Informační list ČÍSLO 10
Vedení Euroclio zpracovalo přehled aktivit této mezinárodní organizace v roce 1997. Obsahuje přehled jeho historie a cílů, partnerské projekty jeho členů, přehled publikací, seznam sponzorů, přispěvatelů, partnerských organizací a spolupracujících ministerstev školství, přehled členských organizací a přidružených asociací, institucí a jednotlivců, jména členů výboru a plány pro další rok. Pozornost je soustředěna na hlavní aktivity roku: "General Assembley" a konference v Budapešti v Budapešti (III/1997), Konference Mládež a historie v Pecsi (IX/1997) a vydání publikace o výsledcích projektu, projekt Evropean Schools a školy ve Flandrech "Středověké město a jeho památky v evropské dimenzi", zavedení webbové stránky a vytvoření sekretariátu Euroclio.
Celou brožurou prolínají informace o akcích pořádaných za účasti Euroclio s přispěním úřadů ev. sponzorů v jednotlivých zemích: odehrávaly se v Belgii, Velké Británii, Nizozemí (leden), v Rusku, Nizozemí, Polsku, Litvě a Belgii (únor), Estonsku, Švédsku, Maďarsku, Nizozemí (březen), USA, Německu, Belgii, Polsku, Maďarsku a Nizozemí (duben), Rusku, Nizozemí, Francii, Polsku, Norsku a Moldávii (květen), v Nizozemí, na Ukrajině, v Polsku (červen), v Estonsku a Rusku (srpen), v Německu, Irsku, Maďarsku, Velké Británii, Gruzii (září), v Polsku, Norsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Bulharsku a Německu (říjen), v Moldávii, Belgii, Nizozemí, Polsku, Rusku, Belgii (listopad), v Litvě, Polsku, Maďarsku a Belgii (prosinec).
Kromě názvu naší asociace (mezi členy Euroclio) bohužel v celé brožuře - mezi zeměmi spolupracujícími s Euroclio - není bohužel naše republika zmíněna ani jednou. Zatím jsme s žádostí o podporu u našeho ministerstva ani jiných institucí neuspěli. H. P.
Na zářijovou konferenci k výročí UK přijel do Prahy také významný didaktik dějepisu z univerzity v Glasgow Ian McKellar. Při této příležitosti se setkal i s členy ASUD. Navštívili jsme společně některá historická místa a památky a vyměnili jsme si pracovní materiály (věnovali jsme mu dějepisné atlasy připravené členy ASUD, které velmi ocenil). Velmi se mu líbily i nové slovenské učebnice didakticky zpracované V. Kratochvílem. Tlumočíme pozdravy všem členům ASUD a také účastníkům LŠ 1995 a semináře k evropské integraci v prosinci 1996, jimž přednášel a připravil zajímavé didaktické materiály (např. politické karikatury k dějinám 20. století).
NÁVŠTĚVA PREZIDENTKY MOSKEVSKÉ ASOCIACE UČITELŮ DĚJEPISU TAMARY EIDELMAN V PRAZE
Až dosud jsme se znali z e-mailových dopisů. Tamara se také stará o internetovou stránku Euroclio, na níž zveřejňuje důležité informace o jeho aktivitách. Před pěti lety jsme se letmo osobně setkaly v Leewardenu, kde v roce 1993 založili EUROCLIO představitelé Rady Evropy. V prosinci přijela Tamara se svými dvěma dětmi na soukromou návštěvu Prahy. Při této příležitosti se setkala se třemi členkami výboru ASUD.
Tamara nám přivezla novou ruskou dějepisnou učebnici dějin 20. století, která byla napsána ruskými autorkami ve spolupráci se západními didaktiky a členy výboru Euroclio (Ian McKellar, Joke van der Leeuw-Roord, Héléne Budé-Janssens a další) v rámci projektu Nizozemského království, z něhož bylo hrazeno napsání a vytištění učebnice v nákladu tisíce kusů pro experimentální ověření. Při té příležitosti bylo v Moskvě zorganizováno několik seminářů na téma moderních vyučovacích metod v dějepise. Osvědčí-li se nové učebnice, budou vytištěny ve větším nákladu. Druhý díl učebnice zahrnuje období 1961-70 a je zpracován jako model pracovní pomůcky. První díl (1945-55) jsme dostali v listopadu od výboru Euroclio, takže vlastníme oba zatím vydané díly (k prohlédnutí je učebnice k dispozici). Tamara se seznámila s učebnicemi a pomůckami vytvořenými členy ASUD - věnovali jsme jí všechny dosud vydané díly našich atlasů, které ocenila ona i její čtrnácti - šestnáctileté děti Aňa a Míťa.
