Zpět na obsah IL 9

Další plány

LETNÍ ŠKOLA UČITELŮ DĚJEPISU 1998
organizovaná i letos asociací Humanitás se koná ve dnech 1.- 4. července opět ve velké aule FF UK. Z programu:
Demokracie - veřejnost - naše kulatá výročí (dr.M. L. Neudorflová) - Volby 1946 a 1948 (doc.dr.E.Broklová) - Únor 1948 (doc. dr. K. Kaplan) - Z dějin Univerzity Karlovy (prof. dr.J.Petráň) - Rusko a Střední Evropa (prof.dr. M. Dokulil) - Ivan Dérer, čs.politik - Jiří z Poděbrad (doc.dr.P. Čornej) - Pražské jaro 1968 (prof. dr. V. Mencl, dr.A.Benčík, Mgr. J. Hoppe, dr.J.Kohnová) - Spor o smysl českých dějin - Československo, objekt a subjekt mezinárodní politiky (prof.dr. R.Kvaček); so programu je zařazena návštěva výstavy „České ART DECO 1918-38“ s odborným výkladem a prohlídka Obecního domu.

Výbor ASUD bude účastníky letní školy informovat o některých aktivitách naší asociace a o našich publikacích (vydaných i plánovaných).


SEMINÁŘ O MOŽNOSTECH VYUŽITÍ INTERNETU V DĚJEPISE A MEZINÁRODNÍCH PROJEKTECH,

který jsme zamýšleli uspořádat ve dnech 26.-27. října t.r. pravděpodobně nebudeme moci uskutečnit pro zatím malý počet přihlášených. Abychom mohli uhradit náklady spojené s pobytem a přednáškou zahraničního lektora (pracovníka BBC a odborníka na tuto problematiku) i místnosti a techniku, tak, aby poplatek za účast na dvoudenním semináři nemusel být příliš vysoký, byla by nezbytná účast asi stovky účastníků. Ty, kteří se dosud přihlásili, budeme definitvně informovat na domácí adresu, jak předpokládáme, během července.

Mrzí nás, že nemůžeme být v proudu evropských didaktických a metodických postupů, avšak zřejmě nejsou na mnoha školách příhodné podmínky (a finance) pro odpovídající technické vybavení a také přednosti nových technologií ještě nevstoupily do našeho povědomí (nedostali jsme např. ani jedinou přihlášku didaktiků z pracovišť, které připravují budoucí učitele, kteří by měli být vybaveni pro práci v příštím tisíciletí na „evropské úrovni“).


K PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI ASUD:

NÁMĚTY PRO SBORNÍK ZE ZKUŠENOSTÍ UČITELŮ DĚJEPISU

První titul ze zamýšlené řady INSPIRACE, práci Jarmily Růžičkové Z odkazu metodiky a didaktiky dějepisu předchozích desetiletí si zatím objednalo asi sedmdesát členů ASUD, didaktici pěti kateder pedagogických fakult ( z toho jedna již objednala publikaci pro studium ve větším množství) a řada dalších učitelů. Zorganizovat odbyt dalších výtisků ve větším množství, abychom posílili finanční prostředky pro další publikace, se nám zatím nedaří. Bude třeba zesílit propagaci a přesvědčit učitele, že poučení o vývoji metodiky, proměnách pojetí vyučování v průběhu 20. století, pozitivních zkušenostech, (např. pojetí a názory významné osobnosti, našeho kolegy, učitele a metodika dějepisu 30. let Jaroslava Sochora) je pro přemýšlení o současném dějepise mimořádně užitečné. Jako historikové bychom to měli vědět.

V uplynulých měsících jsme diskutovali o dalších titulech. I podle návrhů z valné hromady velký zájem byl projeven o sborník ze zkušeností učitelů. To samozřejmě předpokládá, že ti z učitelů, kterým se něco podařilo, zkoušejí nové přístupy, využívají nejrůznější školní i mimoškolní formy práce, hledají nové možnosti v upevňování poznatků nebo maturit, vytvářejí nové pomůcky atd. byli ochotni se o své zkušenosti podělit s ostatními.

