INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 22
Nejdřív jsem si myslel, že budu tentokrát jen volat: Reedice, reedice, reedice! - ale nakonec to dopadlo všechno přeci jen jinak. I když, na druhou stranu, ani na reedicích (některé jsem připomínal již i minule) není nic zas tak špatného - těžko už dnes ovšem překvapí Janáčkův Rudolf II. či Valdštejn (k dispozici jsou i novější zpracování), ale může potěšit plán nově vydat celé dílo "žijící legendy" Vojtěcha Zamarovského (zatím vyšly - ve sličné podobě v různých nakladatelstvích - Vzkříšení Olympie a Za sedmi divy světa; k dostání s mírnou slevou v Knižním klubu). Vyslovenou radost pak udělá Urbanův nestárnoucí Kapitalismus a česká společnost (K otázkám formování české společnosti v 19. století) a do knihovny si můžete návdavkem opatřit biografii R. Saka, věnovanou F. L. Riegrovi (tentokrát s podtitulem Konzervativec nebo liberál?), která před 10 lety poněkud "zapadla". Doplňme ještě obsáhlou knihu P. Preisse - František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách.
Stýskání na zbrzděnou edici Česká historie Nakladatelství Lidových novin (NLN) se sice může opakovat i tentokrát, vyšel pouze jeden nový titul, ale opravdu stojí zato. Jubilantovi Dušanu Třeštíkovi (*1933) nadělilo stejné nakladatelství v létě knižní sborník Dějiny ve věku nejistot, do kterého - kromě jubilanta - přispěli namátkou A. Merhautová, J. Petráň, J. Rak, J. Sláma, P. Sommer, J. Válka, J. Žemlička, F. Šmahel a řada dalších. A nám ostatním naděloval sám jubilant - nedlouho před Vánocemi vyšly Mýty kmene Čechů (7. - 10. století). Nebráníte-li se novým, netradičním a mezioborovým pohledům i novým metodickým přístupům a nechcete-li ustrnout u starých "rádoby vlasteneckých" či učebnicových klišé, je tato knížka nejen o "starých pověstech českých", jako obvykle udivující šíří záběru (tentokrát se pohybujeme v komparativně pojatém indoevropském prostoru mýtů a bájí) a jako obvykle provokující neotřelými názory, knihou právě pro vás.
Z další produkce téhož nakladatelství zaznamenejme utěšeně se rozrůstající Dějiny států - Dějiny Makedonie (J. Rychlík a M. Kouba), Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky (kolektiv českých autorů) a překladové Dějiny NDR (H. Weber). Edice Knižnice Dějin a současnosti přinesla mj. také 21. svazek nazvaný Pop History (editorkou je M. Bartlová), vyšlý z přednášek na Pedagogické fakultě UK na témata vztahu literatury i dalších médií a historie. Nejen podtitulem - O historické věrohodnosti románů, filmů, komiksů a počítačových her - mohou sice některé pasáže vzdáleně připomenou Saturninovu kancelář uvádějící na pravou míru omyly nezasvěcených literátů, ale tam, kde se příspěvky zbaví popisnosti, je to příjemné a inspirativní čtení (tak kupř. J. Rak o Švejkovi, V. Vlnas o Třech mušketýrech, mezi vybranými spisovateli nechybí Remarque, Sienkiewicz, Waltari, May či Petersová se svým středověkým detektivem bratrem Cadfaelem atd., knížku uzavírá bohužel takřka jen popisný přehled populární edice Děsivé dějiny). Naproti tomu řada shodně vypravených příruček, v níž naposledy vyšla Středověká Francie (předtím Klasická Čína, Řecko a Řím) mě nijak neoslovuje.
Dosud jsme ale opomíjeli jinou, teď už svižně rozjetou edici NLN - Utváření Evropy; k dispozici je sedm svazků. Edici formátově přístupných knížek předních evropských historiků zaštítil svým jménem a autoritou Jacques Le Goff a má přinášet náhledy do celoevropských témat, jako jsou demografie, náboženství, jazyk, žena, rodina, národ atd. Z posledních čísel řady vybírám sympaticky působící Hlad a hojnost (Dějiny stravování v Evropě) od M. Montanariho a Stát a národ v evropských dějinách od H. Schulzeho.