Koncem září byly členské organizace EUROCLIO požádány, aby připravily odpovědi na třídílný dotazník obsahující otázky na jejich činnost a podmínky práce. První část se týkala se cílů, hlavních úkolů a činností asociace, jejího postavení ve vzdělávacím systému, vztahu ministerstva k asociaci a přínosu nebo obtíží v komunikaci s řídícími orgány, jejího začlenění v mezinárodních projektech Euroclio a finančních prostředků pro činnost. Otázky druhé a třetí části zjišťovaly názory na činnost EUROCLIO, její strukturu, přijímání členů apod. Dotazníky budou zpracovány pro zasedání příštího General Assembley v Edinburghu 10. - 14. března, na něž byli pozváni dva delegátu ASUD. Pro informaci našich členů o činnosti evropských dějepisných asociací, jak byla zpracována v dotaznících, otiskneme pak podrobný článek.
V průběhu roku na doporučení ASUD 1998 reprezentovala naši asociaci i ČR na zahraničních seminářích řada našich členů - B. Dvořák a V. Ulvr v březnu v Helsinkách (IL 9), v červnu K. Starý v Japonsku, v listopadu H. Preislerová v Münsteru, H. Štajglová v Gentu a P. Haschková v Estorilu. Své dojmy a poznatky si nenechávají pro sebe, ale dělí se o ně se členy ASUD a dalšími učiteli na stránkách IL, na svých školách, na seminářích ASUD i při jiných příležitostech. Některé jejich příspěvky zveřejňujeme v tomto IL. Program seminářů RE na rok 1999 uvádíme v závěru této rubriky.
O VZDĚLÁNÍ A VÝUCE DĚJEPISU V JAPONSKU
Pobyt učitelské delegace složené ze zástupců Evropy, Asie a Ameriky byl čtrnáctidenní - od 1. do 24. června 1998. Jednalo se o akci, která probíhá každoročně už řadu let. Japonská strana zve učitele z celého světa, aby jim představila japonské školství, kulturu a historii. Výběr účastníků probíhá tak, že ministerstva školství zašlou k určitému datu seznam uchazečů a Japonci pak sami vyberou, kdo se bude skutečně účastnit. Jak jsme se s kolegyní dozvěděli, takto proběhl výběr např. v Polsku, Maďarsku, Bulharsku či Rumunsku. Jinak tomu bylo v České republice, kde úředníci ministerstva zajistili účast pouze dvou účastníků (v mém případě na doporučení ASUD) až skutečně na poslední výzvu velvyslanectví.
Jestli jsem to správně pochopil, hlavní účel této akce je propagační. Japonsko je země skutečně na konci světa, a tak musí své dobré jméno cílevědomě budovat. Z toho vyplývá i výběr účastníků. Největším počtem byli zastoupeni učitelé dějepisu, protože v tomto předmětu se o Japonsku asi učí nejčastěji. V menší míře byli zastoupení učitelé dalších předmětů - zeměpisu, literatury, společenských věd ap. Velkou skupinu tvořili také učitelé angličtiny, zvláště ze zemí, kde se tento jazyk příliš neužívá, např. Vietnamu.
Po úvodních ceremoniích (mimochodem velmi důkladných) začal samotný poznávací program zájezdu návštěvou divadla Kabuki, tokijského národního muzea, císařského paláce (jen nepatrné části) a tokijské kopie "eifelovky". Po dvou dnech jsme odletěli do Hirošimy a navštívili zde muzeum a památníky obětem atomového výbuchu, které na všechny zapůsobily mimořádně silným dojmem. Cílem další návštěvy bylo asi nejnavštěvovanější místo v Japonsku - bývalé hlavní město Kjóto, kde jsme navštívili několik paláců a buddhistických chrámů.
