VZDĚLÁVÁNÍ

V souladu s výsledky anket a dotazníků účastníků našich předchozích seminářů bylo téma tohoto semináře zaměřeno opět na problematiku moderních dějin viděnou v historických souvislostech. I tentokrát přijali naše pozvání mimořádné osobnosti našeho vědeckého života, s nimiž se postupně členové mají příležitost osobně v sále NM seznamovat a diskutovat.
sobota 21. dubna:
Přednášky a diskuse na témata moderních dějin

Přednáška prof. Jana Křena "Česko-německé soužití v minulosti i současnosti, jeho pozitiva i problémy" - měla jako vždy vynikající úroveň a postihla základní problematiku potřebnou jak pro vyučující na základních, tak středních škol. Vyvolala živou diskusi, v níž byla objasněna i některá detailní témata.

Druhá přednáška prvního dne byla sice "náhradní" - pro nutnou zahraniční pracovní cestu redaktorky ČR P. Jazairiové do Alžíru jsme se s žádostí o uvedení do problémů poválečného vývoje Afriky obrátili na profesora Luboše Kropáčka - ale rovněž vynikající. Přehledný a obsahově bohatý výklad plně naplnil naše přání zasvětit učitele dějepisu do současné situace a vyložit ji na podkladě historických kořenů. Cílem bylo rozšířit znalosti učitelů a zdůraznit to, co by měl znát současný učitel, který chce zasvěceně vysvětlit jak poválečný vývoj Afriky, tak příčiny současných problémů i odlišnosti jednotlivých afrických regionů. Ty vyvěrají z koloniální minulosti i kmenových vztahů a náboženských rozdílů mezi jednotlivými částmi Afriky. Účastníci ocenili, že i program, který byl připraven jako druhá alternativa, přinesl každému velké obohacení. I zde se rozproudila diskuse.

Asi polovina účastníků semináře a valné hromady si naplánovala účast i na druhý den semináře. A ti, kteří se rozhodli navštívit sbírky počátků moderního umění, nelitovali. Jedna ze skupin se věnovala období konce 19. století, druhá prvním dvěma desetiletím století dvacátého. Výbor předem dohodl výklad, který by obohatil učitele znalé sice historických souvislostí života tvůrců a jejich děl, avšak nezasvěcené do odborné umělecké problematiky. Lektorské oddělení nám vyšlo vstříc a naše přání více než bohatě naplnilo. Vskutku jen těžko se zúčastnění později dohadovali, která ze skupin byla lepší. Obě mladé lektorky předvedly výkon, jaký většina z učitelů ještě nezažila. Zaujatý, zasvěcený, přístupný a vysoce erudovaný výklad, kdy nadšení nad zajímavostí a krásou jednotlivých děl i osudy jejich tvůrců se přeneslo na všechny posluchače. Ve vybraných částech sbírek prožili neobyčejné hodiny (lektorka pro 20. století měla bohužel naplánovaný další úkol, takže musela skončit podle plánu; v případě 19. století se návštěva protáhla do odpoledních hodin, kdy zúčastnění ani nevnímali čas a jen ti, kterým by ujel jejich spoj, se museli vzdálit). Ani účastníkům prohlížejícím díla 20. století se hned nechtělo domů a pokračovali v prohlídce individuálně. Než se rozešli, jednoznačně se shodli, že by bylo velmi pěkné někdy podobnou akci zopakovat.

Uvítali jsme i možnost zlevněného vstupného; za vstřícnost k naší žádosti a perfektní práci obou mladých kunsthistoriček jsme vedení Národní galerie poděkovali dopisem.

I letos měl ASUD čest být uveden mezi organizacemi, které se podílejí na konferenci pořádané občanským sdružením Globea, v jehož čele je PhDr. Laura Laubeová, rovněž členka ASUD. I když naše účast je skrovná, vítáme možnost nějakým způsobem participovat. Každoročně se průběhu semináře účastní někteří učitelé - členové ASUD a získají tu mnohé užitečné podněty. Ani letošní ročník nebyl výjimkou. Svědčí o tom následující článek.

