V dubnu byly tématem přednášky prof. Josefa Polišenského problémy související s kořeny, příčinami a projevy našeho národního obrození v evropském kontextu; účastníci s radostí již po druhé mezi sebou uvítali milého přednášejícího, jemuž naslouchat je vždycky potěšením.

V květnu se doc. dr. Jiří Pešek zabýval tématem, které obohatilo přítomné o nové pohledy na soužití českého a německého (i židovského) obyvatelstva na našem území ve středověku a období novověku do poloviny 19. století. S jasností, přehledem, zaujetím a systematičností, již známe již z jeho předchozích přednášek pro Historický klub i ASUD, jsme mohli získat další rovněž nové a objevné poznatky, které byly obohaceny o informace s pohledy různých skupin zahraničních, především německých historiků. Další problémy byly objasněny v diskusi.

Tato přednáška se přiřadila k vysoké úrovni vystoupení historiků, kteří jimi odměnili zvídavé účastníky kurzu, z nichž někteří sem přijíždějí i z několika měst středočeského regionu, někdy i s řadou problémů (doprava, výměny hodin apod.) . Shodli se však na tom, že pro to, aby mohli svým žákům a studentům více dávat, potřebují také něco hodnotného a podnětného (alespoň jednou měsíčně) získávat.

3.června byl druhý ročník kurzu ukončen prohlídkou rekonstruovaných palácových zahrad pod Pražským hradem. Bylo to opravdu důstojné zakončení původně na dva roky plánovaného kurzu (který však bude po prázdninách pokračovat dějinami 20. století).

Průvodcem po zahradách byl Pavel Jerie, zástupce ředitele Památkového ústavu v Praze. Účastníkům se nemohlo dostat zasvěcenějšího výkladu. Připomněl historii paláců i zahrad, ale i obtíží, které velkolepou stavbu provázejí a které je nutno řešit. Sami jsme měli možnost vidět v nedokončené části, jak těžce se dopravuje stavební materiál do horních částí stavby, jak je nutné zabezpečovat svaz před sesouváním. Návštěvník obdivuje zeleň, ale netuší, jak pečlivý musel být výběr flóry, která by prudkým jižním svahům vyhovovala. A tak kromě vinné révy tu může vidět i mandlovník nebo fíkovník - druhy, které tu před staletími rostly.

Obnovením a otevřením zahrad Praha získala nejen významnou barokní památku, ale i oázu klidu v centru města, kde se dá posedět s knihou nebo se jen tak potěšit krásou Prahy.
/Poznámka: Vchod do zahrad je z Ledeburského paláce na Valdštejnském náměstí./

Na závěr kurzu obdrželi účastníci potvrzení o jeho absolvování; s předstihem tak vyhověli zamýšleným požadavkům pracovníků MŠMT, kteří předpokládají, že vlastní vzdělávání bude samozřejmou součástí platového postupu učitelů.

Eva Gladkovová

Pro dokreslení vyznění kurzu vybíráme za všechny některé z pocitů i názorů ze Závěrečného hodnocení, které se objevily nejčastěji; organizátory potěšily, jsou však pro výbor podnětem k promýšlení zaměření a obsahu dalšího - původně neplánovaného ročníku. Kromě historických témat bude třeba promyslet i začlenění metodické tematiky, případně navrhnout varianty.

Otázka: Co jsem od kurzu očekával(a) a jak splnil mé očekávání - co mi kurz dal:

• Rozšíření obzorů v oblasti historie (prohloubení znalostí), zopakování si historických problémů, vzájemné historické souvislosti = vše využívám ve škole (H.H. P.8)
• Absolvovala jsem FF v r. 1984, oceňuji vše, co mi rozšíří vědomosti, jakýkoliv nový pohled, tvořivý přístup k výuce dějepisu, který mohu využít ve škole. V tomto směru jsem s kurzem spokojena. (M.B,. Praha 5)
• Názory odborníků na problematická období našich dějin. Očekávání bylo spolněno, kurz mě obohatil o nové popzantky a rozšířil vědomosti. (L. V., Praha 10)
• Protože jsem nedávno ukončil VŠ očekával jsem především nové a netradiční pohledy na dějiny a dále různé podrobnosti, které bych případně mohl používat při výuce. Toto vše bylo téměř ve všech případech naplněno, domnívám se, že semináře (celý kurz) splnily svůj význam. Možná by mohlo být více prostoru pro diskusi mezi námi učiteli - jako se to podařilo při diskusi s dr. Dvořákem. Děkuji a těším se na 3. ročník. (P.M., Praha 2)
• Prohloubení vlastních znalostí. Kontakt s vyučujícími na SŠ a VŠ. Nové informace o učebnicích a trendech ve vývoji didaktických metod. Některé přednášky byly odborné natolik, že bych spíše dala přednost přednáškám se zaměřením na didaktiku daného tématu pro ZŠ, SŠ či SOU. (K.Z., Praha 10)
• Mé očekávání bylo naplněno. Kurz mi přinesl oživení a rozšíření vědomostí. Měla jsem pocit příjemně a užitečně stráveného času. (K.S,. Praha 10)
• Nejnovější poznatky, nové pohledy, hodnocení historických událostí, etap, ujasnění - upřesnění historických pojmů, výměnu zkušeností s učebnicemi, atlasy, mapami, „osvěžení“ didaktických zásad a nápadité metodické postupy. (J.P., Praha 9)
• Očekávání: - současný stav (aktuální) historického bádání, - setkání s renomovanými historiky, přímý poslech, - nový elán, - styk s čistou vědou, nové podněty pro práci. Naplnění: navíc mi kurz dal kontakt s ostatními učiteli dějepisu, konfrontaci zkušeností z vyučování. ((R.K., Praha 8)
• Kurz předčil má očekávání. Velmi si cením setkání s historiky. Byla pro mne skutečně velkým přínosem, nejen po stránce odborné, ale i po stránce lidské. Jako učitel se spíš rozdávám, zatímco na kurzech mám možnost přijímat. Velmi vysoko hodnotím celkovou atmosféru nabitou pozitivní energií. (J.M., Praha 4)
• Málo pozornosti didaktické problematice. (M.K., Praha 10)
• Byla jsem spokojena - poučila jsem se o nových metodách. (S.K., Praha 10)
• Očekávala jsem více didaktických, metodickch záležitostí vzhledem k tomu, že jsem začínající učitelka. Nicméně kurz pro mne znamenal rozšíření obzoru, setkání se zajímavými lidmi. (H.V. , Praha 10)
• Poznatky a zkušenosti z kurzu uplatňuji ve výuce, zařazuji do výkladu a procvičování - zejm. zkušenosti z USA a záp. Evropy. (M.Č., Slaný)

