her spojených s dějepisem. Záleželo na znalostech, rychlých nohách, schopnosti spolupracovat, všeobecném přehledu, schopnosti propojení znalostí z různých oborů a na schopnosti si hrát.
A teď tedy slíbené nápady ze soutěže: doplnění průvodcovského textu
Pokaždé si říkám, že podlahy v tělocvičnách, kde se při Historiádě spává, jsou čím dál tvrdší a nepohodlnější, ale pokaždé mě to dostane. To je pocit radosti a smysluplnosti, když vidím, jak skvěle se naše děti baví DĚJEPISEM.
Gymnázia měla možnost absolvovat tuto soutěž v pěkné pseudorenesanční budově bývalého německého gymnázia v Teplicích. Hlavním organizátorem soutěží byl samozřejmě Mgr. Ivan Bauer se svými spolupracovníky a opětně sršeli novými nápady. O vše ostatní se postarala středoškolská profesorka a naše členka Dagmar Žbánková a její blízcí spolupracovníci Ivana Bejčková, Jiří Řehák a Valerie Škodová.
Na historické zápolení se sešlo 18 čtyřčlenných družstev z Čech a Moravy ve středu večer. Ubytovali jsme se ve třídách a těšili se na zítřek. Ráno se družstva, tvořená jedním primánem, sekundánem, terciánem a kvartánem, dala do zápolení. Učitel, který družstvo doprovázel, mohl být přítomen jen chvilku - při slavnostním zahájení a první soutěži. Pak se studenti se dali do práce samostatně. Pro kantory byl připraven speciální program - návštěva obce Hrobů, zámku v Duchově a kláštera v Oseku, prohlídka Teplic i zdejšího muzea, prohlídka porcelánky v Dubí a nesmím zapomenout ani na prohlídku kaple v areálu školy, která skrývá v sobě výzdobu ve stylu beuronského umění, a večerní seminář zaměřený na výuku secese. Studenti se setkávali se svými vyučujícími jen při jídle a pak až večer. Také jsme se vídali u nástěnky s výsledky, které se po každé soutěži měnily.
Studenti mohli kromě soutěžení zhlédnout zámek v Dubí, klášter v Oseku a samotné město Teplice s muzeem - i tam mohli ukázat, co vše umí a vědí.
V pátek v poledne se mělo ukázat, kdo je nejlepší. Vítězi byli ve skutečnosti všichni, kteří mohli prožít pěkné chvilky a ukázat, co znají, seznámit se s novými kamarádi a ve slavnostní aule se rozloučit s vyhlášenými vítězi, jimiž se stali studenti z gymnázia z Hradce Králové .
Opava přivítala letošní "Sočku" velmi přívětivě. Čisté, usměvavé město s lidmi ochotnými poradit, pomoci. Učitelé a studenti z Mendelova gymnázia vytvořili podmínky, v nichž se nám mimořádně dobře pracovalo. Jako jeden z porotců musím poděkovat i organizátorům z Prahy - letos po prvé jsme dostali s předstihem soutěžní práce v elektronické podobě, takže jsme mohli v klidu doma studovat, někdy si i ověřovat údaje. Odstranili tím spěch a nedostatek času při čtení prací těsně před obhajobami. Už při studiu textů jsem pozorovala (a potvrdili to i ostatní kolegové z poroty), že letošní rozhodování o pořadí prací bude obtížnější. Vcelku měly velmi dobrou úroveň, studenti si vybrali vhodná témata a pracovali s velkým úsilím. Nepříjemnou okolnost jsme se dověděli až v Opavě: náš předseda PhDr. Dalibor Lasovský onemocněl, a tak budeme v porotě oslabeni o milého kolegu. Role předsedy se s úspěchem zhostil Doc. PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc.
