V cyklu Nové pohledy na vývoj české státnosti jsme dospěli až k 2. světové válce. O pohled na válečné období jsme požádali historika prof. dr. J. Kuklíka z FF UK. Tématem byla Česká rezistence a obnovení samostatného státu.
Úvodem k nedělní exkurze bylo vystoupení autora nové mimořádně působivé expozice Památníku Lidice a několika vynikajících publikací dr. E. Stehlíka z VHÚ.
Jméno středočeské obce Lidice je spojeno se slovem vyhlazení, tedy s hrůzným aktem pomsty německých nacistů za okupace. Dá se říci, že takto to vnímá většina obyvatel naší republiky, dokonce to v mnoha případech platí i pro ty, jejichž povědomí o historickém vývoji není nikterak zatíženo dalším poznáním. Mnozí však vnímali Lidice jako určitou výkladní skříň komunistické éry. V podstatě je v obojím děsivá pravda. A děsivé je také to, že události z června roku 1942, které se okamžitě staly doslova celosvětovým synonymem pro nacistická zvěrstva, se seriózního a kritického historického zpracování dočkaly až v posledních letech.
Právě současnému stavu poznání ve vztahu k lidické tragédii byl z podstatné části věnován letošní pravidelný jarní seminář, na němž se sešlo v přednáškovém sále Národního muzea na osm desítek "dějepisářů" ze všech možných koutů naší vlasti.
O úvodní přednášku se postaral PhDr. Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu a předchozí řádky napovídají, jakému tématu byla věnována. Široký záběr, hluboké ponoření do problematiky, kritické zpracování pramenů a hlavně dle všeho poprvé komplexně pojatá tematika v rámci obecných souvislostí - takto by se ve stručnosti mohlo hodnotit vystoupení přednášejícího, jenž má bezesporu dar řeči a schopnost zaujmout posluchače. O hlubokém zážitku svědčí již jen to, že po závěrečných slovech následovalo hluboké ticho, to každý z posluchačů vstřebával neobyčejně emociálně silný zážitek, a poté přišel bouřlivý potlesk. Přednášku na stejné téma jsem od dr. Stehlíka slyšel již loni na Letní škole historie v Praze, mimochodem reakce posluchačů byla stejná, a i přes opakování na mne opět hluboce zapůsobila.
Nedělní exkurze do obnoveného Památníku v Lidicích přirozeně navazovala na úvodní přednášku a jen umocnila zážitek z celého semináře.
Bylo by nespravedlivé opominout druhou sobotní přednášku, při níž prof. Jan Kuklík navazoval na podané jako vždy na vysoké profesionální úrovni korespondovalo s celkovou tematiku letošního jarního setkání. Většina z nás již měla to potěšení se své vystoupení na podzimním semináři. I jeho fundované vystoupení na téma rezistence za okupace několikráte s prof. Kuklíkem setkat, takže jakákoliv slova chvály jsou zbytečná.
Zbytečná ovšem nejsou slova chvály adresovaná pořadatelům, kterým se opět podařilo zajistit kvalitní program v rámci dalšího vzdělávání. Valná hromada ASUD již patří do kontextu našich pravidelných setkávání, jež jsou významná nejenom tím, že nám dávají možnost setkat se čas od času se svými kolegy. Asociace již řadu let opakujícími se podzimními a jarními semináři v mnoha případech nabízí možnost dalšího vzdělávání, přičemž pro mnohé z nás se jedná často o možnost jedinou, neboť v mnoha regionech zrušená pedagogická centra nebyla nikterak nahrazena.
Takže na podzim opět nashledanou.
Patříte k těm, kteří se nepřihlásili na jarní zájezd ASUDu do Lidic, protože si myslí, že o nich už vědí všechno? A patří vaši žáci k těm, pro které je tragédie lidických obyvatel jen několikařádkovou učební látkou, kterou je třeba se navrčet nazpaměť a jinak s nimi nehnete? Pak jste s nimi asi ještě nebyli přímo na území a v muzeu národní kulturní památky Památník Lidice.
Nejhorší v Ravensbrücku bylo, že jsme nevěděly, čím jsme se provinily. A kde jsou naši muži a děti? Celé tři roky nás držela naděje, že se s nimi zase shledáme".
Tak líčila utrpení lidických žen paní Kalibová, které bylo 19 let, když i ji v noci 10.června 1942 probudili gestapáci, odvlekli od rodiny a odvezli do koncentračního tábora. Paní Kalibová patří k těm úžasným lidem, ve kterých není hořkost, nýbrž světlo plamene znovuobnoveného života. A také síla veřejně se k prožitému utrpení vracet, několikrát do roka nahlas vzpomínat a svěřovat své myšlenky a prožitky nové generaci. Setkání s ní je velkým zážitkem, příležitostí vnést do našeho racionálního života opět dimenzi lidskosti, vzorem a životní inspirací pro mládež. Inspirací v první řadě pro nás, učitele dějepisáře. Na jakém jiném učivu máme tolik možností vychovávat, probouzet horoucí mladá srdce? O tolika osobních a učebních kompetencích se tvůrcům RVP ani nesnilo J
I my možná máme tendenci si v každodenním kvaltu školního roku odškrtnout položku Lidice: splněno. Navrhuji každému dějepisáři: odškrtněte si tuto položku s žáky přímo v Památníku Lidice. Já například už po prohlídce nové expozice vím, že tam s deváťáky prostě musím. Studená betonová expozice emotivně působí pomocí stínu a tmy, strnulosti a pohybu, hudby a ticha.