Nakladatelství Argo pochvalme za edici Dějin Evropy, v níž vyšly mj. dvě knihy věnované středověkým panovnickým dynastiím - a protože habsburskou problematikou jsme víceméně zahlceni (Habsburkové ve středověku od K.-F. Kriegera), větší pozornost věnujme Hoenschovým Lucemburkům (Pozdně středověká dynastie celoevropského významu); našemu pohledu na Lucemburky, nejenom na "otce vlasti", dodá potřebnou evropskou dimenzi.
Dále připomeňme jiné rozběhlé nakladatelské řady, o nichž se zmiňujeme vlastně v každém pokračování: nakladatelství Havran (Dny, které tvořily české dějiny) připravilo hned dvě knížky věnované moderním dějinám - Klimkův Nástup Hitlera k moci - 30. 1. 1933, i když název nevystihuje šíři záběru tohoto místy provokativního čtení, a Fiedlerovu Okupaci Československa - 21. 8. 1968, soustředěnou na vojenské aspekty oné "bratrské agrese". Užitečná řada Stručná historie států od Libri vyprodukovala mj. USA (S. Raková, J. Opatrný; nepřehlédněte!), Ghanu (V. Klíma), Jihoafrickou republiku (A. Zimák) či Východní Timor (bravurní J. Klíma). Minule uváděné Dějiny do kapsy nakladatelství Triton přispěly hned dalšími dvěma brožovanými svazky rovněž k dějinám 20. století: zaujme - opět od V. Vebera - nelichotivá sonda do ruských dějin Stalinovo impérium (Rusko 1924 - 1953) a mezi nepřebernými tituly k dějinám 2. světové války (orientaci v nich předem vzdávám…) Nálevkova syntéza Druhá světová válka.
Nakladatelství Vyšehrad jsme zatím moc nechválili, tak to dneska hned několikrát napravíme. Jednak pokračuje užitečná řada Dějiny Evropy, která po jednotlivých staletích či širších obdobích předkládá všestranné sondy do evropských dějin - a zase trochu jinak, než jsme zvyklí (k dosavadním svazkům o století šestnáctém a sedmnáctém a době po r. 1945 přibyla Evropa XVIII. století od J. Blacka), jednak se otevřela řada Velké postavy českých dějin, jejímž vcelku čtivým výsledkem je snaha o plastický portrét Elišky Přemyslovny z pera B. Kopičkové, jež byla evidentně vedena snahou tuto ženu "rehabilitovat", místy však vyznívá tato tendence poněkud křečovitě a zjednodušeně (a třeba Jan Lucemburský vychází z jejího podání téměř jako "neschopný chudák"). A jestli máte doma Le Goffem editovanou knihu Středověký člověk a jeho svět, sáhněte po stejně uspořádaném svazku, zaštítěném E. Garinem, Renesanční člověk a jeho svět, v níž před vámi budou defilovat obrazy vládce, kondotiéra, duchovního, dvořana, ale i filozofa, umělce či renesanční ženy.
Z literatury zaměřené k poznávání našeho památkového dědictví bych pro tentokrát vybral: Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (M. Janoška v nakl. Libri) a od stejného nakladatelství obsáhlý a výpravný, leč jen nevesele čtivý 1. díl práce Ohrožené hrady, zámky a tvrze v Čechách A-M od J. Úlovce. Českobudějovické nakladatelství Veduta vydalo encyklopedický přehled Panská sídla na jihu Čech (P. Koblasa a D. Kovář). K tematice přispělo i nakladatelství Brána - shodou okolností knížkou o městských branách (T. Koutek: Městské brány v Čechách - historická zastavení). Toto nakladatelství kromě toho pokračuje ve své řadě populárně pojatých panovnických životopisů, nejnovějším přírůstkem je "král mučedník", jak zní podtitul knížky G. Bordonoveho o Ludvíku XVI. A mluvíme-li o památkové péči, jen drobná poznámka na okraj: možná i někteří z vás přivítají takřka zmrtvýchvstání časopisu Zprávy památkové péče, které navíc získaly až překvapivě sličnou (mj. barevnou) a rovněž i obsáhlejší podobu.
