INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 21

O SEMINÁŘI MŠMT V TELČI VE DNECH 8.- 9. ZÁŘÍ 2003

O RÁMCOVÝCH A ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH

(PŘÍLOHA IL 21- AKTUÁLNÍ TEXTY Z POSLEDNÍCH DNÍ PŘED ROZESLÁNÍM IL - září 2003)


Na dny 8.- 9. září 2003 svolalo ministerstvo školství do Telče seminář o tzv. Rámcových a školních vzdělávacích programech (RVP, ŠVP). Jejich 2. verze nebyla zveřejněna a bohužel ani na semináři nebyly návrhy k dispozici, stejně jako žádný z dosud zpracovaných 26 školních vzdělávacích programů (ŠVP) z 54 tzv. pilotních škol. Účastnilo se třináct zaměstnanců MŠMT, osm historiků z fakult a historických ústavů, tři učitelé a osm zástupců oborů zeměpis, občanská výchova, pracovníků muzeí a AŘG. ASUD aktivně zastupovali H. Mandelová a J. Kvirenc.

První den, kdy bylo v sále přítomno kromě 12 pracovníků MŠMT (a jím řízených institucí) dalších 20 účastníků, přednesli referáty prof. Zdeněk Beneš (Společnost, vědomí, dějiny), pracovník ČŠI Mgr. J. Vagenknecht (Glosy ke školnímu dějepisu ) a PhDr. D. Hudecová (Opravená Bloomova taxonomie).

Na základě koncem srpna účastníkům zaslaných materiálů připravili členové výboru čtyřstránkový diskusní příspěvek na téma Glosy ke školnímu dějepisu z hlediska učitelů; v návaznosti na Glosy Mgr. Vagenknechta ho přednesla předsedkyně ASUD (bude zveřejněn na naší webové stránce a později i v příštím IL). Byla zde uvedena stanoviska k procesu vytváření dokumentů MŠMT v 90. letech, názory a poznámky k RVP i obavy z neuvážených rozhodnutí. Příspěvek se obracel k tvůrcům programu se žádostí o zveřejnění materiálů (teoretických - i zahraničních), z nichž RVP vycházejí, kdo jimi disponuje a jak byly aplikovány na naše potřeby. Připomněl, že nejsou využity pozitivní zkušenosti našeho předválečného reformního školství a požádal o jejich zpracování.

V přípravě nových programů a dokumentů pro výuku bylo předchozích 12-13 let promarněno - všechny nabídky spolupráce od členů Historického klubu - Sdružení historiků i ASUD od roku 1990 byly úředníky ministerstva odmítnuty. Příspěvek upozornil na neutěšenou situaci ve výuce D - několikrát měněné učební plány, nedostatek financí na literaturu a pomůcky, vysoké procento dějepisné výuky neaprobované nebo dokonce nekvalifikované, nedostatek pomůcek k dějinám 20. století aj., dále uvedl náš nesouhlas se způsobem řešení přípravy Rámcových a Školních vzdělávacích programů, utajené a bez zveřejnění, v uzavřeném okruhu škol a zdůraznil i nedostatečnou informovanost médií (i klamavé články v tisku ve stylu Konečně zmizí biflování). Kladl důraz na potřebu důkladného zpracování pojetí a obsahu dějepis, kde by byly uvedeny i konkrétní náměty pro kooperaci s dalšími předměty, především zeměpisem, OV, literaturou, výtvarnou a hudební výchovou (problém tzv. mezipředmětových vztahů).

Dále jsme v našem vystoupení zdůraznili, že v případě výrazné změny, musí být školy na nový systém důkladně připraveny. Byly zmíněny názory z ankety, že většina učitelů považuje za svůj hlavní úkol vyučovat - tj. volit odpovídající postupy, metody práce a pomůcky, zařazovat nejrůznější formy práce školní, mimoškolní i zájmové (projekty, exkurze, muzea pod.), vhodnou a účinnou motivaci žáků a jejich hodnocení. Systém a výběr obsahu - historické faktografie by podle mínění učitelů měly být školám nabídnuty nejlepšími odborníky zabývajícími se daným historickým obdobím; učitelé je pak mohou dopracovat, obohatit, prohloubit atd. podle svých potřeb (zejména v oblasti regionální historie a různými zajímavými projekty, jak se to již děje). Vyjádřili jsme obavu, že návrh RVP a jeho aplikace v ŠVP v integrovaném předmětu není vhodnou cestou ke zkvalitnění dějepisné výuky. Rovněž jsme navrhli potřebu řešit problematiku obsahu dějepisu na osmiletých gymnáziích.

Závěr příspěvku tvořily návrhy na nezbytné zkvalitnění výuky 20. století, které předpokládá nové moderní pomůcky, navrhli jsme vypsání grantů na výukové dokumentární videofilmy, nástěnné mapy a soubory didakticky zpracovaných historických dokumentů, tak, jak jsme o tom mluvili již při našem přijetí ministryní P. Buzkovou 16. 6. 2003. Za nezbytnou považujeme i změnu výuky v oblasti didaktiky na VŠ.

Druhý den, kdy již chyběla většina účastníků z fakult a historických ústavů (zbyli tři), se formulovaly závěry. Jak se posléze ukázalo, mělo být jednání završeno doporučením záměrů MŠMT, totiž schválením návrhu VÚP. Podle nich mají být v RVP uvedeny samostatné předměty s příslušnými kompetencemi; mohly by být zachovány na školách, ale v tzv. ŠVP by současně měly vznikat nové integrované předměty; v našem případě spojením obsahu stávajících D, OV, případně Z. Tento program by byl plně v kompetenci školy a nikdo by ho již odborně neposuzoval. Takový předmět by pak zřejmě mohl být svěřen kterémukoliv učiteli - jak se již dnes děje s dějepisem (25-30% neaprobovaných hodin D).

