Jak jsme stručně informovali v minulém čísle IL, přijal koncem minulého roku tehdejší ministr školství Jiří Gruša delegaci výboru ASUD. Toto setkání bylo výsledkem iniciativy, která vznikla na jednání učitelů v průběhu letní školy dějepisu, konané v červenci 1997 v Praze. Tehdy byl zaslán panu ministrovi dopis se žádostí o pracovní chůzku. K všeobecnému překvapení již za 14 dní přišla ministrova osobní odpověď s příslibem setkání.
Vlastní jednání s panem ministrem se uskutečnilo dne 14. listopadu. Účastnili se ho všichni členové výboru a zástupce liberecké regionální pobočky, přítomen byl i ředitel odboru MŠMT pro ZŠ Mgr. Šumský. V úvodu více než hodinové schůzky představila předsedkyně ASUD dr. Mandelová členy výboru a ve stručném přehledu i dosavadní činnost organizace a postihla její smysl a záměry. S jistou hrdostí jsme mohli předvést a doložit přinesenými materiály konkrétní výsledky práce ASUD.
Z publikační činnosti členů výboru zaujal pana ministra zejména soubor dějepisných atlasů, určených žákům ZŠ, zpracovávaný autorským kolektivem pod vedením dr. Mandelové. Prezentován byl náš Informační list, zpracování grantového úkolu o vývoji, současné praxi i výhledech vyučování dějepisu v ČR aj.; členové výboru dále informovali o pořádání přednáškových cyklů pro učitele a dalších aktivitách a plánech.
Ministr školství v přátelském rozhovoru formuloval své představy o postavení profesních učitelských organizací v systému školství ČR. Z jeho slov a z celkové atmosféry bylo zřejmé, že jsou pro něho naprostou samozřejmostí a že předpokládá jejich spolupráci s ministerstvem na řešení řady aktuálních problémů. Mnohá z řešení jsou velmi složitá (např. vztah dotace hodin různých předmětů a jejich celkový počet), důležité je ale o ožehavých otázkách v odborné veřejnosti skutečně diskutovat, ne je řešit direktivně od zeleného stolu.
Toto stanovisko představitele MŠMT bylo členy ASUD přijato se zadostiučiněním a povděkem, neboť je to podle přesvědčení převážné části učitelů jediná cesta ke skutečné funkčnosti a dobré cestě našeho školství. Způsob, jakým byly tyto často slýchané a obecné teze pronášeny, nás přesvědčil, že tentokrát nejde o pouhé fráze. Po současné změně na ministerstvu nám pak nezbývá než doufat, že tento trend nebude jako dříve opět pouze proklamativním.
V dalším průběhu schůzky hovořili účastníci o konkrétních, často aktuálních a palčivých problémech. Z nejdůležitějších vyberme snižování dotace hodin D na školách, problematiku koncepčnosti v systému školství obecně i v dějepisné výuce, tzv. standardy (ukázka nezdařilé a pro učitele ministerstvem. naprosto nepotřebné práce ministerstva v minulém období), současný neutěšený stav v dalším vzdělávání učitelů, stav na trhu učebnic a praxi při jejich schvalování ministerstvem.
Setkání zakončilo samostatné sezení a Mgr. Šumským, s nímž jsme hovořili též o postavení osmiletých gymnázíí a jejich osnovách, o situaci v aprobovanosti učitelů D na ZŠ, o praxi vyhlašování grantových úkolů, o kvalitě učebních pomůcek a roli ministerstva v této oblasti. Protože v průběhu této informativní schůzky nebylo možno věnovat se závažným problémům podrobněji, pan ministr nabídl další setkání v příštím roce.
Náš celkový dojem z tohoto rozhovoru byl veskrze pozitivní. Odcházeli jsme s pocitem, že se časy na MŠMT konečně začínají měnit k lepšímu, že i do těchto dříve tak uzavřených a střežených zdí opravdu přichází duch demokratické diskuse a profesionální poučenosti.
