NA AGOŘE

---

Na našich seminářích se setkávají učitelé, kteří považují za svou povinnost co nejlépe se na výuku po všech stránkách připravovat a hledat metody odpovídající současným potřebám. Názory účastníků neváhajících svému vzdělávání věnovat svůj volný čas i o sobotách a nedělích lze jednoznačně považovat za vyjádření pedagogů patřících k nejzodpovědnějším a reprezentujících tu část učitelů, která má největší zájem na kvalitním vzdělání našich žáků.

Do hodnotících dotazníků na seminářích zařazujeme i otázky, jimiž lze zjistit názory na aktuální problémy. V dotazníku na semináři 8. 11., jehož se účastnilo téměř sto členů ASUD, byly i otázky o RVP-ŠVP, o učebnicích a vzdělávání. Vybíráme z nich názory reprezentující hlasy učitelů ze všech částí ČR (nejsou uvedena opakující se vyjádření):

---

a) jaký je váš názor na záměr, aby si každá škola sama vytvářela vlastní osnovy podle rámcových vzdělávacích programů?

• Odpovědnost nelze přenést na školy, naprosto v převaze by pak byly předměty přírodověd- né (ostatně neznám ředitele dějepisáře)
• Mám obavy, že pod obratem "učitelé potřebují více svobody" v praxi k naší práci přibude další práce, za kterou budeme zkritizováni, protože to fungovat nebude a jako viník bude opět učitel.
• Není možné, aby každá škola zpracovávala osnovy samostatně.
• Nesmysl!
• Zodpovědnost za osnovy by mělo mít ministerstvo, tedy stát. Změny ba měly být promyšle né, odzkoušení a ekonomicky zajištěné.
• Zcela souhlasím s názorem ASUDu.
• Rozhodně jsem proti, vznikl by chaos.
• Myslím, že osnovy by měly být zachovány.
• Nesouhlasím, na státních školách by měly existovat stejné osnovy, není možné, aby každá škola učila jinak.
• Na státních školách by měl za výuku nést zodpovědnost stát - priorita základní učivo na všech školách stejné! Ne že si bude každý učitel dělat, co chce.
• Je to týmová práce.
• Zcela se ztotožňuji s názory většiny. Při zavedení školního RVP si neumím představit, že se žák přestěhuje. Obávám se i rozhodování ředitelů škol.
• Podle svých zkušeností - ne všichni ředitelé (zejména ZŠ) jsou na výši očekávání minister- stva školství - mají jiné priority - např. matematiku, fyziku, chemii a veškeré humanitní předměty považují za zbytečné - pokud bude na nich, poskytnou minimum.
• Ministerstvo je naivní, když spoléhá na kompetenci ředitelů.
• Souhlasím s názory prof. Čorneje - absolventi škol dělají přijímací zkoušky a musí být znám určitý standart požadavků. Prostory pro výuku jsou skutečně ovlivněny ochotou ředitele ško- ly dát prostor - jestliže se ředitel rozhodne zaměřit školu přírodovědně, udělá to i přes nezá- jem žáků.
• Má-li být zachována určitá úroveň vzdělanosti, určitě nikoli.
• Zcela nesouhlasím s takovým návrhem - nejen kvůli přemíře práce a nesporným rizikům (ne všichni ředitelé musí být osvícení). Jak by se řešila prostupnost, návaznost...
• Ve státní škole by měli učitelé dostávat zpracované osnovy, kvalitní učebnice a pomůcky a sami by k tomu dodávali vlastní tvořivou práci a metodicky promyšlené postupy.
• S tímto názorem nesouhlasím. Objem učiva by měl být dán jednotně, stát musí garantovat jistou úroveň dějepisného vědomí a vědění populace. Takto si stát jen myje ruce.
• Je třeba systém, ne libovůle ředitele, kolik přidělí hodin. Ne každý je schopen vypracovat program.
• Ne, toto bych neuvítala, učitelé by osnovy zpracovávat neměli, kompetence ředitelů by ne- měly být tak rozsáhlé
• Nepovažuji tento návrh za rozumný.
• Učitelé mají učit a ne zpracovávat osnovy - k učení jsou vzděláni, k osnovám ne.
• Nesouhlasím, je to další zavalení učitelů administrativní prací. A to za málo peněz. Povede to k dalšímu snížení atraktivity tohoto povolání pro mladé učitele.
• Neuvítala, obávám se zmatků, na některých školách chybí aprobovaní učitelé.
• V žádném případě nesouhlasím. Nač stát platí výzkumné pracovníky v oboru pedagogika a školství, když by si osnovy měl dělat každý učitel sám? A při svém zatížení a ohodnocení? Jak by stát mohl garantovat určitou úroveň všeobecného vzdělání? Jak by zajistil žákům ver- tikální i horizontální prostupnost škol? Jak by zajistil aprobační přípravu na vysokých školách? Řídí se stát heslem "Diletantství má zelenou"?
• Připojuji se k tomu, co na podporu ASUD zaznělo v diskusi. Domnívám se, že bylo řečeno to podstatné.
• K čemu máme MŠ a pedagogické a historické ústavy: V žádném případě. Méně osvícené vedení školy by dějepis zlikvidovalo a tím připustilo ještě větší zhloupnutí českého národa
• Ne! MŠMT se zbavuje odpovědnosti a práce. Debata by se měla vést konstruktivním protiú- tokem - tj. CHCEME a) diskusi o nové podobě D, b) aby nám byly předloženy varianty té- mat. plánů, vybereme si a tvořivě doplníme, c) projekty - přívlastek jsem nerozluštila - snad vzorové, d) podporu projektů typu Brána muzeí, e) materiální zabezpečení a pomůcky
• Považuji to za nesprávný krok, nepromyšlený, jdoucí za vizí zviditelnit činnost MŠMT a VÚP. Učitelé při plných úvazcích takovouto práci nemohou zvládnout, ředitelé budou rozho- dovat na základě ekonomických kritérií , své aprobace svých ambicí

