Agora byla ve starém Řecku místem, kde občané mohli svobodně vyjadřovat své názory na věci veřejné - u nich především na vládu v obci, její správu a vztahy s jinými řeckými poleis - mírová jednání, spojenectví i války. Také naše agora poskytuje již čtvrtým rokem prostor pro diskusi o naší práci, jejím smyslu a dobrých zkušenostech i pro kritické připomínky či pochvaly. I dnešní příspěvky třeba někoho z vás dovedou k rozhodnutí, že přispěje do této rubriky. Těm, kteří to již nezištně učinili, upřímně děkujeme.
| Praha v renesanci | |
|---|---|
|
Anně zpívá do spaní hlas stříbrné fontány, Praha v renesanci Vlašští mistři tesali pískovcové portály, Praha v renesanci. Jak se dočtem v kronice, na Hradě jsou opice, v příkopu lví samci. Na Karlově náměstí ďábel svádí na scestí, Faust mu dává šanci. Golem, sbírky umění, alchymistů snažení Praha v renesanci. |
Císař k nám zve malíře, rozdíly jsou ve víře, Praha v renesanci. Kepler z pražské Lorety postrkuje planety, Praha v renesanci. Dámy klidně vystaví na obdiv své půvaby, pánové zvou k tanci. Z Ruska, z Číny z Persie, ze Španěl i z Indie, přišli velvyslanci. Petr pro dluh obrovský prodává hrad krumlovský Praha v renesanci |
I když projekty, jejichž náplní je historie Prahy jsou nejčastěji využívány pražskými školami, za samozřejmé navštívit památná místa hlavního města považují i učitelé přijíždějící do Prahy na školní výlet či exkurzi. Některé školy dokonce mají i svůj časový harmonogram, která míst ve kterém ročníku dějepisné výuky navštíví. Proto i jim mohou být užitečná doporučení Pavla Martinovského o poznávání míst starší i nedávné historie. Vděčné je i bližší zkoumání památek regionu, kde žáci žijí a kde se nachází jejich škola. K propojení dějinných událostí a osudů lidí z krásné literatury, empatie i rozvíjení citového života je prostor jak v dějepisu tak v hodinách českého jazyka.
a/ Procházka nejen dávným Vyšehradem
Za velmi dobrou lokalitu pro samostatnou práci žáků v rámci projektů s mezipředmětovými vztahy doporučuji Vyšehrad. Mnoho pedagogů se při exkursích do Prahy soustředí na Staré Město, Malou Stranu a (pochopitelně) Pražský hrad. Vyšehrad je přitom ideálním uzavřeným prostorem bez silničního provozu a vyhovuje tak i podmínkám bezpečnosti práce s dětmi - pedagog zde může žáky klidně "vypustit" a nemusí se strachovat, jestli spadnou pod kola vozidel.
Pro žáky především 9. tříd nabízí Vyšehrad prostor pro celkové zopakování českých dějin, od mytologických počátků až po 20. století. Zároveň zde narazíme (jak nás informují mapy u vchodů) na jednotlivé stavební slohy. Co nenajdeme na místě, spatříme z jednotlivých výhledů na sever (historické centrum), tak i na západ a jih (nově se rozvíjející čtvrti, Smíchov, Podolí, Pankrác atd.) Perlou Vyšehradu pro výuku přelomu XIX. a XX. století je pochopitelně hřbitov a Slavín, který je sám o sobě zdrojem několika různých projektů.
Zajímavým se ukázal okruh, při kterém jsme s žáky sledovali průběh českých dějin za posledních 100 let. Na hřbitově neleží jen spisovatelé a jiné osobnosti známé z učebnic, ale najdeme zde i A. B. Svojsíka, zakladatele skautingu - a už můžeme diskutovat, porovnávat. Když dojdeme do druhé poloviny, XX. století, pak nalezneme symbolický hrob M. Horákové a z nejnovějších třeba fotbalisty J. Bicana. Zde se okamžitě nabízí prostor pro porovnání "hvězd" počátku XX. století a konce XX. století (respektive začátku XXI. století). Bude tu mít svůj hrob i Jarda Jágr?
Zdrojem informací jsou nejen příručky a publikace o Vyšehradě, ale i internetové stránky Pražské informační služby: www.pis.cz
b/ Místní reálie z oboru umění při začlenění vycházek a projektů
Mnoho pedagogů využívá k vycházkám a projektům místní reálie. V některých městech najdeme (kromě tradičních gotického, renesančního a barokního slohu) i novější umělecké slohy, např. secesní domy.