Ve dnech 17. - 21. 5. 2001 hostila Praha již potřetí účastníky mezinárodní konference "Tolerance, respekt a lidská práva 2001". Byla jsem moc ráda, že se (ač řadová základněškolská učitelka) mohu také účastnit. První dva dny v nádherném (a inspirujícím) prostředí Senátu patřily přednášejícím zvučných jmen (prof. Parillo, prof. H. Kyuchukov, Andy Tomas, Lilian Holt a další); na jejich přednášky jsme mohli okamžitě zareagovat. A dané téma, pohlížené z mnoha úhlů skýtalo nepřeberné možnosti. Každý z nás je ovlivněn svou minulostí, okolím, ale každý z nás by si měl poslechnout minimálně příspěvek T. Halíka s jeho "odlišnost jiných nás neohrožuje, ale obohacuje". Hovořili lidé z Jihoafrické republiky, zástupce domorodých Australanů, Ind žijící v " civilizovaném" světě, Kanaďan a mnoho dalších. Postupně jsme se přesunovali od pohádkově vzdálených oblastí vypravování k nám. Vzdělávání rómských dětí věnovaná panelová diskuse byla opravdu živá.

"Nejsem otázka, nejsem problém, jsem člověk", pravil Emil Ščuka. Nejen on cítí projevy netolerance. Ovšem zajímavé je, že se vina za napětí (na rozdíl od různých novinových článků) mezi skupinami obyvatel nedává pouze "bílým". Možná, kdyby rodiče rómských dětí nebyli proti škole, jejich děti by mohly dosahovat lepších výsledků a s vyšším vzděláním by bylo lze získat lépe placenou práci. Dejme rodičům práci, vytvořme radostnější školu (netýká se samozřejmě jen menšin). Problémy s jiným rodným jazykem se mohou zmenšit, budou-li malé děti navštěvovat školku, případně přípravný ročník ZŠ. O práci rómských asistentů ve školách s rómskou menšinou, jako spojovacím mostě, bylo napsáno už hodně.

Třetí den byl naplněn workshopy. Mně osobně byl tento způsob práce nejbližší. Zúčastnila jsem se dílny p.Dany Rabiňákové z Českého centra pro vyjednávání a řešení konfliktů. Kdo z nás věděl, že i ČR je zapojena do projektu "Právo pro každého" v České republice? Pavla Polechová z Karlovy Univerzity představovala své projekty "Inkluzivní Kooperativní vyučování v ČR". Jako dějepisář jsem bez výhrady přijala silně emotivně zabarvenou dílnu Tali Nates z Jihoafrické republiky - "Podobnosti a rozdíly: nacismus a apartheid."

Ano, čtyři dny jsem žila v jiném světě. Zapomněla jsem, že "učitel má být u tabule a učit". K tabuli jsem se vrátila bohatší nejen o informace, ale i o pozitivní energii. Doufám, že to mé okolí pozná.

Ve dnech 30.6. - 5.7.2001 se XIV. letní školy historie účastnilo téměř 200 učitelů základních a středních škol z celé České republiky. Projekt letní školy historie má akreditační osvědčení MŠMT. Hlavním tématem jednotlivých přednášek byly nejnovější české a československé dějiny v kontextu dějin obecných. Garantky letní školy PhDr. Marika Bezchlebová a PhDr. Jana Kohnová zajistily kvalitní lektory, obědy a pro mimopražské účastníky ubytování.

Učitelé v pátek 29.6. rozdali vysvědčení, opustili své žáky a studenty a odjeli do Prahy, aby v prostorách Filozofické fakulty Karlovy univerzity a v budově SPŠ strojnické v Betlémské ul. načerpali nové poznatky od předních odborníků naší historické vědy. Organizátorky řady vzdělávacích akcí vědí, kde a v čem zůstávají učebnice, ale také uplynulé vzdělání učitelů dlužno celé výuce dějepisu; proto ten akcent na dějiny po druhé světové válce. Pan profesor J. Kuklík si vybral pro svou přednášku téma o něco starší - Změny politického systému za druhé republiky. Autor středoškolské učebnice spojil hluboké znalosti se svým umem zaujmout posluchače. Víc než sympatické je jeho nepodcenění úrovně auditoria a spojení historických faktů s duchovním obrazem a atmosférou krátké doby, několika měsíců trvající druhé republiky. Pohnuté ticho a zaujetí zavládlo při líčení osudů Karla a Josefa Čapka. Pan profesor citoval z díla Josefa Čapka Psáno do mraků; myšlenky z tohoto díla napoví více o této době, než několik vět v odborné historické publikaci.

V dalších přednáškách se lektoři vyjadřovali k tématům po druhé světové válce; profesor R. Kvaček hovořil o Postupimské konferenci, profesorka V. Olivová o období Nové demokracie 1945 - 1948, docent J. Měchýř se zamyslel na únorem 1948. Obsahově velmi zaujal PhDr. V. Pilát o československé účasti ve válce v Koreji a PhDr. J. Kocian První krizí komunistického režimu v kontextu studené války. Zdánlivě nezajímavé téma Podněty pro výuku českých a československých dějin na základě zkušeností s výukou zahraničních studentů se pro posluchače zásluhou Jiřího Holuba stalo doslova dobrodružstvím. Kvalitní příprava a přesvědčivé vystoupení nám dalo možnost podívat se na naši historii očima zvenčí. Dlouholetá zkušenost a rozhodně radost z práce byla patrná z celého vystoupení pana J. Holuba.