Očekáváme návrhy, nabídky, tipy. Jak je patrné z dosavadní praxe, nikdo jiný zřejmě nevymyslí pro práci ve škole lepší náměty, nápady i pomůcky, než právě učitelé. Můžeme se poučit z materiálů zahraničních, ale to nepokládáme za hlavní. Víme, že dobrých nápadů je i na našich školách dost. Některé jsou iniciovány pedagogickými centry - konkrétní informace o nich však bohužel chybějí, a i proto takové práce mívají jen úzký okruh působnosti. Pokud nějaké takové práce znáte, informujte nás. Při publikování můžeme příspěvky i přiměřeně honorovat.

Helena Mandelová


ANKETA 1998

O KVALITĚ U NÁS VYDANÝCH A UŽÍVANÝCH DĚJEPISNÝCH UČEBNIC A DALŠÍCH POMŮCEK PODLE ZKUŠENOSTI ŠKOL

zatím není uzavřena. Rádi bychom soustředili ještě další zkušenosti, aby výsledky byly průkaznější a měly větší váhu, neboť při zveřejnění názorů učitelů bývá častá otázka, kolik respondentů představují. Některé učebnice a další pomůcky jsou osvědčené, jiné se užívají teprve krátkou dobu; předpokládáme, že po skončení školního roku budete mít chvilku k zamyšlení a zhodnocení, že budte přemýšlet, zda se nepokusit o změnu a vyzkoušet něco jiného, zvažovat kvalitu jednotlivých komponent. Pokud jste anketní lístek dosud neposlali, nezapomeťe, že čekáme i na váš názor. Uvítáme však i jiné hodnocení - posouzení jednotlivých složek učebnic: co na nich vyhovuje a co naopak chybí nebo práci brzdí. Dokonce někteří členové se vyjádřili, že číselné hodnocení „školní“ stupnicí 1 - 5 nemá takovou cenu jako důkladnější rozbor. Je to však pracnější, a tak jsme volili variantu jednodušší s možností závěrečného číselného zpracování.


Na vyzvání výboru ASUD:

PODLE JAKÝCH UČEBNIC BYCHOM SI PŘÁLI UČIT?

  1. UČEBNICE - MINISTR - UČITELÉ - ASUD

    Při setkání s učiteli a řediteli málotřídních škol z okresu Brno-venkov a přilehlých okresů v polovině dubna v Ivančicích (viz UL č.10 str.18), kde se mluvilo mimo jiné o kvalitních i nekvalitních učebnicích, prohlásil pan ministr Jan Sokol:

    „Rád bych odstranil doložky a nahradil je srovnávacími recenzemi publikovanými ve Věstníku MŠMT. K tomu potřebuji spolupráci českého učitelstva. Chtěl bych, aby zkušení učitelé napsali přehledovou recenzi učebnic svého oboru, uvedli jejich klady a zápory, možná i ve fromě tabulky s hvězdičkami. Rádi takové recenze opublikujeme. Všude o tom mluvím, ale zatím se nenašel ani jeden recenzent.... raději bych viděl recenzenty z řad učitelů z praxe než z vysokých škol. Nesmí se ale bát podepsat. Chtěl bych odstartovat použitelné recenze, které jsou pro učitele něco platné.“

    To jsou závažná slova. Avšak: názory velkého množství učitelů na vydané učebnice soustřeďuje ASUD již několik let (od r. 1993); prostřednictvím číselně vyjádřeného hodnocení tří anket (1993, 1996, 1997 - za účasti cca 1500 učitelů) bylo vytvořeno pořadí učebnic a dalších pomůcek podle toho, jak vyhovují praxi. Rovněž jsme se v minulosti podrobně zabývali podobou učebnic; taková představa byla formulována např. v letech 1992/94 v kapitole o učebnicích v rámci našeho projektu (grantu MŠMT) o dějepise ve škole. O těchto skutečnostech však zřejmě pan ministr nebyl svými úředníky informován.