Velké prožitky jsme měli i my, účastníci valné hromady ASUDu, na které jsme si vyslechli inspirativní přednášky prof.PhDr.Jana Kuklíka a hlavně pplk.PhDr.Eduarda Stehlíka. Kdo nemohl slyšet jeho přednášku, může načerpat vědomosti v jeho skvostně promyšlené knize "Lidice - příběh české vsi". Za zmínku určitě stojí i velká ochota paní MgA.Rezkové-Přibylové, vedoucí vzdělávacího střediska, která nás areálem provázela a zařídila i besedu s paní Kalibovou. Je jen na nás a našem osobním nasazení, nikdo jiný nám nepomůže, zda osud obyvatel Lidic se českých dětí osobně dotkne. Pak snad zůstane naděje, že vyvraždění Lidic bude zločinem, který nezaroste trávou jako už se v dějinách stalo s jinými.
Víte, kdo se hlásí na zájezd ještě dříve, než zná program? Členové ASUD, protože vědí, že každý zájezd je zážitek, který si nechtějí nechat ujít. Setká se s milými lidmi, pozná hodnoty, které ještě nikdy neviděl, a když ano, určitě to nebylo v takové pohodě a hlavně tak důkladně. Není tedy divu, že v sobotu ráno 26. 5. jsme se scházeli u autobusu plni očekávání a dobré nálady.
První zastávka v Polné na Vysočině. Prohlížíme si městečko, zvláště židovskou synagogu, obcházíme zavřený kostel, jehož stavba je velmi zajímavá, nakonec se scházíme u starého domečku (i když to není původní budova školy), kde je umístěno Muzeum české školy. Expozice ukazuje školní nábytek a pomůcky z 19. století (kalamáře, lavice, sešity, tabulky, mapy, nástěnné obrazy, planetárium). Obdivujeme přesné a nápady bohaté výkresy žáků. Neméně zajímavý byl samotný dům, kde je zachována černá kuchyně, uzounké schodiště i jedna místnost z bytu řídícího učitele.
Další zastávka je v klášteře Porta coeli u Tišnova. Nádhera portálu brala dech. Nemohli jsme se nabažit krásy, kterou místo poskytovalo.
Po krátké jízdě nás uvítal hrad Pernštejn. Ochotný fundovaný průvodce nám připomněl zajímavosti spojené s tímto králem moravských hradů. Cestou jsme se zastavili ve vesnici Doubravník, která je zajímavá tím, že tamější kostel byl zbudován jako rodinná hrobka Pernštejnů.
Odpoledne nás čekal zámek v Lysicích. Okouzlily nás nejen interiéry z počátku 19. století, ale i krásná zahrada a krytá sloupová pergola, na kterou se vstupuje z 1. patra. Zatímco interiéry jsou v poměrně dobrém stavu, pergola chátrá a opravu by si zasloužilo i barokní divadlo, které před několika lety vyhořelo.
Dosud vlídné počasí se zamračilo, dokonce byla bouřka. Naštěstí netrvala dlouho a do nedaleké Rudky u Kunštátu jsme přijeli už po dešti. V pěkně upraveném lesoparku, který je dnes určen k trvalému vystavování prací současných sochařů, je torzo sochy T. G. Masaryka, která byla před válkou viditelná v celém okolí.V umělé jeskyni lze obdivovat sochy blanických rytířů, sv. Václava a čs. legionářů - dílo mimořádně nadaného samouka S. Rolínka.
Druhý den bylo opět krásné slunečné ráno, plni optimismu jsme pokračovali v cestě. Ještě před nedávnou dobou zdi kunštátského zámku jen trochu probleskovaly mezi vysokými stromy. Dnes je stráň vykácená, obnovuje se tu renesanční zahrada a samotný zámek vévodí celému okolí. Zpřístupněné místnosti zatím nejsou plně vybaveny, protože všechen mobiliář byl v minulém režimu odvezen a zámek sloužil jiným účelům. Dnes se jen postupně jednotlivé věci vracejí, i když se současný majitel Krajský památkový ústav snaží získat je zpět. Některé se na místo už asi nevrátí. I tak však zámek stojí za návštěvu.
N prohlídku Boskovic - zámku, města, zříceniny hradu, židovského ghetta a dalších zajímavostí jsme měli dvě hodiny. Společně jsme si prohlédli empirový zámek a pak jsme volili podle svého zájmu. Ti nejzdatnější stihli blízké zříceniny hradu i židovské ghetto. Dokonce někteří stihli i cukrárnu.
