INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 24
K výbavě učitelů dějepisu patří dobrá znalost nejen národní historie, ale i památek a významných historických míst naší země. Příležitostí rozšiřovat své poznání s poučeným výkladem není dnes mnoho. Proto jsou již čtyři roky součástí naší činnosti také historické exkurze, většinou na místa málo známá nebo nově zpřístupněná. Navštívili jsme již více než 40 památek a objektů světské, církevní a lidové architektury nebo jinak významných lokalit. Asi polovinu z nich připomínají kresby na stránkách tohoto IL.
9. října 2004 jsme se vydali na další historickou exkurzi, v pořadí už sedmou. Zamířili jsme do západních Čech. Exkurzi i tentokrát připravil náš kolega Jan Kvirenc.
Každý z nás dostal sešitek s podrobným popisem jednotlivých míst, s plánky, fotografiemi a nákresy. Projeli jsme Starým Plzencem a uviděli, i když jen z okének autobusu, rotundu sv. Petra. O chvíli později jsme ještě zahlédli zříceninu hradu Radyně.
První zastávkou byl zámek Nebílovy. Zatímco jeho zadní trakt ještě čeká na obnovu, přední část je už krásně opravena a zpřístupněna návštěvníkům. Říkají mu květinový zámek. Na každém kroku se tu totiž setkáváme s rostlinnými motivy. Na obrazech, na nábytku, na porcelánu, na lustrech. Je to krásné, a tak jsme pilně fotografovali. Jako ostatně všude, kam při exkurzích zavítáme. A dosud jsme všude potkávali vlídné a vstřícné průvodce, kteří naši fotografickou vášeň sloužící i naší práci ve škole považovali za samozřejmou, nebo ji aspoň tolerovali. Proto nás nemile překvapila průvodkyně na Švihově, naší druhé zastávce, která fotografování kategorickým pokynem zakázala. Ovšemže marně!
V Přešticích jsme sice nestavěli, ale to podstatné jsme viděli i tak. Přímo u silnice se tam krčí rodný domek pozdějšího slavného architekta a mecenáše Josefa Hlávky, o kus dál se naopak velmi pyšně vypíná mohutný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Naší pozornosti neuniklo ani svérázné sousoší přeštických vepříků.
V Chudenicích možná leckdo zatoužil se rozpůlit. Nebylo totiž možné stihnout všechno, co je tu zajímavé - takže buď zámek s expozicemi Jaroslava Kvapila a Josefa Dobrovského, nebo park s arboretem, tzv. Americká zahrada. Zvlášť působivá byla návštěva v pokoji uvedeném do podoby, kdy zde pobýval "modrý abbé". Nedaleko této budovy jsme ještě zavítali do malého, ale velmi půvabného kostelíka, jímž nás rovněž provedla pracovnice zámku.
Posledním místem, které jsme navštívili, byl klášter v Chotěšově. Jedná se o velmi rozlehlý areál barokních staveb, které jsou však po mnohaletém pobytu armády a dalším zanedbávání v letech totalitního období většinou velmi zchátralé. Ačkoli jsme viděli i části již opravené, odcházeli jsme smutní, ale plni obdivu k občanskému sdružení usilující o nadlidský úkol, záchranu této památky. Jeho předseda nás obětavě a zasvěceně provázel jak kostelem, tak i klášterem a jeho již krásně zrekonstruovanými prostorami.
Domů jsme se vrátili plni dojmů a už se těšíme na další exkurzi. Bude se konat na jaře a měla by nás zavést na Moravu.
... a pohled neučitelský
Vážení členové a přátelé ASUD, dovolte, abych se s Vámi podělil o několik nevšedních zážitků a laických pohledů na cestu po stopách minulých věků naší vlasti.
