SDRUŽENÍ HISTORIKŮ

Vlastně celý rok 2003 byl dobou velmi úzkého propojení aktivit SH ČR a ASUDu, jak už jsme vás ostatně informovali v minulém vydání IL a znovu v tomto čísle hned na několika místech.

Sdružení historiků prohlásilo již před lety osud dějepisného vzdělávání na základních a středních školách za jedno ze svých významných a trvalých témat, a nejinak je tomu u současného výboru SH, který se schází pod vedením svého předsedy J. Peška. Aktivity tohoto sdružení však přerůstají "pouhou" angažovanost výboru, stačí tu snad připomenout neutuchající aktivitu P. Čorneje.

Spolu s představiteli ASUDu byli i někteří historikové přítomni zářijovému telčskému semináři, a to vyvolalo v život jednu z velkých akcí výboru SH, když z podnětu právě výše zmíněného P. Čorneje inicioval "Petici 17. listopadu 2003 - Prohlášení k ohrožení výuky dějepisu v ČR", která měla oslovit především učitelskou veřejnost (předchozí "Slovo k dějepisu", ministerstvem doslova hozené pod stůl, se - úspěšně - obracelo do akademických kruhů); převážně na odborná pracoviště pak směřovalo druhé prohlášení protestující proti návrhu nového archivního zákona. Tyto aktivity výbor ASUD jednoznačně podpořil.

Nezůstalo ovšem jenom u písemných vyhlášení, následovaly další kroky - především medializace celého problému, umocněná říjnovou tiskovou konferencí v Akademii věd. Byla hojně navštívená zástupci všech druhů sdělovacích prostředků - předpokládám, že jste sami zaznamenali něco z jejích ohlasů ať už na stránkách novin, ve vysílání rozhlasu a dokonce hned několika televizních stanic. Vidět jste přitom mohli i představitele ASUDu, zejména však předsedu SH a znovu P. Čorneje (ze kterého mimochodem jedna nevědomá televizní moderátorka programu ČT1 udělala učitele zastupujícího ASUD). Historikové přitom neustupovali ze svých stanovisek ani při masivním (ná)tlaku ze strany představitelů MŠMT, neštítících se ani osobních osočení.

Proběhla (a vlastně stále probíhá) i řada dalších jednáních na nejrůznějších, osobních i oficiálních, mimochodem také poslaneckých a senátorských, úrovních - ať už se dotýkala problematického archivního zákona, nebo osudů dějepisné výuky na našich školách (rámcových vzdělávacích programů a jiných souvisejících otázek). Jednání byla podpořena skutečností, že přes relativně krátký čas, určený ke shromažďování podpisů pod výše zmíněná prohlášení, i přes omezené možnosti tyto texty masově šířit, se podpisů nakonec sešlo několik tisíc. Podporu stanoviskům SH (i ASUDu) vyjádřila řada historických pracovišť a dějepisné aktivity vahou svého hlasu podpořily i zahraniční autority evropského věhlasu, a dokonce i některé hlasy ze zámoří (Austrálie).

Jakkoli se MŠMT všechny tyto hlasy trvale ignoruje, dává široká ozvučnost akcí, připravených vedením SH ČR i jeho dalšími členy, snažení samotných historiků i naší asociace potřebnou podporu, vážnost i povzbuzení a smysl.

Výbor SH navíc přišel po létech, kdy víceméně marně nabízel ministerstvu spolupráci na koncepčních otázkách výuky dějepisu, s další (prozatím interní) aktivitou - při výboru byl ustavena komise pro otázky školního dějepisu, která svou činnost zahajuje právě v těchto dnech, jejími členy by kromě H. Mandelové měli být kupř. právě P. Čornej, P. Vorel a další. Doufáme, že s prvními výsledky její činnosti vás budeme moci seznámit již v příštím vydání IL.

