K naší informovanosti o kvalitě učebnic přispívá významnou měrou i odborné posouzení z hlediska historického obsahu. Zatím se zájem historiků tímto směrem příliš neupírá, tím spíš jsme rádi, když získáme vyjádření alespoň k některým z nich (jako tomu bylo u předchozích recenzí, např. z pera doc. Jiřího Peška). Tentokrát nám zaslal separát z periodika Jednoty klasických filologů Igor Lisový, který se vyjadřuje k obsahu čtyř učebnic pro základní i střední školy. Recenze je poměrně obsáhlá (celou ji můžete nalézt v Augiře - Zprávách Jednoty klasických filologů 1996, 1997 str.124-131), takže vynecháváme učitelům všeobecně známé popisné informace o struktuře knih, obsahu jednotlivých kapitol, ilustracích, slohu ap. a vybíráme hlavně kritická odborná posouzení jednotlivých informací a hodnocení; ty mohou být pro učitele užitečné. - Na závěr každého titulu připojujeme hodnocení učitelů a umístění učebnice podle výsledků našich anket.
Dr. Lisovému, členu ASUD, děkujeme za zaslání příspěvku.
(Kréta a Mykény): "....Nelze se ztotožnit s konstatováním o růstu krétské velmoci již od let 2 500 př.n.l. (její rozmach se datuje asi od 18. až 15. stol. př.n.l.). Je třeba podat výklad o širokých kontaktech Kréty s Kykladami, pevninským Řeckem, Egyptem i Východem, což ovlivnilo růst této velmoci....konstatování, že ze setkání Achájců s Kréťany vyrostla velmi vyspělá kultura krétsko - mykénská nezní přesvědčivě. Totéž platí o charakteristice dórské invaze, která se... nerozvíjela pouze díky železné zbrani."
(vývoj v Řecku) "....Formulace ´věk bohů a heroů´ by se měla opravit na ´svět bohů a heroů´ a příslušný výklad by měl předcházet výkladu o olympských božstvech. ´Temná staletí´ jako spojovací článek mezi egejskou civilizací a archaickou řeckou epochou jsou v učebnici interpretována jako doba dórské expanze a primitivní období...ve vědecké literatuře se však hovoří i o pokračující kontinuitě v rozvoji Řecka..."
(Velká kolonizace): "...autoři knihy konstatují, že Řekové měli rádi ´přehlednou obec´, a když chudá země nedokázala uživit lidi, v poměrně krátké době jsou zakládány stovky nových řeckých osad...Závažným nedostatkem je absence informací o příčinách kolonizačního pohybu, o jeho hlavních směrech, o celkovém charakteru kolonizace..." (Sparta): "... peiroikové, ´příbuzní Sparťanů´ nejsou blíže charakterizováni; mapka peloponnéské války k této kapitole nepatří. Nemluví se ani o ovládnutí Messénie Sparťany..."
(Atény):".. Otázka o rozvoji athénské ústavy potřebuje širší charakteristiku, vynechán je v tomto kontextu Kleisthenes...Činnost Drakonta, Solóna a Peisistrata je třeba uvést v chronologickém sledu..."
(řecko-perské války) :"...Nejasná zůstává otázka, proč po bitvě u Platají a Mykalé (479 př.n.l.) byl uzavřen mír až 449 př.n.l. Je nutno k tomu připojit i závěr o příčinách vítězství Řecka nad perskou veleříší.... mluví se sice o peloponnéském spolku... není zde ani zmínka o 1. aténském námořním spolku; schází charakteristika těchto spolků a objasnění příčin, které vedly k napětí a konfliktu mezi nimi..."
(Dějiny Říma): " ... postrádáme výklad o přírodním prostředí, o italské fauně a flóře, o nerostném bohatství apod....pasáž o dobytí Korinthu s Římem vyznívá mlhavě a nedočteme se zde nic o porobení celého Řecka Římany... Charakteristika Sullovy diktatury není uspokojivá, neboť je třeba konkretizovat podstatu politického pozadí této diktatury, důsledky proskripcí a Sullův zásah do Římské ústavy. Stejně tak ani interpretace prvního triumvirátu není zcela přesná. Bylo by užitečné ukázat, jak se Caesar dostal na vrchol politického života římské republiky a čím podstatným se lišil druhý triumvirát od prvního. Rovněž by měla být důkladněji charakterizována podstata principátu...Nesouhlasím dále s autory s označením kapitol ´římská kultura´a ´římská civilizace´. Větší chybou je však zařazení Cicerona a Caesara a dokonce i Plauta až za informaci o Vergiliovi, Horatiovi a Ovidiovi... Učebnice P.Augusty a F.Honzáka dává ve svém celku možnost zajímavého pohledu na svět dějin a kultury antického starověku a je přitažlivá i díky své estetické formě.."