První kontakt s "dějepisným" podzimem nastal na začátku školního roku, kdy jsem svou choť telefonicky řídil při odeslání přihlášky (e-mail). S blížícím se termínem se hromadí zásoby ve spíži a věřte či nevěřte i znalosti trasy a povšechné vědomosti (kde je poblíž jiná historická zajímavost, či včas otevřená restaurace). Na základě některých znaků den předem (smažení, pečení, vaření) si mnu ruce, jak bude dobrá večeře, ale jsem zahnán slovy: "To je na zítřek!", k obvyklé poživatině našich předků - chlebu a vodě. Ráno mě moje choť, profesí učitelka, vyžene minimálně hodinu předem z vyhřátého pelíšku. Přesto musíme dohánět minimálně s půlhodinové zpožděním. Při dosažení cíle před nádražím setře žena "mrtvolný pot z čela" a jsem poctěn důležitým úkolem najít přesné místo odjezdu. Unaven 200 metrovou chůzi s vypětím posledních sil pozdravím a upadnu na sedadlo. Z letargie mě vytrhne trojjediná akce: škubnutí autobusu při odražení od zastávkového mola, manželčino otevření baťohu a neidentifikovatelný zvuk z prostoru stropu, ve kterém krátce nato poznám milý hlas našeho zasloužilého vedoucího Mgr. Kvirence. Ponořím ruku do hlouby vaku, vytáhnu první zásoby při současném řešení organizačních věcí (vylupování peněženek chudých kantorů na dopravu a vstupné a vydávání itineráře).
Vzhledem k použití dálnice brzy dosahujeme (s odskokem do Rokycanova města) místa letmého startu - Starého Plzence. Na jednom kopci nejstarší připomínka - románská rotunda, na druhém mladší - Radyně. Mezi tím několik velice starých sakrálních staveb (ještě, že to jsou nemovitosti, čili majetek nehnutelný, jinak by asi skončily v jiných zahradách.) Zavřu na chvíli oči a sním. Snažím se představit si své předky, jak v těchto místech žili, ale můj sen vyplavuje napovrch charakteristický tvar "Chateau Radyně Vinařských závodů Starý Plzenec. Co si dále odnáším z těchto míst? Vykroucený krk.
Ani ne co bys kamenem dohodil je první zastavení naší cesty na Golgotu - Nebílovy. Velice sympatická stavba. Uměl bych si představit, jak zde bydlím. Škoda, že není dokončena zahradní úprava. Je to příklad, že i stát, má-li schopné, zapálené a nechamtivé lidi, se umí postarat o svůj majetek. Co mě zaujalo? Skloubení starožitností s novým (interiéry versus skleněné lustry). Držím jim palce. Po krátké snaze uchopit genia loci do digifoto odjezd.
Nestačím oka zamhouřiti a jsou zde Přeštice. Josef Hlávka je impozantní osobnost s velkou vůlí, úspěšný podnikatel, mecenáš a národovec. Doufám, že naše budoucí elita bydlící v jeho koleji, ví o koho jde. Impozantní stavba kostela a kláštera. Mohutnost hmoty násobená umístěním na kopci, široko daleko viditelná. Malost lidské bytosti těžko soutěží s božskou přítomností vdechnutou do stavby. I má minulost si přijde na své. Mé ego je polichoceno jediným pomníkem potravinového masa na území Čech - konkrétně ryze českého masosádelného plemene vepře domácího s přídavným jménem "přeštické" z minulého století. A již jsme venku z města. Míjíme Hlávkovy Lužany a následně Červené Poříčí.
Při vstřebávání znalostí vyčerpal můj mozek energii a vysílá signál odbočkou přes žaludek zpět do centra jídla na doplnění. Ve vaku není sice láhev tokaje, ale jen chléb náš vezdejší. Co naplat. Z bohulibé činnosti mě ani nevyrušuje poměrně vysoká hladina šumu okolní konverzace. Holt jsem mezi učiteli. I v mé profesi podobnost čistě náhodná.
Ale pozor. Poslední sousto a jsme na zastávce s nejstarším objektem - Švihov. Přenesl jsem se do doby klukovského snění ovlivněného Jiráskem, husity, výlety s rodiči, světa hmatatelných, ale v mládí nepoznaných suchých historických faktů, působení vedoucího restaurátorského kroužku a v neposlední řadě kýčovitou maketou Trosek v zahradě mého strýce. Průvodkyně sotva vlekoucí klíče nás protahuje stavbou tvrdě sevřenou na malém prostoru. Mohutnost zdí, nepřístupnost světla, studenost kamene. Brrrr. Chybělo by mi ústřední topení, či krbová kamna a světlo z oken. I mé pozadí je zchoulostivělé a těžko bych je vystavoval ofuku větry přírodními na prevétu. Na druhou stranu obdivuji důmysl při uchování potravin bez ledničky. Po návštěvě hradní středověké kuchyně konzumuji skvělou zelňačku. Poznatek dnešní doby: i sem pronikl duch podnikání = 2 okruhy za nemalý obolus.
