Tématem loňského ročníku byl vývoj měst (od Byzance po renesanci). Úkoly pro školní kolo byly sestaveny na základě učebnic, soutěžící je mohli zpracovávat i doma s pomocí literatury. V okresním i krajském kole pracovali soutěžící s atlasy, pro krajské a ústřední kolo byly do literatury zařazeny další tituly, tentokrát z edice Dějiny v obrazech nakladatelství Albatros.
Autoři úkolů se snažili, aby úkoly byly co nejrozmanitější a pokud možno zajímavé, aby soutěž byla pro děti přitažlivá. Doufáme, že se to podařilo - svědčí o tom reakce z některých regionů i účastníků ústředního kola. Hodnocení z okresů ani krajů neobsahují žádné negativní připomínky. Značně kriticky však naopak reagovali na soutěžní texty vysokoškolští učitelé prof. Zdeněk Beneš a prof. Petr Čornej. Prof. Beneš se zachoval velmi vstřícně. Přijal pozvání na schůzku ústřední komise, takže bylo možné s ním jeho připomínky prodiskutovat a souhlasil i s tím, že se stane konzultantem soutěže. Prof. Čornej bohužel zvolil jinou formu. V historické revue Dějiny a současnost uveřejnil velmi kritický text, jehož jednotlivé připomínky navíc neodpovídaly skutečnosti.
Ústřední kolo proběhlo v týdnu od 31. 5. do 4. 6. 2004 v Plzni. Zúčastnilo se 34 soutěžících. Akce vzbudila v Plzni mimořádnou pozornost, záštitu nad ní převzali náměstek hejtmana Plzeňského kraje MVDr. Václav Červený, náměstkyně primátora města Plzeň JUDr. Marcela Krejsová a děkanka Pedagogické fakulty Západočeské univerzity Plzeň doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc. Akci podpořilo Pivovarské muzeum v Plzni, státní zámek Bečov nad Teplou a klášter premonstrátů Teplá u Mariánských Lázní. Předseda ústřední komise poskytl rozhovor Českému rozhlasu Plzeň.
Slavnostní zahájení se konalo v pondělí v podvečer v obřadní síni historické plzeňské radnice za účasti zástupců kraje a města, ředitele IDM a dalších hostů Vystoupil zde dětský národopisný soubor Mladinka. Večer účastníci ústředního kola absolvovali poutavou procházku historickým městem. Provázela je Bohumila Burešová z pedagogické fakulty Plzni. Jí také patří dík za zajištění organizační stránky akce.
Úterý bylo věnováno soutěži. Žáci a studenti řešili úkoly v reálném prostředí města, na náměstí Republiky, v přilehlých ulicích a parcích. Odpoledne na ně čekalo ještě plzeňské Pivovarské muzeum a mimo soutěž také plzeňské podzemí. Večer vyslechli přednášku prof. Tomáše Jílka o historii města a po ní proběhlo první kolo obhajob písemných prací, které bylo třeba předložit k účasti v ústředním kole. Jejich tématem byl historický průvodce obcí, městem (městskou čtvrtí, ulicí, náměstím…). Obhajoby byly po loňských dobrých zkušenostech bodovány a body zahrnuty do celkového hodnocení. Komise se shodla, že většina prací byla na velmi dobré úrovni, a hledá možnosti, jak některé z nich publikovat.
Středa byla dnem bez soutěžení. Účastníci ústředního kola se zúčastnili výletu na zámek Bečov nad Teplou, kde byli velmi vřele přijati a zhlédli zajímavou expozici, včetně unikátního relikviáře sv. Maura. Pak cesta vedla do kláštera Teplá u Mariánských Lázní a den vyvrcholil u Zpívající fontány v Mariánských Lázních.
Ve čtvrtek soutěžící pracovali na úkolech hlavního testu, který byl shrnutím celého ročníku soutěže, a odpoledne ještě navštívili Velkou synagogu.
V pátek dopoledne byly opět za účasti vzácných hostů, děkanky pedagogické fakulty, zástupců krajského úřadu a magistrátu města ve Smetanově síni Studijní a vědecké knihovny v Plzni vyhlášeny výsledky soutěže.
jméno, škola, kraj (body)
U ostatních soutěžících nebylo pořadí stanoveno.Všichni byli odměněni diplomem IDM MŠMT a věcnými cenami, zejména knižními, od IDM a řady sponzorů.