Pro celkové shrnutí stavitelství (a výtvarného umění vůbec) se nabízí okruh po domech s pdeudohistorickou výzdobou. Žáci si tak všímají jednotlivých vzorů a porovnávají stavební slohy. Zároveň si rozšíří obzor znalostí z místa bydlení, popř. místa školy.
Protože učím na Praze 2, přímo se mi nabízí náměstí Míru a jeho přilehlé okolí. Samotné náměstí nemá sice tak bohatou historii jako Staroměstské náměstí, avšak např. na konci II. světové války se zde konala smuteční tryzna za oběti bombardování Prahy. O tu ale nejde. Vyzvedněme zrak výš! Vedle ústředního pseudogotického chrámu sv. Ludmily zde pak najdeme pseudobarokní domy, dále novorenesanční Národní dům a Vinohradské divadlo. Na druhé straně náměstí stojí moderní Valdek, rekonstruovaná budova městského úřadu.
Z náměstí můžeme vyrazit směrem dolů na Vinohradskou ulici, kde nalezneme i zajímavý pseudogotický činžovní dům.
Z knih doporučuji - E. Poche: Prahou krok za krokem, Staňková a kol.: Pražská architektura.
Jiný okruh jsme zvolili od kostela Panny Marie a Karla Velikého na Karlově (gotika a baroko) ulicí Ke Karlovu (např. výhled na pseudogotickou porodnici ve stylu viktoriánské Anglie, skutečný barokní statek vedle moderní budovy urologie, barokní letohrádek Amerika - a muzeum A. Dvořáka), dále ulicemi Kateřinskou a V Tůních.
Věřím, že pro schopného učitele nebude problémem nalézt i např. plastiky na zdech domů (žáci zjistili, že v Ječné ulici mj. B. Němcová sepsala Babičku, i když tamtudy chodí téměř denně a do té doby to nevěděli) v jednotlivých městech, avšak svou historii mají i domy (a pomníky) na vesnicích a částech obcí.
Pokud jde o Karlov, v areálu bývalého kláštera se nachází Muzeum Policie ČR s expozicí zaměřenou na XX. století. Za minulého režimu zde bylo Muzeum SNB a PS, dodnes zde zůstala řada zajímavých exponátu, ovšem dnes již se správnými popisky a vysvětlením. Více na: http://www.mvcr.cz/ministerstvo/muzeum.html
c/ Vycházky a exkurze s náměty dějů 20. století
V Praze samozřejmě existuje mnoho míst, kam se dá s žáky dojít, nebo dojet městskou dopravou. Některá z nich jsou však opomíjena, i když si myslím, že se zde dá poměrně názorně přiblížit atmosféra probírané doby.
Kobyliská střelnice - poměrně lehce dosažitelná metrem - na konečnou Ládví. Doporučuji projít se žáky sídliště (což je zvláště pro žáky z centra, z činžáků, docela zajímavý zážitek). Dříve jsme do Kobylis jezdili tramvají z Holešovic a cestou jsme si ukazovali novou zástavbu, tedy prostor, kde za války "nic nebylo", rozumějme, nebyla zde zástavba. Dnes totiž střelnice nepůsobí jako odlehlé místo, neboť se je sevřena panelovými domy.
Do střelnice se vejde sevřeným průchodem ve valu a pak už následuje řada jmen s daty zastřelení a věkem jedinců. Ke svému šoku tam žáci 9. tříd najdou své vrstevníky, celé vyvražděné rodiny.
Vycházka trvá cca dvě hodiny i s dopravou. Je tedy dobré si nejprve ve škole přečíst Drdův Vyšší princip.
Branický most (most Inteligence) - cestou tramvají podél řeky si všimneme např. Podolské vodárny, jejíž dostavěná polovina ukazuje, že za dob socialistického Československa vznikaly stavby i s citem a rozvahou. Na konečné v Braníku vystoupíme a vyjdeme po schodech na železniční most. Žáci si všimnou pravého opaku, než jaký skýtala vodárna. Most je pojat megalomansky, ale nikdy nebyl využit v takové míře, jak byl plánován. Na širokém mostě, plánovaném pro dvě koleje, dnes najdeme jen kolej jednu. Občas tudy projede vlaková souprava, ale druhá polovina mostu postupně zarůstá plevelem, vůbec se nepoužívá.