A dál jen dál. Jsme v Chudenicích, pomyslném vrcholu pochodové osy. Doklad svého jména, ošumělý, oprýskaný, ale úchvatný zámek. Žádná okázalost, přesto velmi zajímavé. I muzejní exponáty každodenní potřeby jsou přenádherné. Um předků spojený s krásou účelných tvarů kontrastuje s paradoxem současné moštárny v objektu. Hospoda zavřena, kam dál? Kostel. Paráda. Neplánované zastavení. Přesto třešnička na dortu. Uvnitř unesen dílem našich sklářů - Svatým hrobem. Fotím. Až na fotce vidím rušivé momenty dnešní doby (vypínače, kbelíky s úklidovým nářadím). Díky novým technologiím vymoženosti posledních let cenzuruji. Interiér kostela je velice zajímavý. Malované oltáře na zdi s částečnou plasticitou. Výňatek z testamentů a pod. A další rodák Jaroslav Kvapil. Dosáhli jsme vrcholu Golgoty a již jen cesta zpět. Po krátkém čase opět trénujeme hybnost krčních obratlů a snažíme se postřehnout cosi z hradu Roupov. Vidím komín a zajímavé okolí. Asi vypustím příští rok bunkry betonové hranice a pojedu na vandr sem, do tohoto kraje.
Se známým opraveným výrokem "Na Chotěšov, Vávro!" vyrážíme k poslední zastávce naší sobotní pouti. Chotěšov. Co říci. Smutná tečka našeho putování. Jak kostel, tak i klášter působí skličujícím dojmem. Snad na všechny účastníky. Prázdná okna, jak vyhaslé oči slepců. Entuziasmus našeho průvodce, ve mně sice vzbuzuje naději na obrat, ale má na to obec?
Snad jako znamení lepších časů, kdy jsme na počátku exkurze v Nebílovech viděli expozice atributů zpravidla nejaktivnější složky v obcích - hasičů, tak i závěr obsahoval totéž - památky na hasičstvo Chotěšova. Zmizí-li silueta kláštera z Chotěšova, zmizí i podstatná část zhmotnělé paměti místa.
Naposled ukládám své tělo do natřásajícího se křesla pro hosta, dopíjím čaj a nechávám se kolébat monotoním rytmem kol. Vstřebávám dojmy a usínám. Vytržen přestávkou opět u Rokycan očekávám věci příští. Závěr cesty je zpestřen okružní jízdou večerní Prahou. Vlečeme své schránky k autu. Nacházím ho auto na svém místě a bez botičky. Heuréka! Od domova mě dělí půlhodina pouhá. Jedu snad i slušně. Uléhám uondán, s rozběsněnými křečovými žilami a přehršlí informací už myslím na jarní cestu - za památkami a krásami Moravy.
Podzimní setkání členů ASUD s historickými tématy v rámci cyklu Nové pohledy na vývoj české státnosti bylo věnováno dvěma zajímavým tématům. Z organizačních důvodů se teprve nyní dostalo na počátky naší historie.
Tímto tématem se zabýval doc. dr. Petr Sommer, ředitel Ústavu medievistických studií UK a účastnici byli nadšeni jeho vystoupením provázeným řadou zajímavých obrázků, které přinesl ukryté ve svém notebooku. Technika sálu NM mohla najít užitečné uplatnění. Závěr tvořila diskuse.
