Jako každoročně bilancoval výbor svou činnost za předchozí rok, členové posuzovali práci asociace a vyjádřili se ke zprávám o činnosti, finanční, revizní a o činnosti zahraniční. Konala se 8. dubna 2006 v rámci vzdělávacího semináře v NM. Bylo přijato toto usnesení:
Diskuse upozornila na stávající problémy, někteří členové doporučili své zkušenosti kolegům (J. Janeček - Člověk v tísni, L. Chocholoušová návštěvu expozice holocaustu v Terezíně a M. Machová návštěvu Lidic), kol. Kašparová poděkovala za možnost účasti na aktivitách ASUD i důchodcům. ( Zpráva dále. )
Ústřední kolo dějepisné olympiády se letos konalo od 29. 5. do 2. 6. v Ostravě. Celý program připravila členka ústřední komise Mgr. Danuše Ševčíková.
Zúčastnilo se 34 soutěžících - 18 z gymnázií a 16 ze základních škol.
5 soutěžících přijelo už podruhé - Zuzana Bicanová z Masarykova gymnázia v Plzni, Ladislav Futera ze ZŠ v Mladé Boleslavi, Jakub Jaroš se základní školy v Libochovicích, Michal Mojžíš z gymnázia v Českém Krumlově a Tereza Tomášková ze ZŠ v Brumově-Bylnici.
Je už tradicí, že se do ústředního kola probojovávají žáci z gymnázia v Chebu. Např. loni Martin Hučko a letos Barbora Antalová a Petra Štěpánová. Velmi nás ale těší, že podobně šikovné děti jsou i na základních školách. Např. ZŠ Košetice vyslala loni Petru Malečkovou a letos Barboru Skolkovou.
Slavnostní zahájení olympiády se konalo v krásném sále radnice Ostrava-Jih. Uvítal nás zde pan starosta. Pro všechny účastníky bylo připraveno občerstvení a dárky.
Vlastní soutěž začala v úterý 30. 5. Dopoledne jsme navštívili Hornické muzeum na Landeku, shlédli krátký informační film, prohlédli si expozici důlního záchranářství, sfárali do dolu a vyslechli zajímavý výklad o životě a práci havířů. Kromě toho však na děti čekal první test. Měly v expozici vypátrat odpovědi na otázky z místopisu a znát např. hornické symboly a patrony:
Po obědě v nefalšované hornické harendě jsme odcestovali do středu města. V Ostravském muzeu na Masarykově náměstí byl připraven test v poznávání předmětů. Nejúspěšnější řešitelé byli pak odměněni čokoládou.
Následovala prohlídka areálu Mini-Uni, kde jsme si prohlédli dokonalé modely nejslavnějších evropských staveb a dokonce i 7 divů světa. Ve Slezsko-ostravském hradu nás pak čekaly např. krásné ryby v akváriích a naopak velmi škaredé čarodějnice a také mučírna.
Podmínkou pro účast v ústředním kole je vždy napsání písemné práce. Téma té letošní bylo "Technická památka v našem regionu", a tak se objevily práce o mlýnech - vodních i větrných, o nádražích, ale i o celé železniční trati, o vojenských bunkrech, o kolomazné peci apod.
Nestačilo je však jen napsat. Ve dvou večerech - v úterý a ve středu - museli soutěžící své písemné práce obhájit. Vysvětlovali, jak postupovali, kde získávali potřebné informace, které knihy přečetli apod. Většina z nich zvládla i tento úkol dobře. Někteří sklidili zasloužený potlesk za vtipné líčení svého často téměř detektivního pátrání.
Mnozí soutěžící své zážitky vylíčili přímo v písemné práci:
- Martin Šorm, gymnázium Nad Alejí, Praha: Bývalý Císařský mlýn v Bubenči
- "V současné době se jedná o nevzhledné staveniště. Nejprve jsem byl dezorientovaný, neboť bylo těžko učit, co kde kdysi stálo. Přede mnou stála velká kovová brána. Vzal jsem za kliku, otevřela se a nalevo začal na mě řvát pes. Naštěstí uvázaný. Z přilehlé budky vystoupil muž, zřejmě hlídač, a hrubým hlasem řekl, co že chci. Vysvětlil jsem mu, že píšu o Císařském mlýnu a že bych se zde rád porozhlédl a udělal několik fotek. Na to jsem se dozvěděl, že to není možné a že tu žádný mlýn není, protože je jinde, a tam že se také nesmí. Obešel jsem staveniště a z druhé strany jsem spatřil bránu z r. 1606, opilého dělníka, grottu zakrytou lešením a část staré galerie, na niž navazovala nedostavěná novostavba."
