jak víte, náš výbor se kromě vzdělávací, publikační a další činnosti soustavně věnuje také otázkám cílů a obsahu výuky na základních a středních školách a návrhům na jejich změny. Zaznamenali jsme, že v pokynu o využití přidaných hodin na ZŠ jste doporučil rozšířit výuku dějepisu. To však je pouze část nezbytné změny - stále čekáme na realizaci doporučení senátního výboru pro lidská práva, vědu, kulturu a vzdělání, aby byly do každého ročníku základních a středních škol zařazeny minimálně dvě vyučovací hodiny dějepisu tak, jak je tomu všude v Evropě (řada zemí má ostatně ještě větší hodinovou dotaci) a nedovedeme si vysvětlit, kdo tomu brání a kdo má zájem na tom, aby historické vědomí mladé generace bylo co nejslabší, a tak bylo možno lépe mladými lidmi manipulovat (jak to i ve světě pozorujeme v současné době např. ve vztahu k válce v Iráku).
Na březnové schůzi výboru jsme se zabývali současnou zmatenou informační situací v otázkách maturit, osnov i pojetí předmětů a výuky - tisk např. propaguje pojetí dějepisné výuky na západě již opouštěné pro neúspěšnost nebo silně kritizované, např. mechanické a nesystematické propojování poznatků různých oborů jako podnět k samoúčelným činnostem a hrám žáků, pochybné projekty, při nichž děti získávají útržkovité a povrchní poznatky bez etického a citového působení, vlivu na jejich hodnotový systém apod. Situaci zhoršují nekvalifikované výroky (viz např. MF Dnes) liberálních "pedagogů-reformátorů" např. o tom, že stačí, když ZŠ naučí cizí jazyk a užívat počítač pro získávání informací atd. Bílá kniha byla krokem vpřed, ale od té doby nic - přitom je jasné, že výsledky závisí na vlastní realizaci. Autorita, která by vysvětlila a přiblížila konkrétní záměry ministerstva v jednotlivých oborech, zatím nevystoupila; zato se v médiích stále nekvalifikovaně přetřásá rušení osnov a předmětů atd. Domníváme se, že za současné situace by se naopak měla posílit role školy jako činitele, který dílčí a roztříštěné informace třídí, systemizuje a učí hodnotit a také využívá k působení na osobnosti žáků. Velmi kusé i rozporuplné jsou informace o státních maturitách a nezískali jsme je ani na webových stránkách MŠMT a Cermatu. Jsou tam sice zveřejněny údaje o různých vedlejších aktivitách, ale vysvětlení výběru předmětů do seznamu státní maturity (a jejich struktuře) chybí; Maturita nanečisto (i když už proběhla) je tam pak zcela utajena neznámým heslem.
Jsme přesvědčeni, že se jedná o řadu zásadních opatření se silným vlivem na úroveň vzdělanosti budoucích občanů naší země. Rádi bychom se k současným problémům veřejně vyjádřili na základě hodnověrných, konkrétních a podrobných informací - protože se nám je nepodařilo najít, byla jsem výborem pověřena obrátit se na Vás. Dovolujeme si Vás požádat, zda byste mohl pověřit některého z Vašich podřízených, aby nás odkázal na příslušné dostupné prameny, které neznáme, a poskytl nám současně konkrétní odpovědi na několik otázek:
Pokud by bylo možné získat zatím alespoň některou z těchto informací do 12. dubna, kdy budeme tyto problémy projednávat, prosíme o zaslání poštou nebo e-mailem, ostatní pak v pokud možno krátkém čase.
Vaše odpověď na náš dopis z října 2002 nás naplnila očekáváním, že se problémy spojené s výukou dějepisu budou vbrzku řešit v pozitivním směru. Bohužel stávající vývoj a informace o změnách připravovaných VÚP a Cermat jsou pro nás zklamáním. Některé návrhy pracovníků MŠMT pokračují v trendu předchozích období a velice nás znepokojují. Dějepis je vyřazen z okruhu stejně důležitých předmětů státní maturity, od semináře MŠMT o dějepise v Telči uplynul již více než rok, ale stanovisko a doporučení účastníků zřejmě příslušní pracovníci neakceptují. Požadavky na RVP dějepisu, který má mít stejnou podobu a rozsah jako přírodovědné a jiné předměty odlišného charakteru, nepovažujeme za vhodné ani prospěšné; nebyly dány k posouzení žádnému z odborných historických pracovišť. Také se objevují nebezpečné snahy o změny v systému začlenění dějepisné výuky do vzdělávacího systému, které mohou vážně ohrozit utváření historického vědomí mladé generace.
Nemůžeme připustit, aby vina za ztracenou historickou paměť byla v budoucnu svalována na školy a učitele. Domníváme se, že je nezbytné změnit podmínky výuky v pojetí a obsahu, které by i českým učitelům dějepisu umožnily plnit úkoly, které v období integrace Evropy doporučují dokumenty vytvářené na schůzkách evropských ministrů školství (především z jednání o výuce dějin 20. století v říjnu 2001) a zveřejňované RE; předpokladem je i potřebná časová dotace pro samostatný předmět dějepis odpovídající evropskému standardu.
Těmito otázkami se zabývali i členové ASUD na vzdělávacím semináři a valné hromadě konané 12. dubna v Národním muzeu. Přijali Prohlášení, které si Vám dovolujeme poslat. Jsme rádi, že se toto vyjádření sešlo i s iniciativou historiků v jejich apelu na pracovníky MŠMT, naše zastupitele i veřejnost. Jejich Slovo k dějepisu podporujeme a věříme, že se budeme moci účastnit jednání v pracovních týmech, jejichž vznik navrhují.
Rádi bychom Vás za učitele sdružené v naší asociaci podrobněji informovali o svých předchozích aktivitách i konkrétních návrzích, a proto si Vás dovolujeme požádat o přijetí.
z pověření náměstka ministryně skupiny 2, PaedDr. Jaroslava Müllnera, Vám na Váš dotaz sděluji:
Doporučení 15 o výuce dějepisu v Evropě, přijaté Výborem ministrů Rady Evropy 31. října 2001, je významným sjednocujícím prvkem výuky dějepisu v Evropě, shrnujícím osvědčené a potřebné postupy. Text Doporučení je zveřejněn pro všechny zájemce na internetových stránkách ministerstva; ministerstvo v současné době připravuje podle Doporučení překlad a zpřístupnění publikace History teachers handbook-Teaching 20th century European history, naplněním Doporučení je i projekt Internet do škol a další.
Pokud se týká návrhu reformy maturitní zkoušky, který byl schválen poradou vedení MŠMT dne 4. února 2003 pod číslem jednacím 31 217/02-2, vychází z dosavadních zkušeností s přípravami reformy maturitní zkoušky a poznatků z celé řady diskusí, přičemž byly zohledněny i poznatky zahraniční. Užší spolupráce byla v průběhu příprav reformy navázána zejména s nizozemskou institucí CITO, která disponuje dlouholetými zkušenostmi z této oblasti. Využito bylo i kontaktů s odborníky z Polska, Litvy, Velké Británie a USA. Řada pracovníků CERMATu se navíc pravidelně účastní různých mezinárodních setkání odborníků v jednotlivých oblastech vzdělávání, dějepis nevyjímaje.
Změněné podmínky nového územně-správního členění i nepřijetí návrhu školského zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se staly impulsem pro vznik pracovní skupiny, která se začala zabývat stavem příprav reformované maturitní zkoušky. Tato pracovní skupina, složená ze zástupců CERMATu, VÚP, Národního ústavu odborného vzdělávání, Ústavu pro informace ve vzdělávání, Sdružení školských asociací (CZESHA), vysokých škol a MŠMT, připravila pro jednání ministerstva podklady, týkající se maturitní zkoušky. Vedením MŠMT schválený základní koncepční dokument pro připravovanou reformu maturitní zkoušky pak vzešel z těchto podkladů. Autory návrhu nové maturity tedy nejsou jednotlivé osobnosti, schválená podoba MZ je výsledkem dlouhodobé činnosti širokého a velmi různorodého týmu.
Za stav příprav reformy MZ v jednotlivých předmětech jsou odpovědni předmětoví koordinátoři v CERMATu. Předmětoví koordinátoři řídí práce v daném předmětu, tedy například tvorbu katalogů požadavků k maturitní zkoušce, koordinaci prací s jednotlivými testovými úlohami, sestavení souborů testových úloh apod. Vše se samozřejmě děje ve spolupráci s oborovými didaktiky, vyučujícími ze středních i vysokých škol a dalšími odborníky. Z tohoto neúplného výčtu tedy vyplývá, že za odbornou, pedagogicko-psychologickou i didaktickou kvalitu testových úloh (v případě Maturity nanečisto nikoli testu) z dějepisu v rámci cyklu programů Krok za krokem k nové maturitě odpovídá PhDr. Marie Homerová, předmětová koordinátorka dějepisu v CERMATu, mezi jejíž blízké externí spolupracovníky patří mj. prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. (vedoucí týmu, který připravoval katalog požadavků k maturitní zkoušce pro dějepis), dále např. PaedDr. František Parkan a další. Členkou odborného týmu, který se zabývá konečnou úpravou testových úloh, je i členka ASUD PhDr. Eliška Kunstová.