V dějinách Českého státu zaujímalo od samého počátku důležité místo i území Moravy. Její zvláštnosti, postavení i významné osobnosti jsme proto zařadili do našeho cyklu jako samostatné téma. Původně ho přislíbil přednést prof. Válka, pro zdravotní obtíže ho zastoupil jeho žák, jehož doporučil za sebe jako povolanou náhradu, doc. dr. Tomáš Knoz z Masarykovy univerzity v Brně. Po přehledném seznámení se staršími etapami vývoje se soustředil na období svého badatelského úsilí - raný novověk. V promyšleném projevu seznámil účastníky s různými aspekty politického, sociálního i kulturního vývoje Moravy. Téma uvítali nejen kolegové z Moravy, kteří obohatili své vědomosti o zajímavosti ze života svého regionu, ale i ostatní účastníci semináře, kteří ocenili i zájem moravského historika o vzdělávací aktivity naší asociace.
Po dopoledních přednáškách v Národním muzeu téměř všichni účastníci semináře přišli na Hrad, aby si prohlédli výstavu ve Starém královském paláci.
Na třetím nádvoří nás přivítal pan ing. Petr Chotěbor, jeden z kurátorů výstavy. Velké množství zájemců bylo rozděleno na dvě skupiny. Jedna skupina začala od nejstarších dob Hradu, druhá skupina, kterou provázel pan Ing. Chotěbor, šla opačným směrem, tedy od současné podoby Hradu k jeho počátkům.
Retrospektiva, proti proudu času, ukázala zmenšování prostoru Hradu i menší množství zachovalých exponátů. Výstava představuje tisíciletou historii místa, v němž se tvořily dějiny české státnosti. Autoři výstavy museli respektovat i prostorové možnosti gotického podlaží paláce. Kromě význačných představitelů českého státu je část exponátů výstavy věnována stavebnímu vývoji hradního komplexu.
Naše odborně komentovaná prohlídka musela mít charakter výběrový, průvodce se zaměřil v každém prostoru na to, co sám považoval za nejdůležitější, ale zvídaví a poučení kantoři se ptali na mnoho detailů. Žádná, ani ta nejpodrobnější otázka nezůstala bez odpovědi. Obdivovali jsme u pana inženýra trpělivost, odbornost a umění slovně zaujmout posluchače.
Zaujatě a zajímavě vyprávěla o Hradě i průvodkyně druhé skupiny. Moderně pojatá výstava nabízí množství modelů, které jsou zpravidla uprostřed prostoru, takže výklad se může odehrávat právě u nich. Pro učitele, kteří sem jistě přivedou své žáky, je to ideální možnost, jak shromáždit posluchače a poukazovat na exponáty, které mají vztah k ústřednímu modelu a jsou dostatečně viditelné u stěn nebo na stěnách.
Autoři mysleli zvlášť i na mladé návštěvníky. Připravili dětský program Hra na Hrad. Film Proměny Pražského hradu přibližuje podobu hradních zákoutí prostřednictvím nezvyklých pohledů na architekturu a díky citacím z kronik a historických rukopisů podává svědectví o myšlení těch, kteří Hrad budovali a z něho vládli. K výstavě byla vydána publikace o lidech historicky spjatých s Hradem a pracovní listy, jejichž úkoly mohou žáci v průběhu prohlídky vyřešit. Žáci, jejichž učitelé takto zasvěceně již expozice poznali, budou mít jistě velmi důkladné a zajímavé informace i možnost dozvědět se něco navíc.
Jarní seminář v Národním muzeu, valná hromada a návštěva některého zajímavého místa nebo objektu v Praze nebo okolí je sice ještě daleko, přesto je program připraven. V sále NM uvítáme opět vynikající historiky. Bude jím prof. Jaroslav Pánek, ředitel HÚ AV ČR, který se na našem semináři před několika lety věnovat tématu nové historiografie, terminologie atd.; na mnoha hodnotících dotaznících byla žádost o jeho další pozvání. Tentokrát nám přiblíží další téma z našeho cyklu Nové pohledy na vývoj české státnosti - Český stát a jeho postavení v utváření habsburské monarchie.
