Z REGIONŮ / NA AGOŘE

Získávat děti pro historii se dá různým způsobem. Na naší škole O. Nedbala v Českých Budějovicích vytvořili učitelé projekt pod názvem "České Budějovice během staletí". Příprava byla dlouhodobá. Nejmladší žáci kreslili a z papíru vyráběli různé domečky, postavičky. Nezaháleli ani ti starší. Sháněli nejrůznější historické informace o našem městě, připravovali výrobky, šperky z korálků, z kůže, vázičky, obrázky, barevné svíčky, perníčky, papírové květiny.

Vše začalo průvodem. Učitelé i děti se převlékli do středověkých kostýmů a za doprovodu dobové hudby se vydali sídlištěm. Hlavním účastníkem průvodu byl král Karel IV. (pan ředitel). Promluvil k účastníkům a udělil městu řadu privilegií.

Na školním dvoře byl otevřen jarmark. Ve stáncích prodávali žáci, opět oblečeni do středověkých kostýmů, své výrobky. Nechybělo ani vystoupení profesionálních šermířů. Ve středověké krčmě bylo možno uhasit žízeň nebo si pochutnat na dobovém bramboráčku, topinkách s česnekem či lívanečkách se šlehačkou.

V prostorách školy se konala výstava zaměřená k historii Českých Budějovic. Byla zastoupena všechna století. Děti např. psaly o založení města, morové epidemii, historii významných českobudějovických podniků či zachytily vzpomínky pamětníků událostí 2. světové války. Vše bylo doplněno kresbami erbů, historických budov, středověkých řemesel, či výjevy z českobudějovických pověstí.

Akce probíhala během tří dnů.Žáci si rovněž připravili rozmanitá představení - hrané i loutkové pohádky, zveršované pověsti, vystoupili kejklíři i břišní tanečnice. V soutěžích s historickou tematikou "Znáš své město" mohli získat sladkou odměnu či výuční tovaryšský list. Celá akce byla zakončena večerním posezením u ohně.

Projekt, o němž jsme přinesli informaci v předchozím IL, měl vynikající závěr. Nejen v prezentaci projektu, ale i ve sborníku, který organizátoři vydali. V průvodním dopise nám v květnu 2005 k projektu, jehož se účastnilo 15 škol jičínského okresu, pan ředitel RMaG J. Gottlieb napsal:

"...Regionální muzeum a galerie Jičín, garant projektu, zpracovalo a vydalo metodickou příručku, která se Vám nyní dostává do rukou. Na jejích stránkách jsem se chtěli podělit o to, jak projekt vznikal, jak byl organizován, jak byl na jednotlivých školách řešen a jak byly využity jeho výsledky. Doufáme, že Vás potěší a bude Vám inspirací."

Opravdu, taková potěšení jsou nejen inspirací, ale i povzbuzením. Projekt vytvořený za harmonické součinností pracovníků tří složek - Regionálního muzea v Jičíně, Literárního archivu PNP ve Starých Hradech (dr. E. Bílkové) a učitelů vedených kol. Petrem Hamáčkem (naším členem) může být příkladem, že i za obtížných podmínek lze dosáhnout mimořádných výsledků. Připojujeme ještě odstavec z úvodu sborníku "CESTIČKA DO ŠKOLY aneb několik kroků k úspěšnému komunitnímu projektu":

Projekt Cestička do školy byl realizován díky obětavému působení učitelů, kteří tvořivě propojili jeho cíle s výukou, dětem, které se do práce pustily, kronikářům, pamětníkům, zaměstnancům knihoven, muzeí i archivů, kteří jim v jejich úsilí pomáhali, díky finančnímu příspěvku Kraje královéhradeckého a spolupráci s pracovníky odboru životního prostředí a zemědělství a odboru informatiky Krajského úřadu v Hradci Králové.

Co dodat: Je škoda, že publikace představující podněty k projektu, postup a podmínky k jeho realizaci a také stručně seznamující s tématy a výsledky všech patnácti dílčích školních projektů mohla vyjít jen v nákladu 700 ks. Tolik nápadů a povzbuzení! A nakonec i Závěr a Shrnutí - Desatero, se kterým bychom šli znovu na start. Brožurka by si zasloužila stát se součástí knihovničky každého učitele dějepisu, občanské výchovy i zeměpisu. Ty, kteří ji mají k dispozici, jistě povzbudí k novým nápadům - a třeba se někde i najdou peníze na větší rozšíření tohoto příkladu vskutku neobyčejného.

Na výstavce na posledním semináři jsme obdivovali práce našich kolegů ze škol, mezi nimi i školní almanachy a regionální sborníky. Koncem roku jsme dostali další práci tohoto druhu. Jiří Janeček pro svou obec zpracoval sborník 130 let dobrovolného hasičského sboru v Drnholci. Shromáždil zde cenný materiál z dějin této pro obec vždy prospěšné skupiny. Zapojují se občané obce, k jejíž bezpečnosti přispívají. Každá taková činnost může přispívat k utváření vztahu obyvatel obce ke svému rodišti nebo bydlišti a tím i k výchově žáků. I když je práce na podobných publikacích jistě náročná a prameny se shromažďují obtížně, podařil se předsedovi naší regionální pobočky sborníček obsahově bohatý a opatřený řadou dokumentů, především fotografií dokládajících proměny vybavení i činností tohoto sboru. Za zaslání sborníku děkujeme a k výsledku blahopřejeme.