Poznatky získané v rámci cyklu programů Krk za krokem k nové maturitě, tedy i z Maturity nanečisto, jsou následně využívány při další práci předmětových koordinátorů. Jednotliví předmětoví koordinátoři rovněž seznamují se získanými poznatky a výsledky učitele středních škol, zejména prostřednictvím seminářů pořádanými pedagogickými centry (pozn. ASUD - v současné době rušenými). Dalším výstupem je i publikování článků vztahujících se k dané problematice. Školy zapojené do cyklu programů dostávají od CERMATu zprávu o výsledcích jejich žáků v souborech testových úloh, žádné pořadí škol přitom není sestavováno. Se všemi výše zmíněnými činnostmi se samozřejmě počítá i v budoucnosti.
Dějepis jako vyučovací předmět nebyl vyřazen z maturitních předmětů, ani takový zájem nikdy nikdo neartikuloval. Dovednosti získané v předmětu dějepis se promítají do obsahu společné části maturitní zkoušky např. z občanského základu, protože jsou nezbytnou součástí výchovy k občanství a obecné vzdělanosti. Jako samostatný předmět má pak dějepis, spolu s ostatními předměty, nezastupitelné místo mezi předměty profilovými.
Co se týče problematiky diskuse kolem RVP, nejde o utajování dokumentu, ale o strategii dalšího postupu při dopracování RVP ZV, kterou schválila gremiální porada náměstka skupiny 2 MŠMT.
Autoři RVP ZV měli při dopracování materiálu v podstatě dvě možnosti:
1. opakovat veřejné připomínkové řízení ( v podobě, která byla využita při posuzování první verze, tj. vyvěsit dokument n Internet a sbírat připomínky z nejširší pedagogické veřejnosti) také při posuzování druhé verze RVP ZV a na základě tohoto řízení kurikulární dokument upravit;
2. uskutečnit ověřování metodiky tvorby školních vzdělávacích programů na vybraných plotních školách (55 škol cca 2000 učitelů) a v rámci tohoto ověřování posoudit druhou verzi RVP ZV, případně požádat o posouzení vybrané experty.
Obě verze mají své přednosti a nedostatky a bylo nutné zvažovat všechna pro i proti.
První varianta umožňuje vyjádřit se k dokumentu komukoli, což je velký klad této verze. Tento postup ( jak se ukázalo při prvním připomínkovém řízení) s sebou ale přináší i řadu problémů. Do dobrovolného a finančně neohodnoceného připomínkového řízení se zapojí jen málo těch, o jejichž názor by NŠMT a autoři RVP ZV stáli především. Naprostá většina připomínek se týká dílčích a pro celkovou koncepci a dopracování dokumentu nepodstatných bodů. Přes vstupní informace nelze v širokém připomínkovém řízení zajistit určité formální jednotné zpracování připomínek a jeho vyhodnocení i další využití k úpravám je především časově náročné a bez očekávaného efektu. V neposlední řadě vede uveřejněná verze (ač jasně prezentovaná jako pracovní a nedokončená k situacím, kdy je mnohými vykládána a využívána jako definitivní a řada učitelů je tak uváděna v omyl.
Druhá varianta zaručuje vzhledem k výběru škol (od malotřídních po velké školy, školy ve všech regionech, řada škol se zkušenostmi s tvorbou programů atd.) vyjádření poměrně reprezentativního vzorku učitelů a vybraných expertů, které je možné oslovit cíleně vyžadovat mnohem lépe strukturovanou odpověď. To by mělo přispět ke snazšímu zpracování připomínek (i když to nemusí znamenat snazší rozhodování o konečných úpravách). Při menším, jasně daném a komunikačně propojeném vzorku posuzovatelů lze snadněji ověřit některé ne zcela jasné odpovědi. Největším kladem této varianty je propojení posuzování RVP ZUV s dalšími činnostmi učitelů, které z RVP ZV vycházejí a zpětně určují jeho podobu - tvorba školních vzdělávacích programů a příprava Manuálu pro tvorbu školních vzdělávacích programů. V neposlední řadě nedochází k využívání nehotového textu ke komerčním účelům.
S ohledem na výše naznačené skutečnosti byla zvolena druhá varianta.
K celému RCP ZV a především k oblasti Člověk a společnost se vyjadřoval jako expert vybraný MŠMT i prof. PhDr. Vratislav Čapek, CSc. Své náměty poskytují i pilotní školy. Vzhledem k tomu, že se v dopise hovoří o dějepisu ve druhé verzi jako o nepostačujícím, je zřejmé, že ji členové ASUD (přes zvolený postup) znají. Je to logické, protože autorka této části RVP ZV paní Dr. Hudcová je v kontaktu s představiteli ASUD. V tomto případě nic nebrání vznést své připomínky prostřednictvím některé pilotní školy, jejíž učitelé jsou členy ASUD, nebo přímo za ASUD autorům, i když mimo oficiální postup.
Další postup počítá s dopracováním RV/ZV do září 2003, s přípravou Manuálu pro tvorbu ŠVP ZV a s dalším kolem závěrečných připomínek před definitivním schválením RVP ZV (v konci kalendářního roku).
RVP GV je ve fázi dokončování první pracovní verze a po jejím dokončení bude dána do připomínkového řízení.
dovolte, abych zatím osobně vyjádřila poděkování za červnové přijetí našeho výboru paní ministryní. Jsme rádi, že jsme měli příležitost osobně vyjádřit svou nespokojenost se zajištěním podmínek pro historické vzdělávání na českých základních a středních školách. Je možné, že jste našel čas alespoň nahlédnout do souboru kopií materiálů, které jsme pro paní ministryni připravili pro případ, že by se chtěla s důvody naší nespokojenosti a aktivitami ASUD v předchozích letech konkrétně seznámit, nebo požádat o to někoho ze svých spolupracovníků; v tom případě chápete důvody našeho úsilí. Ačkoliv jste nám nebyl představen, získali jsme dojem, že patříte k blízkým spolupracovníkům paní ministryně.
Chceme věřit, že přičiněním současného vedení MŠMT dojde co nejdříve k tomu, aby se Česká republika se alespoň vyrovnala s evropským minimem ve dvouhodinové týdenní dotaci pro dějepis a že k tomu bude dán konkrétní pokyn; že budou zajištěny podmínky, s nimž počítají např. doporučení evropských ministrů školství v rámci RE. Nebylo nám vysvětleno, proč dějepis nemůže mít vyšší minimální pevnou dotaci (jakou má např. mateřský jazyk, matematika a tělesná výchova) s možností jejího zvýšení z pravomoci ředitele školy třeba na tři hodiny týdně a nerozumíme tomu.
Dříve než budeme 11. září jednat o výsledcích naší červnové návštěvy u Vás, našich dalších činnostech ve prospěch zachování historického vědomí našich žáků a studentů s žádostí o pomoc směrem k veřejnosti, našim zastupitelům, některým organizacím nebo institucím a připravovat informace ke zveřejnění u nás i v zahraničí, ráda bych Vás požádala o upřesnění jedné důležité informace: v průběhu jednání bylo několikrát zdůrazněno, že tlaky na "rozvolnění" obsahu výuky jsou tak silné, že ministerstvo jim nemůže vzdorovat a vydat jiné pokyny - až to, jak jsme usoudili, jeho pracovníkům není milé. Rádi bychom proto získali konkrétní představu o tom, kdo takovéto tlaky poškozující mj. historické vzdělání (a vše, co s ním souvisí) směrem k MŠMT vyvíjí. Jde o zásadní záležitost související se základními dokumenty (hl. RVP, jejichž podobu nepovažujeme za dostatečnou a kvalitní), jistě jsou to hlasy určité a nebude pro Vás obtížné nám tyto informace poskytnout. Jsme si vědomi toho, že dnes jsou v popředí pozornosti jiné problémy, avšak z hlediska budoucnosti tento považujeme za mimořádně důležitý a naléhavý. Uplynulo již třináct let, kdy školy absolvují žáci s nedostatečně zajištěnou výuku dějepisu (v souboru předaných kopií části našich dokumentů jsou uvedeny různé důvody i některé naše návrhy na řešení).
jak jsme naznačili na schůzce s paní ministryní Buzkovou, odpověď na dopis zaslaný Vám 4. dubna, kterou jsme dostali 10. června a která nese podpis PaedDr. K. Tomka, nepovažujeme za uspokojující, a otázky za zodpovězené. Na více než dvou plných stranách textu je mnoho slov, žádná informace nebo argument. Takových dopisů z "pera" Vašich předchůdců a dalších úředníků ministerstva školství od roku 1990 máme již plné desky. Proto považujeme za potřebné se k těmto problémům znovu vrátit a příležitostně připojit i další.