Druhou významnou osobností bude přední slovenský historik, který za námi přijede z Bratislavy, PhDr. Ivan Kamenec, CSc. Pracuje v Historickém ústavu SAV v Bratislavě, je autorem řady monografií, například Slovenský štát (1939-1945), Praha 1992, Po stopách tragédie Bratislava 1991, Tragédia politika, kňaza a človeka (Dr. Jozef Tiso 1887-1947), Bratislava 1998, Hľadanie a blúdenie v dejinách, Bratislava. Setkali jsme se s ním také na jeho přednáškách v Praze např. v Domě slovenské kultury. Požádali jsme ho o téma společného státu Čechů a Slováků v letech 1918-1939 a vzniku Slovenské republiky v roce 1939. Uvítat ho na našem semináři bude pro nás výjimečná příležitost.
V neděli dopoledne si mohou zájemci pod vedením pracovnice PIS Mgr. J. Náprskové ještě prohlédnout klášter Emauzy, kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce, náměstí Pod Emauzy, náměstí Palackého a kryptu blízkého kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
Na semináři budeme mít opět i dosud vydané sborníky. Pokud by měla Vaše škola zájem zařadit je do učitelské knihovny, jejich cena je 90,- Kč, poraďte se s vedením. Stejně tak v případě učebnic Dialogu - nabídneme zde poslední díl - Dějiny 20. století, pracovní sešity a metodickou příručku, které vyšly v srpnu m.r.; v NM je možné koupit je se slevou 10%. Pokud by měl někdo zájem i o učebnice a sešity Dialogu pro 6. - 8. třídu, sdělte nám to e-mailem, abychom publikace přivezli.
Seminář patří do metodických akcí akreditovaných MŠMT jako vzdělávací akce ASUD, účastnický poplatek 350,- Kč může za Vás uhradit škola. Kapacita sálu umožňuje pozvat i další zájemce z řad vašich kolegů - nečlenů ASUD (poplatek za účast je pro ně vyšší o 60,- Kč).
Připojujeme i další důležitou informaci: jak je patrné např. i z dotazníku z předchozího semináře, oceňují členové asociace výměnu zkušeností s ostatními kolegy. K tomu náleží i seznámení s pracemi učitelů pro školu a jejich okolí, soutěže, projekty apod.
Na výstavku k 10. výročí ASUD z listopadu (semináře, exkurze, učebnice a další pomůcky členů výboru, fotodokumentace aj.) chceme na valné hromadě navázat 2. částí: pracemi členů ASUD ze škol. Od mnoha z nich máme z předchozích let různé sborníky k regionu - historii školy, obce apod. a také pomůcky, které v průběhu několika minulých let vytvořili pro svou školu nebo i pro pedagogická střediska (služby škole apod.), historicky zaměřených školních časopisů, které vydávají se svými žáky nebo studenty.
Podělit se o své zkušenosti na straně jedné a získat nové podněty od svých kolegů, to patří mezi cíle, které jsme si vložili do stanov a které se snažíme realizovat např. i v našich metodických sbornících.
Zajímavé jsou i práce studentů, které jsme si vedli - seminární, soutěžní aj. Prosíme Vás proto o zaslání svých prací všeho druhu - v pořádku je vrátíme. Případně nás informujte, že něco ze svých pokladů přivezete. Podobné příležitosti, jako bylo např. v minulosti seznámení s pedagogickými čteními (některá byla publikována) jsou dnes vyjímečné. Využijme proto možností, které nám dává existence asociace. Je škoda, když o tom, co se nám podařilo, nikdo neví; někde je to oceněno na škole, ale to je přece jen málo. Rada nebo nápad by mohl pomoci dalším kolegům v asociaci.
POZVÁNKA NA XVI. VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ ASUD 9.- 10. DUBNA 2005 V NÁRODNÍM MUZEU
Pravidelnou jarní exkurzi plánovanou na květen 2005 jsme tentokrát pojali jako dvoudenní akci, vyšli jsme přitom i z námětů některých pravidelných účastníků. Osvědčí-li se tato forma, přichystáme dvoudenní zájezd na další jaro opět; podzimní zájezd (předpokládáme na začátku října) zůstane v každém případě jednodenní.
Vzhledem k tomu, že exkurze byla avizována již na posledním říjnovém zájezdu, a především informační leták byl poskytnut stovce účastníků listopadového semináře, je většina míst již zadána, ale přesto několik míst volných ještě zbývá - nabízíme tedy alespoň základní informaci.
