| Informační list ČÍSLO 10 |
|
Ve dnech 4.- 8. října 1998 navštívila skupina českých pedagogů na pozvání České atlantické komise vojenské velitelství NATO v Monsu a administrativní centrum NATO v Bruselu. Členy ASUD zastupovala E.Gladkovová, která nás nyní může informovat o svých zážitcích a poznatcích.
Počátkem října se čeští učitelé se dostali do míst. která pro ně ještě před deseti lety byla tabu. V 90. letech NATO mění od základů své cíle: otevírá se novým členů, mění strukturu, mandáty i cíle. Byl započat projekt Partnerství pro mír, zahájen dialog s Ruskem a Ukrajinou a se šesti středomořskými zeměmi, které nejsou členy NATO.
Celkovou strategií je rozvoj bezpečnostní spolupráce v rámci Evropy; nejde už o rozdělování sfér vlivu, musí výt vytvořena široká platforma spolupráce mezi členy NATO a nečlenskými zeměmi. NATO stojí před novou situací, kterou musí Evropa i svět řešit: migrace východ - západ a jih - sever, regionální a náboženské konflikty, terorismus, šíření drog.
Rozšíření NATO probíhá za úplně nových podmínek akceptujících princip, že je záležitostí každé země, jak bude řešit bezpečnostní politiku. Žádost o vstup podalo 12 zemí střední Evropy. V roce 1995 byla zveřejněna studie o rozšíření NATO, ale už před tímto rokem byly vedeny intenzívní rozhovory s jednotlivými zeměmi.
Výsledkem je přijetí tří středoevropských zemí - České republiky, Maďarska a Polska v roce 1999. Cílem však je spolupráce se všemi státy: větší Aliance bude zárukou větší bezpečnosti. Dosavadní diskuse měly pozitivní vliv na bezpečnostní situaci v Evropě, byl podpořen i proces demokratizace (politické řízení vojenských sil). Aliance zůstává i nadále otevřena rozhovory s dalšími devíti státy pokračují. Na dalším summitu NATO (k 50. výročí založení) se rozhodne o dalších krocích.
Pro rok 1998 má NATO tři priority:
Po vojenské stránce patří mezi nejdůležitější úkoly racionalizace armády (redukce vojenské složky). S koncem studené války byla příležitost snížit počty vojsk; v mnoha zemích byla zrušena základní vojenská služba. Cílem je profesionální armáda (např. Belgie a Nizozemí mají společné námořní síly), specializace armád v jednotlivých státech (např. belgická armáda se specializuje na odstraňování min). Úkolem NATO je tyto tendence koordinovat a řídit. NATO nemá vlastní armádu, má integrované společné vedení; před dvěma lety mělo 65 vojenských základen, v současné době 25, nemá zájem budovat další základny v nových zemích.
Českou misi u NATO tvoří 7 diplomatů, 4 odborní poradci a 8 vojenských činitelů. Účastní se práce ve všech výborech kromě výboru pro plánování NATO. Na vojenském velitelství v Monsu je kontaktní tým složený z 5 - 7 lidí. Místa se obsazují v konkursním výběrovém řízení s vysokým nárokem na odbornost a jazykové znalosti, pak následují bezpečnostní prověrky.
Oficiální vstup ČR do NATO je plánován na duben 1999, ale předpokládá se, že to bude už na přelomu roků 1998 - 1999.
A/ NAŠI ZNÁMÍ NEZNÁMÍ
V podzimních měsících uplynulého roku uspořádala litomyšlská pobočka ASUD ve spolupráci se Službou škole ve Svitavách zajímavý přednáškový program, který bezprostředně reagoval na ty části výuky dějepisu, jež sami učitelé považují za své "bolavé místo".
Dvoudílný seminář Naši známí neznámí měl pomoci vyrovnat informační handicap ve znalostech problematiky menšin žijících na území ČR. Dvě celodenní akce s lakonickými názvy Romové a Židé lektorsky neobyčejně kvalitně obsadily Nadace Nová škola (Helena Jiřincová) a Židovské muzeum v Praze (Kateřina Novotná). Aby seminář dosáhl zmiňovaného účelu, byla vybrána taková témata, která mají bezprostřední dopad na práci učitele, které je možné bez zvláštní přípravy okamžitě uplatnit v praxi. Přes přehled nejdůležitějších událostí z dějin Romů a Židů jsme se dostali ke zvykům a tradicím, posléze k osobnostem a závěrem k literatuře. Bezpochyby nejatraktivnější částí byly přednášky o zvycích a tradicích. Nešlo totiž zdaleka jen o pouhý výčet či přehled čehosi nastudovaného, ale o poznatky opřené o osobní prožitek, vycházející z reálného života zmiňovaných komunit, doplněné nesčíslným množstvím poznámek "pod čarou", které sebelepší kniha či studijní materiál nemůže v takové poloze nabídnout.
Učitelé na svých hodnotících lístcích nešetřili chválou lektorek, oceňovali hloubku jejich znalostí i schopnost přednášet (což, jak všichni víme, nejde vždy ruku v ruce).
Organizátoři z pobočky ASUD mohou jen dodat, že se u Nadace Nová škola i v Židovském muzeu setkali s neobyčejnou vstřícností a že obě instituce prostřednictvím svých lektorek naplnili do puntíku představy organizátorů o náplni a cílech seminářů. Budiž jim za to ještě jednou vzdán dík. Týž patří i úřadu ministra Bašty za finanční pokrytí akce.
