INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 15

VZDĚLÁVÁNÍ - SEMINÁŘE - PROJEKTY


JEŠTĚ K JARNÍMU VZDĚLÁVACÍMU SEMINÁŘI

Informaci o dvoudenním dubnovém semináři - setkání s novinářem Janem Petránkem a historikem doc. Vladimírem Nálevkou a exkurzi „Praha z ptačí perspektivy“ - jsme otiskli v IL 14. Využíváme tyto příležitosti k získání informací, které mohou výboru přinést obrázek o názorech našich členů, o situaci na školách a dalších věcech a o hodnocení obsahu semináře pomoci dotazníků. Ty slouží jak k orientaci členů výboru, tak jako podklady pro jejich různá jednání a vystoupení. V krátkém čase do vytištění IL 14 je nebylo možné souhrnně zpracovat. Otázky z dotazníků ( bohužel je vyplnila jen asi polovina účastníků), které by mohly zajímat i další členy asociace zveřejňujeme tedy s opožděním; nicméně na aktuálnosti neztrácejí.

A N K E T A

SEMINÁŘ ASUD 15. ZÁŘÍ : SETKÁNÍ OKRESNÍCH METODIKŮ

Vzdělávání učitelů v regionech, jejich vzájemnou komunikaci a výměnu zkušeností považujeme pro práci jednotlivých učitelů za nezbytnou. Tak je to chápáno i v mnoha jiných zemích. U nás jsou tyto problémy ponechány na iniciativě, ochotě, nadšení jednotlivců - učitelů, pracovníků školských úřadů, středisek služeb školám a pod. - ( výjimečná je situace, kdy se této činnosti věnují některá PC ). Jestliže zájem není, nic se neděje. Někde je snaha, ale chybí dostatečná podpora nebo zájem - řídících pracovníků i učitelů samotných. Ani ochota ředitelů podporovat vzdělávání učitelů není samozřejmostí.

Dne 15.září se uskutečnil v malém přednáškovém sále Národního muzea seminář metodiků dějepisu organizovaný výborem ASUD. Výbor zorganizoval toto setkání na základě žádostí, které se opakovaně objevovaly v našich dotaznících z valných hromad a jiných seminářů i z osobních rozhovorů s našimi členy - okresními metodiky. Pracovníci MŠMT, kteří tuto akci zaštítili, nám pomohli pomocí dotazu na ŠÚ získat jména a adresy metodiků tam, kde byli jmenováni - z 86 okresů to bylo 65 jmen metodiků dějepisu.

Jednání se zúčastnilo 32 metodiků z různých částí republiky. Úvodním slovem zahájila předsedkyně ASUD H.Mandelová, která stručně postihla důvody, které vedly k organizaci tohoto setkání, i jeho základní cíle. Dále informovala o Otevřeném dopise SH ČR a ASUD o současném stavu výuky dějepisu poslancům, senátorům i občanům ČR.

Seminář byl rozdělen na tři části. Obsahem první bylo vystoupení doc. K. Kaplana s přednáškou o vývoji českých dějin v letech 1945 - 48. Byla jako vždy vynikající. Druhou částí semináře byly některé podrobné informace o aktivitách členů ASUD a vlastní práce metodiků. Několik vět pronesl také pozvaný pracovník odboru vzdělávání MŠMT Mgr. Kořán; jeho vystoupení se bohužel spíše než ke koncepci vzdělávání učitelů, zaměřilo směrem ke kritice práce ASUD. Dále jednotliví členové výboru informovali metodiky o akcích ASUDu z poslední doby. M. Sedlmayerová popsala přípravu a průběh posledního ročníku Mladého historika. E.Kunstová sdělila dojmy z republikového kola SOČ, které se letos konalo v Rožnově pod Radhoštěm a na němž byla založena nová, pěkná tradice, totiž udělení ceny ASUD jedné z prací v oboru historie. I. Pařízková seznámila s výsledky ankety, kterou ASUD uspořádal mezi metodiky a jež byla zaměřena na podmínky a charakter jejich práce, dále informovala o vyhlášení české varianty evropské historické soutěže EUSTORY (o všech akcích se dočtete i v tomto IL). Následovala diskuse, která se týkala postavení a práce okresních metodiků a jejich problémů a také zkušeností s organizováním soutěže Mladý historik.

