Do dubna roku 2013 výbor pracoval ve stejném složení jako v roce 2012 (předseda Pavel Martinovský, jednatelka Ludmila Bursíková, pokladník Kateřina Dražanová, dále Libor Šmejda, Jan Kvirenc, Eva Zajícová, Alena Pěkná a Martina Boldišová), na valné hromadě rezignovala na svůj post Alena Pěkná, do výboru byla nově zvolena Martina Kalčíková , zbytek členů výboru byl opět zvolen všemi hlasy.
Pravidelné schůzky se konaly v sídle asociace ve Vratislavově ulici jednou měsíčně v průběhu školního roku a jejich náplní bylo pokračování v činnostech vymezených předchozími zprávami. Mimořádné schůzky a jednání byly spojeny s organizováním seminářů, exkurzí, soutěží a přípravou metodických materiálů. Konkrétní činnosti jeho jednotlivých členů jsou uvedeny v dalších částech zprávy. Kromě běžné agendy se výbor věnoval přípravě a organizací vzdělávacích akcí, kontakty s organizátory dalších akcí, MŠMT, fakultami a historiky, sborníku pro členy a kontaktům se zahraničními kolegy i asociacemi apod. Členové výboru se účastnili řady akcí pořádaných jinými organizátory.
Pokud se týká členstva, počet členů vzrostl cca o 4 členy, aktuální stav k 31. prosinci 2013 byl 208 členů. Jediné, co kazí radost členům výboru, je fakt, že ne všichni členové dodržují platební kázeň členských příspěvků. Potěšitelné je, že účast na dvou seminářích v Národním muzeu byla vyšší než v letech minulých. Jak je patrné, témata ze středověku a novověku jsou pro vyučující dějepisu stále zajímavá..
Účastnické poplatky ze seminářů umožnily především uhrazení provozních nákladů a honorářů pro lektory.
Finanční bilanci – mírnou ztrátu za rok 2013, jak je obsaženo ve finanční zprávě pokladníka výboru K. Dražanové, vedeme na účtě u České spořitelny. Ztráta je vysvětlitelná především závažným faktem – placením poplatků za členství v Euroclio. Podvojné účetnictví je vedeno v elektronické podobě v peněžním deníku a dále je vedena kniha faktur a pohledávek. Účetnictví spravuje i nadále paní Marcela Míková.
Celkově lze říci, že při vzrůstajících požadavcích na běžnou školní práci u většiny členů výboru to vše bylo poměrně náročné, neboť oproti jiným profesním asociacím nemáme žádnou administrativní sílu, všichni členové výboru se v první řadě věnují svému učitelskému zaměstnání a činnost ve výboru ASUD chápou jako koníčka.
Adresa ASUD je i nadále Vratislavova 13 na Praze 2 – PSČ 128 00, internetové stránky www.asud.cz a e-mailové adresa: asudcr@seznam.cz .
Vzhledem k velmi omezené a často i finančně velmi náročné nabídce odborného vzdělávání ze strany profesionálních institucí nebo firem přispívá ASUD svým členům zejména zařazováním témat pro obohacení výuky - v rámci akreditovaného cyklu Vývoj české státnosti - nové pohledy na významné etapy vývoje českého státu na seminářích v dubnu a v listopadu 2013.
Na jarním XXXIII. vzdělávacím semináři (který se konal 20. dubna) pohovořili doc. PhDr. Jiří MIKULEC, CSc.o době pobělohorské – položil si otázku Lze hovořit o české státnosti? a prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc., který se zamyslel nad otázkou: Kdybychom neměli svatého Václava, který z Přemyslovců by se stal patronem českého státu? V rámci exkurze účastníci semináře navštívili expozici Monarchie v budově Národního muzea - expozicí provedl autor výstavy PhDr. Oldřich Kortus, Ph.D. Účastníci obdrželi publikace zaměřené na výuku moderních dějin, které na jednání Euroclia zajistily kolegyně Kalčíková a Zajícová. A sice Exkurze do minulosti – výuka pro budoucnost a Každodennost na hranicích mezi NDR a ČSSR v letech 1960 – 1989 v mutaci české a několik výtisků i v němčině.