Učebnice se v učitelské anketě umístila z 21 titulů pro ZŠ na 15. místě s koeficientem 2,35. Učitelé hodnotí její výtvarnou stránku, jazyk přístupný žákům, za nedostatek považují způsob zpracování nevhodný pro školní práci.
(homérské a klasické Řecko): "... Výklad.. je kvintesencí výsledků moderní vědy sledující dějinný vývoj Řecka.... V kapitole ´klasické období´ si ... musí učitel či žák poradit sám a vytvořit si logický můstek historického vývoje Řecka v tzv. padesátiletí k peloponnéské válce... v paragrafu o kultuře klasického Řecka chybí výklad o náboženských poměrech..."
(Řím):"..Charakteristika ...vývoje římského hospodářství ..vyžaduje širší analýzu považuji za nutné připojit výklad o vilách a řemeslech a zdůraznit rostoucí význam otroctví, jež nabývalo už v době punských válek své římské klasické formy..."
Mezi dvanácti učebními texty pro střední školy v poslední anketě je tato učebnice na 2. místě s koeficientem 1, 6 (v předchozích průzkumech 1,7 a 2,5).
V. Marek, R. Hošek: Historie Pravěk, starověk - 2. (Scientia, 1995)
(Učebnice) "...určená pro základní školy a víceletá gymnázia. Je vybavena bohatým ilustrativním materiálem, mapkami, chronologickými tabulkami, rejstříkem a ukázkami z antických písemných památek..."
(řecká kolonizace) "...bylo by žádoucí více zdůraznit historický význam kolonizačního procesu jak pro Řecko, tak i pro okrajový svět..."
Na dvou stránkách recenze autor popisuje odborný obsah, s nímž kromě uvedené drobné výtky vyslovuje souhlas.
Výsledky z ankety roku 1997: z 21 učebnic se tento titul umístil na 20. místě s koeficientem 3,0. Učitelé vytýkají pro úroveň ZŠ přílišnou náročnost jak v jazyce, tak faktografii, malou přehlednost a nedostatek didaktického zpracování.
"....Snaha o co největší stručnost (dějiny Řecka kupř. zaujímají pouze tři stránky) ovlivnila i interpretaci historického rozvoje. Tzv ´temná staletí´ jsou nazývána nejstarším obdobím Řecka a velká řecká kolonizace 8.-6. stol. př.n.l. je chybně interpretována jako první projev krize řecké polis způsobený jejím přelidněním. Ani Sparta a Atény nebyly jedinečnými městskými státy v řecku a první aténský námořní spolek nebyl, jak známo, koalicí měst, nýbrž samostatných městských států. Období helénismu je shrnuto pouze jedinou větou. Periodizace rozvoje antické kultury ...- v podstatě převzata z některých učebnic literatury a nemůže se mechanicky aplikovat na dějiny antického světa. Ukázky z antických děl nejsou dostatečně početné..."
Učebnice je mezi dvanácti tituly užívanými dnes na středních školách na 11. místě s koeficientem 2,7. Je jí vytýkána faktografická chudost a nezajímavost. Kladně je hodnoceno zařazení ukázek z historických dokumentů.
I když zatím technické vybavení všech škol není na současně dosažitelné úrovni, jistě není daleka doba, kdy počítačová technika a internet budou samozřejmostí. Ale už dnes jsou mezi námi nadšenci, kteří se rádi pouštějí do neznámých končin a zkoušejí nové věci. Proto chceme alespoň občas upozornit na některé zajímavé tituly i z oblasti, která je pro většinu z nás zatím "hudbou budoucnosti".
Český pořad, interaktivní program, nám přibližuje tajemný svět hermetických věd a umění doby Rudolfa II. Pořadu byla udělena na karlovarském festivalu Tourfilm první cena za "důvtipný a tvůrčí přístup mezinárodní prezentace kulturní události, za humanizaci elektronického média". Vydání CD - ROM bylo plánováno k loňské výstavě Rudolf II. a Praha, ale přišlo "na svět" až o tři měsíce později.
Účelem vydání nebyla výuka ve škole, ale inspirace vhodná pro naši současnost. Autoři v programu apelují na touhu po harmonii, úctě k přírodě a hodnotách, na něž náš pyšný racionalistický novověk už skoro zapomněl; dokladem je závěrečný komentář programu: " Teprve nyní, kdy se zdá, že čas pozvolna vyprší, začínáme zřejmě vnímat volání po harmonii. Vracíme se k Rudolfově vizi světa, v němž je vše neviditelně spojeno a propojeno - od seychelského ořechu po smaragd. Rudolfův svět nezná žádné přehrady. Je to svět mikro- i makrokosmu. Jen tak můžeme dokonale fungovat."
