INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 21
Na programu bylo pokračování cyklu o významných mimoevropských civilizacích a státech - zejména jejich roli ve světovém dění 20. století podle nejnovějšího bádání a poznatků specializovaných odborníků na tyto oblasti. Cyklus byl završen přednáškou PhDr. Daniela Labuse z katedry dějin Ústavu Dálného východu FF UK) Moderní Japonsko.
Vzhledem k tomu, že jsme se již delší dobu nevěnovali bádání o dějinách našich zemí, přizvali jsme odborníka z Fakulty humanitních studií Univerzity Pardubice PhDr. Petra Vorla, CSc., autora řady pro učitele zajímavých a podnětných publikací o období počátků novověku. Jeho tématem byl Český stát ve 2. polovině 16. století se zřetelem ke konfesijním poměrům období vlády Maxmiliána II. a Rudolfa II. Obě přednášky účastníky semináře velmi zaujaly; dokladem toho byla i diskuse. Údaje z hodnotících dotazníků viz dále.
Druhý den semináře byl věnován českým dějinám 20. století. Účastníci z Prahy a okolí a ti, kdo se mohli zdržet v Praze do neděle, nejprve navštívili Památník na Žižkově, kde jim byl nejzasvěcenějším průvodcem vedoucí oddělení novodobých dějin NM dr. Slavík, připravující novou expozici a program využití Památníku. Učitelé dějepisu mohli nahlédnout do všech částí Památníku - hlavní síně, krypty, soukromých prostor aj. Další kroky mířily do Muzea armády pod Žižkovem. Zde je pozoruhodná výstava Atentát - operace Antropoid s působivými exponáty i výstižnými a přehlednými popiskami. Škoda, že je jen dočasná a že k ní nebyl vydán nějaký metodický list, který by žáky motivoval pro důkladnější pozorování a zůstal jim jako trvalá připomínka výstavy i této události. Účastníci nedělní exkurze si pak podle svého uvážení i času mohli prohlédnout expozice prvního, druhého i třetího odboje. HM
Dotazník vyplnili 32 účastníci z více než dvojnásobného počtu přítomných (z gymnázií - 12 účastníků, ze ZŠ - 12 účastníků, ze SOŠ - 5 účastníků a 3 účastníci neuvedli typ školy)
| vynikající (nebo výborné) | 17 |
| pochvalné | 9 |
| průměrné | 0 |
| slabé (méně přínosné) | 0 |
Dvacet šest účastníků hodnotí přednášku o Japonsku pouze kladně. Ostatní buď nebyli přítomni (přijeli pozdě kvůli špatnému sobotnímu spojení) nebo nehodnotili. Neobjevily se žádné výtky.
Z některých hodnocení: "Ani bych nepředpokládala, kolik aktuálních souvislostí uslyším." - "Velmi zajímavé, vynikající řečník! Přehledná skladba." "Zlatý hřeb dne." "Profesionální, výborné."
| vynikající (nebo výborné) | 8 | |
| pochvalné | 20 | |
| průměrné | 1 | |
| výtky | 1 | - Lepší by asi přednesl doc. J. Galandauer. |
Z některých hodnocení: "Zajímavé. Přínosem jsou hlavně informace o měnové reformě. Rozšířila jsem si své znalosti." "odborná úroveň výborná, prezentace výborná." "Konfesijní problematika tohoto období zásadní - přednáška přinesla velmi zajímavý pohled." "Škoda, že na ZŠ toto téma lze jen málo uplatnit."
Exkurzi zhodnotili pouze tři respondenti, kteří výstavu viděli již dříve. Všechna tři hodnocení jsou pochvalná. Např.: "Vítkov - vynikající a inspirativní, určitě použijeme." "Armádní muzeum - zajímavé pro výuku 9. ročníku."
