další z publikací Igora Lisového určenou k prohloubení znalostí a doplnění obrazu o antické civilizaci, tentokrát k dějinám starověkého Říma:
Výbor pramenů antického starověku. Vydala PF Jihočeské univerzity - oddělení klasické filologie; (adr.: Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice), kde je ji také možno objednat. Obsahuje bohatý výbor textů Gaia Iulia Caesara, Gaia Sallustia Crispa, Tita Livia, Publia Cornelia Tacita, Gaia Suetonia Tranqiulla a Ammiana Marcellina, dále slovník řínských prozaiků a řeckých dějepisců píšících o římských dějinách, Soupis užité literatury a v Příloze:Přehled římských císařů.
Nová pomůcka do školní videotéky: videokazeta MAGISTER THEDORICUS
Na výstavě, jejíž zhlédnutí bylo součástí našeho semináře 25.4., jsme zakoupili kazetu se dvěma pořady:
| a) | Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV. (ČT 1997, autoři J. Fajt, J. Homolka, S. Studený. Hovoří R. Lukavský, 39 min.) Na počátku pořadu nás autoři seznámí se stavební činností Karla IV. v Praze, pak následuje historie stavby Karlštejna a popis jednotlivých částí hradu. Ve 14. minutě vstupuje do děje malíř Theodoricus. Po jeho stručné charakteristice a základní informaci o obrazech následuje především práce kamery. Jednotlivé obrazy jsou snímány vcelku i s detaily (tváře, gesta, atributy, rámy obrazů atd.), ale komentář chybí. V další části připomínají autoři celou dílnu a pražskou školu malířství 60. let 14. století. V poslední části zhlédne divák říšský poklad na Karlštejně - korunovační kříž, ceremoniální meč, říšské jablko, korunu atd. |
| b) | Magister Theodoricus, středověký deskový obraz (ČT, autor: J. Fajt, čte O. Brousek st., 21 min. Velmi instruktivní pořad je věnován technickému postupu při deskové malbě. Pro českou oblast je typickým dřevem dub nebo buk. Autor vede diváka od přípravy dřevěné desky pro malbu, zasazení do rámu, předmalby až k malbě samotné. Jsou uváděna různá kompoziční řešení v podmalbě, která byla zjištěna při restauraci. Komentář nás seznamuje s jednotlivými okruhy malířů, odlišuje jejich malířský rukopis, různost jejich technologických postupů. Upozorňuje na kovové aplikace, plastické doplňky např. kříže, spony. Zvláštností je i skutečnost, že zatímco v Evropě byla běžná temperová malba, Theodoricus používal olejová pojidla; proto ta krásná modelace tvarů. Vevýkladu se dovíme o jedinečnosti barev obrazů, zlacení plátkovým zlatem. Tato druhá část má větší informativní hodnotu. |
Dr. Kunstová, která pracuje ve výboru této společnosti, která má s námi společné hlavní ideje, nás seznamuje s její činností.
Společnost braří Čapků je společenství těch, kterým jsou blízké humanistické ideje života a díla Karla a Josefa Čapka. Vznikla spontánně jak z prostých a oddaných čtenářů literárních děl bratří Čapků, tak zasvěcených vzdělanců. Konstituovala se v roce 1946 jako Spolek bratří Čapků; ten se později přejmenoval na Společnost přátel btaří Čapků a posléze pak na dnešní Společnost bratří Čapků. V průběhu více než půl století trvání Společnosti stály v jejím čele významní představitelé našeho kulturního života, a to: akademický malíř Václav Rabas, spisovatel a dramatik MUDr. František Langer, PhDr. Miroslav Halík, JUDr. František Krčma, Vlastimil Fišar, prof. František Černý, současným předesdou je režisér Josef Protiva.
Členy společnosti jsou nejen občané z ČR, ale také ze zahraničí. Posláním BSČ je v nejstručnějším vyjádření: poznávat a popularizovat život a dílo bratří Čapků, přibližovat tyto mimořádné osobnosti české národní kultury těm, jimž jsou blízké opravdové hodnoty lidství, filozofický, mravní a sociální odkaz, myšlenky humanismu a demokracie.
SBČ vydává celou řadu tisků a periodik (Zprávy, Zpravodaj, sborníky), několikrát do roka pořádá umělecké produkce a setkání k památce bratří Čapků, organizuje výstavy a zájezdy po stopách bří Čapků; je v kontaktu s památníky ve Strži a v Chýších. Zájemci o bližší informace nebo členství si mohou napsat na adresu: Společnost bratří Čapků, poštovní schránka 284, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1.
Přejeme příjemné zážitky na těchto místech, dalších tradičně navštěvovaných památkách a objektech i jinde. Uvítáme informace o dalších nepříliš známých a přitom zajímavých místech rozvíjejících poznání historie i vztah k jejímu odkazu.