b/ jaký je váš názor na integraci předmětů nebo mezipředmětové vztahy

• Ideální - sladit výuku dějepisu s dějinami literatury (literatura neustále předbíhá dějepis). Jinak ale dějepis naprosto samostatně.
• Dějepis je předmětem, který integraci obsahuje
• Nesouhlasím
• Stačilo by dát do pořádku stávající osnovy, aby učivo v jednotlivých ročnících spolu souvise- lo
• S integrací předmětů nesouhlasím, mezipředmětové vztahy na naší škole rozvíjíme, byly propagovány již dříve
• Souhlasím s prof. Č., že dějepis sám integruje spoustu jiných předmětů, není potřeba (tady si nejsem jistá, bylo to dost nečitelné) nic dalšího
• Nesouhlasím s integrací OV, D, Z, mezipředmětové vztahy uplatňuji
• Každý předmět by měl být samostatný. Samozřejmě s existencí mezipředmětových vztahů
• Samostatný předmět jednoznačně
• Chápu mezipředmětové vztahy - př. literární vztahy. Nejsem zastáncem součástí "bloku"
• Jsem zcela proti
• Jako by se mezipředmětové vztahy neuplatňovaly vůbec, zní to jako novinka, integrace ne, ale větší koordinace mezi předměty.
• Mezipředmětové vztahy vítám, integrace je problematická (otázka hodin, které budou stano- veny pro jednotlivé. předměty)
• Ne. Mezipředmětové vztahy jsou dány hlavně aprobací učitele. Osnovy více předmětů se nedají časově sladit.
• Mezipředmětové vztahy ano, ne integrace předmětů.
• Bude obtížné udělat vhodně proporce - stěhování žáků, předávání ročníků. Mnohdy se člo- věk s člověkem po dobrém nedomluví.
• Není možné integrovat D a OV.
• Mezipředmětové vztahy jsou nutné, nelze je však dělat tímto způsobem
• Možná hudba budoucnosti, ale kdo to promyslí, vymyslí a zpracuje? Spíš "projekty".
• Se sladěním učiva různých předmětů, které se v některých tématech překrývají, si dáváme na naší škole práci už několik let při tvorbě tématických plánů. Důvod k integraci předmětů nevidím.
• Integrace předmětů NE, mezipředmětové vztahy ANO
• Dějepis má sám vysokou hodnotu a integruje mnoho oblastí. Je třeba udržet historické vědomí lidstva, vidět věci v širších souvislostech.
• Nesouhlasíme. Poslali jsme podpisy.
• S integrací rozhodně nesouhlasím. Mezipředmětové vztahy se uskutečňovaly vždy.
• Mezipředmětové vztahy ano, to přece děláme. Integrace se mi nelíbí a ani já, ani moji kolegové pro ně nejsou.
• Mezipředmětové vztahy již dnes plně využívám, já i moji kolegové a vzájemně spolupracujeme i v celoškolních projektech. Integraci do jednoho předmětu ale pokládám za škodlivou, může vést jedině k neodborné výuce.
• Myslím, že integrace existuje i nyní, běžně prolínáme poznatky z jednotlivých předmětů do druhých. Souhlasím s názorem, že D je integrující předmět.
• Nejsme proti hledání mezipředmětových vztahů, ale tady jde o zřetelnou snahu státu zbavit se zodpovědnosti za vzdělanostní úroveň národa. P. Buzková se stále diví, že protestují jen dějepisci, ale bohužel - nevím proč - se dosud nevzpamatovali učitelé jiných předmětů a ur- čitě i oni časem (a bojím se, že pozdě) pochopí, do čeho se to zase řítíme! Obdobná nejis- tota je i v českém jazyce a literatuře - při integraci se stanou bud. generace analfabety ame- rického typu!
• Obávám se, že připravovaná integrace problém mezipředmětových vztahů účelově zužuje. Netýká se vůbec vazby D - Č.
• Ne. Pouze upozorňování na shodná témata v češtině, zeměpise, občanské výchově, tak, jak to děláme i dnes.
• Propracování mezipředmětových vztahů ano. Se Z, F, Lit. - časově! Zde je ale nutná centralizace, děti se stěhují, přecházejí z jedné školy na druhou.
• Mezipředmětové vztahy se v D pěstovaly vždy, ať se přidá historii alespoň 1 hodina, pak je možnost věnovat se dějinám Vv, Hv, techniky, vědy víc do hloubky, nebude z toho pouhý výčet jmen. Dvě hodiny Ov jsou zbyteční, neaprobovaný dějepisář dějepis učit nemůže.
• Mezipředmětové vztahy celou svou bytostí vítám.! a uplatňuji ve své praxi. Integraci před- mětů si představuji v podobě projektového vyučování.
• Ano, tam, kde je to vhodné, kde to umožní a vyhoví profilaci školy, podle objednávky veřej- nosti
• V určitých oblastech ano
• O mezipředmětové vztahy se snažím stále, otázka je, jak to bude prováděno
• Mezipředmětové vztahy uplatňovat důsledně při vyučování
• Ty učím a využívám již 26 let
• Integraci by měly řešit osnovy, příp. bloky v rozvrhu.
• ZŠ Lesní Liberec je pilotní školou-ve zpracovaném ŠVP byl ponechán prostor pro jednotlivé předměty, více se přihlédlo k mezipředmětovým vztahům, obsah učiva D byl stěžejní, učivo dalších předmětů (např. VV, OV, HV) bylo přizpůsobeno chronologii učiva D
• Souběžné probírání tématických okruhů v příbuzných předmětech je žádoucí
• Myslím, že ve své výuce dostatečně uplatňuji mezipředmětové vztahy (ukázky z lit. děl, výtv. umění, filozofie, dějiny jiných oborů, ukázky ze zákonů)
• Mezipředmětové vztahy využívám dávno, hlavně s Čj, Ov a Z

c/ četli jste některé články s tematikou RVP v dějepise?