Zájezd se uskuteční v sobotu a neděli 28. a 29. května 2005, odjezd v sobotu v časných ranních hodinách (sraz 6,15 hod.), příjezd v nedělní večer kolem 19. hodiny. Ubytování s večeří a snídaní je zajištěno v Lanžhotě. Po předchozí dohodě lze přistoupit i cestou.
Trasa zájezdu: renesanční zámek Rosice, románský kostel Řeznovice, zřícenina gotického kláštera v Dolních Kounicích, Santiniho chrám v Rajhradě, kovárna v Těšanech, projížďka Pálavou, nově zpřístupněná Ditrichštejnská hrobka v Mikulově, dvě tři stavby Lednicko-valtického areálu, archeologické naleziště u Mikulčic, lidová architektura vinných sklípků v Petrově a ve strážnickém skanzenu, barokní zámek Milotice.
Celkové náklady na zájezd odhadujeme na cca 1250,- Kč (doprava, ubytování, polopenze, vstupy); protože se jedná o akci akreditovanou MŠMT, může se část nákladů (vše kromě ubytování a stravy) hradit i ze školních prostředků na vzdělávání.
Případné podrobnější informace získáte na stejné adrese, kam adresujte své přihlášky, prosíme, výhradně e-mailem: JanKvirenc@seznam.cz.
Se zasláním přihlášky neváhejte, volných míst opravdu mnoho nezbývá!
(Všechny již dříve došlé přihlášky evidujeme, všechny jsme také potvrdili, ať už ústně, či písemně. Nejpozději v dubnu dostanete podrobnější informace.)
Blíží se čas, kdy každý začne uvažovat o programu na prázdniny. Mnozí z nás mají vynikající zážitky z výletů, exkurzí a zájezdů pořádaných učiteli pro učitele. Každoročně se jich účastní i naše kolegyně Eliška Kunstová. Rozhodla se o této příležitosti prožít něco hezkého napsat těm, kdo se s Exodem zatím nesetkali.
Co je EXOD?, tak by se asi zeptalo mnoho mladých učitelů. Je škoda, že nevědí o "instituci", která by jim přinesla mnoho krásného. Vinu na této nevědomosti má patrně malá publicita.
Pokusem o definování krásného způsobu učitelské dovolené bude několik dalších vět a souvětí.
EXOD je - když lidé poznávají dosud nepoznané, když vidí ta místa, kde dříve nebyli, když se "krmí" vědomostmi, kterých nikdy nemají dost. Že je dobrodružstvím poznání, to je napsané i ve směrnicích.
EXOD je příroda, lesy, hory, řeky, které "nabíjí" účastníky novou energií, jež je tolik učitelům potřebná, ale v průběhu školního roku bude rychle ubývat.
EXOD je o tom, že se po letech setkají přátelé, kteří si mají stále co povídat a kterým na to nestačí chvíle na pokojích ani hodiny vycházek.
EXOD je i o tom, že se najdou spřízněné duše, navážou nová přátelství a kamarádství; je to humor i bolavé nohy.
EXOD je o poznání skvělých lidí!
Co učitele čeká, než svá dobrodružství na EXODu prožijí na vlastní kůži? Vše začíná v únoru, kdy "hlídáme" časopis Školství, v němž bývá uveřejněn seznam exkurzních základen. Hledáme a kombinujeme, kde jsme ještě nebyli a které termíny jsou nejvhodnější. Redaktor, který stránky EXODu připravuje, by měl vidět, jak jsou barevně zaškrtány! Je nutno poslat více žádostí, protože ne každá bude úspěšná, o většinu základen je velký zájem a nemohou všechny zájemce uspokojit. Čekáme, odkud přijde kladná odpověď. Vyšlo nám to, už máme i přesnější program, na to nikdy organizátoři nezapomenou, a my už balíme a odjíždíme... Při přijetí se vždy opakuje totéž: úsměv a přání, aby zrovna tato základna byla tou, na niž nezapomeneme. Ubytování v domech mládeže, v internátech - nemají sice hotelové koberce, ale přání paní učitelky či pana učitele, aby se nám tady dobře spalo, to platí víc.