1. Na poslední schůzce komise se sešli J. Pešek, J. Knoz, B. Gracová, Z. Beneš, H. Mandelová - vedení K. Tomek, zápis N. Holická, na část jednání přítomen J. Müllner
2. Prodloužení doložek - řada SPN - posudky: dr. Knoz, Mgr. Kvirenc, prof. Beneš, Mgr. Burdová - diskuse o nezbytném zkvalitnění učebnic. Prof. Pešek předloženou učebnici nepovažuje za vyhovující, je v ní převaha politických dějin, měly by být zahrnuty i informace o způsobu života a fungování společnosti v dané době. Diskuse o problémech škol při kupování učebnic. Závěr: prodloužení s výhradami na 1 rok.
3. Obsah a formální stránka nového dotazníku pro recenzní řízení -využívá bodového hodnocení. Připomínky dr. Knoze a prof. Beneše k formulacím a znění dotazníku pro recenzenty nových učebnic. Dr. Tomek: rok se budou soustřeďovat zkušenosti ze všech předmětů, pak se dotazník pro recenzní řízení zhodnotí a upraví.
4. Zřízení poradního sboru MŠMT ČR - pracovní skupiny pro výuku dějepisu. Ministerstvo se rozhodlo zřídit tuto skupinu - jde o mimořádnou záležitost, jiný předmět takový sbor nemá; byl předložen Statut. Členů má být 20: mají to být: 4 zástupci MŠMT, 1 VÚP, 1 VÚOŠ, 2 SH ČR, 3 za vysoké školy, 4 za pedagogické asociace (ASUD + SKAV + další?), 2 za pilotní školy, 2 za katedry OV VŠ, 1 za katedru Z VŠ. Jeho úkolem má být konzultování strategických dokumentů ministerstva vztahující se k D, připravované aktivity organizací začleněných do Pracovní skupiny, podněty vycházející z potřeb škola v oblasti D (odborné grémium slíbené již dříve náměstkem má v této podobě 5 historiků a 1-2 (?) učitele dějepisu a 12 ostatních zástupců - MŠMT, jeho ústavy, 3 za OV+Z, není zřejmé, které asociace budou zastoupeny a kým, kdo bude zastupovat pilotní školy)
5. Současné problémy a úkoly:
   1. Mgr. Holická informuje o překladu práce R. Stradlinga o výuce 20. století, což je pomoc učitelům pro 20. století; dr. Mandelová uvádí, že elektronická podoba není pro jeho využití optimální, pro školy je nákladné vytisknout obsáhlou studii a několik set stran pro jednotlivé učitele okopírovat - pro využití by byla vhodnější tištěná verze; dr. Tomek uvádí, že ministerstvo pro učitele dějepisu již udělalo hodně, že 90 % publikací k dějepisu zaslaných MŠMT na školy se k učitelům nedostanou, skončí u ředitelů apod.; bylo by třeba zjistit situace na školách
   2. prof. Pešek informuje o záměru SH vypracovat koncept výuky D pro 20. století; ptá se, zda může tento projekt ministerstvo podpořit v podobě grantu nebo jinak. Dr. Tomek přijímá iniciativu, je třeba blíže dohodnout.
   3. dr. Tomek informuje o postupu schvalování RVP ZV - v prosinci bude finální verze dopracována, v lednu schválena gremiální poradou, v polovině ledna by měla být na webu k poslední veřejné diskusi, pak bude schválen; na dotaz dr. Mandelové, zda bude současně se schvalováním RVP k dispozici i slibovaný manuál, je K. Tomkem a prof. Benešem sděleno, že nikoliv, to nelze stihnout. Má v něm být zpracováno učivo, pojmy a některé příklady.