- Zuzana Bicanová, Masarykovo gymnázium, Plzeň: Vodní hamr v Dobřívě
- "Zavolala jsem do muzea Dr. Horáka v Rokycanech, abych se informovala o možnostech návštěvy v Dobřívě. Chtěla jsem zároveň i získat povolení k fotografování v hamru, ale to mi nepovolili. Vyřídit povolení by trvalo delší dobu, proto jsem o ně už nežádala. Na ukázky vnitřního zařízení jsem použila fotografie z internetu a z knih.
- Řadu informací jsem získala při návštěvě Vodního hamru v Dobřívě. Průvodce mi vysvětlil, jak hamr funguje, popsal zařízení a přiblížil život hamerníků. Na závěr mi věnoval malou podkovičku pro štěstí, kterou v hamru vyrobili."
Jiní psali spíš o tom, kdo jim při pátrání pomáhal nebo s kým zajímavým se setkali:
- Jan Katzer, gymnázium Česká Kamenice: Zrušená železniční trať Česká Lípa - Kamenický Šenov - Česká Kamenice
- "Historie této tratě by nebyla, nebýt lidí, kteří ji vytvářeli. Zajímal jsem se proto nejen o samotnou historii železnice, ale i o osudy lidí kolem ní. Bylo mi dopřáno seznámit se s lidmi různých profesí, kteří byli s touto tratí spojeni. Mnozí mi byli zdrojem cenných dat, ostatní zůstávají nepřebernou studnicí příhod a zážitků."
- Lenka Kaboňová, ZŠ Komenského, Ostrava-Poruba: Rudolfova huť ve Vítkovicích 1828-1843
- "Základní údaje potřebné k práci jsem našla v knize Ostrava, kterou máme v knihovně školy. Nejcennější informace potřebné k napsání práce jsem získala v Archívu města Ostravy. Paní učitelka dějepisu Mgr. Dana Ševčíková mi domluvila schůzku s Mgr. Evou Rohlovou, pracovnicí muzea. Ta mi umožnila prohlédnout si řadu příležitostných publikací věnovaných Vítkovickým železárnám. Upozornila mě na nejdůležitější tituly knih a ty jsem si z archívu vypůjčila."
- Hana Demelová, ZŠ T. G. Masaryka, Čejkovice: Větrný mlýn
- "Nejprve jsem navštívila starostu obce Starý Poddvorov pana Františka Strýčka. Ten mě s mlýnem seznámil a poskytl mi k němu potřebné materiály. S ředitelem naší školy, panem Miroslavem Manišem, který se mnou celou práci konzultoval, jsme se jeli na mlýn podívat."
V této souvislosti nás velmi mrzelo, když si někteří naopak postěžovali, že jejich učitelé o jejich účast v olympiádě neprojevili vůbec žádný zájem. Myslíme si, že dostat se až do ústředního kola je velký úspěch a že každá škola by na takové děti měla být pyšná.
Informace potřebné k napsání práce nacházeli soutěžící nejen v knihách, ale i na internetu. Při tom si však mnozí ověřili, že nebývají vždy spolehlivé.
- Hana Gabrielová, ZŠ F. L. Čelakovského, Strakonice: Hoslovický mlýn:
- "Mé pátrání začalo doma - v turistických průvodcích, mapách a knihách z vlastní knihovny a na internetu. Tam se mi také podařilo na stránkách Národního památkového ústavu nalézt zmínku o přednášce, kterou vedl PhDr. M. Špecián z MěÚ ve Strakonicích a spolu s ním pan J. Urbánek. A právě on byl tím, kdo mně i celé mé rodině umožnil přístup do objektu, od něhož měl klíč, neboť zde působí jako stavební dozor."
- Barbora Skolková, ZŠ a MŠ Košetice: Vodní dílo na Želivce
- "Zmínku o celém díle jsem našla i na internetu, ale těchto informací jsem nevyužila, neboť byly velmi stručné a po srovnání s prameny nepřesné."
Písemné práce i jejich obhajoby byly ohodnoceny. Soutěžící se dozvěděli, co se jim povedlo a co by naopak měli zlepšit.
Ve středu jsme byli na výletě. Podívali jsme se do archeoparku Podobora nedaleko Chotěbuzi, prohlédli jsme si tu rekonstruované stavby středověkého hradiště - opevnění i domky a vyzkoušeli, jak se mlelo na kamenném mlýnku. Někteří si zkusili i střelbu z luku. V Hukvaldech jsme našli rodný dům Leoše Janáčka, pohladili lišku Bystroušku a prohlédli hrad. Poslední zastávka byla ve Fulneku - muzeum Jana Amose Komenského.