Ptali jsme se, jak MŠMT pracuje s Doporučením 15 Výboru ministrů RE z října 2001; je-li jediným závěrem zveřejnění na internetu a příprava brožury o výuce dějin 20. století, je to tragické.
Ptali jsme se, proč dějepis nemá v maturitě postavení rovnocenné s ostatními předměty; nechceme věřit, že odpověď, že "dovednosti získané v dějepise se ve společné části maturitní zkoušky promítají do občanského základu", je míněna vážně. Ostatně ani argumentaci na schůzce s paní ministryní, že takovým zařazením by dějepis vlastně utrpěl na kvalitě, jsme neporozuměli.
Ptali jsme se, které osobnosti jsou autory návrhu nových maturit (jeho koncepce a pojetí). Odpovědí je výčet všech našich pedagogických ústavů - "širokého a velmi různorodého týmu". Takovýto přístup anonymního schvalování zásadních dokumentů jsme poznali např. na začátku 80. let, když jsme se chtěli dozvědět, kdo schválil tzv. novou koncepci - posun 2. stupně do 5.-8. třídy aj. Na západě se setkáváme i u prací, na nichž se podílí několik desítek lidí, se jmenným seznamem těch, kdo se na materiálu podíleli, případně konkrétně kdo za co ručí. Proto se současnou anonymitou nemůžeme být srozuměni.
Ptali jsme se, kdo ručí za odbornou a didaktickou kvalitu testů Maturit nanečisto. Jako externí spolupracovníci MŠMT pro dějepis byli jmenováni prof. PhDr. Z. Beneš, CSc., PaedDr. F. Parkan a PhDr. E. Kunstová. Prof. Beneš zpracoval pouze katalog požadavků pro dějepis, jak nám opakovaně potvrdil, na celkové koncepci se nepodílel (ostatně jeho spoluautorství Slova k dějepisu to potvrzuje); dr. Kunstová dostává k připomínkám část testových úloh (není však informována, zda se k nim přihlíží, ani o většině ostatních úloh); podíl dr. Parkana neznáme, neznáme však ani jeho publikační činnost v oboru didaktiky dějepisu.
Ptali jsme se, kde můžeme najít ideové odůvodnění nového pojetí maturit a proč návrhy nejsou zveřejněny. Odpověď jsme nenašli. Byly uvedeny blíže nespecifikované "zkušenosti s přípravami maturit, poznatky z diskusí" a " zohlednění zahraničních poznatků", kontakty s institucemi a odborníky ze čtyř zemí - opět bez jmen a bez možnosti se přesvědčit o jejich obsahu např. v nějakých studiích nebo zahraničních doporučeních.
Ptali jsme se, proč se není možno seznámit se současnou podobou RVP ZV dějepisu; dozvěděli jsme se, že je to strategie schválená gremiální poradou náměstka skupiny 2 MŠMT. Mezi důvody zvoleného řešení je uvedeno i to, že do finančně neohodnoceného připomínkového řízení se nezapojí ti, o jejichž hlasy by MŠMT stálo. Nevíme, proč tedy ministerstvo nemůže na takovou závažnou věc vyčlenit přiměřenou částku, když na záhadné sondy a průzkumy soukromých firem vydává miliony. Ostatně v případě dějepisu by se jednalo o několik vědeckých ústavů a fakult, jejichž odborníci prostřednictvím Sdružení historiků (v r. 1992 a 1995 Historického klubu) již několikrát projevili zájem sestavit spolu s učiteli pracovní skupinu k řešení problematiky dějepisu - jejich žádosti opakovaně nebylo vyhověno (za takový tým nepovažujeme loňský seminář v Telči ani ad Hoc pracovní skupinu pro prodlužování doložek). Je zarážející, že jako jediný expert, který byl MŠMT vybrán, aby se vyjádřil k RVP ZV, je uveden nomenklaturní pracovník, do r. 1990 vedoucí katedry dějin FF UK a předseda ve stejné době zrušené Historické společnosti působící v totalitním období, který navíc vždy odmítal iniciativy učitelů. Dopis předpokládá, že náš nesouhlas se zněním RVP ZV vychází z materiálu od dr. Hudecové, která nám však dokument neposkytla.
V dopise PaedDr. K. Tomka jsme byli vyzváni, abychom připomínky k RVP ZV vznesli "mimo oficiální postup". Budeme se tím zabývat na své zářijové schůzi. Tehdy však již podle informace dopisu by měl být RVP dopracován spolu s Manuálem pro tvorbu ŠVP ZV. Věříme, že pro nás oba materiály budou přístupné, aniž bychom museli hledat nějaké vedlejší cesty k jejich získání.
Ptali jsme se dále na RVP GV, jehož jeden z návrhů pro dějepis podle zadání VÚP zpracovala skupina členů výboru ASUD a konzultovala s dalšími učiteli (vyjádření k němu jsme neobdrželi). Věříme, že mezi těmi, jimž bude, jak se uvádí, "první pracovní verze po jejím dokončení dána k připomínkovému řízení" bude i výbor ASUD.
Další části našeho dopisu, např. o tom, proč některý z vedoucích pracovníků ministerstva nebo příslušného ústavu nevystoupí před veřejností s hodnověrnými informacemi o připravovaných změnách a nechá novináře uplatňovat jejich fantazii a podivnými články mást veřejnost (stejně jako o biflování jako hlavní metodě současné školy, které uráží část učitelů všech předmětů, kteří již dlouhou dobu hledají a nacházejí nové cesty výchovy i vzdělávání svých žáků) zůstaly bez odpovědi. Rovněž otázka, proč bylo ponecháno bez odezvy usnesení senátního výboru z roku 2000 s doporučením minimální dvouhodinové dotace dějepisu.
Tolik k dopisu zpracovanému z Vašeho pověření, který výbor obdržel. Na jednání u paní ministryně byly otevřeny i další problémy, o nichž by bylo potřebné dále jednat. Pokud se týká SOČ, dostali jsme dopis od pana náměstka K. Hrdého. Připomínky na schůzce 16. 6. byly členkou výboru a také celostátní poroty PhDr. E. Kunstovou předneseny v dohodě s předsedkyní celostátní poroty SOČ PhDr. J. Macháčkovou, nikoliv jen z její nebo z naší iniciativy. Kopii dopisu ing. K. Hrdého předáváme dr. Macháčkové. Sami s jeho argumentací nesouhlasíme - ani s nutností jen symbolického oceňování porotců v současné době (taková praxe byla v mnoha případech nezbytná v období totality, kdy např. v historii nebylo možné pro některé aktivity získat podporu), s velebením těch, kdo pro ministerstvo pracují zadarmo ani se zdůvodněním nevhodného zastoupení MŠMT na takovéto vrcholné soutěži (domníváme se, že uvedených 100 soutěží, které neúměrně zaneprázdňují pracovníky ministerstva nemá stejnou váhu a hodnotu - ostatně priorita SOČ je v dopise uvedena).
Věříme, že jednání o podmínkách výuky dějepisu, jeho pojetí a obsahu, o základních dokumentech a především o ustavení pracovní skupiny historiků a učitelů, jejíž vytvoření jste na závěr jednání nevyloučil, bude pokračovat Rovněž bychom se rádi více dozvěděli o nových pravidlech udělování doložek, k nimž jsme v uplynulých letech zpracovali dva podrobné návrhy s připomínkami a zaslali dr. Krejčímu. Návrh jiného způsobu zadávání posudků, o nichž jsme se dočetli v tisku, bez stanovení odborných i didaktických kritérií podoby a obsahu této základní pomůcky není pokrokem ani vhodným řešením (návrh didaktických kritérií pro učebnice dějepisu v souladu s pojetím dr. Průchy jsme předali náměstkovi ministra v březnu 1999). Očekáváme, že se ministerstvo bude zabývat i tím, jak (v rámci neuspokojivé metodické přípravy učitelů všech předmětů) podpořit didaktiku dějepisu na vysokých školách a tvorbu nezbytných pomůcek (zejména pro dějiny 20. století), o nichž jsme se také v rozhovoru s Vámi zmínili.
Jsme rádi, že jsme na setkání s ministryní, jejím poradcem a Vámi měli příležitost znovu upozornit vedení MŠMT na alarmující situaci ve výuce dějepisu a vyjádřit své obavy o osud historického vzdělávání, které souzní i s postojem historiků v jejich Slově o dějepise. Rádi bychom se brzy dočkali alespoň prvních změn. O doplnění a upřesnění konstatování, které na jednání několikrát zaznělo - totiž o silných tlacích vyvíjených na MŠMT a ochromujících jeho činnost i pravomoci - jsme dopisem požádali dr. M. Profanta.