Tématem letošního ročníku budou zeměpisné objevy a my doufáme, že putování dalekými kraji, ať už s Vikingy, nebo s Amundsenem, bude pro děti zajímavé.
I v letošním roce pracovala členka výboru ASUD PhDr. Eliška Kunstová v porotě 16. tématické skupiny (historie) celostátního kola Středoškolské odborné činnosti. Předala Cenu ASUD a podělila se s námi o své poznatky a zkušenosti:
Tábor přivítal porotce a vítěze oblastních kol Středoškolské odborné činnosti a 26. ročník soutěže mohl začít. Organizace rozsáhlé akce se ujaly SOŠ a SOU Spojů, SOŠ stavební a SOU stavební a SOŠ a SOU řemesel a služeb - všechny v Areálu středních škol v Táboře. Ředitelé těchto škol, učitelé i studenti vytvořili podmínky pro úspěšný průběh přehlídky studentských soutěží.
Záštitu nad SOČ převzali: RNDr.Jan zahradník, hejtman Jihočeského kraje a město Tábor; jednotlivé obory zaštítili poslanci, ministři, ministerstva, senátoři atd. Jen o obory číslo 16 (historie) a číslo 17 (filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory) nikdo neprojevil zájem. Po dohodě s paní Ing. Miroslavou Fatkovou by pro příští 27. ročník SOČ převzal záštitu nad oborem historie ASUD, případně Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
Pro porotce a v dalších dnech i pro studenty zajistili hostitelé společně s pracovníky kulturních institucí města mnoho doprovodných akcí. Měli jsme možnost prohlédnout si v Chýnově vilu Františka Bílka a jeho funerální plastiky na hřbitově. Zastupitelé města nás pozvali do radnice a obdivovali jsme druhý po Vladislavském sále největší gotický prostor profánního charakteru v českých zemích. Průvodkyní Muzeem husitského hnutí byla vlastenecky nadšená paní učitelka.
Pro média nejsou asi pracovití a nadaní studenti zajímavým tématem. I když se Ing. Miroslava Fatková i autorka tohoto článku snažily získat pro zpravodajství České televize paní Kristinu Vrkočovou, nepodařilo se.
V rozhlase ani v celostátním tisku jsem neobjevila ani zmínku o této podle mého mínění významné akci. Snad příští rok v Opavě budou mít sdělovací prostředky více pochopení. V regionálních novinách, zcela dole umístěný článek od Martiny Havlůjové z 11. a 15. června, byla jen drobná informace. Nadpisy článků slibovaly více: Tři sta nejlepších studentů z ČR změří síly v Táboře, Svá díla hájily vědecké naděje. Obsahem bylo ale jen několik informací o tom, kolik, kde a kdy. Žádné zamyšlení nad smyslem a významem práce mladých lidí. Snad si redaktorka ani nevzala do rukou Informační zpravodaj, v jehož v záhlaví by si mohla přečíst motto letošního ročníku: Albert Einstein: Radost z uvažování a z chápání je nejkrásnějším darem přírody. Možná, že by ji hezká myšlenka alespoň inspirovala.
V letošních soutěžních pracích ve srovnání s několika uplynulými léty jsem zaznamenala větší pestrost zpracovaných témat a ve většině případů dobrou úroveň. Studenti zvládli formální stránku práce a dovedli i samostatně řešit zadaný problém. Porotu potěšila i úroveň vystoupení soutěžících při obhajobách. Při rozhovorech se studenty se dovídáme, kolika učitelům dějepisu by bylo potřeba poděkovat za práci, kterou svým svěřencům věnují. Opět bylo na soutěžících zřetelné, jak významná jsou bádání z regionu, z míst, která jsou jim blízká.
