INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 15

D O K U M E N T Y

ODPOVĚĎ PANA MINISTRA NA POSLANECKOU INTERPELACI

V červnu výbor ASUD obdržel kopii odpovědí ministra školství na písemnou interpelaci dvou poslanců (Z.Škromacha a J.Zvěřiny) v záležitosti dějepisu (Otevřený dopis...) K této odpovědi se vyjádřil dopisem oběma poslancům a kopii zaslal MŠMT. Na tento impuls reagoval dopis ze září tr. Jakožto učitelé dějepisu jsme toho názoru, že tyto dopisy patří mezi historické prameny, které dokumentují naši snahu o zlepšení a reakci na ně. V tomto IL zveřejňujeme 1. část těchto dokumentů:

DOPIS1/2 DOPIS2/2
STANOVISKO VÝBORU ASOCIACE UČITELŮ DĚJEPISU A VÝBORU SDRUŽENÍ HISTORIKŮ ČR K DOPISU PANA MINISTRA E. ZEMANA POSLANCŮM PS ČP
Toto vyjádření je vázáno na dopis ministra školství E. Zemana datovaný 17. května 2000 a ve stejném znění zaslaný poslancům Z. Škromachovi a doc. dr. J. Zvěřinovi jako odpovědi na jejich písemné interpelace; respektuje jeho řazení /v úvodu je kurzívou citováno jádro sdělení z dopisu pana ministra; ta bohužel ve většině případů neobsahují pravdivé informace/:

K NOVÉMU POJETÍ A OBSAHU VLASTIVĚDY

Již od roku 1993, kdy desetičlenná skupina členů učitelského odboru Historického klubu (dnes ASUD) zpracovávala projekt o dějepise ve škole, zabývali jsme se tím, jak by měl být koncipován obsah dějepisné složky vlastivědy ve 4. a 5. r. a jaké cíle by jí měly být stanoveny. Projekt obsahoval samostatnou kapitolu na toto téma. V červnu jsme byli ředitelem VÚP dr. Jeřábkem požádáni o zpracování návrhu vlastivědy ve 4. a 5. třídě v rámci přípravy Rámcového vzdělávacího programu (RVP). Navržené pojetí vychází ze starších návrhů a je obohaceno o nové negativní zkušenosti ze školní praxe minulých let - zcela nevyhovující obsah dějepisné složky vlastivědy ve stávajícím systému, nepřiměřené náročné a nefunkční učebnice atd.

NÁVRH PŘEDANÝ V ČERVNU VÚP:

VLASTIVĚDA VE 4. a 5. TŘÍDĚ
- návrh obsahu a pojetí vlastivědy jako propedeutiky dějepisu a předmětu poskytujícího příležitosti k rozvíjení osobnosti žáků - kompetencí

Návrh pojetí a obsahu vychází

  • z mnohaletých diskusí mezi učiteli dějepisu o potřebách dějepisného vyučování v 6. třídě a dále
  • z obsahu kapitoly o vlastivědě v projektu "Historie ve škole - její možnosti v rozvíjení poznání, občanského vědomí, morálky a tvořivosti žáků a studentů - a její potřeby" zpracovaného desetičlennou skupinou učitelů základních, středních a vysokých škol - členů učitelského odboru Historického klubu v letech 1992/94 jako grant MŠMT
  • ze studia odborné literatury o přístupech užívaných v moderní škole
  • z vlastních zkušeností z práce s deseti-jedenáctiletými žáky (5. tř.) v období tzv. nové koncepce
  • ze zahraničních materiálů o propedeutice dějepisu
  • z negativních zkušeností z výuky vlastivědy v minulých letech, o nichž členové asociace diskutovali v rámci svých akcí, reakcí rodičů i z další podnětů teoretiků i praktiků

    Návrh je založen

  • na rozboru potřeb žáka připravujícího se na práci na II. stupni ZŠ, jak je zřejmý ze současných trendů a metod výuky v rámci Evropy
  • na obsahu materiálu VÚP o rozvíjení všeobecných kompetencí u žáků, totiž získávání a rozvíjení určitých vědomostí a vlastností, kdy si žáci osvojují strategii a nástroje učení a poznávání, rozvíjejí své pracovní dovednosti, učí se přemýšlet o problémech a řešit je, učí se jednat a komunikovat s lidmi, společně s lidmi žít, poznávat sami sebe a plně se realizovat. Klíčové kompetence zahrnující schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty a názory, které tvoří základ k celoživotnímu učení, je možno právě v rámci vlastivědy ovlivňovat účinně a rozmanitými formami. Lze tu aplikovat jak kompetence k učení, k řešení problémů, tak ke komunikaci, pracovní činnosti a spolupráci
  • na akceptování potřeb učení na dalším stupni základní školy, kterým pro dějepis dává potřebný základ
  • na respektování kvalifikovanosti učitelů 1. stupně ZŠ připravených nikoliv na odbornou výuku v oblasti historie, ale na rozvíjení osobností žáků tohoto věkového stupně a jejich vedení k aktivním činnostem

    Cílem dějepisné složky vlastivědy je:

  • poskytovat maximum příležitostí pro rozvoj osobnosti žáka
  • vybavit žáky některými znalostmi a dovednostmi, které vytvoří základ pro práci v dějepise
  • poskytovat příležitosti k poznávání místa bydliště a regionu (základ pro regionální historii)
  • vytvářet pozitivní vztah žáků k historii vlastní země i národa
  • podílet se na ovlivňování pozitivního vztahu k dalším skupinám obyvatel Evropy
  • ovlivňovat dobré vztahy v rodině a nabízet témata pro společné rozhovory i zkoumání

    Obsahem návrhu je

  • představit konkrétní možnosti metod a forem práce, které lze v tomto věku realizovat
  • nabídnout vhodná témata žákům blízká, dostupná, motivující je k aktivitě tak, aby byly naplněny Komenského zásady přiměřenosti, názornosti a postupu od blízkého ke vzdálenějšímu a také jeho požadavek "Vše první nechť je nejlepší" ( = první setkání s minulostí )

    Části návrhu:

    1. metody a formy práce
    2. témata předmětu vlastivěda ve 4. a 5. třídě s připojením znalostí a dovedností jako propedeutiky dějepisu
    ad A/ - podle záměrů učitele se v různé míře uplatňují ve všech tématech
    1. vlastní pozorování v rodině
    2. vlastní pozorování a zkoumání v nejbližším okolí - obci, městě
    3. návštěvy významných nebo zajímavých objektů nebo expozic individuálně, s rodiči (prarodiči), se třídou
    4. rozhovory s rodiči, prarodiči, dalšími příbuznými i občany
    5. četba dětské příslušně zaměřené literatury a užívání dětských encyklopedií, případně vhodných videofilmů, např. s tematikou vlastního regionu
    6. vlastní "výzkum", pátrání, shromažďování informací a podkladů podle zadaného (zvoleného) kritéria
    7. zpracování shromážděných poznatků, řešení stanovených úkolů aj..
    8. verbalizace zjištěných skutečností, uplatnění schopnosti vyjádřit je písemně i ústně
    9. kooperace při pátrání, výměna získaných informací ve skupině, koordinace výsledků při užití formy kolektivní práce
    10. grafické zpracování výsledků v písemné, výtvarné nebo jiné podobě a jejich prezentace na veřejnosti
    ad B/ Podklady pro činnosti v dějepisné složce vlastivědy budou utříděny do tematických celků, v jejichž rámci se budou vhodné činnosti odehrávat:
    I. Úvod: Lidé - jejich přítomnost a minulost,
    touha po poznání předchozího vývoje, života předků atd.
    • Jak se toto poznání vyvíjí - mýty, báje, věda - pojem času; souvislosti mezi událostmi (příčiny, důsledky).
    II. O naší rodině a našich předcích - příspěvek do rodinného alba;
    • generace, stárnutí věcí i lidí, památky na minulost, rodinné fotografie a památky, zařízení atd. (= historické prameny hmotné a písemné);
    • jak se život rodiny proměňuje (vzpomínky členů rodiny, kronika rodiny a jiné záznamy)rodinné fotografie a móda ( = vývoj vkusu a módy)
    • proměny způsobu života a bydlení v životě tří generací (domy, nábytek, teplo, světlo, vybavení bytu aj.) (=co jsou vynálezy a jak usnadňují lidem život)
    • historie rodiny, její kořeny, rodokmen(= kalendář, měření času - hodiny; genealogie)
    • souvislosti v životě členů rodiny (= pojem vývoje, příčin, následků a důsledků) plánek bytu, domu a okolí
    III. Z letopisů naší obce - minulost, stáří, významné události z její historie(= rok, století,tisíciletí - časová přímka)
    • významné památky architektury (= jaké druhy staveb slouží veřejnosti, k jakým účelům; stavby soukromé; jejich minulost a přítomnost)
    • technické památky (mosty, továrny, vodárny, rozhledny, stará technická zařízení atd. (= jak se rozvíjela technologie, obory výroby atd.)
    • kulturní instituce - muzea a galerie, k čemu jsou, jak pracují, jak jsou zaměřeny (= druhy, typy a poslání muzeí a galerií v kulturní společnosti)
    • kde jsou uloženy a lze získat úřední dokumenty (kopie) (= archivy - jejich poslání a druhy)
    • centra politického, duchovního a společenského života obce v minulosti a současnosti (= radnice, chrámy, společenské sály pod.- funkce budov v minulosti a dnes)
    • veřejná prostranství a jejich výzdoba, kašny, fontány, pomníky (= svědkové minulosti v podobě pomníků, jejich osudy)
    • pátrání po minulosti obce (= vedení kronik, archeologické výzkumy) plánek (mapka) obce a okolí
    IV. O pamětihodnostech našeho kraje - charakteristika jeho historie (v návaznosti na zeměpisnou složku vlastivědy)
    • významné historické památky kraje, čím v zemi proslul (= hrady, zámky, kláštery, opevnění, skanzeny ... ) mapa kraje s vyznačením pamětihodností, jejich minulost a současné využití (= historická mapa kraje a její značky)
    • významné instituce pracující ve prospěch regionu (= památková péče)
    • komunikace v kraji a jejich proměny (= silnice, železnice, vývoj dopravních prostředků)
    • péče o zdraví lidí - nemocnice, lázně, sanatoria aj.) - ( = vývoj lékařství a dal- ších věd)
    • péče o vzdělanost - školy základní, střední a vysoké (vývoj vzdělanosti, proměny v přístupnosti vzdělání v průběhu staletí)
    V. První setkání s historií naší země, světadílu a planety - (v koordinaci a návaznosti na zeměpisnou složku vlastivědy)
    • život obyvatel České republiky - její místo na mapě Evropy ; co dokládají památky, které jsme poznali - kdo se o ně stará (= památky v péči státu, jejich využití a význam pro život člověka)
    • příroda a vztah člověka k ní - ochrana i ničení (v návaznosti na přírodovědu a zeměpis), využívání energií ( = energie v historii - vítr, mechanický pohon lidskou a zvířecí silou, pára, elektrická, atomová, sluneční energie v historii a dnes )
    • jaké jiné státy v Evropě známe - které jazyky - mapa současné Evropy, porovnání politické a historické mapy se zeměpisnou ( = historická mapa, její specifiky, legenda, značky)
    VI. O obyvatelích Evropy a jejich minulosti
    • - co Evropany spojuje a co je odlišuje (= náboženství v Evropě; specifiky různých národů - jejich historický vývoj, jazyky, kultura; kořeny historie v antice; křesťanství; kontakty)
    VII.O tom, co si lidé vyprávěli o původu světa a lidí,
    o svých bájných hrdinech a neobyčejných místech regionu - báje a mýty, pověsti o nejdávnější minulosti jednotlivých národů ( báje české, slovanské, keltské, německé, anglické, severské a další).
    • Mytologie - snaha lidí vysvětlit původ lidstva a fungování společnosti řízením bohů.
    • Pověsti spjaté s památnými nebo významnými místy regionu.
    VIII. Jak minulost lidské společnosti zkoumají vědci; prehistorie a historie:
    • vědecké zkoumání minulosti - historikové a další vědci, kteří se na bádání podílejí. Památky z výkopů a zkoumání vývoje člověka - sbírky muzeí (= archeologie a historická antropologie,muzea a jejich druhy)
    • pozůstatky po životě lidí (v návaznosti na předchozí témata) - mince, erby, pečeti, staré listiny, atd.- zkoumané dalšími vědami ( = pomocné vědy historické)
    • jak vědci historii rozdělili - pravěk, starověk, středověk, novověk, 20.století; mezníky( = periodizace dějin)