Děkujeme Vám za zájem o záležitosti dějepisného vzdělávání, za čas, který mu věnujete, i za podporu naší činnosti v podobě finanční dotace.
obdrželi jsme Váš dopis ze dne 19. srpna 2003. Mám za to, že odpověď, na Váš dopis (č.j. 17 664/2003-22) obsahoval informace na Vaše vyznačené dotazy.
Předpokládám, že podrobnější diskusi na uvedená témata je možné uskutečnit dne 8. a 9. září na semináři Člověk, dějiny a společnost, pořádaném MŠMT v Telči, na který obdrželi pozvání i zástupci Vaší asociace, neboť předpokládaný obsah semináře se shoduje s tematickým okruhem Vašich dotazů.
v jednom svém otištěném vyjádření jste uvedla, že mezi své důležité záměry řadíte napravit vztah ministerstva s pedagogickou veřejností. Je opravdu velmi pochroumán dlouholetým nezájmem o komunikaci s učiteli, například s mnoha učitelskými iniciativami a asociacemi, které se vytvořily již počátkem 90. let (slibované poradní sbory zůstaly chimérou). Patříme mezi ně, i když se řadíme k těm, k těm, které soustavné odmítání podnětů, návrhů na změny i dopisy, které by Vás rozesmutnily, neodradily.
Předpokládáme, že objektivní informace o situaci na školách, nikoliv pokroucené složitými cestami komunikace, je pro léčení neduhů nezbytné. Věříme, že naše zkušenosti i pohled na různé problémy mohou být užitečné a že až nastane čas, budeme Vás moci seznámit i s dokumenty a návrhy, které jsme v uplynulých letech zpracovali pro žádoucí změny v oblasti výuky dějepisu. Předávali jsme je postupně při osobních jednáních asi osmi náměstkům ministrů, osobně i třem ministrům, ale pro nápravu např. alarmujícího stavu výuky vlastivědy ve 4. a 5. třídě a dějepisu na ZŠ, gymnáziích a dalších středních školách se dosud nic neudělalo. Dnes máme své hodnocení a chmurný pohled na utváření historického vědomí naší mladé generace potvrzeny také srovnáním v evropském měřítku - výsledky z dotazníku od kolegů, členů dějepisných asociací z celé Evropy, které jsme v březnu tr. hostili v Praze na mezinárodní konferenci (spoluorganizované pro 140 delegátů naším výborem) a které jsme požádali o aktuální odpovědi na naše otázky. Věříme, že vedením ministerstva nadějně započaté úpravy (po semináři o koncepci dějepisu v dubnu tr. v Telči) budou mít své konkrétní výstupy i v rovině praxe.
Vážená paní ministryně, nemyslíme si, že - jak čteme v tisku - Vám bude chybět zkušenost a bližší znalost školské problematiky. Je sice složitá, ale ne nepochopitelná. Předchozímu ministrovi jeho praxe ve škole bohužel užitečná nebyla. Proto Vám především přejeme šťastnou ruku při výběru nových spolupracovníků, poradců i dalších kvalifikovaných rádců. Takovým sborem se v minulosti obklopovali prozíraví panovníci, kteří se stali vynikajícími státníky, mezi našimi např. Václav II., Karel IV. a Jiří z Poděbrad. Na osvícených tvůrcích školského systému a jeho náplně do značné míry závisí, do jakých škol budou chodit čeští žáci…
…Nechceme Vás hned zaplavovat konkrétními problémy (jakým je např. stávající absurdní způsob povolování našich vzdělávacích seminářů pro učitele aj.), přejeme Vám při řešení prvních a hned nadmíru komplikovaných úkolů dobrý start a nacházení těch nejlepších možných řešení.
Vážená paní
JUDr. Petra Buzková,
ministryně školství ČR
na konci naší schůzky dne 16. června jste před svým odchodem řekla, že naše obavy chápete a naše návrhy ještě zvážíte. Vyrozuměli jsme, že snad i naše materiály, které jsme pro Vás připravili, Vám umožní lépe tyto problémy posoudit. Od té doby uplynuly již více než tři měsíce a záležitosti se nevyvíjejí pozitivním směrem. O vysvětlení k velmi důležitému neobjasněnému problému jsme 19. srpna požádali Vašeho poradce dr. Profanta, jemuž jsme též poděkovali za možnost přijetí u Vás; ani od něho jsme však dosud nedostali odpověď.
Seminář v Telči o RVP ZV vyjevil v humanitní oblasti zásadní rozpor mezi úředníky ministerstva a pracovníky jeho ústavů na straně jedné a historiky fakult a historických ústavů a učiteli dějepisu na straně druhé. Pojetí prosazované v RVP pro tuto oblast nelze přijmout. Navíc jsme přítomnými reprezentanty ministerstva byli několikrát napadeni jako ti, kdo se chtějí vrátit do dob Marie Terezie, chtějí zničit všechny plány VÚP, vyvyšovat se nad ostatní atd. Žádný z argumentů historiků nebyl věcně vyvrácen. Předchozí seminář v Telči v dubnu 2002 se ukázal jako zbytečný, až směšný.
Odpovědí MŠMT na Slovo k dějepisu (podepsaným řadou předních vědců různých oborů a dalšími 400 signatáři), s níž jsme se zde seznámili, jsme byli pobouřeni stejně jako historikové. Nemůžeme souhlasit ani s tím, že se ministerstvo pojetím RVP - ŠVP zbavuje odpovědnosti za obsah výuky a svaluje ji na školy a učitele, v jejichž silách nemůže být to, čím se v jiných státech zabývají desítky nebo stovky kvalifikovaných odborníků. Zázrak se nemůže konat.
V závěru jednání telčského semináře bylo řečeno, že si můžeme přijmout cokoliv, stejně bude záležet na vedení ministerstva a především na Vás, co podepíšete. Vy sama jste zajistila své dceři kvalitní vzdělání ve škole pracující podle vyzkoušeného systému s promyšleným obsahem a moderními v Evropě užívanými metodami. To Vám nikterak nezazlíváme; žádáme Vás však, abyste totéž zajistila i všem českým dětem, které možnost návštěvy výjimečné školy nemají. Nepřáli bychom Vám, abyste se u budoucích letopisců zapojila do řady svých předchůdců jako ministryně, která připustila anarchii a zmar ve všeobecném vzdělávání (viz Morkes: Kapitoly o školství, o ministerstvu a jeho představitelích, Pedagogické muzeum J. A. Komenského 2002).
Výbor na své schůzi 12. září projednal a schválil vyjádření k nejnaléhavějším problémům oblasti dějepisného vzdělávání určené veřejnosti, které si Vám dovolujeme poslat (již po jeho vydání byl zveřejněn RVP pro gymnázia, který nás vyděsil nejméně tak, jako předchozí).
byl jsem pověřen paní ministryní odpovědí na Váš dopis ze dne 25.9.2003.
Seminář v Telči byl svolán za účelem projednání rámcových vzdělávacích programů (RVP) a byl mimo jiné i odpovědí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na petici Slovo k dějepisu. Odbornná veřejnost a tvůrci RVP předložili své argumenty a shodli se na závěrečném doporučení (Přestože při jeho konečné formulaci již část účastníků, včetně Vás, odešla, proti znění závěrečného doporučení se nikdo neodvolal. Mělo by tedy být respektováno.)
Seminář v Telči z roku 2002 je byl hodnocen všemi účastníky kladně, kritická vyjádření postrádají i předchozí zprávy ASUD o semináři (viz Informační listy č. 19). Referáty prof. Průchy o učebnicích, koncepce RVP PhDr. Hudecové i referát o školním dějepisu prof. Beneše s informacemi o zahraničních výzkumech vyvolaly vážnou diskusi a iniciovaly další výzkum.
Petice Slovo k dějepisu požadovala mimo jiné vytvoření odborného grémia - vytvoření takového grémia VÚP připravuje. (Diskuse o postavení dějepisu v rámci společné části maturit bude jistě pokračovat).
Ministerstvo mělo a bude mít odpovědnost za stanovení obsahu výuky, za konkrétní naplněné tohoto obsahu odpovídal a bude odpovídat ředitel školy. Byla jste tedy mylně informována, když jste předpokládala, že se ministerstvo této odpovědnosti zbavuje.
Pojetí prosazované v RVP (tedy dát učitelům možnost integrace předmětů) je stejné jako v nyní platných dokumentech - a mělo by se v něm pokračovat, protože se osvědčuje. Na absolutní většině škol se předměty vyučují zvlášť (často bohužel bez potřebné kooperace), ale možnost svobodné volby pro učitele, kteří mají patřičné vzdělání a chtějí zkoušet nové cesty, existuje.
