Z MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Program jednání měl tyto hlavní body:

1. Pohled na politický vývoj, který následoval po jaltské a postupimské konferenci ve světle nových výzkumů,jež probíhají v současném období a jsou ovlivněny archivními materiály zpřístupněnými v posledním desetiletí.
2. Jednání Spojenců v r.1945 a různé úhly pohledu při zkoumání poválečného období, plnění mírových smluv a rekonstrukce válkou zničených oblastí.
3. Změny v pohledu a interpretaci historiků od r. 1945 do současnosti na příčiny, jež vedly ke studené válce.
4. Příčinné souvislosti, které jsou patrné v mezinárodních vztazích od. r.1945 do současnosti.

Jednání probíhalo formou plenárních zasedání a jednání ve třech pracovních skupinách. Odborným garantem sympozia byl dr. Robert Stradling, který představil účastníkům hlavní myšlenky projektu Rady Evropy - Evropská dimenze ve výuce dějepisu. Praktickým výstupem z jednání pracovních skupin byly náměty, jak zpracovat téma r. 1945 ve výuce školního dějepisu.

Zpravodajové jednotlivých skupin doporučili:

1. Při výuce soudobých dějin a při prezentaci učiva o tak významných událostech, jakými jaltská a postupimská konference jsou, pracovat nejen s oficiálními dokumenty, ale používat i prameny, které reflektují zkušenosti a zážitky obyčejných lidí na různých místech Evropy ve sledovaném období (ústní svědectví, deníky, dopisy).
2. Zařadit multiperspektivní pohled na konkrétní historickou událost (pohled Spojenců, pohled z perspektivy podmaněných států, neutrálních států, poražených států). Neopomínat mimoevropský prostor - Japonsko a jeho interpretaci událostí, následné změny na asijském kontinentě.
3. Dát žákům možnost vlastního pohledu a vytvoření vlastního názoru na určitou historickou událost a její vliv na další historický vývoj. Zařadit vedle oficiálních informačních pramenů i umělecká díla, literární tvorbu, fotodokumenty, dokumentární filmy či filmy s historickou tématikou, dobové noviny, plakáty, propagandistické slogany a naučit je pracovat i s tímto materiálem v hodinách dějepisu.

Pořadatelé připravili pro účastníky sympozia i doprovodný program návštěvy dvou významných paláců -Livadijského a Alupky - které měly přímý vztah k jednání jaltské konference.

Setkání na Jaltě opět potvrdilo, že v oblasti výuky dějepisu 20. st. je mnoho témat, která se mohou interpretovat rozličně v různých částech Evropy, a proto je důležité hledat společné postupy v hodnocení průběhu a dopadu historických událostí a procesů, pojmenovat shody i odlišnosti, ale především objektivně posoudit co se stalo, proč se to stalo, dalo-li se některým událostem předejít.

Jedním z již tradičních vrcholů každého ročníku soutěže Eustory* je letní akademie, kterou pořádá a plně financuje Körberova nadace. Účastní se jí vítězové národního kola doprovázeni organizátory soutěže v jednotlivých zemích nebo jedním z vedoucích učitelů. Akademie je naplněna prací na určeném projektu (téma se každý rok liší), komunikačními jazyky jsou angličtina a němčina. Tématem berlínské akademie bylo Foreign - Familiar. Dealing with the Known and Unknown, tj. ve volném převedení Cizí a důvěrně známé. Jak zpřístupňovat nám známé a neznámé.

Poslední, 5. akademie se konala v berlínské čtvrti Wannsee, kde se v příjemném prostředí konferenčního střediska WannseeForum na břehu stejnojmenného jezera sešli zástupci jedenácti zemí: Běloruska, České republiky, Estonska, Německa, Litvy, Norska, Polska, Ruska, Slovinska, Ukrajiny a Walesu. Delegace se skládaly ze tří zástupců studentů a vedoucího, v naprosté většině zástupce organizačního výboru soutěže. Českou republiku reprezentovali za soutěžící Martin Klement z Gymnázia Česká Lípa (1. místo), Tereza Dvořáková z Gymnázia Svitavy (2. místo) a Hynek Roleček z Arcibiskupského gymnázia v Praze (6. místo, zastoupil původně přihlášeného M. Trepeše za stejného gymnázia), za organizátory Ilona Pařízková, předsedkyně českého výboru Eustory.