    Nyní podníceni přímou výzvou máme konkrétní adresnou možnost, jak tyto výsledky konečně uplatnit a snad i pokročit ještě dál: vyjádřit
    PROČ NĚKTERÉ UČEBNICE A DALŠÍ POMŮCKY POVAŽUJEME ZA KVALITNÍ
    - A NAOPAK, Z JAKÝCH DŮVODŮ JINÉ PRO NOVĚ POJÍMANOU PRÁCI VE ŠKOLE VYHOVUJÍ JEN MÁLO NEBO VŮBEC
    (na téma cílů nového pojetí dějepisu viz např. poznámka kolegyně ze Slaného na VH). Na základě shromážděných příspěvků by bylo možno zpracovat i souhrnný materiál o učebnicích pro základní, střední odborné školy i gymnázia. Jestliže k tomu ministr veřejně vyzval, považujeme to i za povinnost profesního sdružení.

    Vyzýváme všechny členy ASUD - a samozřejmě i ostatní učitele dějepisu, jimž záleží na tom, aby jejich žáci měli kvalitní učebnice a pomůcky, aby buď přímo NAPSALI SVÉ VYJÁDŘENÍ - ZHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK TĚCH UČEBNIC, KTERÉ UŽÍVAJÍ NEBO UŽÍVALI VE SVÉ PRÁCI - S NIMIŽ TEDY MAJÍ VLASTNÍ ZKUŠENOST - nebo aby nás o své ochotě informovali chtějí-li se ještě o něčem poradit.


  2. Avšak nejen to, je tu výzva:
    JAK BY MĚLA VYPADAT UČEBNICE NAŠICH SNŮ ?

    Ze zpracovaných výsledků zmíněných anket vyplývá, že jen málokterá z učebnic většině učitelů vyhovuje; a naopak, že pro některé ročníky nebo typy škol dobré učebnice chybí.

    Pro inspiraci k přemýšlení o učebnici maximálně vyhovující pro práci ve škole na přelomu tisíciletí uvádíme následující pasáž s otázkami k zamyšlení:

    V některém z dalších čísel IL bychom rádi zveřejnili část diplomní práce Petry Kučerové z PF TU v Liberci „Didaktický materiál v českých a zahraničních učebnicích dějepisu“ zpracovávající 56 českých a 26 publikací hodnocených podle začlenění nejrůznějších možných didaktických prvků. Dnes bychom chtěli uvést přehled kritérií, které autorka převzala z odborné literatury (J. Průcha: Hodnocení obtížnosti učebnic, Praha 1984 a Teorie, tvorba a hodnocení učebnic, Praha 1988) a nabídnout je jako podnět k aplikaci.

    V posledním období se diskutovalo o velmi závažném tématu: které učebnice by měly získat doporučení nebo tzv. doložku. Poslední variantou je uvedený návrh ministra Sokola. Jde o velké peníze, které mohou úspěšní nakladatelé získat prodejem učebnic kupovaných za „státní“ peníze na ZŠ nebo za peníze studentů na středních školách. Někteří pracovníci MŠMT u učebnic pro ZŠ prosazovali udělování doložek pouze kompletním řadám pro šechny ročníky. Podle posledních informací z MŠMT nebylo toto nespravedlivé řešení naštěstí přijato a doložku (doporučení) může dostat i kvalitní učebnice pro jeden ročník.

    Jedno ze závažných hledisek pro posuzování učebnic je vhodnost výběru odborného historického obsahu a historická správnost faktografie prezentované ve všech možných podobách (souvislý výkladový text, další varianty předání informací - viz dále). To mohou odpovědně posoudit především odborní historikové - specialisté na dané období.

