INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 30

Z ČINNOSTI ASUD OD ŘÍJNA 2007 DO ÚNORA 2008

Říjen 2007
Listopad 2007
Prosinec 2007
Leden 2008
Únor 2008

O NĚKTERÝCH Z UDÁLOSTÍ A ČINNOSTÍ PODROBNĚJI

INFORMACE Z JEDNÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY MŠMT
Ve dnech 15. - 16. října 2007 se v Telči uskutečnilo další jednání Pracovní skupiny MŠMT pro výuku dějepisu" s názvem: "Historie a škola VI., Člověk, společnost, dějiny - Seminář ke koncepci výuky dějepisu na základní a střední škole - Klíčové kompetence a současný stav vzdělávání v dějepise"
ASUD zde zastupovali Mgr. Eva Zajícová a Mgr. Libor Šmejda. První blok jednání byl věnován současné úrovni výuku dějepisu na školách - o svém výzkumu výuky nejnovějších dějin referovala doc. Gracová. Další blok byl věnován klíčovým kompetencím v ŠVP a referovali zde - prof. Beneš (o jejich konkretizaci v očekávaných výstupech), Mgr. Zouhar (o práci s klíčovými kompetencemi v ŠVP) a Mgr. Mlynarčíková (o klíčových kom-petencích v pilotním projektu).
Podvečerní jednání prvního dne bylo zakončeno blokem aktualit z oblasti dějepisné výuky, řečníci zde informovali o projektech, konferencích či výzkumech. Vystoupila zde i Mgr. Zajícová, která pohovořila o mezinárodní spolupráci ASUDu v rámci Euroclio. Slabým článkem tohoto bloku bylo nerespektování stanovené délky pro vystoupení, čímž byli referující na konci bloku znevýhodněni, taktéž zbytečná a často roztříštěná diskuse po jednotlivých příspěvcích.
Večer prvního dne byl věnován neformálnímu posezení a diskusi nad aktuálními problémy se sklenkou vína v ruce. Druhý den jednání byl věnován aktuálním informacím v oblasti dějepis-né výuky; o metodách RWCT hovořili Dr. Urbanovská a Mgr. Märc.
Již tradičně přijali účastníci jednání závěrečná doporučení. Týkají se:
  1. klíčových kompetencí a jejich realizace (jsou cílovou kategorií jak pro žáka, tak i pro učitele, při jejich realizaci je ale třeba klást důraz na činnosti žáka, což však předpokládá, že jimi disponuje i sám učitel),
  2. kritického myšlení a jeho vztahu k dějepisné výuce (východisko projektu RWCT je v přímé shodě se snahou o multiperspektivní myšlení v dějepisné výuce, mohou rozvíjet všechny klíčové kompetence a zejména celou oblast kompetence k učení, především učení se z textu),
  3. výuky moderních a zvláště soudobých dějin (opět byla zdůrazněna nutnost výuky moderních a zejména pak soudobých dějin, a to při využití co nejširší škály pramenů a edukačních médií, jež jsou v současnosti k dispozici),
  4. doktorského studia a jeho perspektiv (v kontextu nutnosti pěstování oboru didaktiky dějepisu),
  5. informačního prostředí didaktiky dějepisu (bylo doporučeno využití na odborných www portálů),
  6. vlastivědy ve 4. a 5. ročníku (je třeba věnovat pozornost konstrukci dějepisné složky vzdělávacího oboru vlastivěda. Jejím cílem by neměla být výuka dějepisu, nýbrž vytváření pozitivního vztahu ke svému regionu, zemi, k tradicím i rodinné historii. V učebnicích vlastivědy by měla být proto obsažena především "dějepisná propedeutika". Pro srovnání se nabízí postup zvolený ve Slovenské republice),
  7. nutnosti mezinárodní spolupráce (ukázalo se, jak je potřebné brát ohled na zahraniční zkušenosti a rozvíjet mezinárodní spolupráci, a topředevším v rámci střední Evropy a další uskutečňující se pod záštitou RE, akce EUROCLIA).
Libor Šmejda, ZŠ Česká Lípa

