Použité materiály: Ukázky z knihy Cat Wintersové Ve stínu černých ptáků. Praha 2014, www.stream.cz
Klíčová slova: španělská chřipka – karanténa - antibiotika
Dovednosti: čtenářské dovednosti, práce s internetem / encyklopedií – vyhledávání, představivost
ukázka 1
Po chodníku se na křídlech jižního větru točil zbloudilý novinový list. Dva rackové na obloze skřehotali jeden na druhého, jak se nesli směrem k oceánu ve snaze uniknout civilizaci. Neměla jsem jim to za zlé. Na křižovatce ulic Páté a C u obchodního domu Marston's vystoupila ze žluté tramvaje malá skupinka mužů a žen. Všichni měli stejně jako já na sobě tmavé šaty a na ústech roušky, hlavu měli skloněnou tíží světa a v očích očekávání smrti.
Všichni jsme vypadali jako hromádky neštěstí.
Na dveřích každého druhého obchodu visel nápis ZAVŘENO a obchody, které přece jen zůstaly otevřené, neměly zákazníky. Prošla jsem kolem holičství, kde stál holič před zrcadlem a upravoval si vlastní vlasy, pravděpodobně z dlouhé chvíle.
Vyučující nesmí prozradit, že se jedná o text věnovaný španělské chřipce.
1. Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá dívka Mary. Jak vypadá město, kterým prochází? Proč?
2. Co se asi ve městě stalo?
ukázka 2
Na druhé straně křižovatky přešel přes ulici nějaký muž v tvrďáku, s jednou tabulí na břiše a druhou na zádech, spojenými na ramenou. „Původcem veškerého zla na světě je hřích,“ vykřikoval do vzduchu. „Bůh nás trestá epidemií, válkou, hladomorem a smrtí.“ Na tabulích, které mu visely kolem krku, bylo napsáno: ČTYŘI APOKALYPTIČTÍ JEZDCI DORAZILI! VY, KDO JSTE HŘEŠILI, TEĎ BUDETE ZNIČENI.
S hrůzou jsem ho sledovala a uvědomila jsem si: Všichni prostě jen čekáme, až nás něco zabije. Zůstalo nám jen strašné utrpení a bolestivá smrt udušením ve vlastních tělesných tekutinách. Jaký má smysl být naživu?
Nemohla jsem dýchat. Otočila jsem se k nějaké pískovcové stěně, stáhla jsem si roušku a zalapala po dechu. Polykala jsem naprázdno, dokud jsem se nenadýchala co nejvíc větru prosyceného tuňákovým odérem, i když se mi z toho dělalo špatně. Ze všeho se mi dělalo špatně. Proč jsem to nebyla já, koho zabily mikroby nebo bomby? Proč stojím sama uprostřed opuštěného města? Proč musel chytrý a talentovaný chlapec jít a udělat takovou pitomost - zapsat se do armády? Z prázdného rohu ulice jsem nedokázala uhádnout žádnou odpověď, a tak jsem se vlekla jako náměsíčná dál, nohy jsem měla těžké jako pytle s pískem. Mé trhané dýchání se změnilo ve škytavku, která mě píchala do boků.
V obytné čtvrti jsem z druhé strany ulice spatřila - a ucítila - prkny obložený dům pořebníka a před ním děsivou scénu: hromady borovicových rakví, navršených po dvou i třech na sebe. A co bylo ještě horší, po rakvích lezli čtyři malí chlapci, jako by si hráli v lesní pevnosti. Zpívali popěvek, který jsem slyšela na začátku školního roku, když smrt poprvé zvedla svou děsivou hlavu:
- Míval jsem já ptáčka,
- jmenoval se Pipka,
- otevřel jsem okno,
- dovnitř vpadla chřipka.
„Hej, zmizte odtud,“ křikla jsem na ty kluky. „Lezete po mrtvolách. Copak nevidíte ty mouchy? Onemocníte.“
Vůdce skupinky - hnědovlasý kluk v kalhotách po kolena - balancoval na kymácejících se truhlách a volal: „To jsou Němci, hoši! Postřílíme je!“ Ostatní děti s baculatými tvářičkami si lehly na rakve a začaly na mě střílet z neviditelných pušek.
„Kde máte rodiče?“ zeptala jsem se.
„Střílejte dál, chlapi. Ukažte těm smradlavým Germánům, co umíte.“
Nepřestávali na mě útočit smyšleným střelivem a nejevili známku toho, že by to nechutné místo na hraní chtěli opustit. Ze západu zaduněl na rudnoucí obloze hrom, který mezi kluky vyvolal radostné výkřiky.
„To je rána z našeho děla, Germáne,“ řekl vůdce. „Zemřeš.“
„Vy zemřete, jestli si tam budete dál hrát, vy hlupáci. Zmizte odtud.“ Sešla jsem po nízkém svahu před domem až k místu, které silně páchlo a hemžilo se mouchami, a popadla jsem hnědovlasého chlapce za paže. „Říkám, zmizte odtud.“
„Pusťte mě.“
„Ne.“ Vší silou jsem ho držela a táhla jsem jeho zmítající se tělo z pohřebníkova pozemku.