    Přiměřenost obsahu, jeho hodnota pro rozvoj osobnosti a utváření hodnotového systému i stylistická úroveň by měla být posuzována ve spolupráci s psychology, pedagogy a učiteli. Didaktická forma a její prvky by měly být posuzovány těmi, kteří je ve škole užívají, zadávají žákům atd., tedy učiteli z praxe.

    Na jaře 1996 a na podzim 1997 jsme na výzvu MŠMT předali seznam členů ASUD, kteří jsou ochotni podílet se na posuzování dějepisných pomůcek z hlediska jejich didaktické hodnoty a možností užití ve škole. Zatím byl, pokud je nám známo, využit jen v jednom případě (v minulém měsíci). Problematika kvality pomůcek bude aktuální stále - každý se dnes rozhoduje mezi několika nabídkami a volí tituly, které mu jsou známy a o nichž se domnívá, že nejlépe splní jeho potřeby a budou vyhovovat jeho stylu práce; pokud nezvolí správně, má na ZŠ smůlu; na možnost zakoupení jiné učebnice musí počkat několik let. Tím větší význam má pro ostatní učitele odpovědné vyjádření kolegů.

    Snad bude užitečné zauvažovat, čím se vyznačují dobré učebnice a další pomůcky: jaké vyhovují těm, kteři setrvávají u tradičních metod vyprávění a výkladu a jaké těm, kteří se snaží učit tak, jak to odpovídá moderním evropských pedagogickým trendům utvářejících kromě znalostí i dovednosti, podněcujcících schopnost samostatné práce, hledání řešení a tudíž rozvíjející osobnost žáka vcelku.

    Domnívám se, že pokud bychom se vyjadřovali k tomu, jak pomůcky vyhovují naší práci, mohli nebo měli bychom asi nejprve formulovat naši představu (nebo představy?) dobré dějepisné učebnice v obecné podobě. Jako podnět k diskusi uvádíme přehled 36 komponent, které jsou použity ve zmíněné diplomové práci. Jde o tři skupiny těchto komponent, které plní různé didaktické funkce:

    I - Aparát prezentace učiva, k němuž patří

    A) Verbální komponenty: 1. výkladový text prostý, 2. výkladový text zpřehledněný (tabulky, schémata aj.), 3. shrnutí učiva k celému ročníku, 4. shrnutí učiva k tématům, 5. shrnutí učiva k předchozímu ročníku, 6. doplňující texty (dokumenty, citace z pramenů, statist. údaje ap.), 7. poznámky a vysvětlivky, 8. podtexty k vyobrazením, 9. slovníčky pojmů, cizích slov s vysvětlením ap.

    B) Obrazové komponenty: 1. umělecká ilustrace, 2. nauková ilustrace (schem. kresby, náčrty, modely aj.), 3. fotografie, 4. mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy, 5. obrazová prezentace barevná (použití nejméně jedné barvy kromě barvy textu);

    II - Aparát řídící učení:

    C) Verbální komponenty: 1. předmluva, 2. návod k práci s učebnicí, 3. stimulace celková (podněty k zamyšlení, otázky aj. před učivem ročníku), 4. stimulace detailní (podněty k zamyšlení, otázky aj. před nebo v průběhu lekcí, témat), 5. otázky a úkoly za lekcí, 6. otázky a úkoly za tématy, 7.otázky a úkoly k celému ročníku (opakování), 8. otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování), 9. instrukce k úkolům komplexnější povahy (návody k pozorování, pokusům apod.), 10. náměty pro mimoškolní činnosti (aplikace s využitím učiva), 11. explicitní vyjádření cílů učení pro žáky, 12. sebehodnocení pro žáky (testy) aj. způsoby hodnocení učebních výsledků, 13. výsledky úkolů a cvičení (správné odpovědi, řešení apod.), 14. odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura aj.) -

