HISTORIE VE ŠKOLE Z EVROPSKÉ PERSPEKTIVY

Od samého počátku existence naší asociace registrované jako občanské sdružení (v lednu 1995) a vydávání rozmnožovaného periodika v podobě IL (od jara 1995) zaujímají informace o našich mezinárodních kontaktech, založení a činnosti EUROCLIO (od r.1993) a bohatých aktivitách RADY EVROPY týkajících se dějepisu, nemalou část obsahu tohoto materiálu. Byly to dílčí informace především o akcích, na nichž zastupovali ASUD naši delegáti, nebo o obsahu informačních materiálů RE a Bulletinu Euroclio. Protože větší část členů ASUD se k práci připojila později a tato čísla IL nemá, a také proto, že v průběhu 80.- 90. let se již v Evropě odehrávalo mnoho zajímavého, co by nemělo zapadnout, chceme zde některé připomenout.

Poštou nebo při svých cestách na různé semináře nebo konference jsme dostali množství materiálů RE popisujících průběh a shrnujících výsledky evropských setkání a jednání učitelů a didaktiků dějepisu. Další obsahovaly zajímavé studie, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou stále aktuální; proto se domníváme, že získáme-li prostředky na překlad a publikaci alespoň nejpodstatnějších částí, mohly by být učitelům dějepisu - a nejen jim - k užitku. Zatím chceme alespoň stručně zrekapitulovat nebo připomenout, co bylo v Evropě podniknuto, aby vyučování dějepisu bylo kvalitnější a mohlo účinněji napomáhat v jejích integračních procesech a zlepšování vzájemných vztahů mezi jejími obyvateli.

Z obsahu přehledu evropských "dějepisných aktivit" v 80. - 90. letech

  1. ASUD jako člen EUROCLIO; jeho Bulletiny, stručný přehled nejvýznamnějších akcí a dalších aktivit v letech 1993 - 98, naše účast v nich
  2. Konference a další setkání pořádané Radou Evropy a Euroclio a jejich publikování v písemných materiálech RE /"Reports"/
  3. Další materiály vydávané RE - sborníky, průvodce, soupisy materiálů s dějepisnou tematikou apod.

1. část: ASUD JAKO ČLEN EUROCLIO

  1. Na jaře 1993 bylo do holandského města Leeuwardenu svoláno shromáždění delegátů asociací učitelů dějepisu pracujících již mnoho let v zemích Západní Evropy, didaktiků dějepisu, historiků a zástupců dalších organizací. U nás však taková asociace dosud nevznikla; existovala tu obdobná skupina sdružující učitele dějepisu - Učitelský odbor Historického klubu. Na výzvu RE adresovanou MŠMT ČR, aby zprostředkovalo vyslání zástupce za ČR, byla na tuto konferenci delegována předsedkyně UO HK Helena Mandelová.

    Hlavním tématem konference, jaké se v různých zemích konaly již v 80. letech, bylo "Vyučování historie po roce 1815 se zvláštním ohledem na měnící se hranice". V průběhu jejího programu byla na slavnostním zasedání všech delegátů představiteli Rady Evropy založena Evropská stálá konference asociací učitelů dějepisu s názvem EUROCLIO. / První číslo jeho Bulletinu z října 1993 uvádí 16 zakládajících členů, mezi nimi i naši Učitelskou sekci Historického klubu. V Euroclio bylo v této době sdruženo kolem 40 000 učitelů dějepisu. Do jeho čela byl zvolen sedmičlenný výbor; místem jednání se stal Haag./ -

    Na závěr konference v Leeuwardenu byla přijata doporučení pro další činnost, např. podpora činnosti Euroclio a projektů zaměřených na vzájemné vztahy mezi jeho členy, vytvoření databáze dějepisných výzkumů, banky vyučovacích pramenů, propojení vývoje školního curriculla mezi školami v různých zemích, doporučení a iniciativy v metodickém vzdělávání učitelů; ke třem proudům potřeb vyjádřeným učiteli náleží dokumenty obdobné Evropské kulturní cestě, zpracované přeložené materiály, které by studentům přiblížily témata moderní Evropy a vzdělávací materiály k historii minoritních skupin v Evropě, zejména těch, které překračují hranice zemí aj.