Druhý týden byl ryze pracovní. Tři skupiny po pětadvaceti účastnících se japonskými rychlovlaky rozjely do odlehlejších oblastí Japonska, aby se seznámily jednak s japonskými školami, jednak s každodenním životem v japonských rodinách. Naše skupina strávila několik dní v provincii Niagata, v hornatém kraji sousedícím s Naganem.
Návštěvy škol byly oboustranně velkým zážitkem. Pro většinu studentů jsme byli prvními živými Evropany či Američany, se kterými se v životě setkali. Byli jsme přijati opravdu velmi přátelsky, a to i přesto, že komunikace byla poněkud problematická; výuka cizích jazyků nepatří totiž na japonských školách mezi nejrozvinutější obory.
Organizace celého pobytu fungovala jako na drátkách podle přesného harmonogramu (zpracovaného několik měsíců předem!). Součástí pobytu bylo i několik přednášek, na kterých na mě nejvíce překvapilo, s jakou otevřeností jsou Japonci schopni mluvit o svých problémech a nedostatcích ve výchovně vzdělávacím procesu a s jakým předstihem se je pokoušejí řešit. Ani při návštěvě škol jsme neměli pocit, že by nám naši japonští kolegové chtěli ukazovat nějaké "Potěmkinovy vesnice". Dojmů a poznatků jsem si přivezl mnoho. Bude-li zájem, rád se o nich rozepíši nebo pohovořím na nějakém setkání.
"TVOŘIVOST A KREATIVITA VE VZDĚLÁVACÍM PROCESU"
Seminář Rady Evropy v Gentu (Belgie) 10. / 15. XI. 1998
Tématem semináře bylo dodržování a uplatňování "Mezinárodní úmluvy o lidských právech a právech dítěte" a organizace vzdělávacího procesu takovým způsobem, aby se ve škole vychovával jedinec ne pouze encyklopedicky vzdělaný, ale mladý člověk tvořivě uplatňující nabyté vědomosti, schopný pozitivně prosazovat svoji individualitu a zároveň se zapojit do týmové práce jako rovnocenný partner. Dále seminář představil řadu konkrétních projektů a pracovních postupů, jak tvořivě uplatňovat ve vzdělávacím procesu, zvláště pak v předmětech estetické, dramatické, literární výchovy, výuky jazyků, občanské výchovy a historie. Program semináře byl rozdělen do dvou částí. Teoretická část obsahovala řadu přednášek doplněnou diskusními semináři, kde účastníci z jednotlivých zemí seznámili se situací v oblasti dodržování práv dítěte ve své zemi. Praktická část sestávala z řady pracovních dílen a prezentace některých úspěšných projektů aplikovaných na vlámských školách.
Z teoretického bloku mne nejvíce zaujalo vystoupení paní Lieve Cartisse z univerzity v Gentu na téma dodržování "Úmluvy o právech dítěte" především v oblasti práva dítěte vyjádřit svůj názor a své potřeby ve vzdělání a dále problematika ochrany dítěte před negativními jevy ve společnosti.
Vystoupení pana Jan van Gilse se soustředilo na způsoby a pedagogické postupy při naplňování obsahu "Mezinárodní úmluvy o právech dítěte" v každodenní praxi. Byly vymezeny okruhy ochrany dítěte, jeho vzdělávacích potřeb a možností aktivní spoluúčasti dítěte ve vzdělávacím procesu i v jeho rovnoprávném začlenění do společnosti.
Pracovní dílny zahrnovaly metody aktivní komunikace mezi učitelem a žákem, jednoduché a časově nenáročné techniky, které umožňují pedagogům budovat pozitivní vzájemné vztahy a tvůrčí atmosféru ve třídě, hry, relaxační techniky, vytváření prostoru pro vyjádření individuality žáka.
Velmi zajímavý projekt představila paní Bey Meyer ze Švýcarska. jedná se o mezinárodní projekt v oblasti dramatické výchovu, jehož se účastní studenti několika zemí Evropy včetně České republiky. Tématem je osud dětí žijících v židovském ghettu a koncentračním táboře Terezín v době druhé světové války. Studenti se seznámili s množstvím historického materiálu, uměleckých děl vytvořených dětmi i dospělými umělci internovanými v Terezíně. Prostřednictvím těchto zachovaných materiálů se seznámili nejen s konkrétním historickým obdobím, ale také zažili proces vcítění se do životní situace dětí a mladých lidí v určitého historického období a učí je lépe formulovat vlastní názor na toto období, lépe chápat chování člověka v náročných životních situacích, hledat vhodné způsoby, jak čestně přežít jako člověk i v těžké situaci ohrožení života.