    D) Obrazové komponenty: 1. grafické symboly vyznačující určité části textu (poučky, pravidla, úkoly, cvičení aj.), 2.užití zvláštní barvy pro určité části textu, 3. užití zvláštního písma (tučná sazba aj.) pro určité části textu, 4. využití předsádky (schémata, tabulky aj.),

    III - Aparát orientační

    E) Verbální komponenty: 1. obsah učebnice, 2. členění učebnice na tematické celky, kapitoly, lekce aj., 3. marginálie (poznámky k textu na okraji), 4. rejstřík (věcný, jmenný, smíšený).Nemusíme pouze posuzovat pomůcky, které vytvořili jiní; můžeme formulovat svou vlastní představu o obsahu, formě a struktuře učebnic. Materiály, které si mnozí učitelé připravují pro vlastní práci ve třídě - mnohdy v časové tísni a za složitých materiálních podmínek - dokazují, že nápadů mají hodně.

    Takže: Které z uvedených složek (komponent) byste si přáli mít ve své vysněné dějepisné učebnici? Jak by měla vypadat? Jako konkrétní námět k dalším diskusím bychom rádi takové představy a návrhy soustředili např. pod názvem

    „MOJE VYSNĚNÁ UČEBNICE“.

    Až pomine ruch závěru školního roku nebo než po 1. září začne shon nový, pokuste se na chvíli sestavit přehled prvků, které by taková publikace měla obsahovat ( případně s označením jejich důležitosti ), jak by měla být velká, jak graficky by měla být řešena atd. - a vybájit si tak svou UČEBNICI SNŮ. Měla by to být jedna knížka nebo by se taková pomůcka měla skládat z několika do sebe zapadajících „sešitů, které by byly zaměřeny vždy jen na jeden zdroj informací nebo materiálu pro práci žáků? Měl by učebnici doprovázet pracovní materiál pro učitele (metodická příručka) přinášející další materiály ? A jestliže ano, jaké (úkoly k objevování, opakování nebo procvičování, odb. literaturu atd.) ? Nesvazoval by takový „návod“ tvořivost učitelů?

    Formulování takových představ ( třeba několika modelů učebnic, pracovních sešitů, atlasů atd. pro různé ročníky a druhy škol ) by posléze mohlo přispět k tomu, že by se napříště psaly jen takové učebnice, jaké bychom si přáli - což by třeba i vedlo k tomu, že bychom se dostávali do rozpaků a nemohli se rozhodnout, protože jedna učebnice by byla lepší než druhá. Chcete-li se k těmto problémům vyjádřit, mohli bychom tyto názory po prázdninách soustředit a na podzim zpracovat.

    Každému, kdo by potřeboval moderní učebnici vyhovující jeho práci v současné škole, by tyto závěry mohly pomoci jako opora. Dosavadní výsledky naznačují, že jen málokterá učebnice ( ev. atlas, pracovní sešit ) škole vyhovuje; neučiteli nemusí být jasné, proč některé pomůcky získaly „známku“ 1,15 (nejlepší hodnocení - průměr) a jiné až 3,2 (nejnižší dosažená průměrná známka).

    Přispějte k aktuálnímu shromáždění materiálu o tom, jaké učebnice a další pomůcky bychom potřebovali ke své práci; které typy materiálů - např. dokumentů, čítanek, názorných pomůcek, příruček atd., které jsou v jiných zemích samozřejmostí (někde je dokonce vydávají ministestva školství - (viz kap. o mat RE), v našich školách postrádáme. Doplní obdobné informace od téměř 1100 učitelů z naší 1. ankety z roku 1993, kterou máme podrobně zpracovanou. Budeme moci také porovnat, co a jak se změnilo. Očekáváme názory jednotlivců, PK, účastníků metodických seminářů nebo sdružení, poboček ASUD atd.


back