Tak nevím, jestli jste s dnešním výběrem spokojeni, jestli vás alespoň něco upoutalo. A také si říkám, že ne vždy má člověk náladu na čtení jakkoli zajímavých (a nezřídka tak trochu "tlustých") ať už vědeckých, či populárně naučných prací, někdy chce prostě jen tak trochu - inteligentně - relaxovat. A tak mě docela zaujala letmá zmínka v časopise Dějiny a současnost, a inspirován jí, vypravil jsem se, musím se přiznat, že po dlouhé době (takřka "po létech"), kupovat beletrii s historickou tematikou, které se jinak spíš vyhýbám. A nelitoval jsem, a ještě z toho byly vánoční dárky pro známé. Prostě: máte-li chuť trochu na Umberta Eca, ale taky trochu na zápletky hodné Alexandra Dumase, sáhněte po "historickém thrilleru" R. Sardoua - A odpusť nám naše viny… (nakl. Argo). Možná, že se vám ono "temné" 13. století, kdy se příběh odehrává, dostane hodně hluboko pod kůži…
Ale jednu knížku jsem si našel sám, a bylo to možná vůbec největší překvapení a bez nadsázky fascinující čtení: filozofující bretonský venkovan J.-M. Déguignet (1834-1905) sepsal ke konci život neuvěřitelný příběh svého neuvěřitelného života Paměti bretonského venkovana: jako samouk se naučil několika jazykům a základům řady oborů, byl žebrákem, pasákem krav, vojákem, zemědělcem, trafikantem, pojišťovákem, a pak zase vyděděncem a žebrákem, navíc trpícím stihomamem. A když vás třeba nebudou zajímat jeho osobní zpovědi (jako že zajímavé jsou!), strhne vás líčení jeho vojenských eskapád - zúčastnil se bojů v Itálii, Africe, projdete s ním peklo krymské války či zažijete pokus o mexické císařství. Nakladatelská záložka (Mladá fronta), tvrdí, že ve Francii se znovuobjevení jeho pamětí ke konci minulého století stalo senzací a že se podle nich natáčí televizní seriál. Takový seriál bych České televizi a nám všem opravdu přál…
(Všechny nově vydané tituly mají vročení roku 2003, a pokud není výslovně uvedeno jinak, vydala je pražská nakladatelství.)
Nakladatelství Machek a syn z Berouna vydalo další dějepisný soubor folií pro zpětný projektor. Po Pravěku-Starověku a Řecku-Římě se folie časově posunuly do raného středověku. Většina obsahuje barevná zobrazení architektury, malířských a sochařských děl, módy i předmětů uměleckého řemesla, část přibližuje jednotlivé prvky stavebních slohů černobílými náčrty konstrukcí i částí staveb, jejich půdorysů apod.
Středověk I. má 19 folií: Po úvodních časových přímkách následují raněkřesťanské umění v Itálii, kulturu barbarských říší, Byzance, Irska, Arabské říše a prvních Slovanů. Následuje umění karolinského, velkomoravského a otonského období. Po stránce kultury Vikingů přichází umění románské - církevní a světská architektura, malířství a umělecké řemeslo. Samostatná folie je věnována románské Praze. Soubor uzavírá pohled do několika oblastí kultur předkolumbovské Ameriky. Cena 13 barevných a 6 černobílých folií je 1 664 Kč.
Informaci o celé nabídce nakladatelství (i pro další předměty) lze najít na webové stránce: www.machekasyn.cz.
Přestože se školy stále potýkají s finančními problémy, s radostí sledujeme, že naše řada dějepisných učebnic vydaná nakladatelstvím DIALOG v Liberci se těší stále větší pozornosti a oblibě. Svědčí o tom nejen ohlasy členů ASUD v anketě z listopadového semináře, ale i informace nakladatelství o dotisku Dějin středověku a také několika pracovních sešitů k dosud vydaným třem dílům učebnice. Našim přáním je nabídnout takovou pomůcku, která by jednak posílila zájem žáků o historii a dala jim příležitost se do ní více zahloubat, ale také zefektivnit a usnadnit práci učitelům v přípravě a snížit námahu při náročném vedení hodiny založené na optimálních příležitostech pro samostatnou práci žáků. Ostatně tak jsou zaměřeny i naše dějepisné atlasy, které slouží školám již devátým rokem. Věříme, že po počátečním ostychu či obavách z přílišných nároků na žáky - což lze při prvním pohledu pochopit - poznají učitelé, že s učebnicí lze pracovat tak, aby se vyhovovala žákům nadanějším i slabším. Snad v tom napomáhají i metodické příručky, které připravujeme s maximální péčí.