B/ PROF. KVAČEK VE SVITAVÁCH
Ve školním roce 1997/98 proběhla na základních a středních školách a na středních odborných učilištích ČR na žádost Konfederace politických vězňů a Svazu bojovníků za svobodu rozsáhlá sonda ČŠI o úrovni výuky moderních dějin /rozuměj od konce 2. světové války/. Její výsledky neukázaly učitele ve zvláště příznivém světle a někteří inspektoři ČŠI byli znalostmi dotazovaných žáků rozladěni. Alespoň o okrese Svitavy to mohu tvrdit stoprocentně. Závěrečná inspekční zpráva byla u nás očekávána poměrně netrpělivě, stejně tak i celodenní seminář profesora Kvačka na téma "Dějiny 20. století ve škole - co s nimi?", pořádaný litomyšlskou pobočkou ASUD ve Svitavách. Věhlasný odborník a zastánce názoru, že 20. století je za námi, že je tedy nemůžeme ve výuce jen tak "zkrátit", měl být ústřední postavou setkání učitelů s pracovníky ČŠI a všichni tajně doufali, že se přidá právě na jejich stranu.
V dopolední přednášce prof. Kvaček nastínil svou představu o pojetí a výkladu dějin 20. století ve škole způsobem neobyčejně přínosným, protože se snažil od sebe důsledně oddělovat dvě roviny výkladu: Tohle je pro vás a žáků to asi těžko zprostředkujete a Tohle byste jim měli zcela jasně říct.
V polední přestávce všichni účastníci akce dostali do rukou inspekční zprávu, aby se mohli připravit na odpolední metodický seminář. ten se nakonec ukázal být debatou o problémech výkladu nejnovějších českých /chcete-li československých/ dějin, protože, ak řekl prof. Kvaček, k co nejobjektivnějšímu zhodnocení událostí chybí rozsáhlý základní výzkum. Špatně placená práce historiků způsobuje, že se mu dlouhodobě věnuje jen malá část vědců, protože ostatní hledají slušnější výdělky v psaní knih na nejrůznější populární a mediálně přitažlivá témata.
Sonda ČŠI zaměřená hlavně na politické procesy 50. let byla označena za trochu tendenční, protože 50. léta jsou souhrnem celé řady témat, která také hluboce zasáhla českou společnost. vytrhávat účelově z dějinného kontextu některé události, třebaže důležité a bolavé, a dělat jejich znalost měřítkem kvality práce učitelů, je nesmyslné a nesvědčí o pochopení smyslu výuky dějepisu na základních a středních školách. Pokud vede k přiblížení této problematiky žákům nějaká schůdná cesta, vede nejspíše přes osobní vzpomínky pamětníků a prožitek setkávání se s těmito lidmi v přátelských besedách v omezeném počtu účastníků než přes pouhé deklamování naučené faktografie.
Profesor Kvaček ve Svitavách podle očekávání zaujal a stal se arbitrem, jehož argumenty přiměly k zamyšlení obě "soupeřící" strany. Přinesly jim snad i větší nadhled nad stoletím, které pro historiky už před pár lety definitivně skončilo.
ŽIDOVSKÁ TEMATIKA UČITELE ZAJÍMÁ
Středeční odpoledne 21. října bylo v Plzni věnováno židovské tematice. Ve spolupráci s PC naše pobočka ASUD připravila pro učitele dějepisu zajímavý program. Díky dr. Hudecové se již podruhé mohli učitelé zúčastnit přednášky lektorky Židovského muzea v Praze, které mají vysokou úroveň. Při této příležitosti naše pobočka nabídla svým členům i dalším zájemcům návštěvu Velké synagogy v Plzni se zasvěceným výkladem pana L(wyho. Prohlídky synagogy se účastnilo více než 20 učitelů. Jejich ohlasy byly pozitivní. Spojení odborné přednášky a kulturní akce je hlavně pro mimoplzeňské učitele velmi užitečné. Proto bychom rádi podobné akce chtěli pořádat i v budoucnu.
OSMIČKY MAJÍ ÚSPĚCH
Od počátku roku 1998 se každé první úterý v měsíci scházejí přátelé z řad učitelů, studentů i veřejnosti v budově P Technické univerzity v Liberci. Katedra dějepisu PFTU zde pořádá cyklus přednášek o významných událostech naší historie, které se odehrály v roce, který končí osmičkou. Od počátku příjemně překvapila vysoká návštěvnost, přednášku pana docenta Anděla o událostech na Liberecku v roce 1428 sledovalo více než 60 posluchačů a jeden pes - vzhledem k tomu, že nerušil, je pravděpodobné, že ho vyprávění o boji lužických pánů proti husitům zaujalo stejně, jako ostatní přítomné. Podobnou vysokou návštěvu (ovšem bez psa) zaznamenal i pan Mgr. Svoboda, který přiblížil události roku 1618. Je určitě škoda, že vzhledem k maturitám, zkouškovému období a státním zkouškám byla méně navštívena vynikající přednáška dr. Hojdy z FF UK Praha (pan doktor působí na liberecké pedagogické fakultě externě) o vestfálském míru. Všichni členové katedry v čele s paní dr. Melanovou věří, že i na dalších přednáškách podzimní části cyklu bude opět plný sál.
Kromě účasti na přednáškách se někteří liberečtí učitelé zapojili do přípravy budoucích dějepisářů. Jednou za 14 dní trávili posluchačky a posluchači 3. ročníku úterý na jedné ze šesti libereckých základních škol a zkoušeli své pedagogické schopnosti. Relativně chabé výsledky, které lze shrnout do konstatování, že studenti zvládli za rok praxe pouze metodu výkladu, vedly k návrhu na reformu praxe, založenou na termínovaném plnění dílčích cílů. O důsledcích a výsledcích experimentu bych si dovolil informovat opět za rok.
