INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 22
Na schůzce 10.prosince, které se účastnili zástupci ASUD (Ilona Pařízková, Eliška Kunstová) a PhDr. Vojtech Čelko za ÚSD, jsme soustředili materiály k přípravě sborníku vítězných prací 2. ročníku AESTORY. Po úspěšném sborníku 1. ročníku s názvem Sám proti moci se nyní připravuje k vydání výběr vítězných prací k tématu Kamenná paměť mého kraje. Ze studentských prací jsou opět vybrány takové části, které představují zásadní a zajímavé myšlenky.
Kromě sborníku jsme také jednali o přípravě 3. ročníku soutěže. Každá země v Evropě, která se EUSTORY účastní, si pro své studenty určuje a zadává vlastní téma; omezení je jen pro sledované období, a tím je 20.století. Vzhledem k tomu, že soutěžní práce budou odevzdány na začátku roku 2005, tj. 60. výročí konce 2.světové války, rozhodli jsme se, že zadáme téma o životě v protektorátu. Dosud žije mnoho pamětníků těchto událostí, studenti po celé republice budou mít dostatek příležitostí a studijních podkladů pro toto téma. Přesné znění zadání soutěže bude zpracováno na dalších schůzkách. Učitelé a studenti dostanou bližší informace o 3.ročníku soutěže EUSTORY v květnu 2004. Informace budou také na naší webové stránce.
Druhý sborník vyjde opět na jaře a na jeho křest budou pozváni zástupci studentů i pedagogů, kteří jejich práce vedli nebo jim poskytovali rady a pomoc. Delegace studentů - úspěšných účastníků našeho národního kola - se v létě účastnila setkání pořádaného v Berlíně organizátorem soutěže Körber Stifftung z Hamburku (o něm na jiném místě IL).
Redaktor Českého rozhlasu 2 - stanice Praha Robert Tamchyna Věnoval svůj pořad v předvečer státního svátku školnímu dějepisu. V diskusi vysílané přímým přenosem zastupovali Sdružení historiků prof. PhDr. Jiří Pešek, Asociaci učitelů dějepisu PaedDr. Helena Mandelová a Ministerstvo školství Vedoucí sboru poradců paní ministryně Buzkově PhDr. Martin Profant.Ten v diskusi na otázky redaktora Tamchyny objasnil některé nejasnosti. Za autora projektu realizace nového pojetí v podobě Rámcových vzdělávacích programů, jejichž hesla konkrétním obsahem mají podle svého uvážení naplňovat sami učitelé na školách, označil profesora Jiřího Kotáska. Vysvětlil, že naše reforma je naším unikátem, který nikde nebyl vyzkoušen a zatím není podrobně připraven, ale ubezpečil posluchače, že k žádnému spojení dějepisu a předmětů občanské výchovy (na ZŠ) nebo základů společenských věd (na gymnáziích) nedojde, neboť i ve školních vzdělávacích programech zůstanou samostatnými předměty.
Prof. Pešek zdůraznil význam historického vzdělání pro vytváření názorů mladých lidí na současné dění, dr. Mandelová připomněla význam výuky dějepisu pro vytváření žádoucích morálních vlastností, hodnotového systému a občanských postojů našich žáků a studentů - budoucích občanů Evropy.
Na předvánoční dobu svolala do auly základní školy v Praze 2 organizátorka kulatých stolů SKAV Jana Hrubá další z pravidelných stolů této učitelské asociace. Diskusi moderovala šéfredaktorka časopisu Moderní vyučování dr. J. Straková. Tématem byl školní dějepis (a diskuse kolem něho po zveřejnění naší Bílé hory, Petice 17. listopadu 2003 Sdružení historiků a tiskové konferenci 14. října). O úvodní slovo byli požádání ředitel VÚP dr. Jeřábek, učitel příbramského gymnázia P. Albrecht a za ASUD předsedkyně výboru. Přes zvolený čas nebyla atmosféra klidná a vánoční. Většinu z cca čtyřiceti účastníků sedících v sále tvořili zaměstnanci ústavů MŠMT a dalších pracovišť, kteří se na RVP podíleli, dále členové NEMES, PAU a také několik ředitelů pilotních škol, kteří se přihlásili k ověření RVP tím, že během roku 2002/203 zpracují vlastní ŠVP (bohužel z 54 přihlášených odevzdala úkol méně než polovina a žádný z nich nebyl dán k dispozici a posouzení).