Jako inspiraci pro příští soutěžící i učitele dějepisu uvedu jména vítězů a názvy jejich prací.
| 1. | Vladimír Mrvík: Historická topografie města Kostelce nad Černými lesy, Gy Český Brod |
| 2. | Karolína Šafránková: Církevní politika ONV Litomyšl v letech 1949-1956, Gy A. Jiráska, Litomyšl |
| 3. | Petr Píša: Česko-lužické styky v 1. polovině 19. století, Gy Jeronýmova, Liberec |
| 4. | Romana Kmochová: Mošaurové z Valdova a jejich panství Dobřejovice, Gy Říčany (soutěžící získala cenu ASUD - výborné zpracování, náročná práce v archivech, noblesní obhajoba) |
| 5. | Martin Sosna: Hradec nad Moravicí v období první republiky, Mendelovo gymnázium, Opava |
| 6. | Ludmila Lambeinová: Židovská obec v Českých Budějovicích v letech 1939-1952, Gy Česká, Č. Budějovice |
| 7. | Lukáš Němčík: Jesenické prameny a pomníčky na Grafenbergu, Gy Jeseník |
| 8. | Martin Drobňák: Cintoríny z prvej svetovej vojny na severe východného Slovenska, Gy Humenné |
| 9. | Michaela Mědílková: Poznámky k vývoji menšinových škol., Gy Hostinné |
| 10. | Jaroslav Braun: Památník čs. letcům padlým ve II. světové válce, Gy J. Wolkera, Prostějov |
| 11. | Anna Kacerovská: Řecko-turecké vztahy a kyperská otázka, Gy Nad Štolou, Praha 7 |
| 12. a 13. | Jan Růžička: Církevní stavby v Bučovicích, Gy Bučovice Jan Cejpek: Olympijská medailistka Zdena Honsová-Lišková, Gy J. Masaryka, Jihlava |
| 14. | Petr Kučera: Vznik a činnost sadařského spolku lounského, Gy V. Hlavatého, Louny |
| 15. | Jan Dunajčík: Vývoj evropského vojenství od 18. do 1. pol. 19. století, Gy Cheb |
| 16. | Jan Mišurec: Betonová hranice, Gy Písnická, Praha 4 |
| 17. | Jan Kužvart: Zeměpisné objevy starověku, středověku a novověku, Arcibiskupské gymnázium, Praha 2 |
V závěrečném slově ke studentům paní Mgr. Jitka Macháčková, předsedkyně ÚK SOČ, řekla: " Pokud se vám letos nepodařilo dostat mezi první tři laureáty v oboru, ve kterém jste soutěžili, není podstatné. Celostátní přehlídky SOČ v Táboře jste se účastnili všichni již jako vítězové krajských přehlídek. Nepochybujeme o tom, že sdílíte naše přesvědčení, že jste i díky SOČ získali zkušenosti, které zůstávají natrvalo vaším vlastnictvím, a jste tak lépe připraveni na příští úkoly. A to je do budoucna velké plus".
Stálá konference asociací ve vzdělávání se ustavila v občanské sdružení a profesionalizovala se s finančním podporou Amerického velvyslanectví v Praze. Jeho členy je deset větších i malých asociací (Asociace pro domácí vzdělávání, předškolní výchovy, pedagogů základního školství, waldorfských škol, AISIS, PAU, NEMES, Škola podporující zdraví, Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání, Sdružení pro výchovu k občanství a demokracii). SKAV prosazuje moderní metody výuky, avšak na řadu problémů má názory odlišné od našich. Na konferenci několikrát zaznělo, že vytváření dovedností - kompetencí je důležitější než získat vědomosti a jednou dokonce i tvrzení, že poznatky jsou jen prostředkem k získání dovedností. S těmito názory energicky a (podle nás) přesvědčivě polemizoval přítomný náměstek J. Müllner. Po jeho odchodu čelil kritice ministerstva ředitel K. Tomek.
Konferencí se zúčastňujeme jako hosté. Tato se konala v paláci YMCA Na poříčí 13. května a za ASUD je jí účastnily E. Kunstová a H. Mandelová.
Na 27. května pozval ředitel odboru 22 K. Tomek zástupce ASUD na pracovní schůzku k RVP. Účastnily se předsedkyně výboru H. Mandelová a členka ASUD ze ZŠ z Prahy 10 L. Chocholoušová. Části setkání byl přítomen náměstek J. Müllner. Obsahem rozhovoru byly připomínky ASUD k dějepisné části RVP ZV.