   4. prof. Pešek zdůrazňuje význam dějin 20. století a jeho nedostatečnou výuku. Dr. Tomek uvádí, že je to "vina učitelů, kteří kašlou na výuku v 9. třídě" a MŠMT neví, jak učitele "přimět k tomu, aby dělali, co je předepsáno". Dr. Mandelová poukazuje na nereálnost splnění úkolů výuky při jedné hodině dějepisu a na to, že při 1 hodině v nižších ročnících se výuka posunuje a pak se nestihne zvládnout 20. století; nevhodné je i to, že učivo není rozděleno do ročníků, takže lze těžko kontrolovat postup; nejhorší je, když je v 9. třídě 1 hodina a neaprobovaný nebo nekvalifikovaný vyučující. Dr. Tomek namítá, že takový učitel by měl se žáky učebnici alespoň přečíst. Prof. Pešek poukazuje na to, proč to nesleduje inspekce. Dr. Tomek odpovídá, že to ve svých zprávách uvádí a že vrchní inspektorka Kalábová na to dbá.
   5. Tematika integrace: na MŠMT chodí množství dopisů, jejichž autoři jsou uvedeni do omylu informacemi médií, která o integraci napsala. Musí věnovat hodiny na jejich zodpovídání. Ve skutečnosti se vůbec se žádným spojováním předmětů nepočítá. Na ZŠ bude mít oblast Člověk a společnost 12 hodin, tzn. 4 pro OV a 8 pro D, i když to tam nebude napsáno. Ředitel hodiny takto přidělí, aby žáci zvládli předepsané kompetence a při jedné hodině by to nebylo možné. Musí usoudit, co je pro děti nejdůležitější. Prof. Beneš přidává, že by ovšem bylo vhodné kompetence ještě dopracovat a přidat a že pro integraci nebyl nikdo kromě ředitele Houšky a že dvoustupňové kurikulum má většina států. Dr. Mandelová připomíná zcela odlišné podmínky práce (pomůcky, vzdělávání, metodické materiály atd.) zabezpečené a nabízené učitelům v těchto státech.
   6. Dr. Mandelová žádá iniciativu ministerstva při zajištění vhodných pomůcek pro dějiny 20. století, jako nezbytné podmínky zkvalitnění dějepisné výuky 20. století. Jedná se především nástěnné mapy a dokumentární videofilmy i další. Dr. Gracová připomíná, že užívání dokumentárních filmů iniciativně učiteli přetočených z TV je inspekcí kritizováno a znemožňováno. Dr. Tomek sděluje, že mnohamilionové finanční prostředky by bylo možné využít z fondů Vyšegradské čtyřky za předpokladu, že projektu vytvoření pomůcek se účastní tři ze čtyř států. Vyzývá k návrhům. Dr. Mandelová upozorňuje, že za 14 let nebyl pro školy soukromou firmou zpracován žádný filmový dokument. Dr. Tomek navrhuje, že když bude mít konkrétní návrhy, co učitelé potřebují, může vytvořit nějakou agenturu, která tyto záležitosti zajistí. ASUD by mohl takové tipy zpracovat. Bylo by třeba zjistit, co již na školy bylo dodáno a co učitelé mají k dispozici a co je potřeba zpracovat - jako podklad pro další činnost MŠMT. Dr. Mandelová připomíná, že pomůcky musí být pro školy finančně dostupné.
   7. Prof. Beneš žádá podporu MŠMT proti zrušení střediska výzkumu učebnic v Braunschweigu.

Koncem roku (s prodlevou zaviněnou technickými obtížemi) vyšlo 1. číslo Zpravodaje Historického klubu (ročníku 2003). Členům, kteří uhradili malou část finančního nákladu, ho rozesíláme s tímto IL. Pro ostatní alespoň stručná informace o jeho bohatém obsahu.

Hlavní příspěvek J. Havránka je věnován Pražskému povstání 1945, neobyčejně poutavé jsou polemiky J. Pánka (článek M. Voříška Spor o dějiny v časopise Vesmír) a M. Reimana na kafkovské téma. Jsou zde zveřejněny základní dokumenty SH k výuce dějepisu a archivnímu zákonu a vyjádření účastníků naší valné hromady z dubna 2003. Oddíl Z historické obce seznamuje se setkáními i dalšími aktivitami historiků. Pokračuje anketa o 10 nejlepších historických knih od roku 1990, zprávy o činnosti kolektivních členů a poboček, recenze dalších tří pubIikací, blahopřání k jubilejím a rozloučení se čtyřmi významnými historiky.