„Nechte mě jít!“
„Jdi domů za mámou!“ Pustila jsem ho na chodník. „Nechci už slyšet o žádných dalších mrtvých chlapcích.“
„Vy jste blázen, víte o tom?“ Koukal na mě přes rameno a odcházel. Ostatní se s chichotáním šourali za ním.
Než jsem však došla na konec ulice, ten hnědovlasý kluk za mnou zakřičel: „Pro vaši informaci, moje máma leží v nemocnici s chřipkou, nemůžu jít domů za ní!“
- Pokus se vyjádřit pocity mladé dívky – čím jsou způsobeny?
- Dívčin přítel odešel do války. Co se s ním stalo?
- Pokus se odhadnout, ve kterém státě by se uvedená ukázka mohla odehrát.
- Je možné, že by se odehrávala v USA?
- V čem spočívá absurdita ukázky?
- Pusťte žákům video z www.stream.cz Den, kdy vypukla španělská chřipka (cca 6 min.). Na otázky, u kterých mezi žáky panovala neshoda si odpovězte znovu.
ukázka 3, odehrává se o pár dní později
O tři ulice jižněji jsem procházela kolem onoho odporně zapáchajícího pohřebníkova domu. Na předním trávníku čtyři muži v kombinézách spěšně sestavovali další provizorní rakve a já jsem cítila v kostech vibrace jejich pilek.
„Už si přestali ti kluci hrát na rakvích?“ zavolala jsem na dělníky.
Šedivějící muž s hubenou tváří a rouškou vzhlédl od řezání „Co jste to povídala?“
„Když jsem tudy šla naposledy, viděla jsem, jak si tady pár kluků hraje na rakvích.“
„Myslíte ty malé dareby, které jsme minulý týden pořád odháněli?“
„Ano.“
Muž kývl ke kupě menších rakví vedle sebe. „Tak ti jsou teď tady.“
Jeho slova byla jako rána do břicha. Sklopila jsem oči a tvářila se, že jsem odpověď neslyšela.
Pro případné zájemce – o autorce a jejích knihách na: http://www.catwinters.com/ .
Další úkol:
1. Zkust zjistit, zda se španělská chřipka objevila i v Československu.
(Ano – např. Lidové noviny vážně varovaly: „Epidemie, která se nyní Evropou od západu na východ šíří, jest jednou z nejpovážlivějších, s kterými jsme měli v této válce co dělati." Noviny upozorňovaly, že nemoc, kterou lékařská věda zatím neumí zastavit, postihuje v západní Evropě celé rodiny i vesnice. Jako aktuální domácí příklad většího množství nakažených je uváděn moravský Vyškov. „Vyškovské noviny sdělují, že se tam tento týden konalo v jediný den šest pohřbů obětí španělské chřipky." -viz http://www.tyden.cz )
Úkoly k videu Den, kdy vypukla španělská chřipka:
Jaký měla španělská chřipka průběh?
Jak je možné, že se tolik rozšířila?
(karanténa, antibiotika, příjezd amerických vojáků do Evropy)
Proč se chřipce říká španělská?
Souvisí nějak chřipka s výživou obyvatelstva?
(Otázka je pro pozorné posluchače – dozví se, že výživa obyvatelstva vliv na nemoc neměla – v knize C. Wintersové jedí Američané kila cibule, vaří z cibule polévky, ani to nepomůže.)
Z videa je zřejmé, že někteří chřipkou onemocněli, avšak nad nemocí zvítězili. Zkusme si malinko pohrát s fantazií a připusťme, že by tito lidé podlehli chřipce dne 31. července 1918.
Změnil by se nějak „chod dějin“? Přišli bychom o některá významná umělecká díla?
(Tento úkol je vhodný jako domácí – aby žáci vyhledali informace o uvedených osobách.)
Woodrow Wilson
V případě války by se nejspíš příliš mnoho nestalo, svých Čtrnáct bodů by americký prezident stačil přednést včas. Každopádně by se nedočkal konce války, nepřijel by do Evropy a neúčastnil by se Versailleské konference. Otázkou je, zda by bez jeho účasti vznikla Společnost národů. V samotných USA postupně ztrácel vliv.
Franklin Delano Roosevelt
V případě smrti tohoto amerického prezidenta by USA nejspíš „přišly o všechno“. Nestihl by ani Ameriku vyvést z krize, ani s ní vstoupit do války, ani ve válce zvítězit.
Vilém II.
V případě císaře Viléma II. by se (podobně jako u W. Wilsona) až tolik nestalo. Je nanejvýš pravděpodobné, že by i tak Německo ukončilo válku (možná o něco dříve). Císař totiž 9. listopadu 1918 abdikoval.
Franz Kafka
V případě spisovatele F. Kafky by světová literatura nepřišla o povídku Proměna (vyšla 1915), ani o román Proces (česky sice až 1925, ale německy 1914). Rozhodně by však světlo světa nepatřil Zámek (napsaný v roce 1922).
Walt Disney
Každého hned napadne, zda bychom měli Mickey Mouse a další kreslené hrdiny? Obava je oprávněná, sedmnáctiletý W. Disney by nic z pozdější tvorby nestihl, v době války sloužil ve Francii jako řidič sanitky. První film s Myšákem vznikne až v roce 1928.
INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 41