Na žádost J. Müllnera, jehož se poslanci dotazují na připomínky uvedené v dokumentech ASUD, specifikoval výbor ve smyslu uvedeného jednání své výhrady k RVP pro členy PS a Senátu. Zaslal je předsedovi výboru W. Bartošovi a dalším členům Parlamentu spolu se žádostí o informaci, proč dosud nebyla vytvořena Národní rada pro vzdělávání, s níž počítá Bílá kniha MŠMT z roku 2001. Dosud nedostal odpověď.
Pro část učitelů dějepisu nejsou první dny července začátkem prázdnin, zasloužené dovolené. Letos již 17 let trvá tradice dalšího vzdělávání v oboru, který v posledních desetiletích zaznamenal velké změny. Pro letošní kurz vybraly jeho organizátorky PhDr. Marika Bezchlebová a PhDr. Jana Kohnová aktuální témata z našich a světových dějin z období po roce 1989 a další historickou problematiku důležitou pro výuku dějepisu na základních a středních školách. Mezi přednášejícími byli např. PhDr. Tomáš Halík, PhDr. Václav
Kural, PhDr. Jaroslav Opat a další. I náměty přednášek našly své posluchače: odsun Němců, přátelství E. Beneše a T. G. Masaryka nebo A. Dubček v mezinárodní politice.
V pátek 2. 7. odpoledne přilákala panelová diskuse o významu předmětu dějepisu do posluchárny Filozofické fakulty UK mnoho učitelů. Své názory na dějepis a jeho výuku sdělovali od předsednického stolu prof. J. Kuklík, prof. R. Kvaček, prof. P. Čornej a prof. Z. Beneš.
Prof. P. Čornej začal velmi pesimisticky, jak byl zklamán v nadějích za poslední desetiletí. Příliš mnoho autorů píše učebnice, ale kvantita převyšuje kvalitu. V mnoha z nich je tolik učiva, že by byl rád, kdyby toto znali studenti u státnic. Hrůzou jsou i křížovky a roháčky v učebnicích pro dospívající mládež.
Školství je podle něho nestabilizované; počítačové lobby, internet do škol, permanentní reformátoři dostávají granty, živelný vznik nových vysokých škol - to je jen část toho, co školství škodí. Ve výuce dějepisu dál přetrvává důraz na faktografičnost, encyklopedičnost, cyklické vyučování dějepisu. Na druhé straně ale - fakta v dějepisu jsou tímtéž jako znaky v matematice, proto jejich výuka a vyžadování je nutné. Na adresu úřednic na MŠMT: ony nerozumí dějepisu, proto je pro tvůrce učebnice doslova martyrium získat schvalovací doložku. Učitelé dějepisu využívají vizualizace, ale méně si uvědomují, že obraz má významnou emocionální složku, kterou opomíjejí. Učitel musí být charismatickou osobností. Současné osnovy není možné v dané časové dotaci zvládnout. Domnívá se, že ideální osnovy v dějepisu co do počtu faktů byly v 60. letech. Cílem dějepisu podle Čorneje je tzv. funkční znalost, člověk má být vybaven pro život; uvedl příklad: úředník nenechá zbořit renesanční dům, protože si uvědomuje jeho historický a kulturní význam. Nakonec se prof. Čornej vyjádřil proti současnému školskému zákonu.
"Vzdávám úctu vám všem, kteří učíte", tím začal prof. Robert Kvaček své vystoupení. Úkolem učitele je vybrat z učiva dějepisu tu část a formulovat obsah tak, aby ho děti vůbec vnímaly. Kantor tedy stále tvoří a v tom je nezastupitelný. Bohužel, o nás všech rozhodují úředníci na všech stupních úřadů a zejména na MŠMT. Spor o předmět dějepis je součástí obecného sporu o historii. Nedávný návrh integrovat dějepis s jiným předmětem je nepřijatelný. Nedokázali jsme se poučit u sousedů v Bavorsku či ve Francii. Studenti ve společenskovědném předmětu by hovořili o ničem, neměli by oporu ve faktografii. Problémem publicistiky o škole je v její neinformovanosti; pracuje s představami vzdálené od skutečnosti. Čím mohou učitelům v jejich práci pomoci historikové? Bohužel existuje velká odtrženost historiografie od školní praxe. Historici se často nestarají o to, zda jejich výzkumy a tvorba společensky zapůsobí. Chybí souznění historiografie a školního dějepisu. Přitom je potřeba si uvědomit, že dějepis učí orientovat se, vytváří zárodky svébytného společenského myšlení. Učitel musí myslet na vysoké odborné úrovni, musí umět vybrat to nejvýznamnější. Prof. Kvaček radí učitelům, aby všechny příští reformy brali myslivě, uplatňovali jen to podstatné a ostatní nechali stranou.