  2. V březnu 1994 se za účasti 25 členských asociací konalo druhé plenární zasedání /General Assembly/ Euroclio v Bruggách. UO HK zastupovaly Marie Homerová a Helena Mandelová. Kromě organizačních záležitostí se pozornost zaměřila na hledání odpovědí na otázky: 1. Jaké by měly být cíle dějepisu? Co jsou hlavní intelektuální dovednosti, které je možné posilovat vyučováním dějepisu? Jsou tyto dovednosti důležitější než znalosti? 2. Jaká by měla být vyváženost vlivu politiků, institucí tvořících osnovy a učitelů ve vymezení historických pramenů? 3. Co chcete změnit ve vašem současném vyučování dějepisu? - Názory a doporučení účastníků diskusí obsahuje Bulletin 2 Euroclio z léta 1994. Přináší informace i o konferencích v Donaueschingen v prosinci 1993, v Glasgow a Vilniusu na jaře 1994, jichž jsme se neúčastnili.
  3. Ke konferenci v Bruggách se ještě vrací podrobnými výsledky z pracovních skupin Bulletin 3 z jara 1995; informuje i o konferencích RE v Delfách (v květnu 1995 - M. Homerová) a v Sofii (v říjnu 94 - V. Ulvr) - /viz blíže v části 2 - o akcích RE/.
  4. a) Výroční zasedání zástupců členských asociací v roce 1995 se konalo v březnu Berlíně a informaci o něm přinesl Bulletin 4 z léta 1995; bylo spojeno s konferencí na téma Postupim po padesáti letech. Byla věnována evropským konsekvencím v souvislosti s novou proměnou a perspektivami sjednocené Evropy a úvahám o její budoucnosti. Obsahem projevů i diskusí bylo vyučování témat o druhé světové válce a postupimské konferenci, jejich cílech, podmínkách, obsahu osnov i vyučovacím pomůckám.-

    Závěrečné doporučení pracovních skupin se obracelo k Euroclio, které by mělo např.:

    - povzbuzovat aktivněji metody školní práce užívající různé techniky

    - snad dokonce podporovat takové kurzy pro učitele, jejichž cílem je pomáhat žákům získat důvěru k účasti v debatách a diskusích, být v nich aktivní

    - vyměňovat si materiály pro užití ve třídě, zvláště s východními státy, ale i západními zeměmi, jejichž žáci nevědí nic např. o lidech ve střední a východní Evropě; hodnotu by mohlo mít vytvoření centrální banky pramenů;

    - věnovat se otázce, jak nejlépe využívat učebnice ve třídě a zjišťovat zkušenosti a vynalézavost učitelů z různých částí Evropy;

    - pomáhat učitelům rozumět jazyku médií .a zlepšovat dovednosti žáků ve zvládnutí metod kritického hodnocení historie prezentované médii;

    - podnítit BBC, aby zpřístupnilo své programy v jiných zemích a pokud možno i v jiných jazycích; konzultovat se zahraničními učiteli při plánování svých programů;

    - prosazovat CD-Romy a zkoumat možnosti ukládání dokumentů a vizuálních pramenů na komputerové disky v angličtině i dalších jazycích;

    - organizovat více seminářů

    - pokračovat v organizování tematických konferencí

    - prosazovat možnosti e-mailu a Internetu pro přenos materiálů pro práci v dějepise mezi evropskými školami

  5. V zimě 1995/96 vydaný Bulletin 5 je uveden dopisem prezidentky Euroclio, v němž pochvalně hodnotí celoroční akci, na níž jsme se výrazně podíleli: za účasti asociací Anglie, České republiky, Dánska, Holandska, Slovenska a Skotska se uskutečnil "Project for democracy" s šesti národními semináři po 15 delegátech v každé zemi. Jeden ze seminářů (v dubnu) a závěrečnou týdenní konferenci (v listopadu) na téma "Jak prostřednictvím vyučování dějepisu posilovat demokratic- ké přesvědčení a smýšlení" s téměř sto účastníky jsme organizovali v Praze.

    Bulletin dále kromě obvyklých informačních pasáží a dopisů přinesl články o konferencích v Toledu (17-22.95) na téma: " Filip II. a dnešek" , Rize (11.-13.10.): "Reforma vyučování historie v Litvě a Lotyšsku", v Petrohradě (23.- 26.10.): "Moderní přístupy k vyučování dějepisu a v Praze (24.- 28.10.): "Vzájemné porozumění a vyučování evropské historii: výzvy, problémy a přístupy" (o této konferenci dále u RE).

  6. Od šestého čísla má informační materiál Euroclio novou podobu - formát A4 a barevnou obálku. Bulletin Nr 6 z léta 1996 je celý je věnován konferenci, kterou pořádalo Euroclio v Neuchatelu ve dnech 21.- 23. března 1996 na téma "Vyučování dějepisu - klíč k demokracii ?" Na této konferenci byl delegátem ASUD V. Ulvr.

    V bulletinu jsou zveřejněny hlavní projevy (Švýcarsko - zdroj inspirace pro Evropu? a Napětí mezi politickou ideologií a vyučováním dějepisu. Do jaké míry může vyučování dějepisu sloužit, jakkoliv je dobře míněno), příspěvky delegátů z Francie, Norska, Polska a Portugalska) a velmi obsáhlé zprávy o jednání tří pracovních skupin na téma konference. Redaktor Bulletinu hodnotí tuto konferenci jako dosud nejúspěšnější jak díky obsahu, tak dovednostem organizátorů.