Neformálně, ale velmi upřímně uvítal letošní účastníky 27. celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti ředitel Mendelova gymnázia v Opavě Petr Pavlíček:
"Vážení účastníci SOČ 2005, po dlouhé jízdě jste se octli v bílé Opavě a těšíte se na zítřejší den, na sobotu 18. 6.. Jste plni obav a očekávání. V hlavě se vám honí všelijaké myšlenky, přání a sny o zítřejším soutěžním dnu. Doufáte, že dopadnete výborně. Věříte, že skončíte na prvních místech, ale červík pochybností ve vás vytrvale hlodá. Ať dopadnete tak či tak, věřte, že patříte mezi elitu českého národa. Věřte, že poznáte skvělé lidi, kteří jsou ochotni pomáhat na svět dobrým myšlenkám. Zůstaňte takoví, jací jste. Buďte vždy vzorem dalším mladým, starším i starým lidem."
A opravdu se setkání studentů a porotců odehrávalo v přátelském, nekonfliktním prostředí. Vzorná organizace, příjemné prostředí a skutečně kvalitní práce. Byla radost poslouchat studenty při obhajobách před porotou, ale také v rozhovorech mimo soutěž. Nadšení, znalosti, zvídavost.
Chuť studentů do práce na jedné straně a někdy ne dost kvalifikovaná pomoc dospělých. Neříkám jen kantorů, ale mladým chybí obyčejná řemeslná práce, umět si poradit s literaturou, s koncepcí práce, s poznámkovým aparátem atd. Bylo nám líto, když jsme museli opravovat to, co prý jim jiný kantor poradil."
Náš Informační list čte řada kantorů z celé republiky, takže snad udělám radost mnohým z nich, když uvedu letošní laureáty v pořadí, jaká místa v pořadí úspěšnosti získali.
V letošním 27. ročníku Celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti se v oboru historie umístili:
Práce, která se umístila jako první, obdržela zároveň zvláštní Cenu ASUD - byla to Československá emigrace do Kanady po roce 1948 Jakuba Hodbodě. Proč právě tato práce tak zaujala? Především byla taková, jak bychom si přáli, kam by měly studentské práce směřovat - totiž k dílčím výzkumům. Jakubova "sočka" je součástí projektu studentského historického výzkumu Neviditelné oběti komunismu II., Kanada 2005. V návrhu projektu se dočteme o předpokladech, popisu i cílech projektu:
Přáli bychom studentům z Liberce, aby se jim podařilo zadané cíle splnit.Předpoklady: S pádem železné opony v roce 1989 se k českému občanovi začaly postupně dostávat informace o lidech, kteří museli před komunismem emigrovat do Kanady. Přesto jsou emigranti žijící mnohdy tisíce kilometrů od České republiky na okraji zájmu běžného občana. Spolu s nimi se pro něj stávají neviditelné a jejich neuvěřitelné osudy a příběhy, které prožívali při útlaku komunistickým režimem a při cestě za svobodou. Jejich vzpomínky by měly být mementem na hrůzy, které komunisté páchali, především v dobách, kdy by snad někteří v České republice chtěli zapomenout.
Popis: Projekt je koncipován jako třítýdenní výzkumný pobyt v kanadském městě Toronto. Projekt navazuje na pilotní část, která se uskutečnila v červenci 2004 v Torontu a nesla název Neviditelné oběti komunismu v zemi javorů: Toronto 2004. První fáze se zúčastnili tři studenti (mezi nimi Jakub Hodboď - pozn. EK) již zmiňovaného gymnázia, kteří by měli tvořit i páteř druhé části. V červenci by měli být doplněni o dalších pět mladších kolegů. V průběhu výzkumu v červenci 2004 začala spolupráce s několika krajanskými subjekty, s jejichž pomocí bude probíhat i letošní fáze projektu. Výzkum bude probíhat formou rozhovorů a interview se samotnými krajany. Kromě oral history bude probíhat výzkum i v archivech. Celá akce interkulturního, interdisciplinárního a mezigeneračního charakteru je také formou speciálního vzdělávání. Důraz je záměrně kladen na emigranty z roku 1948, protože stále častěji spolu s nimi odcházejí i jejich příběhy, které by měly sloužit jako vykřičníky a vzpomínka i v budoucnosti.
Cíle: Cílem projektu je přiblížit danou problematiku laické i odborné veřejnosti a studentům středních škol. A to především formou videoprojektu, který bude promítán na besedách a diskusích s mladými lidmi, a formou sborníku, který bude určen spíše odborné veřejnosti. Důraz je kladen na objasnění základních pojmů, deskripci a hlubší analýzy situace, ve které emigranti v Kanadě začínali. Nelze opomenout pobyt v německých uprchlických táborech a první začátky v Kanadě. Na základě ohlasu z loňské fáze projektu bude zvláštní důraz také kladen na představení Masaryktownu a komunity v Torontu, a to především formou videodokumentu, který občanům v České republice představí toto místo plné české kultury.
Ústřední kolo 34. ročníku Dějepisné olympiády se konalo ve dnech 30. 5. - 3. 6. tentokrát v jihočeském městě Prachatice. Opět se sjeli soutěžící ze všech krajů, převažovali však studenti gymnázií. Z celkového počtu 33 soutěžících jich bylo 19. Dva ze soutěžících se zúčastnili již podruhé - Jiří Duřt ze ZŠ v Nymburce a Aleš Zvolánek ze ZŠ v Heřmanově Městci.
O přípravu soutěže i o zajištění organizační stránky akce se významně zasloužil PhDr. Jan Klimeš, profesor prachatického gymnázia. Pomáhali i jeho studenti - současní i bývalí. Postarali se např. o kulturní program při slavnostním zahájení i zakončení olympiády (fanfáry, zpěv, čestná stráž zbrojnošů,...) a provázeli nás také při večerní procházce městem. Studenti - zbrojnoši - nám předvedli na parkánu souboj různými typy zbraní, studentky podaly výklad v chrámu sv. Jakuba a doprovodily nás i na chrámovou věž. Na rozdíl od nás pobíhaly po krkolomných schůdkách a žebřících naprosto bez obav.
Vlastní soutěž začala v úterý 31. 5. Na soutěžící čekaly první dva testy. Pro splnění některých úkolů bylo nutno projít celé jádro města. Soutěžící při tom museli prokázat, jak jsou všímaví a jaký mají postřeh, protože někdy byla odpověď na otázku skryta přímo ve výzdobě domu, jako např. v tomto případě: Kolik dostal zaplaceno autor nástěnných maleb na fasádě Bozkovského domu? (Nedostal nic a postěžoval si na to slovy Malováno jest, ale není zaplaceno.)
K vyřešení jiných úkolů se soutěžící potřebovali vyznat v mapě i na plánku města nebo dokonce rozumět některým latinským výrazům a jménům. Hlavně se však při svém pátrání mnoho nového dozvěděli. Např. odkud kam vedla ve středověku Zlatá stezka, proč se jí říkalo Zlatá a která jiná jména ještě měla, kolik bran vedlo do města, které jejich názvy jsou doloženy jako nejstarší a kdy, čím bývaly brány zabezpečeny, kolik bašt se v Prachaticích zachovalo a která z nich je nejzachovalejší, jaké druhé jméno mívala Horní brána a proč nebo čemu se říkalo Záblatská červená věž a proč ...
V úterý odpoledne soutěžící pokračovali ve svém pátrání - tentokrát však v muzeu. Dozvěděli se tu například, jak trestal Petr Vok z Rožmberka obchod na zakázaných cestách, kdo, nebo co byli soumaři, kdy byla v Prachaticích postavena renesační radnice - jak dlouho stavba trvala, kdo a kdy povýšil Prachatice na královské město, ...
Podmínkou pro účast v ústředním kole je už několik let napsání písemné práce. Téma té letošní bylo "Trochu méně známí čeští cestovatelé aneb nebyl jen Hanzelka a Zikmund".
Nestačilo je však jen napsat. Ve dvou večerech - v úterý a ve středu - museli soutěžící své písemné práce obhájit. Vysvětlovali, jak postupovali, kde získávali potřebné informace, které knihy přečetli apod. Většina z nich zvládla i tento úkol dobře. Někteří sklidili zasloužený potlesk za vtipné líčení svého často téměř detektivního pátrání. Získané body byly započítány do celkového hodnocení, soutěžící však ocenili hlavně to, že získali řadu cenných rad, jak příště postupovat.