V současné době sice došlo k výměně osoby ministra školství, ale doufáme, že tato změna nebude znamenat konec spolupráce a návrat ke starým poměrům, kdy skutečná participace učitelů na řešení složitých úkolů byla výjimkou Ilona Pařízková.
Povzbuzeni přijetím u ministra Gruši dne 14. listopadu, požádali jsme nového ministra J. Sokola o pokračování v jednání dopisem ze dne 16. ledna " ...Na setkání výboru ASUD s p. ministrem 14. listopadu jsme získali povzbuzení a naději, že se činnost ministerstva ve vztahu k učitelům změní...Domluvili jsme další setkání, aby bylo možno ty nejzávažnější obtíže promyslet ještě v průběhu přípravy dalšího školního roku....Věříme, že ...budete moci náš výbor přijmout..."
Pan ministr předal naši žádost k vyřízení svým podřízeným. Dne 13. března jsme byli přijati vrchním ředitelem pro koncepci a organizaci, základní, střední a vyšší vzdělávání Mgr. Alešem Vondráčkem. V termínu, kdy dva členové výboru zastupovali ASUD na konferenci RE a Euroclio v Helsinkách a další měli prázdniny, se setkání se účastnili: Bohumila Burešová, Eva Gladkovová, Eliška Kunstová, Jan Kvirenc a Helena Mandelová. O obsahu více než dvouhodinového rozhovoru vás chceme stručně informovat - jak o našich návrzích, tak o tom, na čem jsme se shodli.
Podkladem k jednání byl podrobný rozbor situace, pohled na nejzávažnější problémy výuky dějepisu i učitelského vzdělávání, který výbor projednal v minulém roce a zaslal ministru Grušovi; tento materiál byl tajemníkem ministra postoupen vrchnímu řediteli Mgr. Vondráčkovi.
První okruh problémů tvoří učitelské vzdělávání. Je to oblast, která dnes patří k nejdiskutovanějším v Evropě. U nás je na dobré úrovni odborné historické vzdělání, didaktika a metodika jsou však opomíjeny a teoreticky nezpracovány, pedagogická praxe bývá formální záležitostí. Dále jsme upozornili na to, že podmínky pro další vzdělávání jsou nepříznivé z časových důvodů (vysoké úvazky, obtíže s uvolňováním) i tím, že různé semináře nebo kurzy jsou některými pořádajícími organizacemi využívány spíše jako vítaný zdroj nepřiměřeného zisku. Kvalitu (i nekvalitu) akcí by bylo třeba zveřejňovat, aby těmito informacemi byla usnadněna orientace učitelů - co si vybrat a čemu se vyhnout (i s ohledem na finanční úhradu z rozpočtu školy). - Byli jsme informováni o tom, že MŠ připravuje nový několikastupňový systém odměňování , v němž vedle počtu odpracovaných let bude výrazným faktorem ovlivňujícím finanční ohodnocení učitele právě jejich neformální zapojení ve vzdělávání a schopnost tvořivé aplikace získaných poznatků.
Obtížné jsou rovněž okolnosti spojené s uvolňováním učitelů, kteří jsou ochotni a schopni účastnit se mezinárodních akcí u nás i v zahraničí a věnovat se náročným úkolům při reprezentování ČR. Tyto aktivity nepřinášejí škole bezprostřední užitek, proto ředitelé nemají zájem komplikovat provoz školy zastupováním dotyčných členů sboru. Tyto skutečnosti by měly být zohledněny a ředitelé za podporu a pozitivní přístup k těmto potřebám učitelského vzdělávání oceňováni.
Druhým okruhem jednání byla situace v nabídce pomůcek, především učebnic. Tlumočili jsme názory učitelů, jak je známe z výsledků anket, diskusí na různých fórech a dalších vyjádření. Tvorba učebnic, především pro základní školy, kdy nakladatelství zaplavují trh stále novými tituly, většinou napsanými lidmi neznalými potřeb moderní školy, nesplnila očekávání učitelů; nenabízejí tituly srovnatelné s kvalitními učebnicemi zahraničními.