• Četla, šokována postojem JUDr. Buzkové
• Jednoznačně podporuji vedení ASUD
• Dezinformace
• Plně souhlasím s názorem předsednictva ASUDU
• Zdají se mi velmi arogantní a nepoučené.
• Nevhodné reakce ministryně - ví vůbec, o co se jedná?
• Arogance paní ministryně značná
• Nesouhlasím s postojem z vyšších míst. Mnozí "nahoře" si neumí představit, co to je učit dějepis na ZŠ. Mají zjednodušený výklad. Chtějí dělat něco nově a neví co
• Držím palce ASUDu
• Dotkl se mě článek v časopise Reflex "Nerušte dějepis, zrušte dějepisáře."
• Jsem pro konstruktivní dialog, ne přes tisk
• Podpořili jsme petici ASUD.
• Je dobré, když se čtenáři dozvědí něco o činnosti ASUDu, o jednání s ministerstvem
• Ministerská šéfka se uchyluje k osobním útokům. Projev alibismu - předat kompetence k rozhodování na nižší složky, "mytí rukou" nad výsledkem. Výstražná upozornění na problémy bagatelizuje.
• S činností ASUD souhlasím
• Četla jsem a byla jsem nepříjemně překvapena (řečeno diplomaticky) způsobem, jakým komunikují představitelé ministerstva. Článek paní ministryně v UN nemá s diskusí nic společného.
• Je ostudou ministerstva školství, jaký přístup zaujímá k učitelům a k naší reprezentaci ASUD
• Snad žádný ministr školství se nechoval tak jako ta dnešní paní
• Podporuji postoj ASUD, souhlasím s články P. Čorneje a dalších. Podepsala jsem petici.
• Opět jsou učitelé nejhorší, opět se nechtějí učit modernímu - prostě to, co známe z dob socialismu: pracuj a buď ticho
• Souhlasím s činností a názory výboru ASUD.
• Myslím, že je škoda se příliš odvracet od jednotné ZŠ, a tvorbu osnov na všech školách nepokládám za šťastné řešení. Žákům ZŠ to výrazně zkomplikuje přípravu na přijímací zkoušky. MŠMT zřejmě tyto poznámky přehlíží, postup ministerstva hodnotím jako aroganci moci, zvlášť od ženy, která chce vlastní dítě tohoto experimentu ušetřit na soukromé škole.
• Jsem rozhořčena, že paní ministryně uráží naše kolegyně. Jsem ráda, že ASUD se nevzdává.
• Sleduji je pečlivě a zcela podporuji nelehké úsilí vedení ASUD i historiků v boji s politiky a ekonomy z MŠMT i těmi, kdo je k jejich postojům politicky tlačí, jak nedávno prohlásil v ČT nám. Müllner - mluvil o politickém tlaku na rozvolňování učiva!
• Ze strany lidí, co RVP připravili, zcela postrádám konkrétní informace, zcela podceňují možné problémy v práci.
• Za arogantní polemiku (Právo 7/10 2003) by P. Buzková měla odstoupit. Omluvou jí nemůže být ani to, že článek zřejmě napsal její uražený, ješitný poradce
• K článkům nemám připomínky. Jen dotaz pro paní ministryni, jak by se jí líbilo, kdyby její dcera na prestižní škole místo historie probírala jakousi vlastivědu.
• 28 .Články se zakládají na naprosté neznalosti problematiky výuky na ZŠ, na neznalosti historie, na neznalosti práce ASUDu a učitelů D, zvláště pí dr. Mandelové, autorky a spoluautorky vynikající řady učebnic D. Velice si jí vážím, znám její práci ještě z období totality.
• Doporučuji nečíst noviny. Osobně mi to v poslední době celkem zjednodušuje život.

d) jaké máte zkušenosti se vzděláváním ve vašem regionu? Co chválíte?