Po přestávce následovalo poutavé a mimořádně podnětné vystoupení bratislavského metodika dějepisu dr. V. Kratochvíla, který formou semináře - „dílny“ seznámil s moderními metodami výuky dějepisu, založenými na aktivní interpretaci pramenů i s novou řadou slovenských dějepisných učeb- nic, jejichž je tvůrcem. Pro účastníky semináře připravil metodický materiál ( dokumenty k rozboru). I tato část měla velmi kladný ohlas - přítomní ji uznale ocenili. Poslední součástí semináře byla sobotní exkurze v unikátní historické expozici Národního muzea - v bytě Františka Palackého.

Ilona Pařízková, Gymnázium Praha 10


ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKU PRO OKRESNÍ METODIKY ŠK.ROK 2000/2001

Dotazník do 10. září 2000 vyplnilo 30 metodiků, z toho 26 ze ZŠ, 3 z gymnázia a jedna blíže neurčená pracovnice. Je uvedena jen část otázek - ty, které by mohly být zajímavé i pro jiné kolegy.

Se kterou institucí jako metodik dějepisu spolupracujete
Pedagogické centrum8
Středisko služeb školám8
Služba škole6
Informační a metodické centrum1
Středisko informatiky a služeb1
Učitelská společnost1
Vzdělávací středisko ŠÚ1
SVP1
muzeum1
Centrum pro další vzdělávání učitelů při UJEP1
SIV Magnólie1
vysoké školy1
Labyrint Kladno1
žádná spolupráce1

Která periodika odebírají školy?
Dějepis1
ĎaS3
ATM1
Národní osvobození1
Svět poznání1
žádná3
nevyplněno9

zpracovala Ilona Pařízková, Gymnázium Praha 10


Zbylá část ankety není k dispozici v přepisu, uveřejňujeme proto alespoň grafický přetisk z IL.

Vzdělávací semináře Památníku Terezín
JAK UČIT O HOLOCAUSTU

Vzdělávání učitelů má v našem státě desítky podob, kdo se o něj trochu zajímá, má teoretickou možnost se zúčastnit nejrůznějších akcí, přednášek či „work- shopů„ různých délek a kvality. Jejich pořadateli bývají oficiální instituce, větší i menší spolky, ale málokdy, především mimo velká centra, muzea. Přitom vychovat si svého učitele znamená většinou i získat mladé návštěvníky, kteří budou za pár let vodit do muzea své děti. Nabídnout pedagogům zajímavý vzdělávací program vycházející z muzejních možností a sbírek je rozhodně důležitá cesta ke zlepšení spolupráce mezi muzeem a školou. A pokud muzeum při takové příležitosti dokáže představit vlastní vzdělávací programy pro děti a studenty, učitelé se zcela jistě nebudou tvářit odmítavě.

Vzdělávací oddělení Památníku Terezín ve spolupráci s MŠMT ČR, Vzdělávacím a kulturním centrem Židovského muzea v Praze a s Muzeem romské kultury v Brně nabídlo v roce 2000 učitelům všech stupňů škol třídenní seminář Jak učit o holocaustu v řadě převážně víkendových termínů rozložených do celého kalendářního roku. Skupinám téměř čtyřicetičlenným byl předložen program, z něhož bylo na první pohled jasné, že slovo „vzdělávací“ v podtextu akce není pouhým přívlastkem. Projděme se těmi třemi náročnými dny.

Seminář začínal v pátek ráno v Praze ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea. Libě vonící konvice s kávou a čajem navodily dojem přátelského posezení s přídavkem zajímavých informací. Opak byl pravdou. S příchodem první lektorky - Blanky Rozkošné - se poslouchalo a psalo a psalo, na nějaký oddech nebylo ani pomyšlení a po hodině nabité fakty o dějinách Židů v Evropě a především v českých zemích se místo oddechu okamžitě vyrazilo ve dvou skupinách „do ulic“. Pinkasova synagoga, židovský hřbitov, Klausova synagoga, synagogy Staronová a Španělská – to vše opět s úžasným komentářem B. Rozkošné. Polední pauza se tím pádem stala iluzí – bylo toho tolik na vysvětlování a povídání, že se frekventanti semináře od exponátu k exponátu a od budovy k budově přesunovali jen velmi pomalu. V tomto podnětném a nanejvýš inspirujícím prostředí se totiž mluvilo především o židovských reáliích, a slovo člověka, který jimi opravdu žije, mělo své kouzlo a hodnotu.