O MEZIOBOROVÉ VÝUCE NA FAKULTĚ V ÚSTÍ N.L.
Pracovní seminář pořádaný na katedře historie Filozofické fakulty UJEP Ústí nad Labem Možnosti a meze mezioborových vztahů ve výuce dějepisu na českých a slovenských školách se konal na ve dnech 22. - 23. XI. 2007 ve spolupráci s SH ČR.
Celkem tradičně přijalo pozvání mnoho odborníků (za všechny jmenujme např. Prof. PhDr. Zdeňka Beneše, CSc.; Prof. PhDr. Evu Semotánovou, Dr.Sc. z Historického ústavu AV ČR; Doc. PhDr. Blaženu Gracovou, CSc.; Prof. PhDr. Jana Royta, CSc.; Doc. PaeDr. Viliama Kratochvíla, CSc. ad.), učitelů z praxe i řada studentů místní fakulty.
Program semináře by se dal shrnout do několika základních bodů:
  1. Probíhající integrace s občanskou výchovou sice není špatná, avšak několik odborníků naznačilo, že by byla lepší integrace se zeměpisem. Jak pravil Aleš Vincenc Pařízek (1748-1822, reformátor školství v monarchii, významná postava Národního obrození): "Bez mapy nelze dějepis učit."
  2. Důležitá je integrace i s výtvarnou výchovou. Správná interpretace díla nám pomůže pochopit nejen uměleckou kvalitu, ale i původní plán, jakýsi vnitřní svět díla - dobu vzniku, autora, donátora atp.
  3. Nejen pro dějepis je důležitou mediální výchova, média nám mohou sloužit jednak jako zprostředkovatel historického poznání, jednak jako pramen poznání společnosti užívající jednotlivá média. Je zajímavé sledovat, jak média výrazně ovlivňují lidskou společnost.
  4. K problematice mezipředmětových vazeb na český jazyk připomněli kolegové z plzeňské fakulty, že i v hodinách dějepisu by se mělo hledět na jazykovou správnost.
  5. Vedle odborných přednášek si mohli účastníci také poslechnout praktické ukázky tvořivých hodin - a to jak na školách, tak i v centrech volného času.
    Pavel Martinovský, ZŠ Legerova Praha 2

KONFERENCE O VÝUCE DĚJIN 2. POLOVINY 20. STOLETÍ NA MŠMT
Dne 9. listopadu 2007 se v prostorách MŠMT uskutečnila oborová konference Dějiny 2. poloviny 20. století. Konference se zúčastnilo asi 60 učitelů dějepisu ze základních a středních škol, mezi nimi i členové ASUD. Byla pořádána Asociací pedagogů základního školství v rámci projektu ESF "Motivací k metodice" ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Podle programu bylo cílem akce poskytnout učitelům základních a středních škol didaktické a metodické inspirace a další informace k výuce dějin druhé poloviny 20. století. Bohužel informace z přednesených referátů a rozdávané materiály byly (zúčastněným) aktivním učitelům známy již delší dobu (práce R. Stradlinga, brožury MŠMT), podobná akce by byla aktuální před několika lety. V současnosti by byly vítané také konkrétní podněty pro nové možnosti v metodické oblasti, jak zní název projektu ESF.
Vzhledem k tomu, že výbor ASUD nebyl o konferenci informován ani přizván ke spolupráci, nebylo možné seznámit účastníky s našimi návrhy a náměty k výuce dějin 20. století z let 2005-2007, na nichž se podílelo asi třicet vyučujících dějepisu a řada předních historiků a publicistů. Bohudík informace o nich jsou zveřejněny na portálu VÚP. O konferenci jsme se dozvěděli jen náhodou a je škoda, že příležitost obohatit kolegy, kteří do Prahy přijeli za novým poznáním, z naší strany nemohla být - třeba jen jako podnět k diskusi - využita.
Na konferenci byla přednesena řada referátů - nejvíce zaujaly příspěvky PhDr. P. Tomka z ÚSTR a Mgr. Václava Ulvra z TU Liberec. Tomkův referát otevřel debatu k řadě citlivých témat spojených s výukou soudobých dějin, např.: Soudobé dějiny je potřebné "zalidnit" osobními příběhy, učitelé jsou ale postaveni před náročný úkol - nic není černobílé a jednoduché, ve třídě je nutné mnoho vysvětlovat, napomoci zde může např. metoda multiperspektivity. Škola zde musí bojovat se stereotypem nahlížení na dějiny představovaným bulvárním tiskem. Materiály z archivů je nezbytné komentovat, učitel se tedy musí sám důkladně připravit a vzdělat se. Pro žáky je obtížné pochopit, že se jednalo o období, ve kterém chování lidí bylo různě motivováno. Těžko mohou zaujmout racionální postoj k porozumění chování lidí v tomto období, které oni neprožili. Materiály i metody pro hodinu musí pečlivě předem vybrat s ohledem na konkrétní skupinu žáků (tato pedagogická zásada je v případě výuky citlivých témat soudobých dějin nezbytná). Žáci mohou reagovat nečekaně, je potřebné se připravit na to, že mohou být přespříliš emotivně zatíženi. Projekt - hodina takto učitelem připravená by neměla být samoúčelná, často při takovýchto tématech mizí cíl.
K referátu Mgr. V. Ulvra se rozpoutala živá rozprava o tom, jak by mohlo a mělo být učivo v ŠVP rozvrženo. Není možné učit pouze to, co žáky zajímá, ale snažit se o to, aby je zajímalo pokud možno co nejvíce.
Doc. B. Gracová referovala o svém dosud neuzavřeném výzkumu o znalostech absolventů SŠ o 20. století. Diskutovalo se i o potřebnosti učebnic. Zazněly např. otázky: Je účelné a vhodné nahradit učebnice jinými materiály připravovanými učiteli? Ti navíc na tvorbu vlastních textů nemají většinou čas. Zmiňovány byly i nové metody výuky ve spolupráci s historiky. Ubývá učitelů, kteří lpí jen na učebnicích.
PaedDr. Veselý z ČŠI se zabýval tím, co většina účastníků již znala. V diskusi byla zmíněna i otázka vlastivědy - aplaus vzbudila slova, že nelze vlastivědu považovat za dějepis - je to propedeutika k dějepisu, v současné době je v závislosti na některých učebnicích vlastivědy předimenzována.
Na základě zkušeností z našich seminářů i jiných vzdělávacích akcí zjišťujeme, že po zrušení sítě pedagogických středisek v 90. letech a PC po roce 2000, mají učitelé jen málo příležitostí obohacovat svou práci novými poznatky a zejména praktickými zkušenostmi v oblasti metodiky. Je proto dobře, že akce pro dějepis jsou pořádány alespoň na centrální úrovni. Aby se však předešlo zklamání účastníků, bylo by žádoucí je lépe zabezpečit jak po stránce organizační, tak obsahově - třeba s didaktiky z pedagogických a filozofických fakult. Učitelé by uvítali především referáty s konkrétním zaměřením na metody moderní didaktiky a praktické zkušenosti ze škol, jejich praxe, od nás a třeba i ze zahraničí. K výuce dějin 20. století by učitelé potřebovali také vhodně vybraný a didakticky zpracovaný materiál - především dokumenty všeho druhu. Takovým by se mohla stát Revue pro studium totalitních režimů zaslaná v únoru na školy (viz dále).
Ludmila Bursíková, Gymnázium Praha 4