Ve středu jsme byli na výletě. Podívali jsme se do Kvildy, prohlédli si muzeum a památník pochodu smrti ve Volarech a vystoupali na rozhlednu na vrchu Libín. I zde nás provázel PhDr. Jan Klimeš.
Ve čtvrtek dopoledne pak přišel hlavní test. Během dvou hodin se soutěžící snažili ukázat, jak pečlivě studovali literaturu doporučenou pro jednotlivá kola. Velmi záleželo i na tom, jak dovedou využívat dějepisné atlasy.
Odpoledne jsme zhlédli představení Dívčí válka, které opět sehráli studenti zdejšího gymnázia. Jejich výkony jsme se všichni skvěle bavili.
Vyhlášení výsledků se konalo v pátek dopoledne v aule gymnázia. Na prvních deseti místech se umístilo 8 studentů gymnázií a 2 žáci základních škol.
1 / Egertová Zuzana, G, Letná, Mimoň (242,75)
2 / Bicanová Zuzana, Masarykovo G, Plzeň (236,25)
3-4 / Nejdl Oldřich, G J. Š. Baara, Domažlice (232,00)
3-4 / Pojar Vojtěch, Dvořákovo GaOA, Kralupy (232,00)
5 / Zvolánek Aleš, ZŠ, nám.Míru, Heřmanův Městec (231,75)
6 / Mojžíš Michal, G, Chvalšinská, Český Krumlov (231,00)
7 / Andreska Dominik, Arcibiskupské G, Praha 2 (228,00)
8 / Futtera Ladislav, ZŠ, Komenského n., Mladá Boleslav (226,75)
9 / Kieslich Karel, G, Budějovická, Praha 4 (225,50)
10 / Jiroušová Ludmila, G I. Olbrachta, Semily (222,50)
Karel Kieslich obdržel navíc mimořádnou cenu za nejlepší písemnou práci.
Celý průběh soutěže byl zdokumentován a všichni soutěžící obdrželi na památku CD s fotografiemi. Některé z nich a také všechny soutěžní testy jsou uveřejněny na internetových stránkách www.humanitnisouteze.cz.
Ve školním kole bude možné vyhledávat odpovědi na otázky ve kterýchkoli platných učebnicích pro základní školy (na základě Věstníku MŠMT). Lze samozřejmě čerpat i z jiných zdrojů včetně internetu.
Pro přípravu na okresní kolo poslouží vybrané kapitoly z těchto učebnic:
Propozice s podrobnými informacemi pro všechna postupová kola budou opět na internetových stránkách www.humanitnisouteze.cz.
Je to téměř k nevíře, ale je to tak: letos se již po osmnácté ve dnech 1. - 5. 7. sešlo v aule FF UK 167 učitelů dějepisu ze škol základních, středních odborných a gymnázií z celé České republiky, mezi nimi velké množství členů ASUD. Ty, kteří se neúčastnili, chceme opět stručně informovat o letošním programu na téma Významné kapitoly dějin.
Osvědčené garantky a dr. J. Kohnová z ÚPRPŠ při PedF UK a dr. M. Bezchlebová z NÚOV připravily bohatý program. Posluchačům přednášeli nejen renomovaní historikové - prof. V. Nálevka, R. Kvaček, J. Pešková, Z. Beneš. J. Opatrný, M. Hroch, B. Hruška, ale i jejich mladší kolegové.
Mě například velmi zaujala přednáška dr. E. Doležalové, která dokázala dle názvu nepříliš vzrušující téma Předhusitská doba v pramenech církevní administrativy podat nejen krásnou češtinou, ale i s použítím videoprojekce srozumitelně, názorně a přehledně vysvětlit a přiblížit dané téma. Z těch mnoha dalších chci vyzdvihnout alespoň Problémy dějin starověké Mezopotámie v osobitém přednesu prof. Hrušky a velmi zajímavý pohled dr. D. Markové na minulost a současnost indické ženy.