Zajímavé projekty představily rovněž gentské školy. Jedním z nich bylo "Umělecké centrum", při kterém bylo zřízeno studentské divadlo. Zde mají studenti možnost trávit svůj volný čas při přípravě vlastních divadelních představení, video projektech, hudebních projektech ve spolupráci s profesionálními umělci. Účast v těchto aktivitách je zcela dobrovolná a otevřená pro všechny zájemce.
Městská gentská škola, která získala dvouletý grant na projekt "Flying Colours", představila různé formy práce s dětmi přicházejících z multikulturního prostředí imigrantů žijících v Gentu. Pomocí tance, hudby, výtvarného umění, dále za účasti rodičů dětí se nenásilně včleňují do nového, často značně odlišného společensko-kulturního prostředí.
Seminář a celý doprovodný program přinesl řadu námětů pro vlastní učitelskou praxi, pro praktické semináře, které organizují pro učitele našeho okresu v Centru pro další vzdělávání učitelů.
Možnost setkání s učiteli a dalšími odborníky v oblasti vzdělávání z řady evropských zemí mně umožnila porovnat vzdělávací systémy a možnosti dalšího vzdělávání i pro učitele, dále jsem se seznámila s dalšími formami práce v oblasti vzdělávací i s možnostmi smysluplného vyplnění volného času dětí a mládeže. Získané informace a zkušenosti aktivně využívám ve svých seminářích pro učitele a v konzultační činnosti pro ředitele a výchovné poradce základních škol v našem okrese.
Ve dnech 17.- 22. listopadu jsem se zúčastnila semináře pro učitele v portugalském Estorilu. Seminář pořádaný Radou Evropy se týkal demokratických postupů pro překonávání vydělování ze společnosti. Setkala jsem se zde s učiteli z Portugalska, Norska, Německa, Maďarska, Slovinska, Malty, Řecka, Bulharska a Lotyšska.
Během prvního dne jsme vyslechli řadu přednášek týkajících se školních osnov, docházky a zavádění demokratických postupů do škol v jednotlivých zemích Evropy. Dále jsme se postupně představovali a každý ve své prezentaci hovořil o situaci v jeho vlastní zemi i s ohledem na různé druhy vydělování ze společnosti.
V této souvislosti učitelé z Portugalska, Německa a Řecka hovořili především o problémech s imigranty přicházejícími z Afriky a Blízkého východu a jejich sociálním začleňováním, zejména pak zmiňovali problémy se školní docházkou dětí těchto imigrantů. My ze střední a východní Evropy jsme pak rozebírali problémy týkající se překonávání komunistického dědictví v těchto zemích a v této souvislosti zavádění a zkoušení nových osnov a demokratických postupů ve školách. Z hlediska vydělování ze společnosti jsem zmínila naše problémy při začleňování rómských dětí do našich škol.
V dalších dvou dnech jsme pak měli možnost navštívit střední školu v Lisabonu, kde jsme se setkali jak s učiteli, tak se studenty, byli jsme provedeni po celé škole a hovořili jsme i s jejím vedením. Dále jsme pak vytvořili pracovní skupiny, ve kterých jsme diskutovali na témata otevřená na přednáškách. V mé skupině jsme rozebírali a porovnávali systém škol a školní docházku v Portugalsku a v České republice. Největším problémem v portugalských školách je poměrně velké procento žáků, kteří nedokončí povinnou školní docházku. Podle statistik je to až 20% studentů. Příčin je hned několik. V některých zemědělských oblastech je velmi malý zájem o studium, navíc některé podniky mají stále velký zájem o levnou, nekvalifikovanou pracovní sílu, a proto nelegálně zaměstnávají děti už od dvanácti let. Další příčinou jsou pak přistěhovalecké rodiny, které žijí na okrajích velkých měst a z důvodů sociálních, kulturních i ekonomických děti do škol neposílají.