Předali jsme Mgr. Vondráčkovi Informační list, kde jsou uveřejněny výsledky učitelských anket s hodnocením dějepisných učebnic a pomůcek. Práci učitelů velmi znesnadňuje a komplikuje také obtížný přístup k pravidelným, objektivním a kompletním informacím; jejich zařazení na stránky novin a časopisů je ovlivňováno výběrem soukromých vydavatelů tiskovin. Tyto problémy se zvětšují se vzdáleností obce od velkých center a finančními obtížemi škol s nákupy časopisů i pomůcek a knih. - Mgr. Vondráček přislíbil naše návrhy blíže z našeho písemného rozboru prostudovat a zvážit.
Třetím vážným okruhem problematiky, o němž jsme jednali, jsou časové dotace pro dějepis na všech typech škol v učebních plánech.
Proto RE v roce 1993 iniciovala a podpořila zřízení mezinárodní organizace sdružující národní asociace učitelů dějepisu (Euroclio) a každoročně pořádá několik velkých mezinárodních seminářů a konferencí pro učitele dějepisu a delegáty dějepisných asociací na témata usnadňující výuku a přibližující nové poznatky v historii i didaktice, nových informačních technologiích atd. (blíže o tom v článku Historie ve škole z evropské perspektivy). Těchto setkání máme příležitost se účastnit - bohužel na cizí náklady, což není moc příjemné; díky nim máme dosti informací pro srovnání naší situace s poměry v západních i východních zemích (dokonce i v některých zemích této části Evropy je časová dotace pro dějepis v jednotlivých ročnících až 3-4 hodiny týdně).
Rovněž jsme diskutovali o nutné změně v rozvržení obsahu předmětu v průběhu studia na osmiletém gymnáziu. Shodnost obsahu primy až kvarty gymnázia s 6.- 9. ročníkem ZŠ znemožňuje zvolit jiné řešení využívající výhody osmiletého cyklu např. koncepcí lineárního řešení, začlenění projektového vyučování apod. Zde jsme došli k naprosté shodě. Byli jsme informováni, že na osmiletých gymnáziích by podle záměrů současného vedení MŠMT měli studovat pouze nejnadanější žáci, u nichž se jejich schopnosti projeví již na 1. stupni ZŠ; jejich studium by mělo být těmto předpokladům uzpůsobeno.
Za dokumenty, které nejsou dostatečně promyšleny ani konzultovány s odborníky (historiky, pedagogy a učiteli), považujeme soubory dějepisných standardů. V porovnání s obdobnými dokumenty zahraničními jsou formální.
Diskutovali jsme také o systému hodnocení studentů a přijímacím řízení na VŠ, které má dnes závažné problémy. Byli jsme informováni o plánech na nový systém maturit a záměrech současně probíhajícího výzkumu úrovně studentů gymnázií. Připomněli jsme, že podle našeho mínění nový systém zkoušení předpokládá dlouholetou promyšlenou přípravu obsahu a metod i diskusi s učiteli.
V další části rozhovoru jsme získali informaci o tom, že ministerstvo připravuje Národní radu pro vzdělávání.
Připomněli jsme potřebu finanční dotace pro rozvíjejícící se činnost asociace, která v minulém roce více než zdvojnásobila počet členů. Žádost jsme museli kvůli možnosti včasného projednání pracovníky MŠMT odevzdat již v srpnu, ale dosud nemáme ani informaci o výši dotace. Požádali jsme rovněž o finanční příspěvek na vydání metodických publikací pro učitele dějepisu, jejichž plán jsme předložili a které jsou na rozdíl od nás na západě vydávány ve velkém výběru.
Více než dvouhodinový přátelský rozhovor pokládáme nejen za užitečný, ale i za příslib dalších kontaktů a změn ve prospěch dějepisu i výchovného působení školy.
Věříme, že v blízké době budeme pozváni ke konzultacím při řešení naléhavých problémů, k nimž přispět zkušeností členů asociace je v našich silách.