Za pěkného počasí (které jsme měli) žáci přednesli své příspěvky k dalším stavbám a místům, kde pracovali odsouzení zástupci inteligence (atd.) a jež budoval režim v 50. letech. Všímali jsme si účelnosti staveb, osudu lidí. Pak jsme je porovnali se stavbami pozdějšími. Zajímavé je právě srovnání staveb Branický most (50. léta) a Nuselský (Gottwaldův) most (70. léta).
d/ Dějepis a krásná literatura
Téma: Nástup totalitních režimů po I. světové válce
Stále samozřejmější se stává propojování obsahu výuky literatury a dějin. Působivé jsou např. ukázky z krásné literatury s náměty příběhů z 2. světové války.
Na začátku hodiny žákům rozdám okopírovanou dvojstránku z knihy Josepha Rotha Pavučina. V ukázce se seznámí s pocity Theodora Lohse, jenž se vrátil ze zajetí domů. Nesplnil svou občanskou povinnost, nezvítězil ani nepadl a teď je všem na obtíž. Pocity zhnusení, ztráta iluzí, naděje. Ukázka je zajímavá i po stránce literární, neboť autorův jazyk je vytříbený, používá netradiční přirovnání a metafory pro navození situace. Což deváťáci mohou ocenit.
Po přečtení a krátké diskusi (spíše o postřezích, vysvětlí se některé obraty) následuje představení tří základních forem vlády: anarchie, totalita, demokracie.
Žáci se rozdělí do 3 skupin (každá představuje vládu jedné z forem) a ve skupinách dostanou za úkol řešit problémy Theodora Lohse a ostatních mladých lidí doby po I. světové válce - kde pracovat a jak se najíst, jak zavést pořádek v zemi.
Po diskusi následuje další problém: Váš stát je napaden, řešte to!
Nejlepší řešení sice vždy připraví zastánci demokracie, jejich řešení je dlouhodobé, ale trvá dlouho, než se dohodnou a nenásilnou formou je prosadí.
Anarchisté samozřejmě nic neřeší, jsou vysmátí, nebo pokračují v totálním chaosu (agresivní anarchisté dokonce vyvolávají další chaos).
Oproti demokracii totalita nabízí okamžité řešení. Za pomoci síly nastolí pořádek, za pomoci strachu donutí lid pracovat a odměňuje se ve formě potravy apod. Ovšem toto řešení vede k potlačení lidských práv a svobod a dlouhodobě končí další revoltou - chaosem.
Žáci tedy sami odhalí, proč dojde k nástupu totalitních režimů v Evropě po I. světové válce. Počet totalitních režimů si vzápětí ukážeme na mapě v atlase Dějiny 20. století (Kartografia).
Následují konkrétní příklady - jak bolševická revoluce v Rusku, tak nástup fašismu v Itálii, nacismus v Německu (z časových důvodů jen krátce, ale vrátíme se k problematice v dalších hodinách).
Na druhou stranu si připomeneme situaci v Československu - jako typ demo-kratického řešení poválečného problému.
Jako další podklad se dá použít film Hitler - vzestup zla, v němž je dobře ukázána poválečná krize a vzestup Hitlerova totalitního režimu.
Pro střední část hodiny - hru - jsem čerpal z učební pomůcky Výchova k občanství a demokracii, kterou v roce 2001 vydal SVOD.
Pokud má učitel dějepisu dost času, nebo si chce místo dlouhých výkladů hrát a diskutovat, uvedená učební pomůcka skýtá více her (projektů), jež je možno použít ve výuce dějin XX. století - i v rámci mezipředmětových vztahů.
Poměrně zajímavá je pro žáky i hra Stát a národ, při které si se žáky vysvětlíme pojmy: kosmopolita, patriot, nacionalista, šovinista, což se opět hodí k probírané látce.
Z nejnovějších učebních pomůcek bych rád zdůraznil DVD společnosti Člověk v tísni: Sociální spoty: Globální problémy, rasismus, ekologie atp. DVD obsahuje kromě krátkých filmových ukázek i pracovní listy.
Pro členy výboru i další kolegy je důležitá výměna zkušeností a názorů jiných učitelů, hodnocení naší práce - IL, seminářů, sborníků - i úkolů, s nimiž se setkáváme na školách. Některé z těchto témat zařazujeme i do našich anketních dotazníků, takže kromě hodnocení semináře, získáváme informace o názorech a problémech na školách. To je důležité také proto, že takový obraz situace na školách v současné době nevytváří žádná instituce nebo jiné pracoviště. V médiích jsou publikovány pouze články nebo pořady o školách, které jsou považovány za úspěšné, zatímco ti, kdo mají k požadovaným směrnicím a úkolům výhrady nebo kritické připomínky.