Podzimní XXXIV. seminář (konaný 9. listopadu) otevřel Prof. PhDr. Petr Čornej, Dr.Sc., jenž se zamyslel nad otázkou Proč se Jan Žižka nestal českým králem? Jako druhý vystoupil Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., přednášel na téma Státoprávní vyčlenění českých zemí ze Svaté říše římské na počátku raného novověku. Programem odpolední exkurze byla návštěva Colloredo-Mansfeldského paláce v doprovodu lektora Galerie hlavního města Prahy. Účastníci obdrželi publikace z Vojenského historického úsatvu.
Kurz Inspirace. V průběhu roku jsme získali akreditaci na nové 3 ročníky kurzu Inspirace, který byl věnován dějinám Prahy. Kurzy v říjnu až listopadu měly tak nízkou návštěvnost, že se staly ztrátovými. Proto byl kurz Inspirace v lednu ukončen.
Exkurze. Kromě exkurzí v rámci obou seminářů v NM a kurzu Inspirace byly uspořádány další dvě historické exkurze, které připravily Ludmila Bursíková a Lenka Dvořáková. Jarní i podzimní exkurze zavedly účastníky na Plzeňsko.
I když jsme v roce 2013 nezískali dotaci MŠMT určenou pro vydávání tiskovin, připravili jsme Informační list - č. 40. Kromě materiálů jako jsou dokumenty, informace o činnosti ASUD, korespondenci, účasti na akcích MŠMT apod., obsahují informace o literatuře, pomůckách, o mezinárodní spolupráci aj. Dále jsme v nich zveřejnili řadu příspěvků našich členů o zkušenostech z výuky a také i mimořádně významné články nebo referáty týkající se současné problematiky našeho školství. Za články a informace je třeba poděkovat M. Kalčíkové, E. Zajícové, L. Boháčové, L. Šmejdovi, L. Bursíkové, K. Dražanové, L. Dvořákové, F. Novákovi, M. Hlavatému, M. Průšové, J. Kvirencovi, P. Vorlovi a P. Martinovskému.
O spolupráci se zahraničím pojednává zpráva E. Zajícové:
Jako každý rok patřil přelom ledna a února vyplňování dotazníků pro Euroclio.
V březen vrcholila příprava na konferenci Euroclia v Erfurtu, které se v dubnu účastnily Martina Kalčíková a Eva Zajícová (obě díky grantu z projektu Comenius) a Helena Štajglová (díky soukromému příspěvku). V měsíci květnu proběhlo zpracování výstupů z Erfurtu.
V září, po dlouhé korespondenci, jsme přijali návštěvu, prof. Sherlocka z Columbijské university. Jeho tématem, které probral s odborníky jak u nás, tak v Polsku je: Jak se učí nejnovější dějiny, jak se změnily náhledy v našich učebnicích na Sovětský svaz; vedl diskuzi s Dr. Neelem Winkelmanem (Director of Platform of European Memory and Conscience), absolvoval schůzku v Ústavu soudobých dějin AV ČR, kde hovořil s Dr. Oldřichem Tůmou, se zakladatelkou ASUD Dr. Helenou Mandelovou. Program ukončil setkáním na základně ASUD ve Vratislavově ulici s členy výboru – Lídou Bursíkovou, Martinou Boldišovou a Pavlem Martinovským, zastoupen byl i partner – Národní muzeum, osobou koordinátorky projektu Dotkni se XX. století Mgr. Kristýnou Hlavatou. Překlad zajišťovala Eva Zajícová.
V září a říjen probíhala e-mailová komunikace o osnovách v Rusku a na Ukrajině.
Po celý rok jsme zajišťovali občasnou komunikaci jednotlivých učitelů napříč školami se zahraničím.
Euroclio – kromě vlajkové lodě Historiany (portál s nápady, který je veřejně přístupný) zasílá nabídky na konference, které zastřešuje. Pro naše učitele není problém si vybrat, ale ufinancovat vlastní účast (vzhledem k omezené možnosti grantů).