PROJEKTY A SOUTĚŽE
  1. Členové ASUD i nadále spolupracují na přípravě a organizaci Dějepisné olympiády. Letošním tématem 37. ročníku DO jsou Osobnosti české a moravské kultury od národního obrození do konce 1. republiky. Organizačně ji zajišťuje DDM MŠMT spolupracující s krajskými DDM, případně dalšími institucemi. Zjistili jsme, že bohužel propozice letošního roku nepřišly na všechny školy, že některé DDM školy neinformovaly nebo podmínky a termíny přišly pozdě (školní kola měla proběhnout do začátku prosince, okresní konec ledna nebo začátek února). Je škoda, když ti žáci, kteří mají o historii zájem, možnost účasti nemají. Bylo by dobré pro příští rok informace zaurgovat včas.
  2. Probíhá další ročník Středoškolské odborné sou-těže, jejíž ústřední kolo se bude konat ve dnech 11.-15. června 2008 ve Varnsdorfu. I letos tam předá členka výboru ASUD a celostátní poroty oboru historie Dr. E. Kunstová Cenu ASUD v podobě finanční odměny a knižního daru.
  3. Členové výboru ASUD a pracovní skupiny mezinárodní soutěže Eustory spolu s historiky ÚSD připravují další ročník. Téma pro rok 2008/2009 bude vyhlášeno na jaře.
  4. ASUD vstoupil do dalšího mezinárodního projektu. Při své cestě do Prahy a na Slovensko nás navštívil pan Bruce Bendinger z Chicaga, který připravuje Czech Legion Pro-ject. Výstupem rozsáhlé a odborně vynikající práce bude DVD o činnosti TGM v Americe a v Rusku, o zformování, bojích a dalších aktivitách československých legií v Rusku. Jde o vynikající a unikátní materiály z fotografií a filmových záběrů zpracované na vysoké úrovni faktografické a didaktické. Na projektu spolupracuje i Vojenský historický ústav v Praze. Po dokončení by pomůcka měla být nabídnuta českým školám.
  5. Soutěž Zeitbild Foundation z Berlína, o níž jsme členy předběžně informovali před prázdninami a k níž zájemcům zasílala informace členka výboru Eva Zajícová, zatím nebyla zahájena. Podle posledních informací, které kol. Zajícová získala, se zdá, že se organizátorům zřejmě nepodařilo získat potřebné finance a projekt, který pojali značně velkoryse, se pravděpodobně nebude realizovat. Velmi se omlouváme všem, kdo projevili zájem a které jsme zaregistrovali mezi zájemce. Pokud získáme pozitivní zprávy, všechny budeme informovat.
back