Je potěšující, že i samy obce se snaží prezentovat podíl občanů na veřejném dění.

P.S. K ostatním členům - nezapomeňte na tuto stránku naší činnosti: domníváme se, že i dokumenty tohoto typu dokreslují význam práce učitelů ve větších i menších obcích. Proto v naší knihovničce uvítáme i další výsledky učitelského úsilí mimo samotnou výuku.

Pro výbor je pravidelnou zpětnou vazbou o hodnotě a významu činnosti dotazník hodnotící kvalitu vzdělávacího semináře; k němu jsou pravidelně připojovány otázky na aktuální problémy. Podávají obraz názorů členů ASUD a současné situace na školách ( tentokrát dotazník vyplnilo 57 účastníků semináře)

I. Hodnocení programu semináře:

1. Přednáška prof. Jaroslava Pánka:

   Velmi se líbila 49 účastníkům. Hodnocena byla z hlediska nových zajímavých pohledů a interpretací českých dějin, zaujal kultivovaný projev přednášejícího, získal si posluchače celého sálu, použití obrazového a mapového materiálu.
   Dobrá, ale příliš teoretická - 8 učitelů. Pro vlastní praxi ji považovali za málo použitelnou, poznatky neuplatní ve výuce.

2. Přednáška PhDr. Ivana Kamence:

   Velmi se líbila 39 účastníkům. Téměř všichni se shodli, na tom, že slyšet slovenštinu bylo pro ně zážitkem - libozvučná slovenčina. Zaujaly ukázky z krásné literatury, způsob přednesu. Inspirující byl pohled na literaturu jako na historický pramen. Někteří navrhují, aby byly citáty a ukázky z přednášky otištěny v Informačním listu.
   Méně se líbila 7 účastníkům. Považovali ji za málo systematickou, nedověděli se nic nového.

3. Historická exkurze (účastnilo se cca 50 učitelů, avšak vzhledem k tomu, že dotazníky většinou odevzdali již první den, exkurzi do hodnocení nezahrnuli) - PIS - Mgr. Jaroslava Náprstková - kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce, klášter Emauzy: Velmi kladně výběr i provedení hodnotilo 20 účastníků.
4. Náměty pro další semináře - přednášky, exkurze: návrhy napsalo 30 učitelů.
   

   Přednášky: osobnost E. Beneše, informace o euroústavě, úloha královen v české historii, významné kláštery v Čechách, církevní řády, totalitarismus, 3. odboj, výtvarné umění, beseda s učiteli pilotních škol - ŠVP, rekatolizace v 17. a 18. st., česká egyptologie, Vietnam a americká společnost.
   Citovaný názor: Mám zkušenost, že je lépe vybírat osobnost než téma. Pokud přednáší např. prof. Kvaček nebo prof. Čornej atd., je volba tématu naprosto podružná.
   Další jména přednášejících, o něž je zájem: Maur, Petráň, Kárník, Šmahel, Žemlička, Třeštík.
   

   Exkurze: Vyšehrad, domovní znamení na Malé Straně, funkcionalistické, kubistické stavby, Muzeum hudby, objekty na okraji Prahy, Klementinum, Rudolfinum, aktuální výstavy, Loosova vila, Legiobanka, Plečnik v Praze, Technické muzeum, židovská část Prahy, Závist - keltské hradiště, královská cesta, vodárna v Podolí.

   (Formulace návrhů jsou převzaty z anketních lístků, v pořadí se neřídíme významností návrhů.)

II. K činnosti ASUD se vyjádřilo 40 účastníků semináře

1. Tématika Informačního listu:
   Návrhy a připomínky byly uvedeny v 25 dotaznících: Učitelé mají zájem o metodické otázky dějepisu, dějiny XX. století, ŠVP, nové poznatky z pravěku,vztah současných žáků k historii, vytrvat v boji s MŠMT, vztahy mezi českými a světovými dějinami, medailony osobností kulturního života, názory politických komentátorů (např. J. Petránek), sovětské materiály z 50. let, knižní okénko z historické literatury, informace o nových pomůckách, islám v ČR, testování a RVP, nové maturity, náměty na exkurze, informace o výstavách v různých regionech, z činnosti ASUDu, informace z činnosti Cermatu.
2. Návrhy na obsah sborníku:
   Návrhy a připomínky byly uvedeny v 19 dotaznících: U jednotlivých připomínek nebylo zřejmé, zda předpokládají monografické číslo sborníku nebo sborník s různými materiály. 200. výročí bitvy u Slavkova, evropská integrace, stanoviska k různým výročím. Nejvíce požadavků (12) bylo na metodická témata: metodické inspirace, práce žáků ze soutěží, praktické zkušenosti - projekty, exkurze, testy, zpracované ŠVP, maturitní otázky, dějepis hravě, projektové vyučování v dějepise, netradiční formy a metody práce. V jednom dotazníku byl požadavek: Méně didaktiky.
3. Nabídky pro připravovaný sborník o ročníkových, seminárních a soutěžních pracích:
   Poznámky k tomuto bodu byly jen ve 3 dotaznících: Žádost, aby v materiálech ASUD byla otištěna témata vyhlašovaných dějepisných soutěží, bez spojení na učitele, který poznámku napsal, byla uvedena nabídka s vedením seminářů v jednotlivých ročnících ZŠ, rovněž bez spojení - proces zpracovávání osudů občanů na Hané v období kolektivizace, politických procesů a roku 1968 (závěr výzkumu v r. 2006).
4. Zkušenosti - ŠVP: Poznámky o zkušenostech se objevily v 19 dotaznících:
   Projekt ve středověkém městě, prohlídka dolu, holocaust - vzdělávací program v Terezíně, skanzeny pravěké a středověké vesnice, projekt: Řecko - symposion, spolupráce s muzeem a archivem v Kroměříži, Vojenské technické muzeum v Lešanech, Muzeum venkova v Třebízi, Březno u Loun, Muzeum dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic.