Přestože ASUD k připravovanému RVP předložila stanovisko, proti propojování předmětů se nikdy dříve nevyjádřila, naopak, i v asociací předloženém návrhu pro gymnaziální RVP a 20.12.2001 je dějepis chápán "v rámci skupiny předmětů Člověk a společnost".
Dějepis je v připravovaných RVP zařazen jako samostatný obor do struktury vzdělávání stejně jako občanská výchova, protože se jedná po společenskovědní disciplínu- Podobně je tomu ve většině kurikulárních dokumentů vyspělé Evropy a konec konců i Standardu základního vzdělávání platného v současnosti v ČR.Ministerstvo nepředpokládá, že by po schválení RVP docházelo k překotné integraci jednotlivých předmětů. Podstatná, a v záběrech z Telče vyjádřená zásada pro dobré vzdělání, je totiž podmínka "takové konstruk ce učiva, která umožňuje kooperaci jednotlivých předmětů.
obracejí se na nás učitelé, kteří slyšeli Vaši informaci o RVP na webu a v PC.
Nějak jsme zapomněli na Vaši nabídku, že nám po skončení vysílání ukážete příslušnou stránku webu. Ředitel PC Praha řekl, že tyto programy nemá.
Prosíme Vás proto o upřesnění údajů, jak se k dokumentu RVP ZV dostat; alespoň webovou stránku - je to na MŠMT? Na www.vuppraha.cz je upozornění, že se na úpravách pracuje a není zatím zveřejněn.
linky na stránkách Aktualit na www.msmt.cz jsou funkční. Naleznete zde odkaz na RVP pro střední odborné vzdělávání (NÚOV) i odkaz na RVP, které připravuje VÚP. RVP ZV by tam měl být publikován v pondělí.
děkujeme Vám za dopis, který jste nám zaslal z pověření paní ministryně jako odpověď na náš dopis z 25.9. 2003. Některým pasážím Vašeho dopisu bohužel zcela nerozumíme nebo se domníváme, že jsou zavádějící interpretací (mj. předsedkyní podepsaný dopis vyjadřoval stanovisko devítičlenného výboru ASUD). Dovolte, abychom opět podle společného dohovoru komentovali body z Vašeho dopisu.
To, že nepředpokládáte překotný vznik integrovaných předmětů nevypovídá vůbec nic o tom, že by některé školy takovéto řešení nezvolily nebo že se tak nestane v budoucnu za jiného vedení ministerstva. Na základě dosavadních konkrétních zkušeností našich členů máme dost důvodů obávat se rozhodnutí některých "prakticky a užitkově" orientovaných vedení škol. O záměrech s integrací na gymnáziích mluví i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií, která se zmiňuje dokonce o tom, že v případě, že pro takový integrovaný předmět nebude učebnice, texty by si zpracovávali sami vyučující. V UN č. 34 (str. 9) jsou uvedeny názory ředitelů pilotních základních škol "osobně bych se za integraci přimlouval, ale zatím jsme se na ní s učiteli nedohodli." … "..o integraci nemůžeme uvažovat, dokud nebude vysoká škola produkovat kantory, kteří jí budou schopni.."
Zejména bychom chtěli ocitovat zahraniční zkušenosti z materiálů prof. Beneše (teze k diskusi) pro letošní seminář v Telči: "Pokusy integrovat předměty …vzdělávací oblasti Člověk a společnost vykázaly…varující výsledky…První varující zkušenosti získalo Hesensko…Projekt skončil krachem…". Další informace o neúspěších této cesty v Německu uvádí článek P. Schnura v Právu z 23.října a rovněž prof. Brandes v rozhovoru (4.11. - "…nechápu, proč české ministerstvo opakuje stejné chyby jako kdysi Německo." )
Byli bychom rádi, kdybyste nás mohl seznámit s konkrétními programy, v nichž se - jak píšete - integrace osvědčila ve výuce. Příklad obsahu a výsledků předmětu vyučovaného jako sloučenina (či směs) dvou nebo více předmětů zatím u nás nebyl předložen. Rádi bychom se seznámili i s relevantní další částí materiálu z Norska.
Kromě toho Vás prosíme, aby pracovníci ministerstva i VÚP odlišovali to, co jsme napsali my (prohlášení ASUD z 12. září) od iniciativ historiků vysokých škol (Slovo k dějepisu z dubna) a Sdružení historiků (Petice 17. listopadu: Prohlášení SH k ohrožení výuky dějepisu z 23. září); nedistancujeme se od nich, avšak bylo by vhodné, zejména v tisku, uvádět informace objektivní a přesné. Napadnout učitele je zřejmě jednodušší.
Věříme, že pracovní tým pro dějepis bude ustaven co nejdříve a nedostatky budou odstraněny.
vzhledem k tomu, že se bude ve vládě projednávat školský zákon, jehož podoba ovlivní vzdělání v dalších letech, považujeme za svou povinnost i právo občanů upozornit Vás na některé záměry MŠMT, které považujeme za vážné ohrožení úrovně vzdělanosti v naší zemi i samotných žáků základních a středních škol. Jedná se o tu část školského zákona, která se týká obsahu a tvorby školních osnov podle dokumentu s názvem Rámcové vzdělávací programy.
Předkládanou reformu kurikula považujeme za nedostatečně uváženou, připravenou a ověřenou v praxi a neodpovídající současným podmínkám na převážné většině škol; při tom má být uložena v podobě zákonné povinnosti rovnou tisícům škol a desetitisícům učitelů. Ti nejsou svým studiem ani dalším vzděláním na převratné změny, jejichž hodnota nebyla nikým prokázána, připraveni, ale ani pro ni získáni. Převážná většina z nich neví, jaké budou mít dopady na jejich práci. Zveřejnění finální (3.) verze je oznámeno na konec ledna (přitom veřejná diskuse má být uzavřena již do konce března; návrh 2. verze pro ZŠ byl dva roky utajován a zpřístupněn jen 56 vybraným školám, veřejná diskuse k němu nebyla; teprve od podzimu je webové stránce Výzkumného ústavu pedagogického - VÚP.)
O našich obavách a připomínkách k návrhu reformy jsme spolu s historiky - členy Sdružení historiků ČR (Petice 17. listopadu 2003) vedení MŠMT informovali a předali několik vyjádření.Nedozvěděli jsme se ani jména tvůrců reformy, s nimiž jsme chtěli diskutovat a vyjádřit stanovisko řadových učitelů (jména úředníků a zaměstnanců VÚP a MŠMT za ně nepovažujeme). Členové výboru naší asociace i historikové zpracovali řadu materiálů s připomínkami a návrhy, bohužel všechny byly odmítnuty a představitelé historiků a učitelů veřejně paní ministryní hrubě napadeni. Pracovníci ministerstva nejsou zřejmě ochotni akceptovat skutečný stav a problémy našich škol. Ačkoliv paní ministryně uvádí, že nemá žádné negativní ohlasy, řada závažných výhrad k možným důsledkům reformy a nedostatečnému vytváření předpokladů pro ni (i materiálních) se objevuje i v odborném tisku. Pokud víme, za závažnou považují situaci i členové několika odborných komisí (event. subkomisí) ČSSD.
Naše vážné výhrady se opírají též o poznatky z naší desetileté aktivní spolupráce s evropskou Stálou konferencí 60 asociací učitelů z 38 zemí EUROCLIO, jejímiž jsme členy. Máme připraveny dokumenty i materiály s argumenty vycházejícími ze zkušeností a názorů téměř tří set členů ASUD a dalších učitelů a jsme kdykoliv ochotni Vás s nimi seznámit a zodpovědět Vaše dotazy. K této žádosti jsme se rozhodli po návštěvě u paní senátorky J. Moserové, která nás informovala o svém také neúspěšném jednání s vrcholnými úředníky MŠMT o neuvěřitelném a v Evropě ojedinělém opatření - zrušení možnosti soustavného vzděláváni učitelů (pedagogických center).
Víme, že okruh problémů, které musíte řešit, je značný, přesto Vás prosíme o pomoc a předem Vám děkujeme.
Odpovědí byl třířádkový dopis Kanceláře předsedy vlády podepsaný Mgr. J. Baxou.
"... k dopisu…ve věci školského zákona jsme si ... vyžádali stanovisko Ministerstva školství, které má přípravu zákona ve své gesci. Stanovisko jsme v těchto dnech obdrželi a v příloze tohoto dopisu Vám jej zasíláme."
S postupem, kdy ten, kdo je žádán o pomoc a podporu předá věc k vyřízení těm, k jejichž práci mají autoři dopisu (prosby, stížnosti apod.) výhrady, se setkáváme již několik desítek let - je bohužel uplatňován i v současné době.