Informační dopis vyzýval účastníky, aby si vzali jídlo k pátečnímu obědu s sebou. Kdo tohle podcenil, udělal chybu a musel se spokojit s kávou a koláči. Obé pořadatelé prozřetelně (a zdarma!) nabízeli na stolech v předsálí. Odpolední přednášku začínala paní Rozkošná navzdory únavě všech přítomných na minutu přesně: Židé a 2.světová válka.

Exkurz do problematiky antisemitismu ve 2. polovině 19. století a na počátku století 20 obstaral mladý muž Michal Frankl, který se věnoval mimo jiné tzv. Protokolům siónských mudrců, velkým „židovským“ aférám a křesťansko sociálnímu proudu politického antisemitismu.

Helena Klímová, další lektorka, je členkou týmu zabývajícího se psychologií lidí z rodin postižených holocaustem. Její vystoupení přiblížilo seminaristům problémy, s nimiž se potýkají nejen lidé, kteří přežili koncentrační tábory, ale i tzv.ukrývané děti, dokonce i generace narozená po válce. Projekt Rodiny po holocaustu zaujal všechny přítomné bez výjimky.

Pak už následoval, přesně podle programu, odjezd do Terezína, ubytování a večeře. Tady je třeba zmínit vynikající prostředí v bývalých Magdeburských kasárnách, v nichž vzniklo Středisko setkávání s recepcí, kuchyní a příjemnou jídelnou v přízemí, s novou muzejní expozicí a neobyčejně vkusnou a účelnou ubytovací kapacitou v prvním patře (prostorné, vzorně udržované tří a čtyřlůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, na chodbě kuchyňka vybavená základním nádobím, vařiči a varnými konvicemi).

Navzdory lákání postelí program pokračoval s neztenčenou intenzitou. Účastníci semináře byli uvedeni do prostoru tzv.půdního divadla. Na skutečné půdě, kde se v době ghetta lidé scházeli k divadelním představením, vzniklo jednoduchou úpravou místo pro přednášky, besedy, semináře, zkrátka pro setkávání a aktivity všeho druhu. Po přivítání a seznámení s harmonogramem dalších dvou dnů dostal slovo Vojtěch Blodig. Jeho přednáška o místě Terezína v konečném řešení židovské otázky obsahovala celou řadu těžko dostupných informací o terezínských židech a o fungování samotného ghetta.

Druhý den semináře začal opět v půdním divadle, tentokrát přednáškou Ludmily Chládkové o životě dětí v terezínském ghettu, o fungování dětských heimů, časopisech, různých kulturních aktivitách, ale také o transportech a tragických osudech některých z nich. Posléze lektorka představila svůj metodický pohled na problematiku vyučování holocaustu. Totiž seznámení s programy, které vzdělávací oddělení Památníku Terezín nabízí školním kolektivům. Jejich obsah a základní principy byly pro mnohé seminaristy překvapením, nutno říci, že příjemným. Uvedené metody práce s dětmi a studenty v Památníku byly pro většinu učitelů novinkou, o niž projevili okamžitě živý zájem.

Zbytek dopoledne byl věnován prohlídce bývalého ghetta a zběžně i expozicím Památníku. Slova průvodců (dvě skupiny, aby byla vzájemná komunikace snadnější), že se do expozic učitelé mohou vrátit ve svém volném čase vyzněla ovšem vzhledem k nabitému programu jako dobrý vtip.

Po obědě byla naplánována beseda s tzv. terezínskými dětmi. Setkání s pamětníky byla v období do roku 1989 běžnou součástí výuky dějepisu a někteří učitelé mají z této doby tak negativní zkušenosti, že se dnes nabídkám Svazu bojovníků za svobodu vyhýbají. Snad na „státní objednávku“ tenkrát místo osobních zkušeností zněla především slova o komunistech, přehledy dat a jmen, zkrátka učebnice a pro žáky nuda. „Terezínské“ pamětnice byly ovšem něco zcela jiného. Památník spolupracuje s řadou lidí, kteří místním ghettem prošli, vhodné typy pro besedy si mezi nimi pečlivě vybírá. A je to znát. Komunikativní, vzdělané dámy (Dagmar Lieblová, Michaela Vidláková) nezveličovaly, neuchylovaly se k frázím, mluvily srozumitelně, a tím i velmi přesvědčivě. Nevsadily na líčení hrůz, jejich vzpomínky byly prosté jako život sám, zrůdnost nacismu vyvstávala jakoby mimochodem, posléze byla přítomná všude. Tenká hranice mezi životem a smrtí, doba, kdy neuvěřitelné náhody rozhodovaly o dalších osudech lidí, to se asi nedá zprostředkovat bez osobního setkání s pamětníkem, ale musíte zkrátka mít, jak se učitelé přesvědčili, „toho správného“.