Naopak přednáška dr. L. Fáry a dr. M. Matějky Kurikulární reforma a kompetence byla velkým zklamáním. Přednášející nedokázali ani technicky (nejasná, nezřetelná a rozmazaná projekce folií přes meotar) a bohužel ani hlasově (nevýrazně, nepřesvědčivě) využít svůj vlastní písemný materiál k tomu, aby nás zaujali, poučili a přesvědčili ty z nás, kteří nejsou chystaným změnám ve výuce dějepisu nakloněni. Ukazuje se, že zřejmě při přípravě reformy dojde k různým obtížím, když ani ti, kdo již získali nějaké zkušenosti, nedokáží potřebné informace předat ostatním.
Zajímavým doplněním programu byla sobotní podvečerní procházka k pomníku prezidenta E. Beneše na Loretánském náměstí s krátkým projevem předsedkyně Společnosti Edvarda Beneše dr. V. Olivové. Příjemnou změnou byla nabídka alternativního programu závěrečného dne - exkurze v Náprstkově muzeu s přednáškou dr. M.
Secké o Americkém klubu dam nebo výlet do Sezimova Ústí do nového Památníku prezidenta Beneše. Dopoledne vyplnila návštěva vily a hrobu E. a H. Benešových, odpoledne prohlídka nových zajímavých exponátů Husitského muzea.
V průběhu LŠ byli její účastníci členkou výboru informováni o činnosti ASUD v předchozím roce a výbor pro ně připravil písemný materiál. Nikdo sice nedělal průzkum zájmu o účast v příští LŠH, ale já jsem si jistá, že učitelů dějepisu, kteří nebudou litovat věnovat volné dny zasloužené dovolené a uhradit si náklady z vlastní kapsy bude opět hodně. Tradice letních škol učitelů dějepisu je výjimečná a obdivuhodná - konají se i v dalších místech, např. v Hradci Králové nebo Liberci a setkávají se s příznivým ohlasem. Dokládají zájem účastnících se učitelů o zdokonalování školní práce v prohloubení historického vzdělání. Bohužel chybí program připravený didaktiky a metodiky fakult.
Vzhledem k tomu, že mnoho učitelů dějepisu se vždy na jaře obrací na ASUD se žádostmi o konkrétní informace, uvádím možnosti, kde je zjistit: www.pedf.cuni.cz/uprps, e-mail: iva.machackova@pedf.cuni.cz nebo adresa PhDr. J. Kohnová, PedF UK ÚPRPŠ, Myslíkova 7, 110 00 Praha 1.
První prázdninový den začal pro H. Mandelovou a E. Gladkovovou nezvykle; kromě toho, že lilo jako z konve (předzvěst prázdninového počasí), jsme se zúčastnily semináře k RVP a novým maturitám, který do PS PČR svolala místopředsedkyně školského výboru Ing. Michaela Šojdrová. Úvodní slovo měla organizátorka semináře, poté s oficiálním optimistickým projevem vystoupila ministryně školství JUDr. Petra Buzková.
PhDr. Jaroslav Jeřábek, CSc., ředitel VÚP, pochválil RVP pro základní a gymnaziální vzdělávání. Zdůraznil hlavní úkoly nového vzdělávání, připomněl genezi RVP a upozornil na různorodost školních vzdělávacích programů (špatný prý ještě neviděl). RVP gymnaziálního vzdělávání vymezuje úroveň vzdělávání absolventa, nikoliv maturanta. Učební plán je koncipován tak, že v 1. a 2. ročníku vyššího gymnázia se předpokládá, že všem studentům se dostane určitého společného vzdělanostního základu, v následujících dvou ročnících pak bude umožněna variabilita nabídky. Oproti základnímu vzdělávání se u gymnázií předpokládá závaznost učiva z důvodu jeho účinnosti a úrovně u maturitních zkoušek. Předpokládá se, že v letech 2006-2008 bude probíhat praktická realizace na pilotních školách.