Učebnice pro 9. ročník ZŠ nebo kvartu osmiletého gymnázia zahrnuje čtyři období a) 1918 - 1939, b) 1939-1945, c) 1945-1985, d) 1985-2004. Každý celek začíná pohledem do světa, pokračuje seznámením se životem lidí v Evropě a končí nejdůležitějšími událostmi z oblasti politické. Věříme, že se nám učebnici podaří včas dokončit, aby mohla být nabídnuta školám na začátku školního roku. V dubnu a květnu budeme pracovat na připomínkách a v červnu dokončíme pracovní sešity a metodickou příručku.
Klub multimediálních aplikací Svazu důstojníků a praporčíků ČSR připravil projekt DVD titulu s filmovými a dalšími dokumenty k našim dějinám, jejichž cca 30 didakticky upravených dílů je určeno pro výuku moderních dějin na základních i středních školách (druhou částí návrhu byl CD titul "Ochrana žáků a studentů za mimořádných okolností" pro výuku občanské výchovy).
Na realizaci se měli podílet historikové několika specializací spolu s učiteli. Titul doporučil mj. ředitel ÚČD FF UK prof. Beneš, připojil se i výbor ASUD. Autoři požádali o grant MŠMT. Na hlavičkovém papíře náměstka J. Müllnera však byli v prosinci 2003 odmítnuti: "Ministerstvo školství ... žádným způsobem nezasahuje do výroby a distribuce učebních školních pomůcek (za které považujeme i vámi nabízené CD a DVD). Jejich výroba a distribuce je závislá na poptávce škol a žáků a aktivitě výrobců." Podepsán Špirhanzl. Nepochopitelné. Zpracování tak náročné pomůcky se v jiných zemích, které známe, bez státní podpory neobejde. Za předpokladu, že stát má zájem na kvalitní výuce dějepisu. U nás tedy dále dějepis i občanská výchova bez dokumentů ve školách v zahraničí samozřejmých.
Dostali jsme pěkný domácí úkol. Máme zkusit určit pět nejlepších českých a pět světových historických děl, která u nás vyšla v devadesátých letech. Myslím, že jsme si na sebe upletli pěkný bič. Což je vůbec možné zodpovědně odpovědět? Co dělat? Pokusit se?
Asi nejdříve zkusím ty světové. Moc jsem jich přečíst nestačil, takže: celá edice Nakladatelství Lidových novin věnovaná dějinám zemí světa, dále F. Seibt: Karel IV., D. E. Miller: Antonín Švehla (ale je to světová?), W. Baum: Císař Zikmund, W. Churchill: Paměti.
Ale co z českých? Z té obrovské záplavy titulů se skutečně snad nedá vybrat pět děl. Vždyť úžasné bylo, že kromě novinek byla dokončena řada velkých reprintů, což bylo pro veřejnost stejně důležité. Vycházela díla prvořadé důležitosti pro regiony. Vyšly nebo pokračovaly velké edice, bibliografie. Mám vynechat životopisy, popularizující díla? Nevím... Raději bych vybíral tak z deseti okruhů - ale to by se stejně skoro všude hlásilo víc než pět titulů.
Posuďte můj pokus (uvádím někde jen jména autorů či zkrácený název): hlavní díla - Šmahel, Macek, Kavka, Šedivý, Pasák, Lenderová, Petráň a asi deset dalších; kolektivní díla - Dějiny UK, Velké dějiny zemí Koruny české (Paseka); životopisy - Kořalka: Palacký, Hanzal: Pekař, Vlnas: Eugen Savojský, Kolman - Polišenský: Valdštejn; reprinty - Ottův slovník naučný, Sedláček: Hrady, Arne Novák: Přehledné dějiny literatury; české - Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, Kutnar; lexikony - Tomeš: Český biografický slovník XX. století, Lexikon české literatury, Kuča: Města a městečka, produkce LIBRI (zvláště Biografický slovník archivářů), biografické slovníky osob v regionech; katalogy - Sláva barokní Čechie, Jenewein, Jelínek, Váchal aj.; regionální - Pekař: Kniha o Kosti (nové doplněné vydání), Sak: Rieger, Dolní Bousov - moje město. Jsem rád, že vycházejí svazečky Knihovničky Českého ráje, časopisy Muzejní noviny Jičín, Pod Zvičinou, Listy starohradské kroniky; sborníky: Stopami dějin Náchodska, Z Českého ráje a Podkrkonoší, Rodným krajem, sborníky z konferencí v Rychnově, Litomyšli, Plzni; vzpomínky - (Kalista, Feirabend, Weyr, Drtina a desítky dalších); edice - Codex diplomaticus, Berní rula, Soupis osob podle víry aj.; popularizující díla - Kvaček, Kosatík, Francek, Hubáček, Sklenář; bibliografie - Mědílek: Karel Čapek, Zach, Přibáň, Gruntorád.