Odpoledne jsme věnovali přírodě. Prohlédli jsme si Sloupsko-šošůvské jeskyně. Bylo to velmi pěkné, jen škoda, že na jeskyni Kůlna s pravěkými nálezy nebylo více času.
Nakonec nás čekala opravdová perla - poutní kostel ve Křtinách. Připomněli jsme si genialitu A. Santiniho a také dětské zážitky z poutí, která se tu ten den konala. Rušný dav nás zpočátku rozptyloval při prohlídce majestátního chrámu, ale nakonec vše překryl nádherný dojem ze zvuku zvonkohry a hlavně z písní, které paní Holešovská v kostele zazpívala. Byl to opravdu jedinečný závěr výletu.
V Praze jsme se rozcházeli s tím, že se už těšíme na podzimní zájezd. Nakonec to nejdůležitější. velký dík patří organizátorům za uspořádání zájezdu a J. Kvirencovi také za materiály, které pro nás připravuje a které můžeme využít nejen k vlastním cestám, ale i při vyučování.
Od března do června byly na programu kurzu další tři témata s úvodní přednáškou a následnými dotazy a diskusí a historická exkurze. Zcela mimořádný ohlas mělo vystoupení doc. V. Kratochvíla - didaktika z bratislavské UJAK Práce se školním dokumentem v hodinách dějepisu, kde účastníci uvítali a ocenili také rozmnožené metodické materiály.
V dubnu byl na programu Význam a proměny reklamy doc. P. Vošahlíkové a v květnu jsme teoretickou část zakončili aktuální a posluchači velmi oceněné zasvěcené slovo redaktora a komentátora ČR J. Jírů K politické situaci ve Francii ve světle prezidentských voleb. Závěrem byla exkurze po Karlově mostě - ten se v nedávné době stal námětem grantového úkolu několika badatelů a CD nového typu, s mnohostrannými možnostmi využití ve škole. Obdrželi ho všichni účastníci na závěrečné besedě, kde byl tento program předveden. Po mostě i v interiéru na malostranském břehu s originálem naší nejstarší románské plastiky nás provázela J. Náprstková.
Ze závěrečného hodnocení celého kurzu vyplynulo, že všechny semináře byly účastníky hodnoceny velmi vysoko - v první linii vystoupení V. Kratochvíla, L. Dvořáka, J. Jírů a J. Klímy. Oceněny bylo didaktické téma a aktuální pohledy na současné a nedávné události, které učitelům pomáhají orientovat se ve složitém dění a dávají podněty i přesvědčivé argumenty pro případné diskuse ve škole.
Nicméně i ostatní tři témata - Demokracie bez demokratů (o období 1945-48) dr. Rokoského, Romancovovo Moře a oceány a jejich vliv na světovou ekonomiku i P. Vošahlíkové představení forem, možností a projevů reklamy ve 20. století byly vítány jako podnětné pro vlastní práci. Úspěch měla i zmíněná historická exkurze. Absolventi zde obdrželi Osvědčení o účasti, jimž ve škole doložili svou účast na kurzu.
Ostatně je pro nás jako organizátory je potěšující nejen příznivé hodnocení a ohlas, ale i přesvědčivý doklad v podobě zájmu asi 90% těch, kdo odevzdali hodnotící dotazník o pokračování kurzu a jejich předběžná přihláška do dalšího ročníku.
Pro členy ASUD jer připravena další vzdělávací akce ASUD. Pravidelný podzimní seminář se bude konat v sobotu 10. listopadu 2007, a to opět v přednáškovém sále NM od 9,30 hod. do 13 hod. Na odpoledne jsme zajistili návštěvu mimořádné výstavy v Klementinu - ze Švédska zapůjčené Ďáblovy bible. Pro zájemce pak navíc také prohlídku barokních prostor Klementina - zrcadlové kaple, barokní knihovny, meridiánového sálu a astronomické věže s průvodcem.
V cyklu akreditovaném MŠMT (č. 27923/2006-25-526) Nové pohledy na vývoj české státnosti navážeme tématem Konec války a České květnové povstání. S novými poznatky a výkladem nás seznámí autor nové publikace, která vychází v nakl. Akademia, PhDr. Václav Kural.
Při naší cestě českými dějinami pohledy bádání posledního období se občas dotýkáme vývoje vědy a techniky. Převratný vývoj těchto oborů lidské činnosti nás znejisťuje, nestačíme sledovat velké vědecké objevy a technické vynálezy 20. století.
Protože bychom je však kromě politických a kulturních událostí měli v přiměřené míře začleňovat do našich hodin, požádali jsme o přiblížení toho, na co bychom neměli zapomenout, vedoucího oddělení vědy a techniky Národního technického muzea RNDr. Jaroslava Foltu. Součástí semináře je jako vždy odpolední exkurze, tentokrát návštěva časově omezené výstavy této cenné památky.
Na semináři předáme přítomným členům DVD Obrazy z českých dějin 1914-2004 a pro omezený počet zájemců (podle pořadí přihlášek), též mechaniku DVD.