Zpráva byla projednána a schválena členy výboru 4. dubna 2014
Zpráva byla přijata na valné hromadě dne 12. dubna 2014
O projektu Česká společnost v novodobé Evropě – osudy, vazby, vzdálení, sjednocování 1914 – 2004 (CZ.1.07/1.1.00/14.0073), tedy revizi a doplnění původní verze multimediální pomůcky, byli členové informováni jednak pomocí e-mailů (jak se ostatně veškeré noviny mezi členy šíří), jednak v tištěném médiu ASUD – Informačních listech. Jedná se o Informační listy 38 a 39 za rok 2012, ve kterých je jednak zahrnut postup prací, tak zde členové (a nejen oni) naleznou informaci o výsledném produktu. Informační listy jsou volně ke stažení na stránkách www.asud.cz i pro nečleny.
O práci s touto pomůckou jsou také členové informováni na pravidelných akcích, jakými je např. tradiční vzdělávací seminář ASUD v Národním muzeu, konaný dvakrát do roka (akreditovaný MŠMT), který mohou navštívit i vyučující – nečlenové. Zde také pomůcku mohou získat ti, kteří ji ještě neobdrželi.
Chystané Informační listy pro rok 2014 počítají se zveřejněním několika komentářů a zkušeností pedagogů s pomůckou. Již nyní možno zveřejnit např. tyto ohlasy – Pomůcka má efekt nejen dějepisný. V dnešním technickém světě nezůstává výuka uzavřena v „plochém světě“ učebnice, ale nabízí žákům akci zachycenou na filmovém plátně. Ukazuje, jak se jediným kliknutím může člověk pohybovat dějinami a vyhledávat si potřebné informace. Žáci tyto formy prezentace látky upřednostňují a vítají. Pomůcku jsme si nainstalovali do školní sítě a pedagogové vyučující nejen dějepis a společenskovědní předměty ji mohou využívat z jakéhokoliv počítače na škole. - Libor Šmejda, ZŠ Česká Lípa.
Protože vyučuji na menší „venkovské“ škole, vždy jsem obtížně sháněl materiály k výuce, k výuce moderních dějin především. Získání multimediální pomůcky jsem získal obrovské množství materiálu, ze kterého mohu čerpat na hodinách. Zároveň lze pomůcku využívat i při projektech – v zimě jsme se např. věnovali problematice sportu a sportovních výkonů, vlivu sportu na společnost a politiku. Nevím jak bych (nebýt pomůcky) informace získával. Jaroslav Santner, ZŠ Radonice u Kadaně.
Na pomůcce oceňuji vedle základních dokumentů a funkcí pomůcky především tři složky – ke kterým se obtížně získávají materiály – jedná se o ekonomické informace, o vědu a techniku a především tak zvanou každodennost. Jestliže v reálném čase jedné vyučovací hodině mohu během okamžiku žákům ukázat „velké“ i „malé“ dějiny v těsném sledu, mohu žákům snáze nastínit celkovou podstatu historických událostí. Ladislav Kodym, SŠ Nová Paka.
Členové výboru ASUD se podíleli na revizi základního dokumentu MŠMT k výuce současných a moderních dějin - Doporučení k výuce dějin 20. století (k dispozici na stránkách MŠMT), které nabylo účinnosti od 1. září 2013. Členové ASUD doporučili zařadit mezi doporučující materiály i odkazy na tuto ojedinělou učební pomůcku – jednak na internetové stránky projektu www.cesivevrope.cz, jednak na pomůcku samotnou.
Zástupce ASUD je také členem Odborné skupiny pro podporu vzdělávacího oboru Dějepis Národního ústavu pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Skupina úzce spolupracuje s týmem pro rezortní úkol 1B01S1 Ověřování výuky podle alternativní verze vzdělávacího oboru Dějepis v RVP pro gymnázia. Dle vyjádření dvou z pedagogů, kteří alternativní verzi testují - Martina Vonáška z Gymnázia Hladnov a Ludmily Bystroňové z Gymnázia Globe, Brno, jedná se o jedinou multimediální pomůcku a jednu z mála pomůcek obecně, které výuku dějepisu formou tematických celků umožňují.
V dnešní době přechází svět a učitelé dějepisu samozřejmě nejsou pozadu, na tzv. sdílení informací. Stává se běžnou událostí, že vyučující využívá internet přímo v hodině a pracuje se žáky pomocí sdílených obrázků a videí. Nicméně jakákoliv multimediální pomůcka zůstává i nadále ve výhodě díky tomu, že nabízí komplexní informace, které je možno díky rejstříku a funkci udržující v paměti sled jednotlivých označených prvků postupně pouštět. Zároveň nezůstává jen u tolik populárních videí, ale nabízí i fotografie, mapy, grafy, studijní materiály pro vyučující atp.