Z nepodepsaného vyjádření MŠMT pro Kabinet předsedy vlády ČR:
Větší část dvoustránkového nepodepsaného vyjádření pracovníků MŠMT se zabývá procedurou vzniku RVP, popisuje postup přípravy reformy, zajištění připomínkového řízení a úspěšnost dosavadních prací na pilotních školách. Podle textu se dějepis na školách bude učit jako samostatný předmět, MŠMT jednalo o dalším vzdělávání s hejtmany krajů a rektory vysokých škol. Na celé stránce je podrobně popisována reorganizace pražského PC a změny ve vzdělávání učitelů při rušení pedagogických center. Reforma je zdůvodněna i strategickými cíli Evropské unie.
Jeden odstavec je věnován ASUD. Protože hodnocení naší činnosti dle našeho mínění uvedlo nepravdivé informace, k tomuto dopisu jsme se vrátili a dále zveřejňujeme korespondenci na toto téma v průběhu roku 2004.
"ASUD reprezentuje převážně názory učitelů s dlouholetou pedagogickou praxí. Věcné připomínky, které předložila, byly prokazatelně využity při přípravě RVP ...byly zapracovány do třetí verze RVP ZV ... Stanoviska ASUD jsou však ... ve své podstatě konzervativní, i když proklamují zájem o modernizaci. Formulace moderních kurikulárních dokumentů čtou představitelé ASUD očima starých učebních osnov ... Obavy z nekvalitního zpracování ŠVP učiteli ... hraničí s podceňováním odbornosti vyučujících dějepisu. S tím MŠMT ... ostře nesouhlasí, stejně jako s prosazováním dějepisu na úkor ostatních vyučovacích předmětů ... a s nijak neodůvodněným omezováním učitelů učebními osnovami... V připravované reformě... byla dána přednost moderním trendům výuky před stále ještě používanou praxí, což samozřejmě klade také vyšší nároky na učitele..." (podtrženo námi)
Domníváme se, že každé tvrzení by mělo být doloženo. Dopis uvádí i nesrozumitelné nebo nepravdivé informace, např. žádné připomínky ASUD nebyly akceptovány. Protože autor nebyl uveden, dotázali jsme se v Kanceláři předsedy vlády.
Z odpovědi Kanceláře
"... předmětné stanovisko na Úřad vlády zaslal vrchní ředitel kabinetu ministryně školství... Vladimír Hanzel..."
Z dopisu Vladimíru Hanzelovi:
"...Chceme Vás požádat o sdělení, kdo Vám předal informace, v nichž je charakterizována naše činnost a členové, nebo kdo dopis koncipoval... Proti tvrzením obsaženým v dopise se ohrazujeme, jsme ochotni svou činnost i postoje doložit - totéž žádáme od těch, kdo se různým způsobem snaží naši práci poškodit..."
Pokračování - leden 2005: z dopisu náměstka J. Müllnera...
"...Byl jsem pověřen odpovědí na Váš dopis ..adresovaný panu vrchnímu řediteli kabinetu ministryně... Některá Vámi zastávaná stanoviska ve své podstatě požadují zachování tradičních konzervativních modelů kurikulárních dokumentů a nezahrnují současné evropské trendy ("Lisabonský proces - klíčové kompetence atp.). To byl i jeden z důvodů, proč se ministerstvo přiklonilo ke strategii zpracované VÚP... Další otázkou je Vámi používaná terminologie, například "školní osnovy" nelze ztotožňovat se školním vzdělávacím programem ..."
... a naší odpovědi:
Vážený pane náměstku,
děkujeme Vám za dopisy z 6. a 7. ledna 2005. Jen stručně k jejich obsahu tam, kde to považujeme za potřebné, protože obsah dopisu není přesný nebo úplný.
...Semináře v Telči v září 2003 se účastnili H. Mandelová a J. Kvirenc. Žádné texty o RVP D (2. verzi) účastníci této akce neobdrželi. Byly rozdány pouze referáty přednášejících a program.
Pokud budou organizátoři semináře ochotni dotázat se účastníků ze škol (kromě členů Pracovní skupiny), zda jsou ochotni zveřejnit, že se účastnili semináře v říjnu 2004, uvítáme jejich adresy.
Na ředitele VÚP a jeho zástupce jsme se v říjnu 2004 až lednu 2005 obrátili čtyřikrát, žádnou odpověď jsme nedostali. Ani od dr. Tomka, jehož jsme o tom v prosinci informovali a požádali o některé podklady pro napsání článku do evropského učitelského tisku o metodách hodnocení výsledků práce v hodinách dějepisu v ČR. Neobdrželi jsme ani informaci o ŠVP, podle nichž pilotní školy již učí.
Pokud se týká možností různých projektů, děkujeme za informace, kam se můžeme obrátit.
S odpovědí na náš dotaz o dopise zaslaném ministerstvem školství Úřadu vlády ... , totiž kdo je jeho autorem, nemůžeme být spokojeni. Naše otázky jsou proto i nadále otevřeny. Váš dopis se ... omezuje jen na povrchní, formální a nepodstatné záležitosti ... Nerozumíme odstavci o naší špatné interpretaci informační politiky ministerstva, uvítali bychom konkrétní příklady a jejich zavedení. Naše připomínky k RVP-ŠVP dějepisu předané VÚP se týkaly pojetí, obsahu, tvorby a podmínek jejich zavedení, které nijak nejsou v rozporu s tím, co je označováno jako Lisabonský proces... Myslíme si, že zdůvodňovat své návrhy pojetí a obsahu reformy a přesvědčovat o její správnosti mají pracovníci MŠMT a jeho ústavů ... a také poskytovat žádané informace..."
Mnohokrát jsme v dopisech úředníků MŠMT byli nabádáni, abychom se se svými dotazy obraceli na pracovníky VÚP. Pokusili jsme se o to několikrát na podzim. Bohužel odpověď jsme nedostali. Na radu jsme se proto zeptali vrchního ředitele odboru 22 dr. K. Tomka a přiložili kopie našich otázek pracovníkům VÚP.
Vážený pane vrchní řediteli,
v současné době připravujeme několik článků do našeho tisku v souvislosti s 10. výročím činnosti ASUD a také na žádost ze zahraničí článek o situaci v dějepisné výuce u nás do publikace mapující stav dějepisu v celé Evropě.
Vedle těch, které máme, bychom potřebovali aktuální a přesné informace o příslušných materiálech a činnosti MŠMT, VÚP a CERMATu. Od října 2004 jsme několikrát vedoucím pracovníkům VÚP zaslali e-mailové dopisy s dotazy, které jsme potřebovali a nyní přibyly ze zahraničí i další.
Bohužel jsme nedostali odpověď na žádnou ze zaslaných otázek. Proto se obracíme na Vás a věříme, že zjednáte nápravu. (E-maily přikládáme v příloze.) Překvapilo nás, že z VÚP byla propuštěna dr. Hudecová a na jejich webu nebylo zveřejněno, kdo ji nahradil. Také to, že v CERMATU v seznamu cca dvaceti předmětů všeobecného vzdělávání chybí dějepis (a specializovaný pracovník).
Na webu VÚP ani na webu MŠMT jsme poslední verze RVP ZV (finální) a G (pilotní) nenašli (pokud tam jsou, prosíme o informaci, kde). Chceme se dotázat, zda VÚP nemusí odpovídat tazatelům, pokud se mu nelíbí a zda není povinen komunikovat s odbornou veřejností.
Další otázka pro článek do evropské publikace se vztahuje ke zjišťování výsledků výuky dějepisu v naší zemi. Materiály CERMATU (Výsledky z 9. tříd, Maturity nanečisto aj.) jsou přístupné jen na heslo, které nemáme. Z jakého obsahu výuky vycházejí? Kdo je jejich autorem a kdo je odborně posoudil?
Ptáme se také, zda testy Scio, Kalibro a snad i další materiály jsou prodávány školám po schválení MŠMT nebo zda jde o komerční záležitost soukromých firem, o jejichž kvalitu se ministerstvo nezajímá nebo zda je někdo posuzuje, v tom případě kdo.
V referátu prof. Cetkowského v Telči byl zmíněn významný dokument Evropské komise "Bílá kniha vyučování a učení. Cesta k učící se společnosti." z roku 1995. Mgr. Holická, jíž jsme o možnost seznámení s dokumentem napsali, odpověděla, že se máme obrátit na Evropskou komisi. Znamená to tedy, že tento dokument není v překladu na ministerstvu k dispozici a že si jej máme sami obstarat a přeložit? Obdobně jsme v roce 2002 pátrali po Doporučení o výuce 20. století z října 2001, které MŠMT posléze v roce 2003 zpřístupnilo.
Nerozumíme tomu, že by evropskou "Bílou knihu .." EK neměli pracovníci MŠMT k dispozici.
Neradi bychom o RVP, průběhu tříletých příprav ŠVP a testování na "evropské scéně" uvedli zkreslené informace (poznamenané např. postojem řed. Brože), proto věříme, že nám Vaši podřízení odpoví co nejdříve. Článek by měl být dokončen v krátké době a ještě ho musíme přeložit. Předem děkujeme.
Zástupci ředitele VÚP dr. Tupému 25. října 2004
Vážený pane doktore,
...minulý týden jsme se na našem výboru zabývali současným stavem ověřování ŠVP. Jsou pro nás záhadou. Dr. Jeřábek již před rokem sdělil na kulatém stole SKAV, že se dokončuje řešení a ŠVP pilotních škol budou ostatním zpřístupněny. Jen jediná škola má však v současné době program na své webové stránce (možná, že jiné neznáme).
Máme proto několik dotazů týkajících se oblasti Člověk a společnost:
- Máte tyto programy ve Vašem ústavu k dispozici?
- Pokud ano, můžeme se s nimi seznámit nebo jsou stále tajné?
- Kdo ŠVP (konkrétně této oblasti) pilotních škol konzultoval a doporučil k realizaci?
Předem Vám děkujeme za odpověď.
dr. Tupému 11. 11. 2004
Vážený pane doktore,
členové výboru ASUD by k dotazu z 25. října rádi doplnili ještě dvě otázky.
Kde bylo možno získat vydané brožury RVP G pilotní verzi a ke středním odborným školám, které měl na konferenci PF UJEP minulý týden prof. Beneš?
Byli jsme informováni, že dr. Hudecová odešla z VÚP. Můžeme se dozvědět, kdo se nyní bude starat o dějepis, případně jakým pedagogickým, metodickým či teoretickým pracím se dříve věnoval/a? Ani prof. Beneš ani Mgr. Holická tyto informace neměli. Předem Vám děkujeme za odpověď.
Řediteli VÚP dr. Jeřábkovi 5. 12. 2004
Vážený pane řediteli,
přestože jsme dosud neobdrželi odpovědi na naše tři předchozí e-maily z října a listopadu, které jsme napsali Vám a dr.Tupému, připojujeme ještě další dotaz.
Na několika fórech bylo řečeno, že původní pojetí manuálu jako rad pro jednotlivé předměty se mění a že takové materiály budou připravovat odborné týmy pro dané předměty, mezi které budou patřit i učitelské asociace. Chceme se tedy zeptat, kdo a kdy takové úkoly zadá, jaké budou podmínky a termíny atd. - kde lze tyto informace získat a kde se o grant na tento úkol můžeme ucházet. Na tomto materiálu jsme již začali pracovat, potřebovali bychom tedy přesnější dispozice. Předem Vám děkujeme za odpovědi i na předchozí dotazy.
NĚKOLIK REAKCÍ Z E-MAILŮ, KTERÉ DOŠLY NA ADRESU ASUDU |
(počáteční písmena místo podpisu uvádíme, pokud jsme nežádali o souhlas pisatelů ke zveřejnění)
Vážení kolegové,
Na základě Vašeho dokumentu "NECHCEME NOVOU BÍLOU HORU - TENTOKRÁT VE VZDĚLÁVÁNÍ" se na Vás obracím s dotazem, zda je možné a případně jakou formou podpořit úsilí o zachování výuky dějepisu na základních školách případně gymnáziích v dosavadním rozsahu i ze strany pedagogické veřejnosti.
Jsem přesvědčena, stejně jako mí kolegové, že by odpovědná místa měla vědět, že Váš názor plně odpovídá názoru učitelů dějepisu, občanské výchovy… Myslíme si, že zde nejsme pouze od toho, abychom naplňovali vize těch, kteří mají zásadní podíl na rozhodování o dalším vývoji vzdělanosti naší společnosti. Zvláště za situace, kdy tyto vize jsou více než mylné.
Vážení kolegové,
jsme zděšeni záměrem MŠ likvidovat výuku dějepisu. Chceme Vás podpořit a proto sháníme podpisy na podporu Vašeho stanoviska. Informace máme z Národního osvobození, ale lidé by chtěli znát text Vašeho prohlášení, prosíme Vás o jeho zaslání.
S pozdravem
Dobrý den,
rád bych se vyjádřil k otázce spojeni výše uvedených předmětů (pozn.Dě-Ze-On) do jednoho bloku. Jsem téměř hotový učitel Dě-Ze (na ZŠ poměrně ojedinělá kombinace) - těsně před DP, avšak přeci už jen pár let se snažím učit jak nejlépe to umím.
Jsem přesvědčen, že v samém principu o tak úplně špatný nápad nejde - vzhledem k tomu, že mám obě odbornosti, uvědomuji si možnosti i přednosti (ale nakonec i hranice) toho kterého předmětu. Čeho se ovšem obávám velmi, je praktické vyústění takového spojení. Zvažme stávající pedagogický sbor, kde je má aprobace víceméně bílou vránou. Kdo bude takový předmět vyučovat? Smrdí to chaosem, improvizací a ještě horšími výsledky.
Pokud je mi známo, nejdrtivější kombinace dějepisářů je ve spojení s jazyky (bohužel na to človek s mou kombinaci narážel při hledání zaměstnání). Jak to bude s kvalifikací učitelů zde? Kolik češtinářů začne dostudovávat geografii? Kolik zeměpisců-matematiků (tělocvikářů a jiné "tradiční kombinace") se bude doučovat historii?
To je jen kousek většího celku problému.
Ano, jsou věci, kde se všechny tři předměty prolínají. Na naší škole (netvrdím, že se to vždy zcela daří) se snažíme jít cestou vzájemné komunikace mezi učiteli jednotlivých předmětů a omezovat nebezpečí duplicity výuky - naopak tím, že neváháme používat znalosti a dovednosti z blízkého předmětu, vedeme žáky (či se o to alespoň snažíme) k pochopeni mezipředmětových vztahů a komplexnosti zařazení člověka do společnosti jako celku.
Asi nemá smysl psát víc. Chtěl jsem jen poznamenat, že daleko více než překopávat hodiny bych potřeboval dostatečné metodické zázemí. Daleko více bych potřeboval prostor pro výkon mého povolání, který je zoufale příliš užírán řešením docházek žáků, kdo koho kde zmlátil a jak, soustavného jednání s rodiči o věcech jako je omlouvání žáků, řešením kriminality některých z nich, kdy se stejně nic nevyřeší a pokud ano, vzhledem k jejich věkové hranici je to totéž, jako by se nevyřešilo nic.
Chci tím říct, ze cítím malou oporu nejenom ve společnosti jako takové, ale i v samotném státě. Naše pravomoci jsou donekonečna odkrajovány, s penězi se blufuje jak jen to je možné, povinnosti nabývají geometrickou řadou, o problémech ani nemluvě. Jsem rozhodnut, bude-li ta možnost reálná, školství opustit, protože zůstat v něm povazuji za provinění vůči své budoucí rodině (Nehodlám byt ve čtyřiceti letech vypálený zoufalec).
Prostě si myslím, že přehazování předmětů je jen zoufalou snahou ministerstva zakrýt problémy skutečné, či najít řešení, které bude na první pohled líbivé. Na pohled druhy však už trochu zavánějí a neřeší víceméně nic.
Zbytečně se rozčiluji. Přeji mnoho úspěchů a promiňte mi to rozohnění.
PS: Chtěl bych upozornit na ještě tragičtější dopady vzniku "člověka a společnost" pro zeměpis - ten bude totiž nejenom pohlcen jako zeměpis, ale též roztržen ve dví ve fyzickou a společenskou složku, přestože tyto spolu enormě úzce souvisejí… Bohužel od učitelů se očekává (samotnou společností), že je to jen takový malý cestovní bedekr. Ministerstvo si to mysli také, protože stávající dotace víc ani nedovolí.
Na základě svých dosavadních zjištění musím konstatovat, že učitelé v naší oblasti nejsou dostatečně, mnohde i vůbec informováni, jaké jsou konkrétní záměry MŠMT ohledně výuky dějepisu.
Ve svém důsledku si však myslím, že situace v této oblasti je tristní i naší zásluhou. Učitelé sami za informacemi nejdou. Mnozí zápasí o holou profesní existenci, řada z nich má ještě další zaměstnání a v takové atmosféře obav o slušnou existenci už mnohým z nich nezbývá sil přemýšlet nad tím, co budoucnost jejich předmětu přinese nebo naopak. Což samozřejmě nemůže sloužit jako naše omluva. Na druhé straně možná tato situace může vyhovovat současným záměrům MŠMT.
Spolu s kolegy na naší škole jsme se dohodli, že budeme situaci sledovat a případně se dále v rámci naších možností angažovat. Už vzhledem k slovnímu útoku p. Buzkové … v polemice uveřejněné v Právu 6.10.2003 pod názvem "Bílá hora českého dějepisu?".
Nebezpečný je zejména závěr polemiky paní ministryně, že učitelé sami mají prosazovat své předměty. Nezbytnost jednotlivých předmětů a případný rozsah vyučovacích hodin by měl být jasně stanoven ministerstvem, a nikoli tím, zda se líbí či nelíbí hejtmanovi, starostovi či řediteli školy. Přece se nejedná o zboží na trhu poptávky a nabídky. Snad naše úsilí nebude marné.