• Na akce v M. Boleslavi se ptejte jiných. Nechci chválit to, co sám lektoruji nebo aspoň organizuji.
• Semináře R. Kvačka
• Akcí nabídnuto mnoho, nezájem učitelů
• Vybírám si hlavně akce zaměřené didakticky. Velmi se mi líbí a jsou pro mě přínosné semináře I. Bauera a M. Kudyvejse z HK
• O podzimních prázdninách účast na semináři "Holocaust" - velmi zdařilý, návštěva muzea
• KPÚ Ústí se dějepisu moc nevěnuje
• PC Praha i Středočeský kraj se velmi snaží, nejvyšší úroveň mají akce (konec věty chybí, na pisatele asi někdo promluvil)
• Pracuje OC, poslední přednášky zaměřeny na regionální tematiku
• Služba škole - cyklus přednášek o odsunu Němců
• Služba škole - cyklus přednášek o odsunu Němců, 20. stol., dějiny vědy a techniky
• Písecký region nabízí celu řadu podnětných vzdělávacích akcí - poslední: říjen 2003 - exkurze po židovských hřbitovech a Písecku. Jsem spokojena.
• Mgr. Romancov - stř. východ
• Celodenní seminář ke vzniku ČSR
• Spíše pro český jazyk a literaturu, pro dějepis málo akcí
• PC Liberec - nabídka akcí, např. Mnichov 1938, Češi a Němci v moderní době - obě akce bohužel pro nedostatek přihlášených zrušeny (málo peněz na školách?)
• Leden 04 (trošku předbíhá)- Ústí - Život v protektorátu
• Prof. Kvaček - K. Vary
• Jsem z Ústeckého kraje. Nabídka byla zajímavá, ale akce se neuskutečnily pro nedostatek účastníků nebo peněz
• Účastním se pouze akcí ASUD. Metodické centrum není v činnosti již několik let.
• PC Jihlava má pro D dobrého metodika a během roku nabízí hodně nejrůznějších a kvalitních přednášek
• Spolupráce s Žid. muzeem. V Litoměřicích uspořádali výstavu, naši studenti byli průvodci po expozici.
• Je třeba dát důraz na regionální dějiny, na souvislosti a zmírnit encyklopedičnost
• Regionální nabídka není příliš přitažlivá. Škoda , že není kurz Inspirace.
• Bohužel, teď na podzim jsem nás hlásila na 3 akce, ani jedna se neuskutečnila pro malý zájem.
• Semináře Mgr. Bauera
• Pravidelně se zúčastňuji akcí k prohloubení vzdělanosti v oblasti dějin holocaustu. Semináře organizuje MŠMT a terezínský Památník. Tyto semináře jsou vždy velmi přínosné.
• Nabídnuta pouze akce Projekty v dějepise.
• Celý rok jen pokračování cyklu přednášek I. Bauera. Centrum vzdělávání Náchod bude zlikvidováno a PC v Hradci Králové je pro nás daleko. Akce pořádané většinou dopoledne nám vedení školy nedovolí navštěvovat (kvůli suplování i ceně)
• Lituji, že nebyly obnoveny přednáškové cykly Inspirace, které probíhaly v Praze-Malešicích. Využívám Pražské perličky.
