Naskýtá se prostor na otázku, proč se na letošním semináři sešlo tak málo posluchačů, zda za to mohlo nešťastně zvolené datum "čarodějnic", nebo finanční nedostatek u učitelů, únava - či jiná nevole účastnit se dění způsobena zvýšenou zátěží některých pedagogických pracovníků. Věříme, že členy neodradila témata a odborníci, neboť od zúčastněných si oba vysloužili velký potlesk a slova chvály.
Mgr. František Bártík: Československý uran a TNP Vojna - Příbram
Pan kolega Bártík předvedl svůj tradičně precizní výklad, podařilo se mu vhodně skloubit své předchozí dvě přednášky pro kurz Inspirace a ještě přidal několik nových poznatků, které získal během svého stále neukončeného bádání. Jednalo se především o fakta spojena s tzv. Bunkrem a s dalšími několika kauzami vyplývajícími z provozu tábora v Příbrami. Přednášku zpestřil mnoha ukázkami z výpovědí vězňů - které předčítal z vlastní knihy (vydal Vyšehrad).
Většinu posluchačů zaujal: zajímavé, srozumitelný výklad i kniha o Vojně, výborné, hodnotné po stránce obsahové, spousta nových informací, kultivovaný přednes, přehledné výstižné, působivé, přednáška byla jasně strukturovaná, srozumitelná i pro laika; několik přítomných napsalo jen drobné výtky pomalejší přednes, občasné nespisovné výrazy a ozval se i hlas kritizující technické nedostatky - špatná viditelnost obrázků, což však u archivních materiálů z 50. let bývá běžné. Průměr známek, které pan kolega Bártík získal byl 1, 21.
Účastníci vyjádřili souhlas s názorem výboru, že maturitní testy z dějepisu nejsou dobře připraveny. Poškozují výuku dějepisu. Pokud by zůstaly takto nekvalitní i v budoucnu, mohly by snížit zájem studentů o předmět. Většina vyjádřila názor, že školy nemají dostatek financí na vzdělávání učitelů. Všichni souhlasí s tím, že nově zvolený výbor naváže na práci předchozího výboru.
Návrhová komise:
Mgr. Lada Boháčová
Mgr. Kateřina Dražanová
PhDr. Eliška Kunstová
Na závěr valné hromady se v rámci mezipředmětových vztahů ČJ - D prezentovali mladíci ze společnosti Diktátor se svým programem psaní diktátů více na http://www.diktatorek.cz/.
Práci Domu národnostních menšin představila paní Hrabáková, která nabídla školám spolupráci při projektech a možnost využít audiovizuální program centra: http://www.dnm-praha.eu/.
Pan předseda prezentoval (na základě žádostí subjektů) spolupráci se Svazem důstojníků a praporčíků v záloze Armády ČR při revizi a doplnění multimediální pomůcky k českým (československým) dějinám. O nové verzi více prezentace SDaP v Informačních listech.
Zároveň byl představen portál České televize Dějiny udatného českého národa, který ČT připravila jako interaktivní nadstavbu ke stejnojmennému animovanému seriálu: http://dejiny.ceskatelevize.cz/, o kterém redaktorka Veronika Součková napsala: Každou neděli se na ČT1 vysílá nový díl seriálu a zároveň je na výše uvedených internetových stránkách publikován nový webový díl, kde děti najdou křížovku, kvíz, hry na téma českých dějin a různé textové informace. V současné době jsme se dostali od pravěku do předbělohorské doby a budeme pokračovat dál až do moderní historie. Mezi jednotlivými díly je možné pohybovat se pomocí šipek na časové ose (anebo rychleji výběrem konkrétního dílu na filmovém pásu, který se objeví po najetí myší na časovou osu). Členy výboru interaktivní snaha České televize nadchla, a proto ji doporučili využívat.
V průběhu semináře obdrželi účastníci publikace z Vojenského historického ústavu, které pro členy zajistila Ilona Pařízková.
Vzhledem k aktuálnímu dění v muslimských / nebo arabských státech jsme požádali o slovo odborníka, který často publikuje např. v sobotní příloze Lidových novin.
