INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 36

NA AGOŘE


Agora byla ve starém Řecku místem, kde občané mohli svobodně vyjadřovat své názory na věci veřejné - u nich především na vládu v obci, její správu a vztahy s jinými řeckými poleis - mírová jednání, spojenectví i války. Také naše agora poskytuje již čtvrtým rokem prostor pro různá vystoupení jako podnět pro naši práci ve výuce, zamyšlení o jejím smyslu a dobrých zkušenostech i pro kritické připomínky či pochvaly. I dnešní příspěvky třeba někoho z vás dovedou k rozhodnutí, že přispěje do této rubriky. Těm, kteří to již nezištně učinili, upřímně děkujeme.

Z NÁZORŮ ÚČASTNÍKŮ SEMINÁŘE ASUD V NM 13. LISTOPADU PODLE DOTAZNÍKŮ

Vyplněných hodnotících dotazníků bylo odevzdáno celkem 45.
1) Hodnocení náplně semináře
A) Přednáška PhDr. M. Jemelky Historie jednoho z největších dělnických sídlišť hornické kolonie Šalomoun v Ostravě
Obecně pochvalné hodnocení – 44 (!!!) účastníků
Účastníci semináře obecně hodnotili pochvalně výběr tématu vzhledem k problematice vhledu do každodennosti doby a volbu mladého kolegy jako přednášejícího. Opakovaně byl výtečně hodnocen přednes či rétorské schopnosti přednášejícího.
Přes celkové pochvalné hodnocení se objevily jen dvě výtky – téma bylo pojednáno příliš detailně a nebylo zcela aktuální.
Bez hodnocení - 1
Z konkrétních ohlasů:
B) Přednáška PhDr. Z. Doskočila Gustáv Husák v šedesátých letech – cesta z vězení až na vrchol moci
Obecně pochvalné hodnocení – 38 účastníků
Účastníci semináře obecně hodnotili pochvalně „zajímavý výběr tématu“, jež shledávali „potřebným“, dále „řádnou přípravu“ přednášejícího, „fundovanost“ vystoupení i „důkladný rozbor motivací politika“; vděčně bylo přijato i doplnění „autentickými ukázkami“ a oceňována byla „systematizace vlastních znalostí“.
Z konkrétních ohlasů:
Výtky – 4x: podle těchto posluchačů přednášející „nedokázal zaujmout“, zacházel „až příliš do podrobností“, téma nebylo „příliš zajímavé“ a přednáška byla „únavná“.
Bez hodnocení – 3
C) K výběru historické exkurze – NG ve Šternberském paláci:
Pochvalné hodnocení – 23 (většinou prosté konstatování, že se jedná o skvělý výběr)
Nehodnotilo – 22 (většinou z důvodů neúčasti na exkurzi)
Z konkrétních ohlasů:
D) Doplnění k předchozí exkurzi na Václavském náměstí (dotazník odevzdán před jejím absolvováním).
Pochvalně hodnotilo – 8 účastníků
Nehodnotilo – 37 (většinou z důvodů neúčasti na exkurzi)
Z konkrétních ohlasů:
E) Vyjádření k některým z konkrétních činností členů výboru ASUD z posledního období (po předchozím semináři v listopadu)
- obsah IL 35, informace o posledních aktivitách výboru i dalších členů ASUD, další sdělení pro výbor:
V tomto oddíle dotazníku vyjádřilo své názory a připomínky pouze 10 účastníků semináře. Většinou se jedná o konstatování souhlasu s činností, poděkování a přání hodně sil do další práce.
Z konkrétních odpovědí obsahujících jiné postřehy:
F) Na několika posledních seminářích věnovaných výuce dějepisu zaznělo několik zajímavých návrhů.
Myslíme si, že by pro další aktivity členů výboru bylo prospěšné znát názory členů k nejdiskutovanějším problémům. Proto uvítáme odpovědi na několik otázek o výuce na ZŠ a středních školách:

PRO ZŠ:
a) Učebnice pro 8. třídu končí většinou 1. světovou válkou a v dalším ročníku začínají rokem 1918.
Jaká je realita? - Jakým tématem jste v loňském školním roce skončili 8. ročník ZŠ (odpovídající ročník víceletého gymnázia)?
Celkem odpovědělo 29 účastníků semináře
Přehled odpovědí o stavu probrané látky na konci 8. ročníku:
b) Obecně bývá přijímán fakt, že v 9. třídě se již většinou nekončí rokem 1945, avšak vyučující doberou látku k roku 1968.
- Jakým tématem jste v loňském školním roce skončili 9. ročník ZŠ (odpovídající ročník víceletého gymnázia)?
Celkem odpovědělo 24 účastníků semináře
Z konkrétních odpovědí:
Často se objevuje poznámka, že od pol. 20. století jde při výkladu o stručný a spíše informativní výběr.
Bez odpovědi na všechny otázky – 16; někteří odpověděli pouze na část dotazu, neboť druhý ročník neučili nebo trvale nevyučují.