V roce 1989 u nás skončil režim budovaný podle zdánlivě ušlechtilé komunistické ideologie. Její zavádění do praxe přineslo, stejně jako všude jinde ve světě, násilí, okrádání, zabíjení, nesvobodu a devastaci ve všech oblastech života. Dědictví komunistického režimu nás provází po celé čtvrtstoletí, které od té doby uplynulo, mnoho problémů současnosti má kořeny právě v období „budování socialistické společnosti“.
Uveďme pár příkladů. Stávající zřejmé odcizení občanů od státu a jeho základních institucí spolu s nízkou ochotou veřejně se angažovat souvisí se čtyřicetiletým každodenním utvrzováním, že vše určuje strana a vláda, tedy ti nahoře, a občan jako jednotlivec sám nic nezmůže. Korupční praktiky, pociťované jako nejbolestnější projev současné demokracie, jsou důsledkem toho, že korupční byl celý předlistopadový systém. Občané byli korumpováni soustavně – za loajalitu dostávali o něco lepší život, členství ve straně startovalo kariéry atd. Přímá korupce se projevovala široce rozšířeným systémem drobných úplatků a protislužeb. Krédo „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“ se stalo běžně přijímaným životním návodem a dokládá úpadek právního vědomí a vztahu k majetku. Dnešní nižší životní úroveň některých skupin obyvatel, zvláště seniorů, je také ovlivněna nedávnou diktaturou. Je to zřejmé při porovnání s mnohem lepší situací v sousedních západních zemích, které za sebou mají jinou, demokratickou poválečnou historii.
Je úkolem nás všech přispět k řešení současných nedostatků, aby se naše společnost měnila k lepšímu. Využijme k tomu možnosti, které nabízí demokracie – můžeme svobodně vyjadřovat své názory, aktivně vstupovat do veřejného života, bez omezení vybírat politickou reprezentaci. Bohužel se ale zdá, že naopak přibývá lidí, kteří hledají inspiraci v komunistickém režimu, že se čím dál víc prosazuje smířlivý a relativizační pohled na něj. Stále častěji se objevují výzvy po pojmenování jeho pozitiv. Narůstá počet voličů, kteří dávají svůj hlas při volbách komunistické straně. Straně, jejíž někteří představitelé se otevřeně hlásí k totalitnímu systému, soustavně lžou o našich moderních dějinách, schvalují a podporují nejhorší světové diktatury, v evropské a světové politice prezentují postoje, které jsou v rozporu s obecnými zásadami demokracie a mezinárodními pravidly.
Tyto tendence nelze lehkovážně přehlížet. Varování před důsledky probíhající rehabilitace komunistického režimu a upozorňování na nebezpečí, vyplývající ze zkreslování minulosti, jsou často ironizována a považována za přehánění a strašení. Mnozí takto ještě nedávno označovali i výzvy k obezřetnosti ve vztazích s Putinovým Ruskem, v němž je za vzor považována sovětská minulost s její imperiální rozpínavostí. Letošní události na Ukrajině by měly být dostatečným varováním. Realitou se totiž stalo zdánlivě nepředstavitelné. Otázka, kam chce Česká republika patřit, je nyní ještě aktuálnější.
Zločinnou podstatu komunistického režimu je třeba připomínat. Antikomunistické postoje a aktivity považujeme za stejně důležité jako například aktivity směřující proti neonacismu. Je nutné pojmenovávat, co je pravda a co lež, rozlišovat mezi dobrým a špatným, mezi předlistopadovými statečnými postoji a kapitulantstvím či kolaborací. Zřetelné hodnocení je zásadní, zejména při výchově mladé generace. Ta by měla umět rozeznat případné tendence k oslabování demokracie a vystoupit na její ochranu. Je třeba deklarovat, k jakým hodnotám a postojům se vztahujeme, a mladé lidi k nim vést.
Zlo zůstává zlem, zločiny se z historické paměti nesmějí vytratit. Komunismus nás totiž bolí dodnes.