• Žádné. Zúčastňuji se pravidelně jen akcí ASUDu.

e) které učebnice a pomůcky letos užíváte, jaké máte zkušenosti?

• Učím se učit podle nové řady učebnic z Dialogu Liberec, na hodnocení je příliš brzy.
• V primě - tercii jsme začali používat nové učebnice nakladateství Dialog
• Musím upravovat, ubírat
• Nejsou peníze
• Používáme starší učebnice - hodnocení předáno v dotazníku. Jsem s nimi spokojená. Vynikající jsou atlasy dr. H. Mandelové, velmi využívám
• Velmi dobrá je stále učebnice pro 7. třídu dr. Hrocha SPN , nejlepší jsou učebnice z Dialogu
• Používáme stále učebnice základní řada (SPN Práce)
• Čapek: Dějepis pro střední školy, zatím jen dobré zkušenosti. Beneš: Dějepis pro střední školy, škoda, že jen 1. díl
• SOŠ! Nechápu, že stále není 2. díl učebnice dějepisu pro SOŠ - autor Beneš
• Zatím nemohu posoudit. Názor vyslovím, až podle učebnice dokončím školní rok. Letos používám jinou.
• Velmi kladně hodnotím řadu učebnic pro gymnázia a atlasy českých dějin I. a II.
• Užíváme novou řadu knih od H. Mandelové - pěkné, dá se pracovat netradičním způsobem
• Dějepisné atlasy světa pro střední školy jsou nepřehledné. Obsahují příliš údajů, barvy jsou nevýrazné.
• Velmi oceňuji zpracování dějepisných atlasů H. Mandelové, jako učební pomůcku je velmi vřele přijímají i žáci 6. - 9- tříd.
• Stále používám učebnice vydané SPN
• Prof Čornej - jeho gymnaziální učebnice chválíme. Pěkná kniha České dějiny prof Kvačka - stojí za to, i když trvala dlouho.
• Podle mého názoru se stále zkvalitňují.
• Jako doplňkový materiál používám Dějepis z nakladatelství Sciencia. Jsem s ní spokojena.
• Nejpozitivněji působí učebnice, jejichž autorkami jsou H. Mandelová, E. Kunstová a I. Pařízková.
• Výborné zkušenosti s učebnicí H. Mandelové a kol. Dějiny středověku a počátky novověku
• Vyhovující učebnice P. Čorneje a kol. - jak čtyřdílná, tak i pro odborné školy.
• Kdy vyjdou další folie ke světovým dějinám?
• Čapek - Pátek: Dějepis pro střední odborné školy. V podstatě mi vyhovuje, ale období antiky je velmi zobecněno a ve 20. století postrádám kontinuitu v českých dějinách.
• Objednali jsme si novou řadu učebnic proto, že pro každý ročník má jen 1 knihu, ale nejsme s ní spokojeni pro nedostatečné metodické zpracování a pro příliš náročný, přetížený text. (Scientia - Pečírková D/6, Hrubá, Drška D/7)
• Beneš: Dějepis pro SOŠ, I. díl. (Druhý není. ) + Dějepis v kostce.
• Práce - Nová doba + prac. sešity Učíme se s Bobem a PS k učebnici Prodos.
• Učebnice pro ZŠ 6. - 9 ročník a podle probíraného učiva vždy to, co je potřeba.