Vážení kolegové,
jsem gymnaziálním učitelem češtiny a společenských nauk (s více než třicetiletou praxí), vystudoval jsem také dějepis, ten však již několik let neučím. S pochopením sleduji vaše úsilí zachovat dějepis jako samostatný předmět a uhájit tak jeho specifickou a nezastupitelnou úlohu v kontextu všeobecného vzdělání. Jedna věc mě však překvapuje a nedovedu si ji dost dobře vysvětlit. Jsem totiž přesvědčen, že smysl výuky dějepisu není ohrožen jen integrací do nějakého nového předmětu, nýbrž mnohem více tlakem, který bude vyvinut prostřednictvím společné části maturitní zkoušky. Vždyť uzavřené testy představují neúnosnou redukci vzdělávacích funkcí všech předmětů, zejména pak společenskovědních, neboť na spoustu podstatných věcí se nedokážou zeptat, ničí dialog a v podstatě žákem manipulují. V zářijovém čísle časopisu Společenskovědní předměty prof. Z. Beneš a prof. P. Čornej naprosto správně konstatují, že funkce předmětu vymezené v katologu kompetencí ještě nejsou konceptem školního dějepisu, že jejich vymezení je "pouhým předpokladem k němu". Hrozí navíc zcela reálné nebezpečí, že výuka všech předmětů bude ovládnuta pracovníky CERMAT a těmi, kteří budou ochotni psát učebnice "ušité" na katalogy. Ostatně se tak už i děje, např. právě v češtině a společenských vědách.
Kdybych učil dějepis, byl bych naopak velice rád, kdyby moji žáci nemuseli zaškrtávat ve standardizovaných maturitních testech.
Učitelé škol v kraji mají jen mlhavou představu, co se chystá. "Něco jsem zaslechla, ale ve škole jsme o tom s ostatními dějepisáři nejednali, ... Ani ti, kteří o reformě něco vědí, však netuší o aktivitách kolegů z vysoké školy. "S reformou z duše nesouhlasím, ale zatím jsme neměli možnost se k ní jakkoliv vyjádřit… "
... Již rok mi říkají absolventi gymnázia, kteří studují na fakultě humanistických studií a religionistiku na různých fakultách, že vznikne nový předmět spojením dosavadního předmětu dějepis, ZSV a zeměpis. Oni budou mít aprobaci pro výuku tohoto nového předmětu. Nepůjde tam o ucelený výklad světových a českých dějin, nýbrž o výklad problémů, např. smysl válek ve 20. století a český národ. Také na semináři učitelů ZSV učitelé říkali, že o novém předmětu je již rozhodnuto, že je zbytečné již o tom mluvit…
Na schůzce učitelů D jsem úvod věnovala RVP … Mám ale dojem, že většina učitelů s tím nechce nic mít, "ono to nějak dopadne…". Ti starší mají zkušenosti…, že proti rozhodnutí "vrchnosti" se stejně nijak neubrání … na školách se o RVP nemluví, takže většina učitelů o tom nic neví… V právní subjektivitě jsou pravomoci ředitele školy takřka neomezené, mnozí řídí …jen příkazy a nepřipouštějí diskusi … základní školy se plní … neaprobovanými učiteli…, kteří učí cokoliv… Nedopadne to nakonec tak, že se sice napíšou nějaké programy a pak se stejně pojede podle učebnic, které jsou na škole kmání?
V poslední době vidím, jak se ministerstvo nápadně rychle zbavuje toho nejdůležitějšího a to jednotného metodického řízení základních a středních škol … Nahrazování osnov Rámcovými programy je poslední ranou pro jakž takž ještě fungující ZŠ… Sám ředitel VÚ se angažuje pro to, co vymysleli, a já vím, že zase v neprospěch žáků, učitelů i vzdělanostní úrovně ZŠ. Aby dodal váhu tomuto objevu, prohlásil, že mnozí pedagogové již léta volají po větší volnosti… Co je to mnozí? … Proč neuvede, kolik procent naopak osnovy chce?
Osnova pro začínajícího učitele, to je stéblo trávy, kterého se může bezpečně chytit. Je důležitá pro sestavování tématického plánu a časového postupu při probírání látky… A když to ten začínající učitel, vylekaný jak králík, bez osnov nedovede, což je pochopitelné, je panem ředitelem obviněn, že je nesvéprávný ...
Úsměvný je konec článku "rozhodne ředitel". Ředitel je na škole proto, aby organizoval chod školy, svolával pedagogické porady, dbal o dobrý stav školní budovy, řešil personální a platové otázky, pracoval pro dobré jméno školy ve společnosti a další a další povinnosti.
Proboha, jak může ředitel např. s aprobací čeština-tělocvik rozhodovat v oblasti Člověk a příroda, kolik hodin přidělí fyzice, chemii, přírodopisu a zeměpisu? Když o některých předmětech nemá ani páru. Zapomnělo se při rozhodování o přidělování hodin na školníka ("já a pan ředitel"). Místo toho, aby se pokorně řešilo základní učivo, aby bylo více času na procvičování a upevňování vědomostí … objevuje se … nový fenomén - Rámcový vzdělávací program.
V dobách pro ZŠ nejkrušnějších, kdy se rušily devítiletky, jen málo učitelů … protestovalo, přestože věděli, jak tato reorganizace likviduje základní učivo. Na omluvu jen to, že tehdy se mohlo jen málo protestovat, vše se direktivně nařizovalo. Zavádění RVP není obdobně direktivní čin?
Dnes předkladatelé projektu mohou být jisti, že neuslyší … ani jednu námitku proti, zvláště ze široké učitelské veřejnosti, protože takovým by se mohlo stát, že dostanou pečeť nesvéprávnosti nebo že jim ředitel oznámí, že od příštího školního roku v důsledku zavádění RVP s nimi nepočítá.
Račte si uvědomit, že o historickém vědomí absolventů škol vypovídají ANKETY k výročím-svátkům .
Jejich výsledky jsou tristní, stejně jako fakt, že tradiční selektivní škola "produkuje" dvě třetiny odpůrců vzdělání!
Čtěte důkladně Bílou knihu a děkujte osudu za osobnosti PAU, NEMES, APZŠ a IZV UK.
Mimochodem - jakpak se Vám drželo HISTORICKÉ VÉDOMÍ za TOTALITY?! Bez RVP-ŠVP není nutná transfromace ZŠ možná. Jako neaprobovaný občankář s dvousemestrovým kurzem na IZV UK dělám pro historické vědomí VŠECH mých žáků víc, než většina aprobovaných historiků.
Vážení,
dnes jsem poslouchal debatu na Radiožurnálu ohledně zařazení dějepisu do vzdělávacího bloku s občanskou naukou a zeměpisem. Přesto, že jste tuto snahu emotivně přirovnávali k situaci za okupace a v padesátých letech, si nicméně myslím, že tento krok je správný.
Sám jsem vysokoškolsky vzdělaný člověk, ale naprosto si z celé výuky dějepisu nedokážu vybavit, co se dělo mé zemi za První republiky (protože to byl kapitalismus a ten je špatný), co se dělo za války (protože si nejsem jist kdo s kým uzavíral jaké pakty) a co se dělo do doby, kdy jsem ji začal vnímat (protože jsme se neučili skutečné dějiny, ale dějiny upravené Ministerstvem dezinformací, o kterém se ani Orwelovi nesnilo). Pokud by nově navrhovaný blok dokázal naučit žáky jednoduchá základní fakta namísto telefonního seznamu, který představuje celoživotní práci zapálených vědců (Vás), pak si myslím, že by se tímto směrem mělo jít.
Mimochodem, pamatuji si, že pražský groš byl vyražen roku 1300, ale v konverzaci to moc neuplatním.
…Your problems are similar to ours. The education authorities are trying to reduce history in schools and blend it with other social studies, so we have been lobbying strongly to stop this happening. In terms of resources we have obviously not had the intellectual interruption of a communist government so resources have been built up many years, not only for Australian history but for international history, so there is not such a problem there. The problem is to make people understand the importance of history. That, I think, we have in common.
…Vaše problémy jsou podobné našim. Úřady, které mají na starosti vzdělání se pokoušejí redukovat dějepis na školách a spojovat ho s jinými sociálními studii (pozn.: společensko-vědní předměty), takže silně lobujeme, abychom tuto situaci zastavili. Pokud jde o prameny, nedošlo u nás k intelektuálnímu přerušení vývoje komunistickou vládou, a tak jsou shromažďovány mnoho let, ne jenom pro dějiny Austrálie ale i pro mezinárodní historii, takže tento problém nemáme. Problém je, aby lidé pochopili důležitost historie. A to, myslím, máme společné.