Vzhledem k tomu, že se žádný ústav nebo instituce nezabývá hodnocením učebnic, čas od času připravujeme přehled toho, jak učitelé dějepisu využívají stávající učebnice a s jakými problémy se potýkají. V řadě dotazníků se objevuje zkušenost, že i když užívané učebnice se neosvědčily a vyšly již učebnice, které by vyhovovaly lépe, nejsou peníze na nákup nových titulů. Na mnoha školách slouží učebnice šest i více let. V nákupech - učebnic, pomůcek i odborné literatury - jsou ovšem mezi školami velké rozdíly. V přehledech v tabulkách jsou učebnice užívané v období 1991- 2007 (1. část současné učebnice s doložkou, v druhé části tabulky učebnice 90. let).
Tabulky jsou seřazeny abecedně podle nakladatelství. Pokud se týká počtu užívaných učebnic, na základních školách jsou účastníky ankety nejvíce rozšířeny publikace nakladatelství Dialog, Fraus , SPL-Práce a SPN, na středních školách jsou nejužívanější učebnice SPL-Práce a SPN.
V druhém sloupci je nakladatelství, ve 3. sloupci počet škol účastníků semináře, kteří učebnice v daném období užívali nebo užívají, v posledním sloupci je průměr hodnocení "školní" stupnicí 1 - 5 od účastníků semináře. Hodnotili, jak se jim s učebnicí pracuje, jak vyhovuje současným požadavkům i jak je motivující pro žáky. V tabulce je průměr, tučně jsou vyznačeny publikace hodnocené lépe než 2,0.
Semináře se účastnilo cca 120 členů ASUD ze všech typů škol. S jejich pohledy na kvalitu učebnic můžete porovnat své vlastní zkušenosti, případně napsat o názorech do IL.
UČEBNICE S DOLOŽKOU PO R. 2000
| Autoři - titul | Nakladatelství | Počet škol | Hodnocení |
| 6. ROČNÍK | |||
|---|---|---|---|
| Mandelová, H.; Kunstová, E.; Pařízková, I.: Dějiny pravěku a starověku pro 6. ročník ZŠ a pro primu osmiletého gymnázia | Dialog | 28 | 1,5 |
| Kol.: Dějepis 6 | Fraus | 25 | 1,7 |
| Bednaříková, J.; Kysučan, L.; Fejfušová, M.: Dějepis 6 | Nová škola | 1 | 4,0 |
| Koucká, I.; Schulzová, E.: Dějepis 6 - Pravěk, starověk | Prodos | 5 | 2,6 |
| Michovský, V.: Pravěk a starověk pro ZŠ, 1. a 2. díl; | Práce - SPL | 25 | 2,6 |
| Augusta, P.; Honzák, F.: Dějiny pravěku a star. Orientu | Práce | 16 | 2,4 |
| Augusta, P., Honzák, F.: Dějiny star. Řecka a Říma | Práce | 16 | 2,2 |
| Rulf, J.; Válková, V.:Dějepis pro 6. r. ZŠ - pravěk a starověk; | SPN, a.s | 13 | 2,3 |
| Válková, V, Dějepis 6 - pravěk a starověk. SPN, a.s. | SPN a.s. | 18 | 2,35 |
| 7. ROČNÍK: | |||
| Mandelová, H.; Kunstová, E.; Pařízková, I.: Dějiny středověku a počátků novověku pro 7.r. ZŠ a pro sekundu osmiletého gymnázia | Dialog | 28 | 1,5 |
| Picková, D.; Kubů, N.: Dějiny střed. a ran. novověku -1 | Práce-Albra | 12 | 2,5 |
| Augusta, P.; Honzák, F.; Picková, D.; Kubů, N.: Dějiny středověku a raného novověku - 2. díl | Práce /Albra/ | 18 | 2,2 |
| Beneš, Z.; Augusta, P.: Dějiny střed.a ran. novověku - 3 | Práce-Albra | 12 | 2,2 |
| Odehnal, P.; Schulzová, E.: Dějepis 7 - Člověk a společnost | Prodos | 2 | 3,5 |
| Hrubá, M.; Drška, V.: Dějepis 7 - středověk a raný novověk; | Scientia | 3 | 3,0 |
