Vlastně celý rok 2003 byl dobou velmi úzkého propojení aktivit SH ČR a ASUDu, jak už jsme vás ostatně informovali v minulém vydání IL a znovu v tomto čísle hned na několika místech.
Sdružení historiků prohlásilo již před lety osud dějepisného vzdělávání na základních a středních školách za jedno ze svých významných a trvalých témat, a nejinak je tomu u současného výboru SH, který se schází pod vedením svého předsedy J. Peška. Aktivity tohoto sdružení však přerůstají "pouhou" angažovanost výboru, stačí tu snad připomenout neutuchající aktivitu P. Čorneje.
Spolu s představiteli ASUDu byli i někteří historikové přítomni zářijovému telčskému semináři, a to vyvolalo v život jednu z velkých akcí výboru SH, když z podnětu právě výše zmíněného P. Čorneje inicioval "Petici 17. listopadu 2003 - Prohlášení k ohrožení výuky dějepisu v ČR", která měla oslovit především učitelskou veřejnost (předchozí "Slovo k dějepisu", ministerstvem doslova hozené pod stůl, se - úspěšně - obracelo do akademických kruhů); převážně na odborná pracoviště pak směřovalo druhé prohlášení protestující proti návrhu nového archivního zákona. Tyto aktivity výbor ASUD jednoznačně podpořil.
Nezůstalo ovšem jenom u písemných vyhlášení, následovaly další kroky - především medializace celého problému, umocněná říjnovou tiskovou konferencí v Akademii věd. Byla hojně navštívená zástupci všech druhů sdělovacích prostředků - předpokládám, že jste sami zaznamenali něco z jejích ohlasů ať už na stránkách novin, ve vysílání rozhlasu a dokonce hned několika televizních stanic. Vidět jste přitom mohli i představitele ASUDu, zejména však předsedu SH a znovu P. Čorneje (ze kterého mimochodem jedna nevědomá televizní moderátorka programu ČT1 udělala učitele zastupujícího ASUD). Historikové přitom neustupovali ze svých stanovisek ani při masivním (ná)tlaku ze strany představitelů MŠMT, neštítících se ani osobních osočení.
Proběhla (a vlastně stále probíhá) i řada dalších jednáních na nejrůznějších, osobních i oficiálních, mimochodem také poslaneckých a senátorských, úrovních - ať už se dotýkala problematického archivního zákona, nebo osudů dějepisné výuky na našich školách (rámcových vzdělávacích programů a jiných souvisejících otázek). Jednání byla podpořena skutečností, že přes relativně krátký čas, určený ke shromažďování podpisů pod výše zmíněná prohlášení, i přes omezené možnosti tyto texty masově šířit, se podpisů nakonec sešlo několik tisíc. Podporu stanoviskům SH (i ASUDu) vyjádřila řada historických pracovišť a dějepisné aktivity vahou svého hlasu podpořily i zahraniční autority evropského věhlasu, a dokonce i některé hlasy ze zámoří (Austrálie).
Jakkoli se MŠMT všechny tyto hlasy trvale ignoruje, dává široká ozvučnost akcí, připravených vedením SH ČR i jeho dalšími členy, snažení samotných historiků i naší asociace potřebnou podporu, vážnost i povzbuzení a smysl.
Výbor SH navíc přišel po létech, kdy víceméně marně nabízel ministerstvu spolupráci na koncepčních otázkách výuky dějepisu, s další (prozatím interní) aktivitou - při výboru byl ustavena komise pro otázky školního dějepisu, která svou činnost zahajuje právě v těchto dnech, jejími členy by kromě H. Mandelové měli být kupř. právě P. Čornej, P. Vorel a další. Doufáme, že s prvními výsledky její činnosti vás budeme moci seznámit již v příštím vydání IL.
Koncem roku (s prodlevou zaviněnou technickými obtížemi) vyšlo 1. číslo Zpravodaje Historického klubu (ročníku 2003). Členům, kteří uhradili malou část finančního nákladu, ho rozesíláme s tímto IL. Pro ostatní alespoň stručná informace o jeho bohatém obsahu.
Hlavní příspěvek J. Havránka je věnován Pražskému povstání 1945, neobyčejně poutavé jsou polemiky J. Pánka (článek M. Voříška Spor o dějiny v časopise Vesmír) a M. Reimana na kafkovské téma. Jsou zde zveřejněny základní dokumenty SH k výuce dějepisu a archivnímu zákonu a vyjádření účastníků naší valné hromady z dubna 2003. Oddíl Z historické obce seznamuje se setkáními i dalšími aktivitami historiků. Pokračuje anketa o 10 nejlepších historických knih od roku 1990, zprávy o činnosti kolektivních členů a poboček, recenze dalších tří pubIikací, blahopřání k jubilejím a rozloučení se čtyřmi významnými historiky.