Úkol vybrat a charakterizovat pět nejvýznamnějších českých a pět klíčových přeložených dějepisných knih popřevratového období je nesmírně obtížný, zejména má-li jít o knihy, které se při špičkové odborné kvalitě obracejí na širší čtenářskou veřejnost. Problém je o to komplikovanější, že máme co činit se dvěma vrstvami knih: jednak v posledních cca dvanácti letech vydala jedna vynikající generace historiků (dnes v podstatě sedmdesátníci) svá životní špičková díla, která čekala na uveřejnění nebo v často velmi komplikovaných podmínkách dozrávala v idiotských létech normalizace, resp. v překladech vyšla evropská a světová poválečná klasika, kterou opět za onoho režimu nebylo takřka možno dostat do rukou. Naše anketa, motivovaná jako doporučení významné četby pro širší, zejména učitelskou zainteresovanou veřejnost, nemůže tato klíčová díla přejít. Neznameá to však, že by bylo možno rezignovat na uvedení vynikajících prací badatelů mladší nebo dokonce opravdu mladé generace, kteří napsali své práce ve svobodné republice v dialogu s mezinárodní historickou obcí, resp. na nejnovější díla zahraničního dějepisectví, přeložená aktuálně do češtiny. Výsledek je proto nutně kompromisem úcty a dobrých úmyslů.
Z české tvorby generace žijících (i nedávno skonavších) klasiků nabízím nejprve práce hvězdné garnitury:
Z díla Františka Šmahela nemá smysl doporučovat veřejnosti tak jako tak známou, ale příliš rozsáhlou a velmi odborně psanou Husitskou revoluci, poprvé vydanou v HÚ AV ČR Praze 1993. Rozsahem i formou je však přístupnější Šmahelova Idea národa v husitských Čechách, v rozšířeném a přepracovaném vydání nově zpřístupněnou v Praze 2001.
Obdobně monumentální je životní dílo Josefa Petráně. Jeho starší, stále se však obsahově vyvíjející Staroměstská exekuce vyšla v novém, rozšířeném a i literárně přepracovaném vydání v nakladatelstí Brána v Praze 1995. I tady by bylo možno publiku s nejčistšími úmysly doporučit J. Petráněm a F. Kavkou redigované Dějiny Univerzity Karlovy I.-IV, Praha, Karolinum 1996-1998, kde se Petráň ve velkém rozsahu podílel i autorsky. Ohromná, cenná a zajímavá kniha však zůstává jednotlivcům i většině škol finančně takřka nedostupná.
Z díla Josefa Macka abstrahujme od čtyřsvazkové syntézy Jagelonský věk v Českých zemích a doporučme zvládnutelnější a snad i čtivější, v mnoha ohledech badatelsky průkopnickou knihu Víra a zbožnost jagelonského věku, Praha, Argo 1997.
Klasikem moravského dějepisectví je Josef Válka, autor všestranně pozoruhodných Dějin Moravy, díl 2, Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1995. To je kniha, kterou je opět možno doporučit i Ne-Moravanům, kteří se jinak o raný novověk zas tolik nezajímají.
Posledním z moderních dějepisných klasiků, které je prostě nutno jmenovat, je historik 20. století Jan Křen. Jeho Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780-1918, vydané v Praze (po torontském vydání z roku 1989) roku 1990, jsou dnes i mezinárodní klasikou, kterou by měl číst každý, kdo se zabývá novějšími českými dějinami. Roku 2003 mají vyjít jeho velké České dějiny 19. a 20. století v mezinárodních souvislostech. Zatím však zůstaňme u knihy, která - doufejme - je běžně dostupná.
