v úvodu svého otevřeného dopisu adresovaného vedení MŠMT vyjadřujete názor, že snižování úrovně českých žáků, které v dílčích oblastech vzdělávání prokázaly výsledky některých mezinárodních výzkumů (např.výsledky projektu TIMSS 2007 zveřejněné v prosinci 2008, je "důsledkem nepromyšlené a s nejlepšími odborníky nekonzultované činnosti ministerstva i nekvalitní práce VÚP v tvorbě osnov".
S tímto tvrzením však, paní předsedkyně, nelze souhlasit. Za prvé je potřeba říci, že na výsledky mezinárodních šetření podobných TIMSS je nutno se dívat komplexně a v souvislostech, není možné vytrhávat jednotlivosti ze souvislého celku výzkumných zjištění. Například v přírodních vědách u žáků 8. ročníku "má Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi nadprůměrný výsledek ve všech oblastech učiva i ve všech oblastech dovedností" (viz Tomášek, Vladislav a kol. Výzkum TIMSS 2007. Obstojí čeští žáci v mezinárodní konkurenci? Praha: ÚIV 2008. s. 17).
Za druhé: ke koncepci výuky dějepisu, Vámi zmiňované a kritizované, považuji za nutné zdůraznit, že pracovníci MŠMT a jeho rezortních ústavů konzultují zásadní otázky výuky dějepisu s členy odborné pracovní skupiny, která byla k tomuto účelu zřízena ministerstvem v červnu roku 2004 a ve které má své zástupce i ASUD. Výzkumný ústav pedagogický (VÚP) nevytváří úzce pojaté učební osnovy vyučovacích předmětů, které jsou až na úrovni podrobně rozpracovány ve školních vzdělávacích programech (dále jen ŠVP), nýbrž rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP G/GSP) jakožto základní a závazný "stavební" materiál nezbytný pro tvorbu ŠVP.
Kromě toho v rámci veřejného připomínkového řízení k RVP G/GSP (od listopadu do června 2007) měli učitelé, ředitelé a další experti možnost vyjádřit se ke struktuře a obsahu tohoto základního kurikulárního dokumentu. Při vyhodnocování došlých připomínek nebyly ze strany škol zaznamenány žádné podstatné výhrady. Co se týká rozvoje předmětových didaktik, je tato problematika v pravomoci příslušných vysokých škol.
V letech 2004-2008 byl realizován projekt Pilot G/GP s hlavním cílem pomoci gymnáziím při vytváření a realizaci ŠVP. V praxi to znamenalo především vyzkoušet tvorbu ŠVP v pilotních gymnáziích, kterým to mimo jiné umožnilo vytvořit si vlastní učební plán a učební osnovy nejlépe vyhovující představám o jejich konkrétní a specifické profilaci či zaměření. K dalším podpůrným akcím pořádaným VÚP patřily tzv. oborové semináře, na kterých se učitelům dostalo odborné pomoci pro správné sestavení učebních osnov. Zároveň sami vyučující měli šanci klást lektorům otázky a následně tak získat odpovědi na problémy, které je trápí při realizaci kurikulární reformy.
Na podporu zdárné realizace kurikulární reformy vznikl také Metodický portál (http://www.rvp.cz/) zaměřený na podporu potřebných změn výchovně vzdělávacího systému ČR. Je určen všem pedagogům předškolního, základního, gymnaziálního i odborného vzdělávání; přináší praktické náměty do výuky, příklady dobré praxe; zprostředkovává informace o metodických o metodických a didaktických trendech; vytváří prostor pro diskusi a přenos aktuálních informací apod. Tyto možnosti samozřejmě mají i všichni členové ASUD.
V žádné z verzi RVP ZV (RVP G/GSP) nebyla striktně vymezena konkrétní časová dotace pro vzdělávací obor (předmět) Dějepis, ale vždy pro celou vzdělávací oblast Člověk a společnost, příp. i Člověk a příroda. Obsah vzdělávacích oborů v podobě učebních osnov vyučovacích předmětů i jejich časové dotace jsou tak zcela v kompetenci každé jednotlivé školy. Otázka výběru konkrétního faktografického materiálu používaného ve výuce pak skutečně spočívá na každém jednotlivém učiteli (nejen dějepisu); na gymnáziích jde v naprosté většině o učitele vysokoškolsky vzdělané a plně kvalifikované. Lze se tedy oprávněně domnívat, že většina učitelů tento princip názorové rozmanitosti vítá.
Vážená paní předsedkyně, nemohu souhlasit ani s Vaším tvrzením, že "trend vytěsňování výuky dějepisu a humanitního vzdělání na našich školách pokračuje." VÚP připravil materiál s názvem Návrh alternativní verze vzdělávacího oboru Dějepis v RVP pro čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň víceletého gymnázia" na jehož vzniku se podílel pracovní tým odborníků zastupujících jak akademickou (historickou) sféru a školskou praxi, tak i státní správu. Návrh svým charakterem naplňuje jeden ze základních požadavků na aktuálně prosazované trendy ve výuce dějepisu, a tím je důraz na výuku moderních a zejména soudobých dějin, na jejichž nedostatečné akceptování upozorňuje ve svých zprávách i Česká školní inspekce. Teprve v případě kladného ohlasu odborné veřejnosti a následného projednání poradou vedení MŠMT může dojít k adekvátní úpravě platných RVP pro gymnaziální obory vzdělání.
V citovaném alternativním návrhu obsah dějepisného vzdělávání v 1. a 2. ročníku tvoří především moderní a soudobé dějiny. Učitel má možnost doplnit a systemizovat poznatky žáků ze základního dějepisného vzdělávání ve smyslu tvorby a rozvoje historického vědomí. Na tuto pasáž navazuje volitelný Specializovaný kurz pro 3. a 4. ročník. Vzdělávací obsah je uspořádán tematicky. Pojetí jednotlivých témat je specifikováno očekávanými výstupy a konkretizováno učivem, které je řazeno chronologicky. Nabízená témata jsou koncipována široce a umožňují vyučujícím postihnout charakter témat jak na úrovni globální či evropské, tak i na úrovni národní.
Je třeba připustit, že v dnešní době, kdy je postupně zaváděn nový vzdělávací systém a učitelé si teprve zvykají na inovativní metody a formy práce, doprovázejí tento dlouhodobý proces určité těžkosti, metodickou podporu učitelů nevyjímaje. Zároveň je ale dobré podotknout, že v oblasti metodiky obohatila odbornou nabídku celá řada kvalitních a užitečných publikací.
S přátelským pozdravem