Jednání letní akademie se odehrávalo ve dvou rovinách. Každý den ráno a večer se konaly společné akce, na nichž se vysvětloval a upřesňoval denní program, představovaly různé organizace podílející se na práci Körberovy nadace či působící v sociální oblasti, prezentovaly projekty a výsledky činnosti samotné nadace apod. Naplánována byla také společná návštěva Berlína a budovy Říšského sněmu s turistickou projížďkou po nejvýznamnějších berlínských pamětihodnostech. Ostatní čas trávili účastníci v intenzivní práci ve svých sekcích. Studenti byli dle svých zájmů (vyplňovali s přihláškou i dotazník) rozděleni do pěti pracovních skupin - fotografické, filmové, publicistické, pohybově dramatické a rozhlasové. Každá skupina vytvářela vlastní projekt, v němž se nějakým způsobem odráželo téma akademie. Na závěrečné slavnostní prezentaci pak všichni předvedli výsledek své týdenní práce. A bylo skutečně nač se dívat. Největší úspěch měla produkce dramatické skupiny specifickým způsobem reflektující osudy emigrantů. Na téměř profesionální úrovni je sborník zachycující děje akademie, také film reflektující názory mladých Berlíňanů na problém přistěhovalectví a různých etnických komunit žijících v Berlíně zaujal a přiblížil město nejen jako historické a státní centrum, ale i jako multikulturní společnost, která cílevědomě usiluje o návrat k slavné tradici z přelomu19. a 20. století.

Svou práci završila vytvořením živých obrazů z dějin berlínské turecké komunity i sekce vedoucích. Práce skupiny byla jistě i díky její organizátorce, neúnavné Claudii Muchové, nesmírně zajímavá a podnětná. Hlavním tématem byl život turecké berlínské komunity. Poznali jsme berlínskou čtvrť Kreuzberg, kterou nás provedla mladá německá spisovatelka tureckého původu Y. Kara, autorka knihy Selam Berlin. Při studiu této novely jsme poznávali komplikované osudy několika generací berlínské turecké rodiny. Další součástí programu byla praktická prezentace nových metodických postupů, předvedeny byly také učebnice a didaktické pomůcky užívané v jednotlivých zemích. S velmi příznivým ohlasem se v tomto případě setkala prezentace nové české učebnice a atlasů světových dějin autorského kolektivu ASUD.

Přestože celý týden byl vyplněn náročnými aktivitami, výsledky, kterých bylo dosaženo, všechny přesvědčily, že se letní akademie nekoná nadarmo. Účastníci kromě zisku řady poznatků a zkušeností navázali nové přátelské kontakty, a usuzujíc z reakcí ostatních, naše delegace odjížděla domů s pocitem, že reprezentovala Českou republiku se ctí.

* Eustory probíhá v Německu od r.1974. Soutěž iniciovala německá nadace Körber, která ji také sponzoruje. V současnosti se Eustory účastní 14 evropských zemí. Jednotlivé země organizují národní kola samostatně.
Celý projekt je zaměřen na nejmodernější národní dějiny, na samostatnou badatelskou práci studentů opřenou o vyhledávání písemných pramenů, ale především o získávání a zpracování ústních svědectví účastníků dějů, na budování vztahu mladých lidí k nedávné minulosti i k regionu a lidem jako nejvýznamnějšímu subjektu historických událostí. Klade si za cíl na základě prožitku při historickém bádání podpořit v dospívající generaci vztah k národním dějinám, k předchozím generacím, ale i v důsledku pochopení odlišností i shod v historickém vývoji států Evropy ke společnému dědictví.
Česká republika přistoupila díky úsilí Ústavu pro soudobé dějiny a ASUD k této soutěži v roce 2000. Informační listy ASUD o průběhu jednotlivých ročníků české soutěže vždy podrobně informují.