Ke klasice českého dějepisného výzkumu, který však dokázal udržet kontakt se západoevropským výzkumem, patřily v posledních desetiletích populační dějiny. Roku 1996 vyšla pod redakcí historické demografky Ludmily Fialové pozoruhodná kniha kolektivu autorů Dějiny obyvatelstva českých zemí, Mladá fronta 1996. Zastupuje tu širší cennou skupinu knih, které otevírají pohledu na dějiny společnosti našich zemí nové obzory.
U prací autorů střední a mladé generace narážíme na dva problémy: jednak specifické nakladatelské poměry v Čechách a na Moravě dlouho blokovaly vydávání monografií jiné než populární povahy a velká většina "toho nejlepšího" vyšla rozdělena do studií různých velmi zajímavých, ale širší veřejnosti prakticky nedostupných sborníků nebo odborných časopisů, případně zajímavé monografie vycházely v nízkonákladových speciálních edicích. Jde také o to, že vědecké disertace a podobně např. výstupy grantových projektů bývají úzce speciální a širší laické veřejnosti málo srozumitelné. To platí i o knížkách mimořádně inspirativních, z nichž si dovolím jako příklad uvést drobný skvost z pera Petra Sommera Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury, České Budějovice, Garamond 2001.
Knihou svým pojetím i širším významem přelomovou v českém dějepisném kontextu je práce dosud relativně mladého opavského badatele Tomáše Staňka Odsun Němců z Československa, Praha 1991. Týž vysoce produktivní badatel ji posléze antikvoval dvěma monografiemi: Persekuce 1945. Persekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice), Praha 1996 a Tábory v českých zemích 1945-1948, Ostrava - Šenov 1996. I když jsou Staňkovy práce v českém i evropském kontextu velice významné, staví čtenáře před obdobný problém jako knihy starších mezinárodně uznávaných badatelů Václava Kurala či Karla Kaplana; jde o detailní popis takřka výhradně politických či mocenských dějin (resp. v opačném gardu dějin obětí), knihy zahlcené materiálem a pro nezasvěceného laika poměrně těžko stravitelné.
Knihou autora mladé generace, která - podle mého názoru - při vysoké odborné kvalitě a originalitě pohledu dostála nárokům na knihu čtenářsky široce recipovatelnou, je Petr Luňák, Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce, Praha 1997. Doporučuji přečíst!
Podobné problémy musí člověk řešit při výběru prací překladových:
Robert J. W. Evans, Rudolf II. a jeho svět, Praha, MF 1997, je klasika rudolfinského bádání, zastoupeného v Čechách především řadou vynikajících umělecko historických sborníků a výstavních katalogů. Evansova kniha měla pro rozvoj zájmu o Prahu a Čechy okolo roku 1600 celosvětově klíčovou roli.
Nakladatelství Argo vykonalo až neuvěřitelně mnoho na poli seznámení české veřejnosti s plody práce metodicky moderního západoevropského, zejména francouzského dějepisectví. Slavná kniha Carlo Ginzburga Sýr a červi. Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600, Praha 2000, patří k tomu nejlepšímu a nejinspirativnějšímu, co v této edici vyšlo.
Carl E. Schorske, Vídeň na přelomu století, Barrister & Principal, Brno 2000 je celosvětově klasickou prací, spojující zajímavý výklad o zrození sředoevropské moderny s jen naznačenými úvahami o postavení inteligence v Evropě a ještě více v USA 40.-60. let.
Z ohromného literárního díla britského levicového historika Erica Hobsbawna dostává český čtenář do rukou podnětnou i kontroverzní, obdivuhodně syntetickou práci Věk extrémů. Krátké 20. století 1914-1991, Praha, Argo 1998.
Ke klasice výzkumu dějin nacismu patří drobná, ale zcela zásadní kniha zesnulého Martina Broszata Uchopení moci. Vzestup NSDAP a zničení Výmarské republiky, Praha 2002.
Ke klasikům dnes již patří i německý bohemista Detlef Brandes, autor zásadní práce o dějinách protektorátu Čechy a Morava a řady dalších knih i studií k českým, středoevropským a východoevropským (až sibiřským) dějinám zejména 20. století. Pro širší veřejnost je však z jeho díla nejpoučnější kniha nejmladší, Cesta k vyhnání 1938-1945. Plány a rozhodnutí o "transferu" Němců z Československa a z Polska, Praha, Prostor 2002. Obdobně objevná - českých pramenů i bohaté české literatury znalá - je i monografie Brandesova žáka Volkera Zimmermanna Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945), Praha, Prostor 2000.