Prof. PhDr. Pavel Barša, M.A., Ph.D.: Současné dění v arabském světě z hlediska jeho moderních dějin
- po valné hromadě přistoupil k pultíku muž, kterého mnozí přítomní již podle prvního pohledu zařadili mezi odborníky, kteří jistě naznačí nějaké nové - rozumějme jiné náhledy na skutečnost. A opravdu! Pan kolega Barša nastínil problematiku zmiňované oblasti v pohledu globální, avšak s tím, že přihlédl k rozmanitostem jednotlivých etnik. Jinými slovy, není muslim jako muslim, nesmíme se dopouštět chyby, že bychom mezi všechny obyvatele arabského světa položili rovnítko.
I když pan kolega Barša obdržel o nepatrné zrnko horší průměr 1, 24, ve slovních hodnoceních zazněla superlativa: velmi zajímavé, poučné, naprosto úžasné, velmi dobré - souvislosti, přesahy, paralely, přínosné pro rozhled v současném dění, zasvěcený, vynikající a srozumitelný výklad, potřebné téma, originální názory, zajímavé postřehy, přednáška výborná - chtělo by to pokračování; opět se ozvalo i několik hlasů nesouhlasných, kterým vadilo, že přednášející skákal ve své řeči tak, že nebylo možné získat přehled, velmi neuspořádané, rozvláčné, bez koncepce. A také u této přednášky jedna technická drobnost, několika posluchačům chyběly mapy a obrázky.
Pro nedělní historickou exkurzi jsme tentokrát vybrali objekt jiného druhu - stálou expozici Muzea městské hromadné dopravy v Praze 6. Byla otevřena v květnu 1993. Veřejnosti jsou v ní představeny více než čtyři desítky historických vozidel a mnoho dalších exponátů - modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek, plánků. Oproti předpokladu se nás sešlo méně než 20. Zřejmě se na tom podepsalo deštivé ráno, do kterého jsme se všichni probudili (14 dospělých a 2 děti). Kdo ale na prohlídku vozovny dorazil, zcela jistě nelitoval. Procházka muzeem s vtipným a dobře informovaným průvodcem den projasnila tak, že se objevilo i zvědavé slunce, snažící se zjistit, co se dole zajímavého děje.
Hned zpočátku nás zaujala prohlídka nejstarších exponátů, které spolu s poutavým výkladem průvodce a fotografickým materiálem, nás vtáhly do dobrodružství vzniku pražské hromadné dopravy. Mě osobně zaujalo všestranné využití tramvají - od dopravy pasažérů, přes nákladní dopravu materiálu a odpadků až po lazaretní vozy za 1. světové války, kdy tramvajové vozy převážely raněné od nádraží do nemocnic. Dále se mi do paměti vryly fotografie zachycující unikátní dopravu cestujících lanovými drahami - na Letnou a na Petřín. Aby obrázek cestování po městě byl co nejúplnější, nalézají se pod jednou střechou kromě stařičkých vozů koňské dráhy i novějších modelů el. vozů, rovněž vysloužilé autobusy a trolejbusy spolu s modely tratí a vozů metra.
Podle reakcí členů ASUD, kteří se vrátili do svých mladších let a dvou školních dítek, které obdivovaly krásu a důstojnost historických dopravních prostředků, si myslím, že návštěva Vozovny ve Střešovicích rozhodně stojí za to. Pro ty, kteří se chtěli pokochat Prahou, byla opravdovým zážitkem jízda vyhlídkovou historickou tramvají č. 91, doprovázená průvodčím i řidičem ve starých tramvajáckých uniformách až na Výstaviště v Holešovicích.
Tentokrát se sešlo na Florenci v ranních hodinách 28 účastníků výpravy za památkami naší vlasti, konkrétně na Rakovnicko a Kralovicko. Jako první zamířily naše kroky pod oppidum Stradonice u Berouna, kde jsme navštívili pietní místo odpočinku spisovatele Františka Nepila, jehož náhrobek je ozdobou místního hřbitova. Po této malé pauze na vzpomínky na autora rozhlasových ,,dobrých a ještě lepších ran", jsme vystoupali na obhlídku stradonického hradiště. Čas byl ale neúprosný, takže jsme viděli pouze cípek tohoto rozlehlého keltského areálu. Svou zde neukojenou zvědavost jsme mohli nasytit velmi výstižnou, dobře propracovanou expozicí věnující se Keltům v Čechách v Nižboru. Doprovodný program s keltskou tematikou, pořádaný zdejším muzeem, seznámí žáky v různých aktivitách s běžným životem Keltů. V případě zájmu o prohlídku i program, je třeba se předem objednat, místa jsou rychle zaplněna.
