Z NAŠÍ ZAHRANIČÍ SPOLUPRÁCE

V letošním roce byla konference Euroclia uskutečněna v Makedonii díky výraznému úsilí ANIM – Asociace učitelů této země.

Hlavními tématy setkání byla vybrána období zásadní pro historický vývoj balkánské oblasti ve 20. století.

1. Konflikty a rozvoj území před první světovou válkou – balkánské války.
2. Sarajevský atentát a jeho interpretace ve výuce dějepisu v učebnicích jednotlivých evropských států.
3. 1. světová válka především balkánská bojiště.
4. Období mezi válkami, územní a politické uspořádání této geografické oblasti.
5. Druhá světová válka a její průběh v balkánské oblasti.
6. Partyzánské hnutí, ustašovci.
7. Dopad výsledku jednání Jaltské konference – vznik Jugoslávie a začlenění do poválečné Evropy.
8. Rozpad Jugoslávie v období 90. let, válečné konflikty a jejich následky – nacionalismus, genocida.
9. Politické, ekonomické, společenské a kulturní dopady na nově vzniklé státy.
10. Hledání nových cest ve výuce dějepisu k dosažení objektivního pohledu na sdílenou minulost bez nacionální zátěže, multiperspektivita.

Celkem proběhlo 28 workshopů, které zahrnovaly ústřední témata a doplňují oblasti – např. kultura, sociálně politická témata, efektivní strategie ve výuce dějepisu: využití dobových karikatur, plakátů, projektová výuka.

Doprovodný program seznámil účastníky formou exkurze s dějinami šíření křesťanství v balkánské oblasti působením věrozvěstů ze Soluně a také s historií antického období – vliv Makedonské říše.

Možnost návštěvy škol různých stupňů přinesla informace o organizaci vzdělávání v Makedonii.

Pro naše pedagogy bude určitě zajímavá informace, že v národnostně pestré Makedonii každá národnostní menšina má své školy, nelze organizovat multinárodnostní školy.

Účastnila jsem se návštěvy Střední ekonomické školy v Butole a měla jsem možnost navštívit hodinu dějepisu na téma balkánské války. S překvapením jsem konstatovala výbornou úroveň angličtiny, studenti přirozeně hovořili o obsahu výuky v cizím jazyce a zajímali se o školství v naší zemi.

Stejný zážitek jsem si odnesla i ze setkání se studenty gymnázia, kteří byli schopni provázet delegáty konference po městě i po historických místech. Na můj dotaz, zda-li je cizí jazyky opravdu zajímají, se mi dostalo odpovědi, že pro ně je to nezbytná nutnost pro přežití v budoucí Evropě, neboť trh práce v jejich zemi pro ně nemá uplatnění.

Makedonie v této chvíli vykazuje oficiálně 60% nezaměstnanost.

Závěrem:

Konference v Makedonii – Ohridu otevřela velmi důležité téma v oblasti výuky historie – jak zvládnout národní kontroverze a jak zařadit do historického rámce Evropy nacionalistické interpretace událostí v jednotlivých oblastech Balkánu

Zdůraznila potřebu spolupráce na tvorbě nových materiálů pro potřeby výuky historie v 21.století mezi univerzitními odborníky, učiteli z praxe a odborníky z oblasti výzkumu a muzeí.

Znovu byla zmíněna negativní role medií a politických vlivů, které často veřejnost častují nikoliv historií, ale hysterií se všemi společenskými důsledky.

Rovněž byla zdůrazněna pozitivní role orální a lokální historie a její vliv na formování historického povědomí.

Byl představen vzdělávací materiál, který vznikl ve spolupráci odborníků a učitelů dějepisu z postjugoslávských zemí, který se zaměřil na kontroverzní témata v období1900 – 1945; 23 lekcí připravených formou workshopů pomáhá učitelům ve výuce problematických témat.

Forma zpracování může být inspirací pro učitele a odborníky na tvorbu výukových materiálů i v dalších evropských zemích.

Materiál v anglické jazykové verzi je dostupný na: www.sdsee.org

Konference v Ohridu byla připravena velmi profesionálně a přinesla účastníkům mnoho inspirací pro výuku a práci v odborných oblastech v období, kdy vzpomínáme a připomínáme výročí vzniku prvního velkého válečného konfliktu ve 20. století.