Ale vraťme se k počátku. Spoluautor a režisér projektu Michael Havas říká: "Jsem přesvědčen, že i do počítače patří filozofie a poezie. Šli jsme na to jako filmaři a hledali jsme kontrapunkt, estetiku. Počítali jsme s inteligencí diváka, s jeho aktivitou". Michael Havas se rudolfínskou tematikou zabývá asi patnáct let a soudí o českém umění: "Českému umění sedí nejvíc zvláštní morfologie, kde dáváte nesourodé věci dohromady, vytváříte jakoby koláže". A takovou koláží je i program Zlatá rajka. Projekt, tzv. CD - extra je kombinací klasického hudebního kompaktního disku a multimediálního CD - ROM. Hudební část tvoří 12 fug z obsáhlého souboru Atalanta Fugiens (v provedení ARS CAMERALIS) , jejichž autorem je hudebník, osobní lékař Rudolfa II. Michael Maier. Atalanta Fugiens hudebně ztvárňuje alchymistovo hledání kamene mudrců. Výtvarnou podobu programu vytvořil Bedřich Glaser z dobových dřevorytů a animovaných sekvencí. Český text čte Mahulena Bočanová, Vladimír a Jan Kačer.
Na přehrání celého CD musíme počítat s pěti hodinami času. Budeme sledovat mluvený komentář a dobové citáty autorů z okruhu současníků císaře ( v pěti jazycích: čeština, angličtina, němčina, francouzština, italština ), můžeme si přečíst 120 textových kapitol pro každý jazyk, zhlédnout 27 digitálních videosekvencí, 130 fotografií, obrázků a historických rytin a množství ručně kreslené grafiky.
Po úvodních obrazech si z nabídnutého květu vybereme jeden list, to znamená jeden z pěti jazyků, jímž budeme provázeni při poslechu a četbě. Objeví se před námi glóbus z rudolfínské doby a podíváme se na Evropu. Na prsou personifikované Evropy září hvězda a zjistíme, že klenotem je naše pražská Hvězda, letohrádek na Bílé hoře.
Při dalším kroku staneme před dveřmi s názvy: Evropa - Alchemia - Factum. Otevřeme si klikou levé dveře a máme možnost seznámit se s velikány Rudolfovy doby, kterými jsou: Alžběta I., Nostradamus, Ivan Hrozný, Shakespeare, Galileo a Tycho Brahe. U každé osobnosti zhlédneme portrét, slyšíme zajímavé postřehy současníka, klepnutím myší na knihu se nám objeví text, pojednávající o dané osobnosti. Druhé dveře Alchemia nás vyzývají k probádání tajemství alchymie. Úvodní slova k prohlídce alchymistické laboratoře jsou tato:
"Chceš najít kámen mudrců? Chceš dosáhnout vyššího stupně vědomí? Chceš transmutovat obecné kovy ve zlato? Jsi ochotný vstoupit do alchymistické laboratoře a pokusit se smíchat správnou kombinaci elementů, kovů, znamení zvířetníku a planet"? V peci pod velikou skleněnou baňkou hoří oheň a na policích jsou v nádobách označených tradičními hermetic-kými symboly uloženy ingredience potřebné k úspěšné práci. Podaří-li se nám do baňky vložit prvky, které k sobě patří, budeme odměněni animovanou videosekvencí proměny. Pokud se ale dopustíme chyby, objeví se v animované podobě čert s ďábelským chechtotem.
Pravé dveře Factum nám otevřou vstup do faktografického Kabinetu, kde se můžeme dozvědět o dobových uměleckých dílech, vědeckých nástrojích, přírodních útvarech, budovách, rozličných kuriozitách, ale také o pozdějších osobnostech navazujících na myšlení hermetických věd, např. o K.G.Jungovi, G. Meyrinkovi, S. Freudovi, J. W. Goethovi.
Výhodou programu je i vstup Index, v němž jsou pojmy a osobnosti abecedně řazeny a opět ve vizuální, zvukové i textové podobě, se můžeme poučit i potěšit např. ametystem, alchymistickou zahradou či císařovou lebkou.
Celý program by byl obohacením výuky v hodinách dějepisu i dějin umění. Shromážděné materiály doplňují a rozšiřují znalosti o době 2. pol. 16. st. a zač. 17. st. nejen v rudolfínské Praze, ale vedou čtenáře a diváka soudobou Evropou i následujícími staletími. V počítačové učebně bychom s omezeným počtem žáků nebo studentů mohli text programu sledovat na několika obrazovkách.