Dalším velkým problémem v Portugalsku jsou velmi striktní a centralizované školní osnovy, které v podstatě až na malé výjimky nelze změnit. Osnovy byly demokratizovány tak, že byla ustanovena devítiletá povinná školní docházka pro všechny. To znamená, že školy jsou bezplatné a přístupné všem bez rozdílu, ale na druhé straně mají všechny stejné osnovy a jsou centrálně řízeny ministerstvem školství. Není v nich žádný prostor pro určité zaměření školy či alternativní metody ve vyučování. Jak jsem pochopila, ředitelé škol nemají v podstatě žádné pravomoci a striktně musí dodržovat nařízení ministerstva nejen co se týká osnov, ale i v oblasti finanční nebo organizační. Od příštího roku by pak v Portugalsku měly být zavedeny určité změny, které by měly umožnit osnovy do určité míry decentralizovat a modifikovat. Do systému by měly být více zapojeny orgány místní správy a i další organizace by měly začít se školou spolupracovat. tak by se mělo předejít předčasnému odchodu žáků a zamezit zvyšování nezaměstnanosti v městských oblastech.
V naší skupině jsme pak navrhovali určité postupy jak jednotlivé problémy řešit , a to nejen v Portugalsku, ale i v dalších zemích. Shodli jsme se na potřebě dalšího vzdělávání dospělých, organizování kurzů s přednášek i mimo vyučování jako na další šanci pro ty, kteří z nějakého důvodu školu nedokončili, ale i pro ty, kteří chtějí dále rozšiřovat své vzdělání. Dále je velmi důležité další vzdělávání učitelů a jejich vzájemná spolupráce formou různých seminářů, diskusních setkání a metodologických kurzů, protože v žádném případě nemohou celou svou praxi vystačit pouze s poznatky získanými na univerzitě. V tomto směru je velmi důležitá flexibilita a schopnost přizpůsobit se vývoji ve vzdělávacích metodách. Toho lze právě dosáhnout větší spoluprací a komunikací mezi učiteli.
Velmi zajímavá byla také diskuse týkající se demokratizace školy a třídy. Zde šlo především o vztah studentů k učitelům, o spolupráci učitelů s vedením školy a o spolupráci s rodiči. Týká se to pravidelných jednání se zástupci rodičů a studentů jednotlivých tříd s učiteli a vedením školy neboli větší propojenost, otevřenost a spolupráce.
Seminář byl pro mě velmi přínosný tím, že jsem měla možnost porovnat různé školní systémy v jednotlivých zemích Evropy, dozvědět se řadu zajímavých informací, které mi umožnily podívat se na naše školství z jiných úhlů a snažit se společně najít východiska k řešení některých společných problémů. není totiž vůbec snadné orientovat se a uplatnit se v současné společnosti a ještě obtížnější je někoho na život společnosti připravit. Proto jsem opravdu ráda, že mi bylo umožněno se tohoto semináře zúčastnit.
Počátkem prosince jsme dostali plán seminářů, které pro učitele dějepisu (ev. občanské výchovy n. literatury) pořádají v 1. pololetí 1999 různé organizace spolu s ministerstvy školství některých evropských zemí. Na většinu z nich poskytuje Rada Evropy pro stanovený počet účastníků ze střední a východní Evropy finanční částku plně uhrazující cestovní náklady a pobyt. Jde o následující témata seminářů.
Informace RE jsou velmi podrobné; vybíráme témata, měsíc a zemi konání, jednací jazyk a termín, v němž je třeba zaslat přihlášku pořadateli. Tyto přihlášky se zasílají výhradně prostřednictví národního koordinátora seminářů Rady Evropy v Domě zahraničních styků MŠMT. Rozhodnete-li se podat přihlášku, zavolejte nebo pošlete fax (ASUD 02/53 55 84), dáme Vám podrobnější informace a zajistíme zaslání dotazníku. Většinou je z jedné země možno poslat 2-3 přihlášky; konečný výběr účastníků provádí pořadatel. Výbor ASUD připojí svým členům, kteří jsou zárukou, že získané poznatky budou využity i pro informování dalších učitelů v IL nebo na různých seminářích, své doporučení. Předpokladem je znalost jazyka semináře třeba ne zcela perfektní, ale v míře, aby se účastník mohl zapojit do diskusí. Každý seminář má totiž teoretickou část - úvod s přednáškami a pod. - a část praktickou, označovanou jako workshopy, příp. exkurze apod.