III. RVP - ŠVP

• zájem o pomoc či nějakou formu spolupráce s ASUDem - projevilo 53 účastníků
• návrhy k předloženému materiálu - 10 účastníků: možnost využití internetu, uspořádat seminář v Národním muzeu o tvorbě ŠVP, využít metodickou literaturu.
• vydané materiály v regionech - 2 účastníci: v elektronické podobě - neuveden název materiálu

IV. Aktuální problematika výuky dějepisu na školách

Pravděpodobně tato část ankety učitele zaujala, vyjádřilo se 95 % respondentů

1. Učitelé nejvíce postrádají: odbornou učebnu, historické nástěnné mapy, obrazové dokumenty, tištěné dokumenty, krátké videoklipy, více hodin dějepisu, krátké dokumentární filmy z dějin 20. století, testy, folie, kvalitní učebnice, moderní technické vybavení, videokazety k uměleckým obdobím, odborná literatura, využití internetu.
   Nejčastěji uvedený nedostatek - peníze. Školy se nevybavují, učitelé si pomůcky vytvářejí sami.
2. Na školách je vybavení (většinou pro celou školu): zpětný projektor, diaprojektor, video, zařízení pro využití CD, DVD, epidiaskop, vizualizér. Jen 16 učitelů učí v odborné učebně.
3. Současné problémy na školách - uvedlo 85% respondentů:
   nárůst byrokracie, tvorby ŠVP, nedostatek financí, nejistota do budoucnosti (které obory se na škole budou vyučovat), snížení počtu hodin dějepisu (odborné školy), neoceněná práce učitele ze strany vedení školy, autoritativní vedení, pasivita a defenziva humanitních předmětů na gymnáziu, vedení školy upřednostňuje přírodní vědy, obavy o budoucnost školy (konkurzy na místo ředitele, existence školy, úbytek dětí), nespokojenost učitelů - ztráta motivace, nulové ohodnocení jakékoli aktivity pedagogů, malý zájem a nechuť studentů ke vzdělávání, 1 hodina dějepisu v maturitním ročníku, přijímací zkoušky, nedostatky výchovy dětí v rodinách, nekázeň a vandalismus žáků, nedostatečné další vzdělávání učitelů, nedostatek času pro výklad látky, velký počet žáků ve třídách (komplikuje skupinovou práci), nedostatek a málo kvalitní pomůcky.
   Nejčastěji se objevily hlasy o nejistotě, financích a ŠVP.
4. ŠVP - tvorba, zájem o práci na ŠVP, spolupráce v předmětových komisích - uvedlo 48 učitelů, 16 učitelů - u nich se zatím nic neděje. Zbývající uvedli: seznamovací fáze, máme o tom přemýšlet, nadšení žádné, jen spousta práce bez nároku na odměnu, vyučující doufají, že to padne, převládá skepse, panují obavy, že půjde opět o formální psaní plánů, vedení škol zadalo úkoly vedoucím předmětových komisí, prošli prvním školením, začíná diskuse, pokusy o spolupráci při vytváření ŠVP, pokyny ke studiu doporučené literatury, byl vypracován plán.

Dotazníky zpracovali učitelé z těchto typů škol:
43 % ZŠ, 43% gymnázia, 14% odborné školy.
Velké město 45%, malé město 50%, vesnice 5%.

jsem si vědom, že na výkony české historiografie, pokud se týče materiálů pro učitele, lze být sotva hrdý. Nechci, aby to vypadalo, že chci propagovat vlastní práce, ale v nejbližší době by vyjít má práce "Žralok nebude silný." Československá politika vůči Německu 1945-48... řada informací mj. k reparacím apod. je zde obsažena. ...

Proč nebyly odškodněny české oběti nacismu má řadu příčin. Spolkové republice se nikdy moc platit nechtělo... Na NDR se Československo z řady důvodů nikdy neobrátilo. Na druhou stranu již československé komunistické vedení postupovalo dosti liknavě, po roce 1978 přestalo jakékoliv nároky uplatňovat.