PRO ZŠ, SŠ I GYMNÁZIA:
Na několika seminářích, jichž jsme se účastnili (např. v ÚSD, na MŠMT), se objevil názor, že by se dějiny antiky (tedy starověkého Řecka a Říma) nemusely probírat chronologicky, avšak tematicky se zřetelem na znalost základních souvislostí využitelných pro látku dalších ročníků. (Připište případně nějakou podrobnost):
a) Máte s tím jisté zkušenosti ?
b) Dokážete si tuto úpravu představit?
c) Dokázali byste takto vyučovat?
d) Napadají Vás nějaké poznámky k tomuto tématu?
Poznámky různého druhu připojilo13 účastníků semináře.
Z konkrétních odpovědí:
PRO SŠ A GYMNÁZIA:
Ve školách tohoto typu bývá látka dějepisu probírána většinou znova chronologicky s tím, že by měl žák získat hlubší znalosti. Jaká je situace na Vaší škole?
Z konkrétních odpovědí:
K ano: Místo hlubších znalostí studenty učím základní učivo. Až na výjimky si téměř nic nepamatují. Nejhorší to je, pokud přišli ze škol, kde se dějepis učil jako projekt o historii (studenti mi líčili, že v 9. třídě půl roku lepili plakáty o památkách Prahy Ř o našich moderních dějinách neznají nic). /I tato zkušenost se v dotaznících opakuje ( tj. zkušenost, že pokud se žáci učili formou projektu, neznají z dějepisu nic)./
Dotazník zpracovala I. Pařízková

SVÉRÁZNÉ POJETÍ DEMOKRACIE V NÁRODNÍM INSTITUTU DĚTÍ A MLÁDEŽE

Od svého založení se výbor ASUD angažoval v záležitosti jediné historické soutěže pro žáky ZŠ. Dokonce se mu podařilo prosadit změnu statutu – z pouhé soutěže se stala Dějepisná olympiáda. Po celou dobu se několik členů ASUD podílelo na přípravách (téma, otázky soutěže) i samotném organizování soutěže v celostátních kolech, ve svém volném čase za minimální odměnu. Zdá se, že postupem let se okolnosti změnily. Zveřejňujeme informaci kol. Mileny Sedlmayerové, která v IL o soutěži členy ASUD na podzim 2010 informovala.

V těchto dnech vedení Talentcentra ukončuje činnost dosavadní ústřední komise dějepisné olympiády. Nás, jejích členek, se nikdo nezeptal, zda s tím souhlasíme, zda chceme dál pracovat, nebo ne. Nikdo s námi osobně nejednal, nedostaly jsme možnost se k věci vyjádřit. Rozhodovali za nás, bez nás.

Vše začalo to tím, že nám sdělili, že se rozhodli jmenovat do funkce předsedkyně ÚK DO Václavu Korcovou. Ta však v té době pracovala v ÚK teprve 2 roky. Zdálo se nám proto nelogické, aby nás řídila začátečnice, navíc když do té doby neprojevovala žádnou zvláštní iniciativu. Když došlo k hlasování, nikdo z komise pro ni ruku nezvedl. Ani při dalším hlasování o 3 měsíce později zvolena nebyla. V demokratické společnosti by takový výsledek hlasování byl respektován. Nikoli však v NIDM.

V červnu 2010 dostaly 4 z nás [kromě mě, která jsem v komisi pracovala 12 let, ještě PhDr. Iva Červenková (také 12 let), Mgr. Dana Ševčíková (9 let) a Mgr. Helena Řehounková (1 rok)] mail, ve kterém nám vedení Talentcentra sděluje, že nám nebudou prodlouženy jmenovací dekrety. Konstatuje: Dějepisná olympiáda je na tak dobré úrovni především vaší zásluhou.(!) Děkuje nám za dlouholetou kvalitní a velice obětavou práci.(!) Prý však „bylo rozhodnuto, že dají pro další období příležitost novým tvářím.“ Údajně není nic zvláštního propustit ty, kdo mají zkušenost s prací v komisi, a nahradit je začátečníky.

Žádaly jsme o vysvětlení, od tehdejší tajemnice ÚK přišla však opět pouze mailem takováto odpověď: „…Nepovažuji za účelné to zde rozebírat, ani se k tomu necítím oprávněna…“

Při schůzce komise 27. 10. 2010 PaedDr. Eva Schneiderová, vedoucí Talentcentra, v rozporu s výsledky opakovaného hlasování jmenovala Václavu Korcovou předsedkyní ÚK DO a nám dala zřetelně najevo, že naše přítomnost na jednání je nadále nežádoucí. A to jen proto, že jsme si dovolily vyslovit názor odlišný od jejího a trvat na něm.

V letošním roce se dějepisná olympiáda dočkala 40. ročníku. Vedení Talentcentra zvolilo zcela zvláštní způsob oslavy toho výročí – zlikvidovalo ústřední komisi!

Milena Sedlmayerová
členka rozpuštěné ústřední komise DO

back