Karel Bárta, ředitel ZŠ Turnov, Žižkova a prezident AŘZŠ ČR, shrnul zkušenosti z prvního roku ověřování ŠVP. Jako silné stránky uvedl: nezbytnost změn v obsahu a formách vzdělávání, pozitivní krok v realizaci reforem, cíle vzdělávání a klíčové kompetence, evaluace, nové metody práce - kooperace, projekty, týmová práce (jsou opravdu nové? pozn. aut.) vnitřní diferenciace a profilace žáků a škol, učitelé si uvědomují nutnost reformy. Slabé stránky vidí v neinformování veřejnosti o nutnosti změn, v nedostatku finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu a s tím spojené ohodnocení práce učitelů. Ohrožen je ŠVP nedostatečnou mediální kampaní, novou legislativou v rozporu s RVP (přijímací zkoušky, předčasná selekce dětí), nedostatečný podíl HDP vynakládaný na vzdělávání - podmínky (ICT, asistenti, speciální pedagogové, mzdy pedagogů). Negativně dnes působí změna struktury žáků ZŠ, které mohou dostat název Zbytkové školy. V případě, že se nepodaří realizovat reformu hrozí: pokles vzdělanosti národa, EU nedoženeme, izolace od vyspělých států Evropy.
Jiří Růžička, ředitel Gymnázia Keplerova (pilotní školy), shrnul poznatky z prvního roku. Pozitivně hodnotil chuť a ochotu učitelů na ŠVP pracovat, ale vidí i nedostatky a problémy, především obrovský nárůst práce pro učitele, kteří se musí řadou věcí "prokousat". Za druhé nedostatek peněz, malá informovanost a malá propojenost s reformou maturity. V diskusi na téma nedostatečného finančního zabezpečení reformy velmi kriticky a zasvěceně vystoupila ředitelka gymnázia v Radotíně.
RNDr. Miroslav Procházka, CSc., ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání, nastínil požadavky kurikulární politiky pro odborné vzdělávání.
RNDr. Pavla Zieleniecová, CSc., ředitelka UIV, seznámila s cíli reformy maturitních zkoušek, jejich zavádění a genezi návrhů: nová maturita se zkouší od roku 2001, v roce 2006 bude ještě Maturita nanečisto, 2007 "generální zkouška", 2008 poprvé naostro.
PhDr. Jarmila Nedvědová z CERMAT, seznámila přítomné důkladně s logistikou maturit. V r. 2007 se uskuteční plošné testování společné a profilové části MZ ve všech krajích republiky v režimu ostré maturitní zkoušky, ale účast škol bude dobrovolná.
V diskusi vystoupil na závěr Walter Bartoš, předseda školského výboru PS PČR, s vlastní prezentací MZ (oponentní návrh). Diskuse ukázala, že nedořešených aspektů je ještě mnoho; jako červená niť se stále objevovalo téma nedostatečného financování.
Očekávání, že se dozvíme aktuální a konkrétní informace a pozitivní zkušenosti a získáme podněty pro další činnost, se nesplnila. Přitom školám je již nařízeno reformu realizovat. Eva Gladkovová
Ty, kdo jsou stoupenci moderních pomůcek a techniky užívané v dějepise, chceme informovat o již v předchozích IL zmíněných projektech, na nichž se podílejí také členové výboru ASUD. Firma Silcom Opava pokračuje v přípravě SD ROMu o českých dějinách a Asociace důstojníků a praporčíků AČR se dále věnuje přípravě DVD "Obrazy z novodobých dějin Českého státu". Na tento projekt získali od Magistrátu hl. m. Prahy grant Evropské unie.
Tři členky výboru se několikrát sešly s tvůrci programu a připravily základní podklady - představu, co by učitelům ve výuce dějin 20. století nejvíce prospělo. DVD by mělo sloužit výuce dějepisu, občanské výchovy a zeměpisu. Historický obsah rozčleněný do několika rovin navrhují ředitelé tří historických ústavů - prof. Z. Beneš, prof. V. Nálevka a dr. O. Tůma. Garantem historického obsahu je prof. R. Kvaček, technické zabezpečení řídí dr. M. Fehér z ADaP AČR, za implementaci do pedagogické oblasti - přípravu učitelů a využití projektu v praxi (nejprve v Praze), bude zodpovídat ASUD. Projekt je plánován na dva roky.