Po krátké přestávce přišla znovu řada na metodiku. Tentokrát v podobě debaty nad modelovými hodinami dějepisu a literatury, které představili zkušení učitelé druhého stupně ZŠ a středních škol z okolí Terezína. Seminaristé dostali přípravy na vyučování v písemné podobě na stůl hned po polední přestávce, někteří už je stihli zběžně prolistovat. O žádné převratné novinky samozřejmě nešlo, ale protože dobrých nápadů není nikdy dost, posloužila tato část semináře svému účelu dostatečně. Nehledě na to, že si učitelé mohli odvézt účelně zpracované téma holocaustu rovnou před své žáky. Tady je přehled představených učebních celků (někde se jedná o dvouhodinovku):

Na prezentaci vyzkoušených vyučovacích hodin navazovala samostatná metodická a tvůrčí činnost seminaristů. V malých skupinách se snažili na zadaná témata vytvořit na základě vlastních zkušeností a diskuse modelový příklad zpracování problému ve škole. Někteří vypracovali přípravu na jednu hodinu, někteří na čtvrtletí v semináři, objevil se nápad Týdne holocaustu, kdy by problematika prolínala všemi předměty… Po večeři došlo na prezentaci uvedené skupinové práce. Podstatnou se nám jeví informace o tom, že vzdělávací oddělení Památníku Terezín vydá všechny nápady, které na seminářích v průběhu roku 2000 zazněly, v jednotné úpravě ve sborníku, jejž frekventanti obdrží poštou. Takový přístup k obohacení výuky se zdá být až neuvěřitelný.

Závěr druhého dne ozdobil surově pravdivý dokumentární film režiséra Břetislava Rychlíka „Oj, ty černý ptáčku“, který otevřel problematiku holocaustu Romů.

Nedělní přednášku připravilo Muzeum rómské kultury v Brně, a to velmi dobře. Lektoři Helena Danielová a Petr Lhotka mluvili zasvěceně, uvedli řadu zajímavých faktů a každému dali třicetistránkový soubor kopií dobových dokumentů k problematice, kalendárium holocaustu Romů v Protektorátě a výběrový seznam užitečné literatury. Následující diskusi přerušila až povinnost splnit do puntíku naplánovaný program, a tím byla návštěva Malé pevnosti.

I v tomto případě bylo slovo průvodce základem, z něhož se odvíjela zajímavost a přínos prohlídky místa, které většina seminaristů už znala. Nicméně i oni ocenili množství těžko dostupných informací, jimiž byli zahrnuti.

Následovalo poslední setkání „na půdě“, oběd a doprava do Prahy.

K doplnění ještě přehledně PROGRAM SEMINÁŘE:

Pátek:
9.30 – 10.30 Základní informace o judaismu a židovském osídlení Čech a Moravy
10.30 - 12.00 Prohlídka objektů Židovského muzea v Praze
12.45 – 13.45 Holocaust Židů za 2. světové války
14.00 – 15.00 Antisemitismus v 19. a první polovině 20. století
15.15 – 16.45 Psychologické aspekty genocidy
17.00 Odjezd do Terezína
19.30 – 21.30 Místo Terezína v "konečném řešení židovské otázky"

Sobota:
8.00 – 9.30 Děti a mládež v ghettu Terezín
Jak pracujeme v Památníku se školními skupinami
9.30 – 12.00 Prohlídka bývalého ghetta a současných expozic Památníku Terezín
13.30 – 14.30 Beseda s pamětníky
14.50 – 16.15 Modely vyučovacích hodin zaměřených na rasovou problematiku a holocaust
16.15 – 17.30 Samostatná metodická a tvůrčí činnost
17.30 – 18.00 Film Uvězněné sny
19.00 – 20.30 Prezentace skupinové práce
20.45 – 21.45 Film Oj ty černý ptáčku

Neděle:
8.00 – 9.30 Romové – historie, tradice a kultura, Holocaust Romů za 2.světové války
9.40 – 11.20 Prohlídka Malé pevnosti
11.30 – 12.00 Závěr semináře, vydání osvědčení

SHRNUTÍ

Odhlédněme od faktu, že celá akce je významně finančně podporována MŠMT ČR a nejen jím, a věnujme se pouze obsahu.