Vrchní ředitel Tomek charakterizoval naše vystoupení - obavy a kritické připomínky konstatováním, že předsedkyně ASUD "včera napadla koho jen mohla" a také naše nové poznámky a dotazy (např.proč nebyly pro účastníky semináře připraveny příslušné návrhy RVP a ŠVP) odmítl. Přesto jsme se snažili podpořit argumenty prof. Beneše a dr. Bezecného, kteří poukazovali na významnou vzdělávací i akulturační roli dějepisu ve vzdělání i výchově mladých lidí. Připomněli jsme, že při utváření nové podoby Evropy se očekává vydatná pomoc právě od školního dějepisu a RE mu poskytuje velkou pomoc (mezinárodní dějepisné semináře, projekty, organizace Euroclio, jednání ministrů školství o dějepise aj.). Jednání trvalo tři a půl hodiny - a v plánovaném čase ukončení semináře v 15 hodin nenastala shoda. Vrchní ředitel K. Tomek naléhal na přítomné, že jde o společenskou objednávku, doporučení musí být přijalo ještě týž den a jednání prodloužil. Na odpolední jednání (podle programu 14, 00- 15,00 h.) přijel z Prahy náměstek J. Müllner.

Vynikajícím způsobem jejich požadavkům oponovali prof. Beneš (FF UK) a dr. Bezecný (JČU) uvádějící znovu a znovu přesvědčivé a průkazné argumenty. Zdůraznili, že spojení učiva v integrovaných předmětech se v zemích, kde se zkoušelo, neosvědčilo a posléze od něho ustoupilo; byly uvedeny argumenty z předchozího semináře v dubnu 2002, kde bylo formulováno poslání historie pro jedince i společnost a její význam pro pochopení současných problémů i zastávání odpovídajících občanských postojů. Upozornili na nebezpečí, která by absence samostatného dějepisu přinesla. Jejich boj byl marný.

Námitky vrcholných úředníků MŠMT uváděly např.: že integrace se přece osvědčila v prvouce v 1. a 2. třídě, že když se integruje Evropa, proč by se nemohly integrovat předměty. Náměstek Müllner sice několikrát uvedl, že přítomní mohou přijmout jakékoliv závěry, ale současně tvrdil, že samostatností dějepisu se zcela nabourá návrh VÚP jako celek, stejné postavení budou chtít i jiné předměty; na námitku, že samostatná je matematika (s pevnou dotací hodin) uvedl, ze matematika není předmětem, ale oborem, proto na rozdíl od historie může mít samostatnou skupinu. Historikové si prý přejí výlučnost dějepisu, aby "se vznášel nad všemi ostatními předměty" jako něco víc než jiné; chtějí se vrátit do období Marie Terezie. Podle dalšího tvrzení se chtějí vrátit do 90. let s pevnou časovou dotací a zabrzdit změny ke zlepšení současné velmi neuspokojivé a zmatené situace ve školství. Ředitel VÚP dr. J. Jeřábek přesvědčoval údaji o tom, že se v mnoha (blíže nespecifikovaných) diskusích pořádaných o první verzi RVP setkal pouze se souhlasem a školy jsou zaujaté a nadšené (proč z původních 54 škol pověřených zpracováním ŠVP dokončilo (?) práci jen 26 však nebylo uvedeno).

Žádný z přesvědčivých argumentů historiků pro nezbytné zachování dějepisu jako samostatného a odborně vyučovaného dějepisu nebyl vyvrácen. Nicméně závěrečné doporučení vyznělo v možnost vytvářených integrovaných předmětů, což otevřelo cestu zrušení dějepisu. Výsledek dvoudenního jednání historiků na semináři MŠMT v Telči v dubnu 2002 tak byl anulován.

Zástupci ASUD vzhledem k pokročilému času museli odejít ještě před formulováním závěrů (spoj na Prahu); o výsledku přijatém po půl čtvrté byli informováni těmi, kdo zůstali do konce. V následujících dnech jsme se několikrát bezvýsledně snažili získat půlstránkový text závěru semináře. Proto jen tento popis.

Se závěrem vyslovujeme nesouhlas a protestujeme proti útoku na utváření historického vědomí mladé generace na základě současného vědeckého poznání a didaktických prostředků. Stejně tak si nemyslíme, že jako vodítko pro práci postačují stručná dějepisná hesla a obecné požadavky v podobě tzv. kompetencí RVP. Ceníme si práce učitelů dějepisu avšak domníváme se, že vyčerpávat je činnostmi, k nimž jsou povoláni jiní, není na místě. Tvorba dějepisné ŠVP dějepisu s výběrem obsahu od pravěku do současnosti, vytvoření systému, projektů, zhotovování pomůcek i volba metod atd. je nad možnosti a síly jednotlivých učitelů (navíc v náročných podmínkách denní práce ve škole). Proto žádáme důkladně zpracovaná doporučení pojetí a obsahu výuky pro samostatný předmět dějepis, který by vzešel z práce grémia historiků a učitelů dějepisu - jako je tomu všude v Evropě.

Současně jsme se pokusili zformulovat své stanovisko směrem k veřejnosti - vyjádřit naléhavé požadavky, své obavy i prosbu o pomoc ve vyjádření Nechceme novou Bílou horu....


back