---

Do diskuse na naší "české AGOŘE" neúmyslně přispěli i kolegové, kteří nám napsali svůj názor při příležitosti zveřejnění "Bílé hory…", Petice 17. listopadu 2003 Sdružení historiků a článků v tisku na toto téma. Jejich reakce jsme zařadili na stránku s korespondencí k RVP. (Pokud nebyla vyjádření určena k publikování, neuvádíme jména.)

---

PRO AGORU NA REGIONÁLNÍ TÉMA:

JAK JSME PŘIPRAVOVALI ALMANACH
KE 300. VÝROČÍ GYMNÁZIA

Naše škola má dlouhou historii - byla založena a mnoho let vedena řádem piaristů; přes různé peripetie se od roku 1903 stala natrvalo školou státní. Almanach zpracovává nejstarší dějiny, ale i dobu nejnovější, léta druhé světové války a všímá si i škod napáchaných normalizací.

Nejvíce práce nám dalo sestavování seznamů učitelů i abiturientů od roku 1901 - k roku 2003 jsme se dopočítali 6 361 studentů. Pro zpracování almanachu byla vytvořena skupina pod redakcí ředitele školy Mgr. Z. Zahradníčka. jejími členy byli členové pedagogického sboru J. Tywoniaková, PhDr. V. Bartušek, Mgr. P. Mareš, PhDr. E. Renner a PhDr. J. Rennerová. O příspěvky jsme požádali představitele MěÚ, KÚ i ředitele školy. Články představují historii budovy a přinášejí zamyšlení nad činností piaristů, prvními ženami - studentkami i učitelkami, zajímavé jsou články o činnosti učitelů za obou válek i o legionářích spjatých se školou. Podařilo se nám shromáždit množství fotografií - nejstarší tabla, fotografie žáků i učitelského sboru - i dalších dokumentů. Připojili jsme literaturu a prameny, ze kterých jsme čerpali. Výtvarné zpracování na vysoké úrovni umožnily sponzorské příspěvky, jejichž loga jsme uvedli na konci sborníku.

Při příležitosti výročí byly 20. 8. 2003 uspořádány oslavy, jichž se účastnilo mnoho bývalých žáků - někteří zastávají významné funkce. Hosté si mohli prohlédnout výstavku dokumentů v prostorách benešovského Muzea umění. Městem prošel průvod a připomínku výročí zakončila akademie současných žáků. Z almanachu i výročí jsme měli velkou radost.

Jiřina Rennerová, G Benešov

Poznámka:

K pěknému sborníku blahopřejeme. Sponzoři byli zřejmě štědří, tisk na křídovém papíře je vynikající a obrázky a obálka s využitím dobových dokumentů (fotografie, vysvědčení), velmi působivé. Až se někdo další bude pokoušet o podobný hrdinský čin, jistě u naší členky z Benešova a dalších kolegů z gymnázia najde dobré rady.

---