Prof. Jan Kuklík zásadně nesouhlasí s integrací předmětů, ale je pro zachování mezipředmětových vztahů. Připojuje se k názoru ostatních diskutujících, že skutečným pánem ve třídě je učitel, někdy i bez ohledu na nařízení nejvyšší.
Ve druhé části odpoledního programu pokračovala diskuse, zejména se mělo hovořit o RVP. Prof. Beneš se podílel na jeho vytvoření, nakonec se k jeho podobě vyjádřil kriticky. A jak vypadají osnovy v Evropě? Školám se prý dává velká svoboda ve výuce. Naše škola potřebuje reformu ("jak koza drbání"). Problém v současné podobě RVP je v tom, co se upřednostňuje.
Čornejovi nejde ani tak o RVP; prostor musí být dán především ředitelům škol, předmět dějepis je mnohdy bohužel dáván komukoli.
Poradce ministryně školství PhDr. Profant (v době vládní krize, kdy se neví, zda současná ministryně zůstane ve své funkci) reaguje na možnost integrovat dějepis. Podle něj ředitel nedisponuje možností nechat vyučovat integrovaný předmět. Schválené dokumenty neumožňují integraci, prý ve smyslu zániku předmětu. Při obhajobě RVP Profant poznamenal, že dějepis prý kvůli velkým tlakům má největší počet řádků. (Beneš připomíná - délku curicula 30-43 stránek .) Dále Profant informuje publikum, že předmět dějepis nemá oficiálně svého didaktika. Čornej vysvětluje, že vědní obor didaktika má nízkou úroveň, proto habilitaci mnozí odmítli. PhDr. Jana Kohnová učitelům připomíná, že na katedře didaktiky Pedagogické fakulty působí zde přítomný P. Čornej. Na této fakultě se připravuje projekt rozšiřujícího studia dějepisu, tím by se částečně řešila neaprobovanost učitelů pro tento předmět.
Beneš připomíná množství neaprobovaných učitelů dějepisu - 65% v západních Čechách, podobná čísla bychom našli i jinde. S tím souvisí i schopnost učitelů na jednotlivých školách vypracovat svůj školní vzdělávací program. MŠMT prý chce pomoci, a tak byl vytvořen poradní sbor při MŠMT, jehož úkolem bude zpracovat manuál pro RVP - dějepis.
Do diskuse o RVP přispěla také M. Bezchlebová; obhajuje význam RVP, sama společně s VÚP na něm
spolupracoval. Nespokojeným učitelům mimo jiné radí, aby si nezvládnuté učivo přesunuli do dalšího ročníku. V diskusi o integraci dějepisu říká, že část občanské nauky se může v dějepisu rozpustit.
Učitelům dějepisu na středních školách vadí neúměrné požadavky při přijímacích zkouškách na vysoké školy; Čornej jim dává za pravdu, pokud se kritika týká množství faktografie, ale to je prý nešvar především právnických fakult. Beneš si všímá a kritizuje počítačové lobby při přípravě k maturitě. Také se bouří proti změně maturit v souvislosti se zavedením RVP, dojde i na variantu školních maturit? Reforma bude podle něho dlouhá a obtížná, ale hlavní předností RVP je to, že jsou vytvořeny kompetence. K tomu názoru se přiklání i Kohnová; změnám by se učitelé neměli bránit, v RVP je důraz kladen i na dovednosti a v přípravě RVP by měli být učitelé prakticky cvičeni.