  7. V zimě 1996/97 vydaný Bulletin 7 nese podtitul "Od Moskvy k Belfastu... od Budapešti k Neuchatelu" a přináší články o Moskevském Institutu vývoje vzdělávacích systémů (MIROS) založeném v roce 1992 a zabývajícím se reformou školy, o Vyučování dějepisu, historii a nedávných "problémech"(1968-1996) ze Severního Irska, dále článek Program Asociace učitelů dějepisu v Maďarsku a konečně příspěvek Některé švýcarské perspektivy ve vyučování dějepisu.

    Zajímavé jsou informace o projektech, které v té době probíhaly v Evropě: "Mládež a historie", "Transatlantická třída", "Computerové diskuse o moderní historii" a "Evropská historie Evropy - Projekt mezinárodní spolupráce Střediska evropských studií v Montpellieru III (CEEM)". Bulletin se vrací k výročnímu zasedání Euroclio v Neuchatelu a projevem prezidentky paní Joke van der Leeuw-Roord otevírá výhled k dalšímu výročnímu zasedání v Budapešti (tento projev, který je zajímavým přehledem všech aktivit Euroclio v uplynulém období a rekapituje jeho úkoly, problémy i úspěchy, se pokusíme přeložit a pro bližší obraz o smyslu této organizace zařadit do některého dalšího čísla IL).

  8. Námětem Bulletinu 8 z léta 1997 je podrobný obsah jednání, zprávy a příspěvky z výročního zasedání Euroclio v Budapešti 19.- 22. 3. 1997; námět konference: "Příprava pro 21. století: principy pro podobu osnov dějepisu". V Budapešti z pověření výboru ASUD zastupovali Jitka Hrazdírová a Bohuslav Dvořák. O tomto čísle jsme blíže informovali v našem ILč.7. na str.14 - 15. Na tomto místě připomínáme jen, že závěrem konference byla doporučení delegátů pro tvorbu osnov pro 21. století. Měly by být založeny na toleranci a mnohosti pohledů, ekologické perspektivě a podporovat rozvoj demokratického smýšlení, zahrnovat i události po roce 1989. Za mimořádně důležité se pokládá to, aby všichni žáci by měli nejméně 7 až 8 let dějepisné výuky na všech typech škol; měl by to být předmět živý a zajímavý pro každého žáka. Učebnice by neměly podléhat ideologickým vlivům a měly by zahrnovat i nejstarší období vývoje Evropy, kde jsou kořeny současného vývoje; měly by být doplňovány elektronickými médii za předpokladu, že žáci se budou současně učit rozlišovat informace podstatné a povrchní. Za naprosto nezbytnou považují účastníci konference vysokou kvalitu učitelského vzdělávání.
  9. Zatím poslední Bulletin 9, který jsme dostali počátkem tohoto roku, má velmi aktuální a důležité téma: "Učitelské vzdělávání v Evropě". Nejpodstatnější a pro nás velmi aktuální stránky obsahují zprávu prezidentky Joke van der Leeuw-Roord na dané téma. ( V dalším článku publikujeme jeho část.)

    Z bulletinu získáváme představu o učitelském vzdělávání ve Finsku, v Portugalsku a Estonsku. Máme v plánu zpracovat toto téma také o našich podmínkách, jakmile získáme potřebné podklady jak od samotných fakult, tak od jejich absolventů, kteří již učí na různých typech škol.

    Další část sborníku je věnována projektu "Mládež a historie" (viz IL 7 a 8).

    Z pasáže naznačující činnost a plány EUROCLIO pro další léta vybíráme:

    Návrh vytvořit vzorové vyučovací materiály ke středověkým městům vyústil v deset příkladů z různých zemí. Některé další jsou ještě očekávány. Diskutuje se o tom, jak by tyto materiály mohly být zveřejněny. P.Vandepitte uváží různé návrhy.

    Vztahy s organizacemi: - Euroclio má zvláštní postavení v Radě Evropy - UNESCO je připraveno přijmout Euroclio do sítě spolupracujících organizací ve svém programu vzájemného porozumění a výchovy k míru; je nezbytná podpora ze strany národních výborů; - holandský národní MATRA projekt připraví vyučovací materiály o období po roce 1945 a zorganizuje vzdělávací seminář pro učitele; - francouzská asociace navrhla, že informace členským asociacím o obsahu konferencí Euroclio by měly být rozesílány k připomínkám.

  10. Poslední výroční zasedání Euroclio hodnotící činnost v roce 1997 se konalo ve dnech 11.- 15. března 1998 v Helsinkách a hostitelem byla finská asociace učitelů dějepisu. ASUD zastupovali Bohuslav Dvořák a Václav Ulvr. Uskutečnila se zde i konference Rady Evropy na téma "Vyučování dějepisu a informační technologie". Zprávu o programu přinášíme dále. Podrobnější informace připojíme, jakmile dostaneme další Bulletin, v němž budou uvedeny body programu, příspěvky a závěry.

Pokračování v dalších číslech.

(Podle Bulletinů Euroclio, zpráv členů ASUD a osobních zkušeností zpracovala H.Mandelová)

back