Dagmar Burdová, ZŠ a Gymnázium, Litomyšl

Školní dějepis s využitím internetu
VIRTUÁLNÍ ŠKOLA: PROJEKT EUROPEAN SCHOOL

Ačkoliv by tento příspěvek mohl být pouze částí článku o semináři v Lisabonu, zdá se mi jeho téma natolik aktuální, že si dovolím věnovat mu pár podstatných řádek zvlášť.

Virtuální škola vznikla ze švédské iniciativy jako fórum pro evropské učitele a zároveň bylo ztvárněno evropskými učiteli. Možná si teď položíte otázku, co to vůbec virtuální škola je. V podstatě jde dnes již o velmi známou metodu komunikace pomocí internetu.

Této virtuální školy se může zúčastnit kdokoli z nás tím, že vyhledá internetovou adresu http://www.en.eun.org/menu/vs/vs-NET.html. No a pak už nezbývá nic jiného, než se dle libostí pohybovat v oblasti, jež nás zajímá.

Pro nás teď tedy okénko do historické třídy. Vede ji Dalibor Svoboda, středoškolský učitel dějepisu, který koordinuje jednotlivé příspěvky, navrhuje otázky do pléna, o kterých pak učitelé z celé Evropy mohou na těchto stránkách diskutovat.

Prostor je dán i různým projektům. Vznikl zde například pozoruhodný projekt MÍR V EVROPĚ, kde se studenti mohli vyjadřovat ke čtyřem významným historickým událostem v Evropě: Vestfálskému míru 1648, Vídeňskému míru 1815, Versailleskému míru 1919-20 a konci II. světové války. Jednotlivé práce se pak promítaly ve virtuální třídě a diskutovalo se o nich v evropské rovině.

Virtuální škola je teprve na samém začátku, ale již nyní se objevují zajímavá témata k debatám jako např. jaké druhy kurikula používají jednotlivé evropské země, jak je předmět dějepis vyučován v různých evropských zemích atd. Zatím je virtuální škola zaměřena hlavně na spolupráci učitelů, ale rozvíjí se pomalu i další aktivity, a to hlavně studentské. Pro nás se tyto možnosti otevírají s rozvíjejícími se jazykovými znalostmi studentů i učitelů, neboť komunikace se odehrává samozřejmě v angličtině. Takže buďte vítáni ve virtuální škole i Vy a informujte i případné zájemce z řad vašich kolegů.

Hana Marešová, Gymnázium, Praha 10

ZÁPADOČEŠTÍ UČITELÉ O KVALITĚ DĚJEPISNÝCH UČEBNIC

V západních Čechách rozvíjí bohaté aktivity ve prospěch učitelů a výuky na školách Pedagogické centrum Plzeň. Za velmi potřebné považují jeho pracovníci shromažďovat zkušenosti i podněty učitelů tak, aby kvalitu výuky i pomůcek, především učebnic bylo možno pozitivně ovlivňovat. Výbor asociace obdržel od pracovnice PC Plzeň a zároveň členky ASUD Dr. Dagmar Hudecové mimořádně zajímavý a užitečný materiál, jakých by bylo třeba více - i z ostat-ních regionů. Vybrali jsme podstatné části z textu i souhrnných tabulek (pokud by měl někdo zájem o podrobnosti, je možné se obrátit přímo na PC Plzeň ).

Z úvodu:

V UN č.3/2000 byl vydán článek o učebnicích dějepisu, jehož součástí byla tabulka hodnotící dosud vydané učebnice dějepisu..., který nás velmi zaujal. Vypracovali jsme dotazník, který byl v období únor - květen 2000 předáván učitelům dějepisu při všech akcích pro vyučující D pořádaných PC Plzeň...

Cílem průzkumu bylo pomocí hodnocení o pěti stupních a slovního vyjádření zjistit:
1. Jaké učebnice jsou v D využívány
2. Proč učitelé volí určitou učebnici
3. Jak učitelé učebnici hodnotí

Do konce června 2000 bylo PC Plzeň zasláno celkem 224 vyplněných dotazníků, v nichž bylo hodnoceno 516 svazků učebnic...vzorek může sloužit jako sonda k posouzení poměrně široké nabídky učebnic a zároveň k nahlédnutí, jak učitelé posuzují jejich kvalitu.