Pro mnohé přítomné bylo překvapením prohlášení Profanta, když řekl, že vlastně neví, zda v příštích dnech setrvá ve své funkci poradce ministryně, ale mnohé při vytváření a prosazování RVP mu "bylo proti srsti". Dále říká, že RVP a ŠVP určují, co má žák umět, obsahem jsou kompetence, ale prostor školy má být v budoucnu největší. Dále prohlásil, že prý se jedná o navýšení časové dotace pro dějepis na 7 hodin, další případné úpravy až na podzim. O integraci se vůbec nejedná, vždyť vzdělávací program ji vlastně vylučuje. RVP podle Profanta nepřinese do školy žádné podstatné změny. V září začne dvouleté období přípravy programů, do prosince proškolení, od ledna školení pro zpracování ŠVP. Na dotaz učitele, proč se mluví o podstatných změnách, které stojí množství peněz, a vlastně se nic nezmění - na to poradce z MŠMT neodpověděl. Ale ještě připomenul - kdo zpracovává nebo bude zpracovávat RVP, bude automaticky zařazen do 13. platového stupně.
Zachytit obsah sdělení pana PhDr. Profanta nebylo jednoduché; obecná sdělení nikoho příliš nezajímala, jinak si v mnohém protiřečil.Svému ministerstvu svým vystoupením rozhodně neprospěl.
Po této diskusi větší část učitelů po celodenním poslechu odborných přednášek odcházela; v programu totiž o dalším programu nic nebylo napsáno. Informace o činnosti ASUDu, o historických soutěžích a dalších zajímavostech si vyslechla jen docela malá část účastníků Letní školy - škoda.
Na základě opakovaných jednání a žádostí členů Sdružení historiků a ASUD a příslibu náměstka J. Müllnera v Telči v roce 2003 byla letos v červnu ustavena pracovní skupina, jejímž úkolem má být zabývat se problematikou dějepisné výuky.
Původní jednání výboru Sdružení historiků vedená od roku 1995 ztroskotala odmítnutím dohody náměstkem V. Roupcem v roce 1999. Novou etapu zahájilo setkání historiků a učitelů s pracovníky MŠMT v Telči v roce 2002. Původním záměrem SH a ASUD bylo vytvoření skupiny, která by se zabývala cíli, pojetím a obsahem dějepisné výuky odpovídající novým podmínkám života a potřebám demokratické společnosti. Jde o velmi náročný úkol - vytvoření koncepce nekopírující vědecký systém oboru, ale vytvářející na pedagogické záměry zaměřenou strukturu předmětu zohledňující psychologické specifiky s žáků daného věku a akceptující nejnovější bádání i zásady didaktiky. Takovouto činností se v některých zemích zabývají početné týmy historiků, pedagogů a učitelů. K realizaci tohoto záměru nedošlo (1999). Rámcové úkoly dějepisu přidělili úředníci MŠMT a pracovníci VÚP a realizaci přenechali každému učiteli.
Není pochyb o tom, že učitelé dějepisu budou postaveni před mimořádně náročné úkoly a že je mnoho oblastí, v nichž bude potřebná pomoc - kvalitní pomůcky, podmínky pro výuku, vzdělání vysokoškolské i tzv. "další vzdělávání", projekty a soutěže atd. Proto každá neformální pomoc bude vítaná.
Komisi ustavil náměstek ministryně Jaroslav Müllner - jak řekl, "jako výjimečnou pracovní skupinu v rámci poradního sboru MŠMT". Komise je dvacetičlenná a jsou v ní zástupci MŠMT, výzkumných ústavů, kateder dějepisu i občanské výchovy vysokých škol, pilotních škol i pedagogických nebo předmětových asociací. Komise se má scházet minimálně jednou v roce. Sdružení historiků delegovalo prof. Petra Čorneje a doc. Petra Vorla. ASUD zastupuje člen výboru Libor Šmejda, který se účastnil i první schůzky 4. června.
Během jednání byly prezentovány připomínky ke 3. verzi RVP pro základní vzdělávání, zdůrazněn význam didaktiky dějepisu v rámci přípravy budoucích učitelů i v pedagogické praxi. Bylo také doporučeno zpracovat manuál pro obor dějepis v souvislosti s RVP.
Přáli bychom si, aby činnost komise přispěla ke zkvalitnění dějepisné výuky, která se každoročně několikrát (nejméně při oslavách různých výročí - událostí památných i odsouzeníhodných) dostává na pranýř veřejnosti pomocí sdělovacích prostředků i různých politických vystoupení. V první fázi očekáváme pozornost nejen koncepci výuky, ale především změnám ve vysokoškolské přípravě budoucích učitelů, kvalifikovanosti výuky a možnostem dalšího vzdělávání.