K DISKUSI O STANDARDECH A TESTECH

"Standardy" již před asi patnácti lety ministerstvo zpracovalo a vydalo jako podrobné vymezení cílů a kmenového učiva pro základní školy a čtyřletá gymnázia. Vloni nebylo uzavřeno jednání o "standardu (kvalifikovanosti, vlastností) učitele", nyní tedy zřejmě jde o další obsah pojmu - formulování konkrétních vědomostí a dovedností, které by měli žáci ovládnout v jednotlivých etapách školní docházky. Výbor ASUD se zabýval žádostí MŠMT a VÚP k učitelům o vyjádření k tomuto tématu a k testování. Vycházíme v něm z dlouholetých zkušeností ze své práce ve školách i z názorů učitelů - členů ASUD z diskusí, anket a dotazníků z našich vzdělávacích akcí.

1. Koncept RVP/ŠVP považujeme od samého počátku za pro naše školství nevyhovující, nevhodný - v zemích, kde bylo něco podobného zavedeno, se systém neosvědčil (Německo); ve svých hodnoceních RVP ZV i G jsme od roku 2001 upozorňovali na nebezpečí plynoucí z nedobře koncipovaných a někde vágních RVP . Dnes dochází k jakési schizofrenii - autoři a VÚP RVP hájí, spolu s nimi někteří učitelé, jiní poukazují na jejich vážné nedostatky, ministerstvo chce blíže nedefinovanou reformu, která má vzniknout z diskuse.
2. K hodnocení českých žáků v různých průzkumech a zprávách (TIMSS, PISA, McKinsey apod.)
   Za příčiny toho, že výsledky žáků ČR se ocitají na dolních místech tabulek evropských i jiných států, považujeme dlouholetou nekoncepčnost školského systému, bezbřehost, pseudoliberalizaci a nepřipravenost učitelů na nové přístupy a metody (didaktika, prezentace učiva, ICT, hodnocení atd.), také zhoršující se složení učitelských sborů; proto čím dříve si řekneme, co chceme a jak toho chceme dosáhnout, tím dříve se snad situace pohne kupředu
3. Mluví se o nové reformě
   • Domníváme se, že "reforma reformy" (náprava neuspokojivého stavu) by se měla stavět od základu - měla by vycházet z cílů vzdělávání a výchovy v ČR v souladu s potřebami kulturního Evropana i z konkrétního obsahu předmětů s ohledem na to, čím mají obohatit žáky; měla by přímo navazovat na Bílou knihu prof. Kotáska z roku 2001, kde se mj. píše o předpokladech úspěchu reformy a o Národní radě pro vzdělávání, která však ustavena nebyla; jde o práci náročnou - na potřebnou analýzu, kvalifikovanost autorů i na čas
   • Vymezení pojmu standardy není zcela jasné - do jaké míry jde v souladu s výchovnými i vzdělávacími cíli o poznatky předmětů (faktografii) a do jaké míry se mají vymezovat hlavně dovednosti žáků (jak to předvádějí ukázky na webu VÚP kopírující RVP); domníváme se, že ke zlepšení by nevedlo, kdyby obsah (standardy, testy) všech předmětů navrhovali jen učitelé; vstupy i výstupy školního vzdělávání (obecně i konkrétně) by měly být zpracovány, formulovány a důkladně prodiskutovány týmem složeným z pedagogů, nejlepších odborníků jednotlivých "předmětů", učitelů a didaktiků a účastnit by se měli i pedagogičtí psychologové - jak je to zvykem v zemích s vyspělým školstvím; zamezilo by se diletantským řešením; žádoucí by mělo být i navržené rozvržení faktografického obsahu do ročníků
   • Na uvedeném základě by pak mohly nebo měly být stanoveny a prodiskutovány cíle, obsah a formy testů sledujících srovnatelné výsledky - v oblasti poznatků i dovedností
   • Svoboda učitelů a odpovědnost škol spočívá ve způsobu realizace a využití vymezeného obsahu výuky, jimiž je cílů dosahováno; záleží na učitelské tvořivosti, schopnosti motivace žáků, nápaditosti a pestrosti forem práce metodami, které jsou učitelům blízké (tak jak tomu bylo i ve školách, které představují pozitivní tradice našeho školství); záleží i na propracované metodice, odborné pomoci skutečných odborníků (metodiků, ne těch, kteří se za ně jen vydávají), na vhodných a dostupných pomůckách, systému dalšího vzdělávání učitelů; zde je neobyčejně bohatý prostor i pro uplatnění "specifik" školy, volitelných předmětů, regionálních projektů atd.; souvisí to také s řešením problémů s kázní žáků, odpovědnosti rodičů a zřizovatelů (obcí, atd.) za "své" školy