| Válková V., Dějepis 7 - Středověk a raný novověk | SPN, .s. | 14 | 2,3 |
| Čechura, J. a kol.: Dějepis pro 7. ročník ZŠ - středověk a raný novověk | SPN a.s. | 11 | 2,6 |
| 8. ROČNÍK | |||
| Mandelová, H.; Kunstová, E.; Pařízková, I.: Dějiny novověku pro 8. ročník ZŠ a pro tercii osmiletého gymnázia | Dialog | 28 | 1,5 |
| Čapka, F.: Dějepis 8 (od r. 1648 do r. 1918); | Scientia | 4 | 3,0 |
| Augusta, P. Honzák, F. Pečenka, M.: Dějiny novověku 1.,2. | SPL - Práce | 19 | 2,3 |
| Hlavačka, M.: Dějepis pro 8. ročník ZŠ - novověk; | SPN, a.s. | 21 | 2,6 |
| 9. ROČNÍK | |||
| Mandelová, H.; Kunstová, E.; Pařízková, I.: Dějiny 20. století pro 9. ročník ZŠ a pro kvartu osmiletého gymnázia | Dialog | 23 | 1,5 |
| Čapka, F.: Dějepis 9 (od r. 1918 do současnosti); | Scientia | 6 | 2,2 |
| Pečenka, M.; Augusta, P.; Honzák, F.; Luňák, P.: Dějiny moderní doby, 1. díl; | SPL - Práce | 13 | 2,2 |
| Pečenka, M.; Augusta, P.;Honzák, F.: Dějiny moderní doby 2 | SPL - Práce | 13 | 2,2 |
| Kuklík, J.; Kocian, J.: Dějepis pro 9. r. ZŠ - nejnov. dějinb | SPN, a.s. | 26 | 2,3 |
| Neústupný: Pravěk | Fortuna | 5 | 3,6 |
| Charvát-Pečírková: Starověk | Fortuna | 4 | 3,2 |
| Petráňová: Středověk | Fortuna | 5 | 3,0 |
| Petráňová: Raný novověk | Fortuna | 4 | 2,6 |
| Hlavačka: Novověk I-II | Fortuna | 4 | 2,7 |
| Kuklík: Období 1918-38 | Fortuna | 4 | 2,3 |
| Jančík, Nálevka: Dějiny moderní doby, 2,3 | Fortuna | 3 | 2,3 |
| Čapek: Dějiny novověku I-III | Fortuna | 6 | 2,0 |
| Marek a kol. : Pravěk, Starověk | Scientia | 2 | 2,5 |
| Vaníček- Hrochová- Smetánka: Středověk I-II | Scientia | 2 | 2,0 |
| Kostlán- Bělina: Novověk l, 2 | Scientia | 2 | 3,0 |
| Olivová: Nová doba | Scientia | 6 | 2,0 |
| Hroch a kol.: Středověk I-III. | SPL - Práce | 29 | 1,7 |
| Čapek: Dějiny novověku I-III | SPL - Práce | 24 | 2,3 |
| Pokorný, Vošahlíková, Jožák: Nová doba 1 - 4 | SPL -Práce | 23 | 2,7 |
| Dějepis 6 | Prodos | 4 | 2,6 |
| Dějepis 7 | Prodos | 4 | 2,6 |
| Dějepis 8 | Prodos | 6 | 2,8 |
| Dějepis 9 | Prodos | 7 | 2,8 |
| JINÉ - Dokumenty nakl. Dialog jako doplňkové texty, DVDDějepisné atlasy pro ZŠ Kartografie, Pracovní sešity | |||
| Harna - Fišer: Dějiny českých zemí | Fortuna | 6 | 1,6 |
| Čapek - Pátek: Světové dějiny I-II | dtto | 9 | 2,5 |
| Beneš- Petráň: České dějiny I | SPL-Práce | 18 | 1,9 |
| Kvaček : České dějiny II. | dtto | 21 | 1,55 |
| Souček: Dějiny pravěku a starověku | dtto | 23 | 1,9 |
| Beneš: Dějiny středověku | dtto | 22 | 2,1 |
| Hroch: Dějiny novověku | dtto | 23 | 1,8 |
| Kuklíkovi: Dějiny XX. století | dtto | 19 | 2,5 |
| Kol. Dějiny Zemí koruny české I-II | Paseka | 15 | 2,2 |
| Kol. Dějiny evropské civilizace | dtto | 13 | 2,2 |
| Čornej a kol.: Dějepis pro gymnázia a střední školy | SPN | 21 | 1,5 |
| Beneš: Dějepis pro střední odborné školy | SPL-Práce | 5 | 2,3 |
| Čapek-Pátek: Dějepis pro střední odborné školy | Scientia | 5 | 2,7 |
| Čornej a kol. Dějepis pro stř. odborné školy 1-4 | SPN | 8 | 2,0 |