Ve čtvrtek dopoledne pak přišel hlavní test. Během dvou hodin se soutěžící snažili ukázat, jak pečlivě studovali literaturu doporučenou pro jednotlivá kola.
Velmi záleželo i na tom, jak dovedou využívat dějepisné atlasy.
Odpoledne nás na Nové radnici přijal primátor města Ostrava. I zde bylo připraveno občerstvení a dárečky. Večer jsme pak v planetáriu zhlédli pořad o tajemství vesmíru.
Vyhlášení výsledků se konalo v obřadní síni Porubské radnice. Na prvních deseti místech se tentokrát umísti-lo 5 studentů gymnázií a 5 žáků základních škol.
1 | Futtera Ladislav | ZŠ, Mladá Boleslav | Stč | 219,00 |
2 | Pokorný Vít | G, Děčín | Úst | 207,90 |
3 | Pazdírek Ondřej | G, Integra, Brno | JM | 206,70 |
4 | Gabrielová Hana | ZŠ, Strakonice | Jč | 202,20 |
5 | Tomášková Tereza | ZŠ, Brumov-Bylnice | Zlín | 201,70 |
6 | Hadašová Vendula | G, Valašské Meziříčí | Zl | 200,20 |
7 | Skolková Barbora | ZŠ, Košetice | Vys | 199,70 |
8 | Bicanová Zuzana | Masarykovo G, Plzeň | Plz | 198,70 |
9 | Bittenglová Šárka | ZŠ, Nýřany | Plz | 198,50 |
10 | Havlíčková Marta | G, Heyrovského, Praha 5 | Pha | 197,40 |
Ve školním kole bude opět možné vyhledávat odpovědi na otázky ve kterýchkoli platných učebnicích pro základní školy (na základě Věstníku MŠMT). Lze samozřejmě čerpat i z jiných zdrojů včetně internetu.
Pro přípravu na okresní kolo poslouží vybrané kapitoly z těchto učebnic:
Vyhlašovatelem Středoškolské odborné činnosti je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Pořadatelem letošní už 28. Celostátní přehlídky je Národní institut dětí a mládeže MŠMT, který při zajištění Celostátní přehlídky spolupracoval s Prvním českým gymnáziem v Karlových Varech. Přehlídka vítězných prací z krajů se konala ve dnech 7. až 11. června 2006.
Podmínky pro práci porot a obhajob studentských prací v Karlových Varech budou v budoucnu těžko překonány. Kvalita doprovodných programů, přátelské přijetí i návštěva ojedinělých prostor, které světoznámé lázně nabízejí, to vše bylo opravdu na vysoké úrovni. Profesoři Prvního českého gymnázia se nám věnovali bez ohledu na své osobní volno, byli na průvodcovství dokonale připraveni. Škola a jmenovitě pan ředitel RNDr. Zdeněk Papež mají ve městě zcela jistě výbornou pozici / díky kvalitní práci/, což se dalo pozorovat všude, kam nás zavedli a jak jsme byli přijati.
Chválu na práci organizačního výboru SOČ /Mgr. Jitka Macháčková, Ing. Mirka Fatková/ to jsem již ve zprávách z minulých "soček" napsala a pořád to platí. Letos přijela do Karlových Varů pozdravit studenty za MŠMT paní ing. Eva Bartoňová, ředitelka odboru pro mládež. Měla připraven krátký, ale hřejivý a určitě upřímný projev, také za něj sklidila od přítomných v hotelu Thermal potlesk.
Studentské práce v letošním roce bych hodnotila jako lepší průměr vzhledem k předcházejícím několika ročníkům. Vítězná práce nadmíru překračovala limity středoškolských prací. Dalších asi 5-6 prací bylo mírně nadprůměrných, ostatní byly dobré. Letos se nevyskytovaly práce podprůměrné. Nejen studenty, ale také učitele lze jen a jen za tuto práci navíc chválit.
Ve výsledkové listině je umístění jednotlivých prací a jejich autorů a také školy, z nichž vítězové oblastních soutěží pocházejí.
Vítěz letošního ročníku Ondřej Srba zpracoval téma u nás neznámé. Kapitoly z dunhuangologie, jak svou práci nazval, pojednávala o nových dokumentech z čínské hedvábné cesty. Nález v Dunhuangu je ojedinělý svým významem pro poznání obchodních cest ve středověku. Student prokázal obdivuhodné znalosti jazyků /ruština, francouzština, angličtina/ i značnou orientaci např. v buddhistické ikonografii a obecných čínských dějinách. O tom, jak k práci přistupoval a tvořil, jsem požádala jeho samotného. (Je v kapitole Na agoře).