Seznámení s ostatními účastníky základny, to je první předzvěst toho, jak asi týden proběhne, to jsou první tykadélka kontaktu. Myslím si, že i když je vzájemné představování někdy trochu ostýchavé, je důležité. Člověk získá první "opěrné body", už vím, že tento je biolog, ten hudebník atd. Slovo vedoucího je očekáváno, je vždy stejně milé, vstřícné, důkladně připravené a promyšlené.
Několikadenní pobyt se musí plně využít. Jako by mi organizátoři četli myšlenky; už první odpoledne či večer jdeme na společnou vycházku. Procházíme se, vnímáme podvečerní ulice města, krajiny nebo samotu na kopci, nepřeslechneme dialekt ani zpěv ptáků. Všímáme si i toho, na co máme během školního roku tak málo času, někdy i možností.
Předem známý program je postupně naplňován, rostou stohy materiálů, nové a nové listy popsaného papíru i další razítka v našich "vandrovních" knížkách. Všechny zážitky je třeba zapsat, nafotografovat, abychom měli možnost vše ještě jednou prožít při zpracovávání celého EXODu. Moudrý František Palacký prohlásil, že to, co není zaznamenáno, přestává existovat, a to by bylo vůči českým krajům nevděčné.
Program základen je léty ověřován, doplňován, obohacován. Pestrá nabídka - turistika, kultura, příroda, historie, práce lidí - to vše si vedoucí na nás vymýšlejí. Vzpomínám na EXOD, kde zněla hudba B. Martinů, jindy paní učitelka četla úryvky z díla klasika. Nezapomenu na vlčáka Ritu, stačila hlídat chatu i vítat nás při příchodu z túry. Znalost problematiky regionu jednotlivých vedoucích jsou obdivuhodné. Přátelství a kontakty s místními lidmi přispívají k tomu, že se dostaneme do míst, kam by to za jiných okolností nebylo možné. Jako kantor oceňuji exkurze do pracovního prostředí, které je od skleníkového prostředí školy velmi vzdálené. Mezi mnoha provozy mne doslova okouzlil tehdy ještě nedostavěný Temelín, odborně vedený výklad, přesvědčivě bezpečná technika atd.
O kantorech se většinou veřejnost dovídá jen tehdy, když se řeší problémy finanční nebo stížnosti rodičů. Proč ojedinělé záporné případy v učitelských řadách překrývají velké množství kvalitních lidí, které máme možnost poznat právě na EXODech? Vedoucí exkurzních základen, a poznala jsem jich za ta léta pěknou řádku, věnují přípravě a vlastnímu provedení všechny své síly a um, jen aby byli jejich svěřenci spokojeni. A účastníci? Téměř všichni vděčně vzpomínají na prokázané služby. Právě oni vytvářejí společenství, na němž především záleží, jaký právě ten jejich EXOD bude.
Účastníci čtyř ročníků našeho kurzu Inspirace z let 1997-2000 pořádaného v prostorách a za spolupráce se Střediskem služeb školám Prahy 10 se občas dotazují na možnost jeho obnovení. Zatím se nám to nezdařilo, pravda, možná jsme nevyvinuli potřebné úsilí při jeho přípravě. Termín akreditace tohoto cyklu přednášek vypršel s koncem roku 2004, proto jsme zažádali o akreditaci novou.
V poslední době jsme poznali další zajímavé lektory, uvažovali o tématech, která by mohla být učiteli uvítána užitečná. Setkání nad historickými i metodickými tématy by se opět konala jednou měsíčně ve středu odpoledne tak, aby se jich mohli účastnit učitelé z Prahy a okolí, jako tomu bylo před pěti lety. Pokud dostaneme akreditaci, mohli bychom začít v březnu. Místem přednášek a seminářů bude gymnázium Budějovická; je na metru a dobře přístupné. Organizaci budou zajišťovat kol. J. Kvirenc z této školy a L. Bursíková z gymnázia Prahy 4, Opatova. Historickou tématiku chceme zaměřit na nové výsledky bádání, především pracovníků ÚSD.
Nabídku pošleme na pražské školy, z nich máme e-maily a soustředíme předběžné přihlášky.
První témata bychom vybrali z dále uvedené nabídky: