Vážené kolegyně a kolegové!

Před pár týdny jsme si připomněli neslavné výročí srpnové invaze spoje-neckých vojsk. V mnoha městech se otevřely výstavy dobových fotografií, pamět-níci oprášili své vzpomínky, dokonce se rozjely tanky v barvách "osvoboditelů", nejedno muzeum ze svého inventáře vydalo nečekané svědectví, v médiích se po mnoho dní nepsalo a nemluvilo o ničem jiném.

Potud bychom si mohli říci, že vše je v pořádku, kdo jiný, než my, kteří naše dějiny (ať již vítězné, tak i ty s nádechem hořké porážky) téměř denně prezentujeme. Ano, na srpnové události roku 1968 by se zapomínat nemělo; tyto události by neměly být jakýmsi strašákem pro nové generace, ale zdviženým ukazovákem. Tenkrát tomu mnozí nerozuměli, ale my se již dokážeme poučit. Ano, srpnový vpád jsme si připomněli důkladně. Snad jen...

Možná jste na onen rozhovor narazili i vy. Reportérka novin se ptala náctiletých, co jim říká srpen 1968. Prý nic, dávná historie, snad něco jako bitva na Bílé hoře…

Tak nás napadá, čí to asi byli žáci? Kde se stala chyba? Který z učitelů nebo profesorů ukončil dějiny druhou světovou válkou a na zbytek dvacátého sto-letí "nedosáhl"? Nebo že by někdo z nás srpnové události špatně pojal?

Těžko říct, pravdu se už nedozvíme. Avšak je škoda ji našim svěřencům zatajovat.

Přejeme Vám příjemný a úspěšný školní rok 2008 / 2009