Po mém úvodním slově, v němž jsem uvedla hlavní výhrady a pochybnosti o reálné naději na zlepšení stavu výuky touto cestou, došlo na diskusi, v níž energicky (i hrubě) oponovali zastánci této cesty, jako jedině možné. Ředitel základní školy v Chrudimi napadl ASUD, že jeho členové nenavštívili žádné školy ani se neseznámili s navrženými programy. Na námitku, že k návštěvě škol nemáme možnost (členové učí) ani oprávnění a naše žádost o seznámení s některými ŠVP byla odmítnuta, neodpověděl. Ředitel VÚP J. Jeřábek pak soukromě vysvětlil, že školy považují zpracované ŠVP za své vlastnictví, které by mohl někdo opsat a záležitost musí vyřešit právníci. Pak ovšem nechápeme smysl celého "experimentu". Na dodatečnou (e-mailovou) žádost o poskytnutí možnosti seznámit se s ŠVP ZŠ v Chrudimi a poskytnutí zkušeností z jejich tvorby jsme odpověď nedostali.
Charakteristiku reálného stavu výuky, která nevede k optimistickým závěrům, obsahoval diskusní příspěvek člena ústřední školní inspekce Mgr. Jiří Vagenknechta uvádějící údaje ze zjištění ČŠI o výuce na školách v roce 2002/2003. Jeho poznatky a sdělení považujeme za velmi závažné a zásadní, proto vystoupení s jeho svolením přetiskujeme na jiném místě IL. Na sporné a nevyřešené problémy týkající se zeměpisu poukázala i pracovnice geografické společnosti.
Vystoupením jednoho z mála diskutujících, kteří se nepodíleli na tvorbě RVP nebo ŠVP, byl v závěru kulatého stolu příspěvek Mgr. J. Morkese z Pedagogického muzea J. A. Komenského. Nejprve připomněl, že učitelům dějepisu je vytýkáno, že se ozývají jako jediní s připomínkami k novému vymezení svého předmětu, ale málokdo si uvědomí příčiny. Dějepisu totiž každý rozumí. I zde mnoho z diskutujících připomnělo, že nejsou odborníky v této oblasti, ale to jim nebránilo, aby vyslovovali kategorické soudy o jeho pojetí a obsahu. Na školách je začasté dějepis zbytkovým předmětem, jehož 1-2 hodiny jsou přidělovány k doplnění úvazku učiteli kteréhokoliv předmětu. Připomněl kritický názor učitele dějepisu a autora populárních knih pro mládež E. Štorcha, který počátkem 30. let upozornil na neujasněnost koncepce dějepisu. Dále uvedl svůj názor na předpoklady každé reformy: 1. musí současný stav zlepšovat, což si autoři vždy myslí; praxe však ukazuje, že tomu tak mnohdy není a plusovým znaménkem řady mnohých reforem bylo jen to, že nebyly dotaženy do konce 2. učitelé musejí být o správnosti předkládané reformy přesvědčeni a získáni pro ni, 3. učitelé na změny musejí být předem dobře připraveni. Příprava učitelů však neodpovídá požadavkům, které jsou na ně kladeny.
Diskutující dr. Spilková připomněla, že novu roli by měla sehrát školní inspekce, nezbytnou masivní pomoc školám a nutnost změnit kritéria posuzování škol. Poděkováním za účast uzavřela diskusi J. Straková.
V pátek 9.1.2004 byli členové výboru ASUD Dr. Helena Mandelová, Dr. Eliška Kunstová a Mgr. Libor Šmejda spolu se zástupcem Sdružení Historiků ČR - Historického klubu prof. Dr. Petrem Čornejem přijati senátorkou Jaroslavou Moserovou.
Na pracovní schůzce ji informovali o celé šíři aktuálních problémů - o RVP, postavení dějepisu jako vyučovacího předmětu, archivním zákonu, přípravě státní maturity, apod. Předsedkyně ASUD Helena Mandelová předala paní senátorce připravené dokumenty (cca 100 stran).
Z jednání vzešly i další praktické náměty, bylo doporučeno kontaktovat místopředsedu vlády ČR Petra Mareše, případně i premiéra Vladimíra Špidlu. V Parlamentu ČR pak informovat další zainteresované poslance i senátory o aktuální situaci a návrzích SH ČR - HK a ASUD.