Návštěvě výstavy Sláva barokní Čechie předcházela přednáška docenta V. Vlnase. Přednášející je zároveň kurátorem výstavy, autorem publikace Průvodce výstavou. Pro pražské učitele byly pořádány Národní galerií přednášky docenta V. Vlnase v místech expozic - Obrazárna Pražského hradu, Klášter sv. Jiří, Valdštejnská jízdárna a Palác Kinských. Na těchto výstavách je pro učitele a jejich žáky k dispozici Historický průvodce pro mládež ve dvou variantách - pro žáky 11 - 15 let a pro studenty 16 - 19 let.

V neděli 1.7. probíhal program letní školy v budově průmyslové školy v Betlémské ulici a připravilo jej Centrum pro reformu maturitní zkoušky. Dopoledne bylo věnováno úvodu do problematiky didaktického testování. Kvalifikovaný , ale zároveň přístupný, srozumitelný a zajímavý rozbor provedla RNDr. Pavla Zieleniecová. Na připravených fóliích vysvětlila principy testování; dověděli jsme se nejen teoreticky, také na konkrétních příkladech, jak se tvoří úlohy, jaká jsou úskalí testů podle způsobu zadání, jak se vyhodnocují atd. Odpoledne se učitelé účastnili pracovních seminářů podle svého zájmu. Praktické ukázky didaktických testů v dějepise, v občanském a společenskovědním základu a v českém jazyce se věnovali: PhDr. E. Kunstová, PhDr.M.Bezchlebová, Mgr.M.Mičienka a Mgr. F. Brož. Aktivizující metody výuky připravili Mgr. J. Zouhar a Mgr. J.Ondráčková. Zcela obsazené třídy učiteli svědčily o zájmu učitelů i o tuto problematiku.

Součástí každé letní školy jsou i panelové diskuse k aktuální problematice dějepisu na školách a dalším informacím, které učitele dějepisu zajímají. V pondělí 2.7. v pozdním odpoledni se před zaplněnou aulou sešli: za MŠMT Dr. M. Rauchová, za FF UK doc. Z. Beneš , za ASUD Dr. H. Mandelová, českou státní inspekci zastupovala Mgr. J. Mrázková, VÚP T. Holasová, Židovské muzeum Mgr. M. Tesařová, Pražskou informační službu představila Mgr. J. Náprstková. Každý ze jmenovaných měl v krátkém úvodním slově představit, jak instituci, kterou zastupuje, přispívá k výuce dějepisu a navíc - tématem diskuse byla aktuální problematika: česko - německé vztahy vzhledem ke školství, holocaust Židů a Rómů atd. Učitelé několikrát potleskem odměnili věcné informace H. Mandelové, naopak s nespokojeností přijali útoky T. Holasové. S neskrývaným odporem bylo přijato vystoupení Z. Beneše, který vysloveně znevážil výuku dějepisu konstatováním, proč děti zatěžovat sdělením data 8.listopad 1620. Pan docent prý chtěl provokovat, jak později reagoval na nespokojenost posluchačů. Chci tady prezentovat svůj osobní názor: patrně se nestihl připravit na své vystoupení, své posluchače podcenil. Při závěrečném hodnocení letní školy se M. Bezchlebová za vystoupení Z. Beneše učitelům omluvila. Ale je to řešení pro další jednání a osudy výuky dějepisu?

Učitelé vyslechli další informace, které jednak mohou přispět ke zkvalitnění jejich práce a jednak je mohou využít pro vlastní obohacení; paní J. Náprstková nabídla spolupráci s PIS a přinesla řadu propagačních materiálů, I. Pařízková a Dr. V. Čelko informovali o I. ročníku soutěže Eustory, E. Kunstová seznámila učitele s existencí Společnosti bratří Čapků.

Další úspěšné setkání učitelů dějepisu skončilo. Jako každý rok i z tohoto shromáždění vzešlo memorandum, které bude odesláno na MŠMT a další instituce, které mohou ovlivnit výuku dějepisu. Na obsahu a formulaci se podíleli učitel gymnázia v Jeseníku T. Svoboda, E. Kunstová, M. Bezchlebová, konečnou verzi zpracovala J. Kohnová a zařídila rozeslání.