Soutěžní práce by se měly zaměřit na zkoumání česko-německých vztahů v jejich konkrétních, všednodenních projevech. Časové rozpětí námětů je vymezeno 20. stoletím a tím, že soutěž akcentuje metody orální historie, což znamená, že by autoři měli mít možnost pracovat se zdroji oral history, tedy především s přímými pamětníky.
Námětová škála je velmi široká. Předmětem bádání studentů mohou být konkrétní osudy Čechů a Němců žijících po léta v sousedství, proměny jejich vztahů v důsledku dobových politických událostí, historie odsunů (nejen těch "německých") a dějiny opuštěných sídel v závislosti na osudech jejich obyvatel, historie spolků, regionálních organizací, občanských sdružení či dětských skupin; kulturní dějiny (divadla a jejich produkce, koncertní sály, ochotnické a hudební spolky, literatura, tisk, nakladatelství, vzdělavatelské spolky apod.); škola (školní život, přerušená školní přátelství, výměnné pobyty - tzv. handl apod.); dětství a kamarádství mezi Čechy a Němci; projevy nacionalismu a jejich dopad na život lidí; vztahy ke společné vlasti a její vnímání; vztahy a možnosti styků v období "železné opony"; návraty a jejich konkrétní podoby; historie německého demokratického exilu v Československu ve 30. letech 20. století; hospodářské dějiny (historie podniků a jejich majitelů, jejich vývoj) atd.
PŘIHLÁŠKY: Informace zaslali organizátoři z ÚSD přímo na školy. Do soutěže je možno opět se přihlásit elektronickou poštou na adresu celko@usd.cas.cz nebo písemně do konce října 2006. Termín pro odevzdání práce je 28. únor 2007.
Informace též na http://www.usd.cas.cz.
Tyto citace a desítky dalších jsem si zapsala 6. 6. 2006 na mezinárodní konferenci, jež se sešla na pozvání katedry Pdf Masarykovy univerzity. Očekávala jsem pedagogy, setkala jsem se spíše s vědci, ale společné téma Problematika sociálních skupin ve výuce společenskovědních předmětů bylo nosné dostatečně.
Dopolední část v nádherném prostředí kapitulní síně arcibiskupství na sta-rém Brně byla mrazivá. Tedy ne co se referátů týkalo. Ačkoli na nás dýchala historie velmi dávná (byli jsme na místě bývalé románské rotundy, kde nechala Eliška, manželka J. L. postavit cisterciánský klášter), novodobá (doc. Vaculík hovořil o cestě za vzdělávání učitelstva a o zakládání ped. fakult), i nedávná (dr.Němec hovořil o současných programech fakulty, zaměřených na sociálně znevýhodněné studenty, a o jejich prvních výsledcích), teploty připomínaly dobu ledovou.
Hlavní referáty doc. J. Burešové z FF UP Olomouc: Postavení ženy ve společnosti a historické souvislosti jeho proměn, Phdr. J. Němce: Sociální exkluze a inkluze v kontextu edukace sociálně znevýhodněných žáků, a doc. Vaculíka: Počátek přípravy kandidátů učitelství na ped. fakultách v r. 1946, byly odpoledne v budově Ped. fakulty doplněny jednáním v sekcích. Nevím, jestli bohužel, ale bylo zde tolik připravených příspěvků, že téměř nezbyl čas na ně reagovat. Tak tedy alespoň dodatečně moje reakce na myšlenku, že právě RVP umožní lépe se zařadit žákům ze sociálně znevýhodněných prostředí.
Může být RVP tak samospasitelný? Je RVP schopný uvést do života přípravné třídy, programy spolupráce majoritní společnosti na projektech, které mohou pomoci minoritám?
Nezůstanou krásné myšlenky jen na papíře?
Členové výboru Eliška Kunstová, Helena Mandelová, Jana Doušová, Ilona Pařízková, Jan Kvirenc a Libor Šmejda se ve dnech 6.- 8. září účastnili sjezdu historiků v Pardubicích. Setkali se tam a mohli pohovořit s dalšími členy ASUD a také naším přítelem z Bratislavy dr. Vilem Kratochvílem a řadou historiků.nimiž měli příležitost pohovořit.
Pro účastníky sjezdu jsme připravili zvláštní číslo Informačního listu s nejdůležitějšími informacemi a dokumenty, jakými byl náš Otevřený dopis z roku 2000, Prohlášení Nechceme novou Bílou horu z roku 2003, Dopis českým historikům z roku 2004, několik vyjádření k RVP a další materiály a informace. V aule univerzity jsme instalovali výstavku z našich sborníků a pomůcek vytvořených členy ASUD.
(O programu viz dále)