O letošních prázdninách jsem měla tu čest zúčastnit se akademie jako jedna z 85 pedagogů z dvaceti zemí světa. Dovolte mi krátce představit tuto organizaci, která je pro učitele dějepisu velmi užitečná.

Centropa je nevládní organizace se sídlem ve Vídni, která se snaží zachovat židovské paměti ve střední a východní Evropě, v zemích bývalého Sovětského svazu a na Balkáně. Kanceláře jsou ve Vídni, Budapešti, Washingtonu a v Jeruzalémě.

V letech 2000 až 2010 organizace zpracovala 1200 rozhovorů se staršími Židy, kteří stále žijí ve střední a východní Evropě, na Balkáně, v Pobaltí, zemích bývalého Sovětského svazu a Izraeli. Digitalizovala 22.000 rodinných fotografií a audiokazet. Rozhovory byly přeloženy do angličtiny. Centropa se zabývá multimediálními filmy, vytvořila jich již 40, také vydala několik ilustrovaných knih. S Centropou spolupracuje 600 škol ze 16 zemí. Putovní výstavy procestovaly Španělsko, Izrael, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Litvu, Rumunsko a USA. Uspořádat výstavu např. ve škole či kulturním zařízení může po domluvě každý zájemce. Další informace najdete na www.centropa.org/. Na rozcestníku najdete i filmy v češtině, např. o D. Lieblové či J. Lionovi. V češtině můžete využít krátký film o proměnách hranic ve střední Evropě v dějinách 20. století www.centropa.org/centropa-cinema/maps-central-europe-and-history. Hlavními jazyky jsou angličtina a němčina.

Letošní osmá akademie byla věnována nejen židovským dějinám, ale také připomínce začátku 1. světové války a občanské válce v bývalé Jugoslávii. Několik dní jsme strávili ve Vídni, kde jsme navštívili Židovské muzeum, synagogu se šabatovou večeří, Belvedere, Národní knihovnu, Historické muzeum – zde je mj. vystaveno auto, ve kterém jel F. Ferdinand d´Este se Žofií Chotkovou v době atentátu. Přednášky odborníků a významných hostů se střídaly s workshopy ve skupinkách podle typu školy pedagogů. Milé byly besedy s rakouskými Židy, kteří přežili holocaust. Dále jsme se dozvěděli o materiálech Centropy a možnostech, jak s nimi pracovat.

Cestou přes Záhřeb jsme dorazili do Sarajeva. Míjeli jsme dosud zničené a vypálené domy z doby občanské války. Mnozí tento obrázek znáte z vnitrozemí Chorvatska, tam však již není zmar po těch letech tak znát. Zde bohužel ano. Sarajevo je velmi zvláštní město, stopy po občanské válce a obléhání jsou velmi patrné. Moderní budovy zahraničních společností sousedí s troskami budov a nekonečnými řadami hrobů. Jediné spojení obléhaného města s okolím byl prokopaný tunel poblíž letiště, kde je nyní muzeum. Obléhání trvalo déle než v Leningradu za 2. světové války.

Místní židovská komunita se za občanské války snažila pomáhat ostatním bez ohledu na národnost či náboženství – doporučuji zhlédnout film www.centropa.org/centropa-cinema/prezivjeti-u-sarajevu-prijateljstvo-za-vrijeme-rata. V krátkém osobním volnu jsme s dvěma kolegyněmi z České republiky navštívily Muzeum G. Principa a výstavu věnovanou masakru v Srebrenici.

Působivý je film Miss Sarajevo www.imdb.com/title/tt0416985/ - o pořádání soutěže v obleženém městě navzdory šílené realitě – zhruba půlhodinový televizní dokument Liama Neesona je možno zhlédnout on line na www.veoh.com.

Teprve na Balkáně si uvědomíte, jak blízko žijete, jak poklidným způsobem došlo k rozdělení Československa, jaké máte štěstí, že jste nezažili masakry 2. války ani krvavé revoluce a občanské války. Snad to tak i zůstane. Pro studenty je to velmi poučná historie.

Na závěr ještě přidávám odkaz na píseň z koncertu U2, která je věnována právě událostem v Sarajevu - www.youtube.com/watch?v=z7FM0zuuwBM.