K hodnocení jednotlivých přednášek:

• Z 1.ročníku nejvíce hodnotím přednášky dr. Galušky o Velké Moravě, dr. Žemličky o počátcích české státnosti a prof. Šmahela o husitství; z 2. ročníku prof. Pánka o problematice stavovského státu, V.Ulvra o evropském projektu Mládež a historie a dr. B. Dvořáka o vyučování dějepisu v USA. (V.Z., Praha 15)
• Oceňuji především přednášky a semináře, kde jsem se dozvěděl a) nové informace (nejnovější objevy, interpretace)- přednášky typu prof. Buchvaldka, dr. Galušky, prof. Polišenského, b) vlastní (netradiční), originální interpretace jako předn. doc. Skýbové a Bouzka, c) přednášky z oblasti, které nejspou příliš známy nebo jsou sporné výklady či se „raději“ vynechávají jako byly předn. dr. Sommera, prof Šmahela, dr. Žemličky, prof. Války nebo prof. Sticha. Z metodicko-didaktické oblasto velmi podnětné téma dr. Dvořáka; výborná byla i diskuse - o to jde, popovídat si navzájem. (P.M., P. 2)
• Prof. Polišenský - naprostá jednička mezi všemi (H.H., Praha 8)
• 2.rok - souhrnně velmi podnětné, užitečné v praxi (aplikace do výuky) (M.Č., Slaný)
• Témata byla zajímavá, podnětná. Velice odborně i lidsky působivé byly přednášky prof. Polišenského (K.S., Praha 10)
• Všechny přednášky byly na vysoké odborné úrovni, byla zvolena velmi správná koncepce chronologická, prokládaná praktickou problematikou...Byla jsem vděčná za každou z přednášek - je to něco jiného než číst odbornou literaturu, člověk - učitel má příležitost dostat se do jiných sfér, je mozivován k tomu, aby se poohlédl po odborné literatuře k prohloubení, doplnění (R.K., Praha 8)
• Nejvíce na mne zapůsobily přednášky prof. Polišenského. Poučné bylo i seznámení s výsledky projektu Mládež a kultura. Zdálo se mi, že příliš prostoru bylo věnováno americkému způsobu vyučování dějepisu, neboť v našich podmínkách je těžké něco z toho aplikovat. (H.V., Praha 10)
• Po dvaceti letech mého pedagogického snažení jsem přivítal možnost získat nové poznatky, leccos si osvěžit. Žádná odborná literatura nemůže nahradit kontakt s živými odborníky. Nejvýše hodnotím přednášky profesorů Buchvaldka, Bouzka, Polišenského, dále dr. Sommera, Galušky, Hojdy, doc. Skýbové. ...Zajímavé byly také ukázky učebnic z USA, leč věnovat dva termíny kurzu vzdělávání mládeže na Západě je dle mého soudu škoda...Dovolte, abych vyjádřil poděkování všem členům ASUD za jejich úsilí, které věnují přípravě kurzů. (J.M., Praha 4)

Návrhy z další otázky „Hodnocení kurzu“ na témata přednášek a seminářů 3. ročníku prodiskutujeme s jeho účastníky. Navržený program:

Září:	Každodenní život a společnost na přelomu 19. - 20. století (dr. Vošahlíková - HÚ AV),
Říjen:	Rozvoj občanské společnosti a formování politického života ve 2. polovině 19. a počátkem 20. století (prof. R. Kvaček - FF UJK),
Listopad:	Kultura a umění období secese a počátků moderních směrů (J. Wittlich),
Prosinec:	Soužití a problémy vztahů českého a německého obyvatelstva v našich zemích od 2. poloviny 19. století (prof. Křen).

Další program z dějin 20. století a zařazení temat z oblasti didaktiky a metodiky projednáme s přihlášenými účastníky a budeme se orientovat podle jejich zájmu.

Protože ne všichni letošní účastníci budou moci pokračovat ve 3. ročníku, přijímáme přihlášky i dalších zájemců - členů i nečlenů ASUD. Zájemce z Prahy a okolí prosíme, aby poslali přihlášku a případně informovali své kolegy, kteří o kurzu dosud nevěděli (1 přednášku/seminář měsíčně, větš.1.středa v měsíci od 14,30). Přesné informace budou zájemcům zaslány se závaznou přihláškou a finančními podmínkami ( bopět cca 500 Kč za 8 (ev.9) přednášek ).