Z pasáže Zjištěné skutečnosti:

/v úvodu je tabulka s 42 tituly dějepisných učebnic sedmi nakladatelství/

Další část - Proč učitelé volí dané učebnice - se věnuje odpovědím na otázku, proč zvolili právě tu učebnici, kterou užívají: nejlépe mi vyhovuje (63 odp.), nejlépe vyhovuje osnovám (106), na jinou škola nemá peníze (57), jiná ve škole není (156), nejlépe vyhovuje žákům ve škole (56), nejlépe vyhovuje domácí práci žáků (19), nevím o jiné (11)... Z odpovědí učitelů vyplývá, že nedostatek financí hraje významnou roli, ale není to důvod prvotní... Je potěšitelné, že učitelé jsou informováni i o jiných titulech učebnic...

Třetí část Jak je učiteli hodnocena kvalita jednotlivých učebnic je nejobsáhlejší a přetiskujeme některé části přímo ze zveřejněné studie:

A. Starší řada učebnic pro ZŠ vydaná nakladatelstvím Práce (1990-95) - tato řada je užívána nejvíce.
Jde o tituly: VM = V. Michovský (pravěk, starověk), Hroch = Hroch M., Mandelová H. a kol.: Středověk I-III., Čapek= Čapek V.a kol.: Novověk I-III., ND 1, 2,3,4 = Nová doba autorů Pokorný, Vošahlíková, Olivová, Jožák

B. Novější řada učebnic pro ZŠ vydaná nakl. Práce (1994 - 97)
jde o tituly AHO = Augusta, P.,Honzák F. (pravěk, starověký Orient), AHŘŘ - Augusta-Honzák (Řecko, Řím), AHSN = Augusta, Honzák, Picková, Kubů, Beneš (středověk a raný novověk I - III), AHDN = Augusta,Honzák, Pečenka (novověk I-III)

C. Řada učebnic pro ZŠ vydaná SPN (1997-99)
Rulf V = Rulf, Válková (pravěk, starověk), ČSNR = Čechura, Dudák, Ryantová, Neškudla (středověk a raný novověk), HLDN = Hlavačka (novověk), KKO = Kuklík, Kocián (nejnovější dějiny)
Ostatní řady pro základní i střední školy byly zastoupeny mnohem méně - přesto zmíněná studie uvádí jejich přehled a hodnocení.

Ani tato anketa není k dispozici v přepisu, opět uveřejňujeme alespoň grafický přetisk z IL.
Připojujeme stručný přehled uvádějící sumář - tj. celkový průměr všech parametrů běžně užívaných učebnic:
Práce:
V. Michovský: Dějepis. Pravěk a starověk:2, 60
M. Hroch - H. Mandelová: Dějepis. Středověk pro ZŠ, díl 1, 2, 3:1, 98
V. Čapek: Dějepis. Novověk I.,I.,III.2, 54
J. Pokorný: Dějepis. Nová doba I.2 ,67
P. Vošahlíková: Dějepis. Nová doba II.2, 60
V. Olivová: Dějepis. Nová doba 22, 77
J. Jožák: Dějepis. Nová doba 32, 78
Jožák J.: Dějepis. Nová doba 42, 74
Nová řada Práce:
P. Augusta, F. Honzák: Dějiny pravěku a starověkého Orientu2, 59
P. Augusta, F. Honzák, Picková, Kubů: Dějiny středověku a raného novověku2, 33
P. Augusta. F. Honzák, F.Pečenka: Dějiny novověku2, 28
SPN:
V. Rulf, V. Válková: Dějepis. Pravěk a starověk2, 29
J. Čechura, V. Dudák, M. Ryantová, B. Neškudla: Dějepis. Středověk a raný novověk2, 32
M. Hlavačka: Dějepis. Novověk2, 88
J. Kocián, J. Kuklík: Dějepis. Nejnovější dějiny2, 38

Ostatní tituly nakl. Práce, Fortuna, Scientia, Prodos, Fragment, SPN 1988 (celkem 18 učebnic) byly hodnoceny pouze v jediném vyjádření a nebyly do celkových výsledků zařazeny.


back