Agora byla ve starém Řecku místem, kde občané mohli svobodně vyjadřovat své názory na věci veřejné - u nich především na vládu v obci, její správu a vztahy s jinými řeckými poleis - mírová jednání, spojenectví i války. Také naše agora poskytuje již čtvrtým rokem prostor pro různá vystoupení jako podnět pro naši práci ve výuce, zamyšlení o jejím smyslu a dobrých zkušenostech i pro kritické připomínky či pochvaly. I dnešní příspěvky třeba někoho z vás dovedou k rozhodnutí, že přispěje do této rubriky. Těm, kteří to již nezištně učinili, upřímně děkujeme.
reaguji na dopis ASUD, který jsme odsouhlasili na semináři v NM. Od veřejnosti často slýchávám, že ASUD je ta společnost , která neustále hlasitě proti něčemu protestuje a často si stěžuje v médiích. Tato interpretace mě samozřejmě mrzí a hlasitě obhajuji její činnost. Veřejnost už nevidí, či možná ani vidět nechce, co vlastně ASUD pro výuku dějepisu a samotné učitele dělá … O této asociaci jsem se dozvěděla náhodou před několika lety a jsem její vděčnou členkou. Neznám v oboru jinou organizaci, která by učitelům nabízela tolik odborných přednášek, historických exkurzí, námětů pro práci se žáky a možností setkávání se s kolegy. Na setkání se vždy těším. Je to cesta nejen k potřebnému sebevzdělání, ale i lék proti pocitu vyhoření. Pokud má učitel ze sebe dávat, musí mít i kde brát. Učivo zařazuji do hodin , poznatky hned prezentuji kolegům ve škole , kterým se o víkendech na semináře moc jezdit nechce. Ostatně , kdo z jiných profesí by se dobrovolně vzdělával v čase, který by mohl věnovat svým dětem , navíc mnohdy za vlastní prostředky,když škola peníze na vzdělávání vyčerpala? V rámci fundovaných historických exkurzí navštívíme místa, kam bychom se sami jen těžko dostali, navíc ve strhujícím tempu, pro běžné turisty stěží pochopitelném
Nemalým přínosem ASUDU je možnost získat i DVD, odborné publikace - namátkou Lidice - Příběh české vsi, Atentát - Operace Anthropoid. Nelze opomenout ani činnost členů, či spíše členek výboru, které se významně podílejí na vydávání skvělých a oblíbených učebnic a publikací. Práci ASUD považuji tedy za velmi, velmi potřebnou. Bohužel mnohdy z nouze supluje jinde dobře placenou práci ministerstva, pedagogických center,výzkumných ústavů a didaktických kateder, které místo konkrétní pomoci učitelům vymýšlejí rádoby vědeckým jazykem orwellovského newspeaku stále nová nařízení a seznamy, např. vhodných, či přímo nevhodných sloves při tvorbě RVP a ŠVP. Pokud použiji místo slovesa zapamatovat si "vhodnější" reprodukovat, pojmenovat,definovat aj., bude žák chytřejší , bude se mi lépe učit? Myslím si, že dobrý učitel vystačí se dvěma slovesy - naučit a nadchnout. V druhém případě právě osobním nasazením, přípravou soutěží, projektů, exkurzemi, besedami a jinými aktivitami, které zaberou nemálo času. Chtít posílit znalosti žáků a přitom ubrat vyučovací hodiny? To je přece nesmysl. Dodnes si pamatuji větu z dvacet let starých skript didaktiky, že : "Při pedagogickém procesu musí objekt dbát na kvalitní oxidaci subjektu." Ano, vyvětrat je třeba ,přátelé, aby se nám lépe myslelo. V opačném případě hluboce klesne úroveň znalostí našeho národa. Možná je to i záměrem. Méně vzdělaný člověk se přece lépe ovládá, lépe se s ním manipuluje. To už tady přece mnohokrát bylo.
Závěrem mi dovolte citát G.Orwella: "Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum."
Pokračujeme v informacích o zapojení škol našich členů v různých projektech a soutěžích, připojujeme seznámení s jedním z projektů v zahraničí.
V červnu 2009 byl v Příbrami vyhodnocen již druhý ročník soutěžního projektu Ministerstva obrany ČR v oblasti mediální výchovy žáků: "Bojovníci proti totalitě očima dětí". Mediální výchova je jedním z daných průřezových témat školních vzdělávacích programů. K naplnění cílů mediální výchovy přispívá i tato aktivita a zejména moderní a netradiční formy práce žákovských a studentských skupin při tvorbě audiovizuálních žákovských dokumentů na historické náměty. Nechme opět promluvit jednu z členek tvůrčího týmu naší školy, žákyni 7. třídy:
|
Dne 4. června 2009 se celá naše parta ze Studia Dětské televize Špičák, která nedávno natočila, sestříhala a ozvučila dokument "Cti otce svého" vydala na vyhlášení soutěže "Bojovníci proti totalitě očima dětí", které se konalo v Příbrami. Nemilou skutečností bylo ranní vstávání a později nepříznivé počasí. Po příjezdu do Prahy nás autobus dopravil k příbramskému Hornickému muzeu. Prošli jsme si Vodní štolu, kde jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak těžké asi bylo toto povolání v podzemí. K výpravě úzkými chodbičkami patřila i stylová helmička a baterka, abychom viděli aspoň něco. Když jsme vstoupili do areálu "Vojny", vyzvedli jsme si svačinu a tašku s upomínkovými předměty. K poslechu nám hrála vojenská hudba, kterou vystřídala skupina " Opět a Radeček". Pak už následovalo vyhlášení výsledků soutěže v různých kategoriích. Náš dokument sice žádnou z cen nevyhrál, ale přesto jsme nejeli domů s prázdnou. Vyzvedli jsme v zastoupení cenu za 2. místo v internetové soutěži pro našeho spolužáka Františka Kroupu ze třídy 9. C. Cestu nazpátek jsme využili k odpočinku po náročném a dlouhém dnu. Letos jsme žádnou cenu nevyhráli, ale příští rok… Bereme to jako naši první zkušenost. Kristina Bergmanová, 7.B
|
Podrobnosti o pokračování soutěže ve 2. ročníku a výsledcích i jejím najdete na webové adrese: www.bojovniciprotitotalite.cz/
Vždy, když učím o II. světové válce, nezapomenu na poznámku: začátek se dobře pamatuje, jednak to máte napsáno na mapě (a ukážu na velkou nástěnnou mapu na tabuli), jednak prvního září začíná škola. Ale protože je většinou jaro, zajímavějším se nabízí spíše ukončení války, brzké oslavy vítězství, přehlídka bojové techniky. A v září? Jako učitel mívám tolik starostí, že si na začátek ani nevzpomenu.
Ne jinak tomu bylo i letos, sice jsem odpoledne, když jsem listoval ranními novinami, našel pár článků (aby ne, sedmdesáté výročí je celkem kulaté), ale jinak nic moc. Večer jsem více méně náhodou zhlédl film německého režiséra Denisse Gansela Náš Vůdce (The Wave). Středoškolský profesor rozjíždí projekt, ve kterém má žákům vysvětlit, co je diktatura. Hra se změní, projekt se pedagogovi vymkne z rukou a Vlna se stává realitou. Žáci, kteří nejprve odmítali, že by se stali obětí nějaké autority, spolupracují, ba dokonce se vrhají do stále většího podřízení kolektivu. A ještě na daný stav pějí chvály. Nejhorší na celé situaci je, že popisuje reálnou událost.
Prvního září jsme šli do školy, v květnu jsme slavili a zase budeme slavit slavné vítězství. Na začátek tak trochu zapomínáme, možná i proto, že se 1. září jaksi taksi ještě neučí. Možná je to škoda. Protože se vítězství sice slaví dobře - avšak jaké vítězství, když si ani nepřipomeneme, jak to všechno vlastně začalo...
Z Jihomoravského kraje nám o tamějších aktivitách napsal náš kolega, člen ASUD a autor celé řady regionálních studií, sborníků atd. Jiří Janeček. Píše o akcích - seminářích a konferencích pořádaných pro tamější učitele v minulém roce i o těch plánovaných..
Ze zápisu jednání vedoucího střediska Michala Slezáka vyjímáme: "Do týmu MK byl přivítán nový člen - Mgr. Jiří Janeček, který působí na ZŠ v Drnholci a dlouho působil jako krajský koordinátor Asociace učitelů dějepisu pro Jihomoravský kraj. Ten informoval o novinkách v aktivitách Asociace a předal účastníkům adresu webu www.mujweb.cz/www/asud a další zajímavý pedagogický web www.stolzova.cz Kolega Janeček přislíbil zmapovat jihomoravské členy ASUDu."