4. Základy vzdělání
   • To, co by mělo být společné žákům do 15 let v kterémkoliv regionu, městě či vesnici, musí garantovat stát, nejen proto, že jsou školy financovány z daní občanů, ale i proto, že by výsledky měly být v souladu s potřebami všeobecného vzdělání odpovídajícího současné společnosti a požadavkům života v 21. století
   • Základní obsah každého oboru (vědomosti i dovednosti), tedy to, na čem bude shoda, by měl být formulován společně pro všechny školy základního vzdělání i s návrhem časového rozvržení; obdobně i u gymnázií a středních odborných škol (s akcentem na jejich zaměření) - realizace viz výše
   • K vybraným základním poznatkům a dovednostem by pak mohly být odborně zpracovány testy různých forem (otevřené i uzavřené otázky); musí stanovit a počítat s dosažitelností tohoto minima pro většinu žáků přiměřeně jejich věku a schopnostem (snad variantně řešené se zřetelem k žákům hendikepovaným, např. některou dysfunkcí apod.), případně připojit variantu náročnější
5. Související problémy
   • Oporou každého předmětu jsou pro většinu učitelů učebnice - některými teoretiky nazývané "scénářem vyučovacího procesu". Jejich obsah dnes vymezují autoři a nakladatelé a schvalují ministerstvem vybraní recenzenti podle svých subjektivních kriterií a pohledů. Jak standardy ovlivní jejich tvorbu? Systém udělování doložek učebnicím by si zasloužil výrazné změny.
   • Také není zřejmé, jak významnou roli by ve zkvalitňování výsledků našich škol i v rámci Evropy měl hrát VÚP a činnost ČŠI, která v minulosti hodnotila práci učitelů a škol přímo ve výuce a napomáhala jí; dnes (soudě z jejích zpráv a praxe) posuzuje soulad ŠVP dané školy s RVP a další písemnosti.
   • Bylo by také užitečné zhodnotit klady a zápory fungování a zkušeností předchozí struktury: základní školy - gymnázia - odborné školy - učňovské školy - vysoké školy; začlenit odkaz čs. reformních škol 30. let
   • Maturity V minulosti organizovaly maturity samy střední školy (ústřední byla témata písemek); to bylo za situace, kdy platily jednotné osnovy, všechny školy za úroveň svých studentů ručily (byla i kontrola kvality jejich výuky pomocí ČŠI) - tomu tak dnes není; proto státní maturitu považujeme za současné situace s různou kvalitou státních i soukromých středních škol za prospěšnou a nezbytnou; platí ovšem totéž, co u základních škol - musí být jasné, co patří k základnímu obsahu výuky (ve všech složkách), co všechno se bude požadovat
     • jedna - náročná verze maturity by měla platit na gymnáziích, jejichž posláním je připravovat studenty pro vysoké školy, druhá na středních odborných školách, které se zaměřují na přípravu středně kvalifikovaných pracovníků v příslušných oborech; učební obory by měly opět končit učňovskou zkouškou, jejíž součástí by byly i všeobecně vzdělávací předměty, především mateřský jazyk i další
     • zvlášť by bylo třeba řešit otázku víceletých gymnázií, o jejichž výrazně negativním vlivu na úroveň vzdělanosti, především na kvalitu základních škol, se v současnosti začíná diskutovat.

V minulosti jsme se pokusili o zformulování pohledu učitelů na smysl a obsah dějepisné výuky vč. mezipředmětových vztahů, projektů atd. s návrhy možností konkrétního řešení ve dvou publikacích ASUD na pomoc učitelům - Náměty ke zpracování ŠVP dějepisu I a II (2006 a 2007).

Ke kvalitnímu vymezení a zformulování cílů i obsahu dějepisu a dějepisné složky vlastivědy, standardů a testů nabízí ASUD své síly a zkušenosti svých členů.