Pak jsme autobusem zamířili do starobylého města Rakovník, kde jsme si prohlédli náměstí, vyslechli informace o spisovateli Zikmundu Winterovi a každý vyhledal útulné místo k nasycení. Z Rakovníka jsme se přesunuli na nedaleký hrad Krakovec. Po tomto údajně nejluxusnějším sídle na počátku 15. století nás provedl svérázný, velmi informovaný průvodce, který téměř 2 hodiny hovořil o historii hradu, o středověké architektuře i Janu Husovi. Návštěvu této velmi poutavé ruiny lze doporučit, nuda nehrozí.
Další zastávka se uskutečnila v Kralovicích, městě s jedinečným renesančním kostelem a slavnou hrobkou s mumiemi rodiny Gryspeků z Gryspachu. Naši exkurzi od starověku přes středověk jsme uzavřeli v kouzelné perle baroka Mariánské Týnici, kostele stavitele G.B.Santiniho. Impozantní zjev, vnitřní i vnější, člověka doslova očaruje.
Vzhledem ke splněnému programu a soumraku jsme se vypravili na zpáteční cestu. Za sebe mohu říci, že jsem byla vděčna organizátorkám Lence Dvořákové a Lídě Bursíkové za dobře zorganizovaný a nádherný poznávací výlet.
Můj zbrusu nový Turistický zápisník se zaplnil celou řadou krásných vizitek s fotografiemi navštívených míst.
Pokud patříte mezi pražské a středočeské kantory, pak slova L. Bursíkové nebyla planá, neboť výbor ASUD chystá i na letošní kalendářní rok přednáškový cyklus Inspirace. Účastníci z let minulých obdrží pozvánky elektronicky, ostatní si informace mohou přečíst na webových stránkách asociace.
Akademie věd zorganizovala pro učitele dějepisu základních a středních škol 4. ročník cyklu přednášek a seminářů s podtitulem "Nebojme se soudobých dějin" letní školu soudobých dějin 2011. Akce proběhla ve dnech 22.- 24. června 2011 v Praze na půdě Akademie věd, přednášky byly zorganizovány ve spolupráci s pracovníky Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR.
Akce byla hlavně určena učitelům dějepisu na SOŠ a SOU, učitelům dějepisu 2. stupně ZŠ a učitelům dějepisu gymnázií. Letní škola soudobých dějin chtěla představit nejnovější trendy a interpretační přístupy v oblasti soudobých dějin a v oblasti didaktiky soudobých dějin. Program byl připraven tak, aby zohlednil nejen evergreeny soudobých dějin - které se běžně ve školách vyučují, ale připomněl i témata jen zdánlivě okrajová, jež se netěší přílišné pozornosti školní výuky. Po absolvování tohoto cyklu získal každý pedagog nové poznatky a nápady, které následně může aplikovat v praxi při výuce dějepisu na příslušné škole. Program byl garantován PhDr. Janem Randákem, Ph.D. z Ústavu českých dějin FF UK v Praze.
K zajímavým přednáškám patřilo hned první téma - Literární kultura a cenzura v poválečném Československu (PhDr . Petr Šámal, Ph.D.). Poté vystoupil Mgr. Kamil Činátl PhD - Dějiny nebo paměť. PhDr. Petr Koura, PhD využil kinematografii - vybral si filmy, kde využil téma svého vystoupení Reflexe Němců v českém filmu. Mgr. Adéla Gjuričová se pokusila za bývat českou společností na přelomu 80. a 90. let. Ke špičkám patřilo vystoupení doc. PhDr Jana Pelikána, CSc. S tématem dějin Kosova - výborná úroveň, přehledné. Mrg. M. Schuster vystoupil s tématikou Rómů v moderních dějinách - přednáška na slušné úrovni. K tradičním vystoupení patří téma orální historie prof. PaeDr. M.Vaňka, Ph.D. a PhDr. P.Mucka, PhD.
Letošní exkurze směřovala do Národního památníku na Vítkově, kde jsme si celý komplex důkladně prohlédli.
Zúčastnila jsem se letos přednášek už čtvrtým rokem a musím říci, že ráda. Cyklus má slušnou úroveň.