    ZÁVĚREČNÉ VÝSTUPY VE SMĚRU K NÁSLEDUJÍCÍMU STUPNI

    (VÝUKA DĚJEPISU V 6. - 9. ROČNÍKU ZÁKLADNÍ ŠKOLY)
    1)základy dovednosti práce s dokumenty, pozorování, získávání a hodnocení informací a jejich zpracování jednotlivcem nebo týmem žáků (hlavní druhy historických pramenů)
    2)počátky práce s časovou přímkou na základě pochopení vývoje v čase
    3)seznámení s dovedností práce s historickou mapou a se základy historické geografie (v součinnosti s poznatky zeměpisnými)
    4)seznámení s hlavními druhy architektury a historických památek jako hist.pramene
    5)přehled o institucích pečujících o historické prameny - archivy, muzea
    6)seznámení s institucí galerií a přehledem uměleckých oborů
    7)seznámení s některými typy historických událostí odehrávajících se v rámci daného regionu (válečná střetnutí, jednání, shromáždění, založení staveb, kulturní činnost atd.)
    8)povědomí o šíři oborů, které napomáhají historickému poznávání
    9)získání zájmu o minulost vlastního kraje a obce a tím i o historii vůbec, motivační působení
    10)vyprávění z mytologie a bájesloví některých evropských (mimoevropských?) národů jako základu pro první seznámení s kulturním odkazem různých etnik a podkladu pro následné poznávání jednak literatury a výtvarných děl s mytologickými náměty, jednak historického vývoje, jak ho umožňuje současný stav vědy
     
    • Rozvoj dovedností a ovládnutí přiměřené terminologie (faktografie) vymezené v podobě základního učiva.
    • Získání zájmu o historii a představa o jejím místě v životě jedince i společnosti.
    • V rámci vymezených témat se předpokládá volnost ve výběru konkrétních námětů učitelem, a to s ohledem na složení dané třídy, program a zaměření školy, zvláštnosti, charakter a specifiky daného regionu.

    Názory učitelů základních škol a nižších tříd gymnázií na stávající pojetí a obsah dějepisné složky vlastivědy, vlastní zkušenosti, jakož i vyjádření těch, kteří se zamýšlejí nad tím, jak by tento předmět mohl napomoci dějepisu a jak posuzují předložený pracovní návrh, včetně připomínek, doplnění a dalších návrhů, uvítáme v jakémkoliv množství a rozsahu.


    back