| Měsíc | Téma semináře | Jedn. jazyk | Země | Uzávěrka přihlášek |
|---|---|---|---|---|
| Únor | Občanská výchova na prahu stol. | A | Bulharsko | 15.I. |
| Březen | Kvalita vzdělávání na SŠ | A | Litva | 1.II. |
| Demokracie pro školu a ve škole | A | Malta | 22.I. | |
| Byzantská historie: význam pro porozumění evropské kulturní identitě | A, Ř | Řecko | 31.I. | |
| Vyučování o W. Shakespearovi - přiblížení klasické literatury pozdnímu 20. století | A | Velká Británie | 31.I | |
| Duben | Lidská práva, práva dětí. Tvořivost ve vzdělávání | A | Belgie | 1.III. |
| Květen | Ženy v dějinách Evropy ve 20. století | A, F | Německo | 31. III. |
| Vyučování klasické řečtiny, řecká starověká civilizace | A+Ř | Kypr | 28.II. | |
| Umění diskuse: Cesta k interakci mezi mladými lidmi | A | Bulharsko | 15.I. | |
| Mezikulturní občanství - nová realita JV Evropy | A | Bulharsko> | 15.I. | |
| Od pedagogiky skupiny k pedagogice individuality | Rum, F, A | Rumunsko | 15.III. | |
| Červen | Evropa ve světě - Svět v Evropě | F | Německo | 23.IV. |
| Červenec | Politická píseň | N | Rakousko | 1.III. |
| Vyučování o lidských právech | F, A, Šp | Švýcarsko | 15.II. | |
| Červenec-srpen (několik kurzů) | Řecký jazyk, historie a kultura | A,Ř | Řecko | 30.IV. |
| Srpen | Informační a komunikační technologie ve vzdělávání učitelů | A | Norsko> | 1.IV. |
| Září | Euro-seminář: Žijeme společně v jednom vesmíru | A, F | Švýcarsko | 15.III. |
| Říjen | Pokojné řešení konfliktů ve škole: Krok k utváření mírového soužití | A | Bulharsko | 15.I. |
| Drama a občanská výchova o historii ve škole z evropské perspektivy | A | Bulharsko | 15.I. |
PŘIPRAVOVANÝ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ "UČITELÉ ZA TOLERANCI A KULTURNÍ PLURALISMUS" V PRAZE VE DNECH 3 .- 5. ÚNORA
Zájemci o problematiku mezietnických vztahů, lidských práv, intolerance, rasismu - na něž se soustřeďuje pozornost současné Evropy i dalších částí světa se mohou účastnit semináře, jehož spolupořadateli jsou Global Security Fellows Initiative (výzkumný program University v Cambridge), Nadace Nová škola, Asociace pro výchovu k občanství a demokracii (SVOD), Policejní škola v Praze, Centrum pro výchovu k lidským právům, ASUD, Český helsinský výbor a GSFI.
Koná se v Praze od středy 3. do pátku 5. února a výdaje jsou účastníkům hrazeny. Jednacím jazykem je angličtina. Jednání se bude skládat z příspěvků přihlášených účastníků (do 15 min.) a diskuse o bodech zařazených do programu. Jsou do něho navržena mimo jiné témata: Rasismus, předsudky a stereotypy; výchova k hodnotám, lidským právům atd. - Od asimilace přes integraci ke kulturnímu pluralismu a společnému soužití. Kde jsme dnes? Jaká je úloha školy? - Individuální práva vs. společná práva minorit. Mezinárodní legislativa. - Nesrovnalosti mezi právy a jejich plněním. Protidiskriminační praxe v mé práci. - Výchova k globální odpovědnosti, k péči o životní prostředí; etnické aspekty výchovy k občanství. - Proč musí být něco vykonáno a jak by toho mohlo být nejefektivnější dosaženo? Potřeba dlouhodobých akcí.
Zájemci se mohou co nejdříve přihlásit na kontaktní adrese: Laura Laubeová, Kettnerova 20, 155 00 Praha 5 (tel 42 02 651 44 42; e-mail: laubeova@iol.cz). Získají pak podrobné informace.