Návrhy vysloveny jedenkrát: volit spojení semináře a historika, zvětšit prostor pro diskusi, archeologie, kulturní témata, (dějiny umění), výsledky českých egyptologů, husitství, církevní řády (zaměření v minulosti a současnosti), konfesijní problémy v našich dějinách, raný novověk, otázky Blízkého východu a arabského světa (historické kořeny - M. Kubala), Čečensko (P. Procházková), dějiny 20. století z pohledu válečných konfliktů, moderní dějiny USA, současné Rusko, beseda s pracovníkem ministerstva zodpovědným za RVP, změny v historické terminologii a v koncepcích dějepisu, přednášky z dialektiky (hry), moderní architektura, pozvat P. Tigrida.
Opakující se návrhy: Československé poválečné dějiny (5x), pozvat zahraničního zpravodaje (5x), nové poznatky týkající se pravěku a starověku (3x), Balkán-osmanská říše (2x), oblast jihovýchodní Asie a Asie vůbec (2x).
Návrhy vysloveny jedenkrát: sochy a průčelí domů, Státní filmový archiv, Muzeum B. Smetany a české hudby, Palackého a Riegrovo muzeum (již jsme s asociací navštívili), návštěva některých sakrálních staveb: Vyšehrad, Břevnovský klášter, pražské rotundy, sv. Ignác (na Karlově náměstí),současná pražská architektura.
Opakující se návrhy: Pražský hrad (2x), Müllerova vila (2x), objekty na okrajích Prahy, které jsou méně známé (3x), vila bratří Čapků (2x).
Reagovalo celkem 13 respondentů.
Reakce na jednu kritickou připomínku: "… podat informace o konání akcí ASUD v ČR pro možnost účasti členů asociace (nejen výboru)" - zní: výbor nepořádá akce pouze pro své členy, ale pro celou členskou základnu.
Za všechny spokojené alespoň jedno pochvalné hodnocení: "Jsem vděčná za každou návštěvu muzea a výstavy s odborným výkladem - vždy podnětné."
Nejčastější odpovědi:
Ojedinělé odpovědi:
V několika dotaznících:
učím na podpůrné škole pro přípravu RVP - jedná se už o několikátou variantu RVP a vyučující neberou návrhy příliš vážně - chybí setkání tvůrců RVP s učiteli a široká diskuse - byla by nutná setkání především na okresní úrovni - malá nebo žádná informovanost o metodě a způsobu řešení
Další názory:
"Nic jiného, než invazní oslovení učitelské veřejnosti. Ačkoliv patřím k odpůrcům programu pana Kostečky, uznávám, že jeho metoda vyprovokovat nás češtináře byla nadmíru účinná." "Konají se různé semináře, o kterých se dovídáme na okrese až z IL." "Vznikne opět nedochůdče, které bude ovšem dětem, jež se stále méně připravují, vyhovovat! Vše pro dítě!! Připravuje se snad nová diktatura, která nepotřebuje vzdělané lidi? Začínám být pesimista!" "… učitelské sbory stárnou, jsou otupělé mnohaletými marnými sliby o lepším ohodnocení učitelské práce…"
Dějepisná olympiáda - volit témata přijatelná i pro žáky nižších ročníků 2. stupně ZŠ - vytvořit více kategorií jako u jiných olympiád - rozšířit tak, aby se soutěže mohli účastnit i studenti čtyřletých gymnázií, posunout termín pro žáky 8. a 9. tříd (brzy po "šturmu" před vysvědčením) - vyhovuje zadávání prací domů - oddělit ZŠ od gymnázií (po zkušenostech v letošním krajském kole) - téma vyhlásit již na začátku školního roku - příliš mechanická práce s atlasy - trvá závislost na jednom typu učebnice - vítám zaměření na kulturní oblast - časté připomínky: zúžit rozsah (mnoho jmen) - příliš specializované a děti ze ZŠ odrazuje - více se zaměřit na učivo probírané ve škole - málo času na individuální přípravu - s časovým odstupem zveřejňovat výsledky jednotlivých kol - obtížnost krajského kola - podstatné zlepšení proti předchozím létům - úroveň i organizace vyhovuje;
SOČ - informace o této soutěži školy neobdržely - více propagace pro zvětšení počtu účastníků - zveřejňovat výsledky;
Eustory - neúspěšný pokus dozvědět se podrobnosti na internetu, doporučení umístit na webovou stránku
Opakující se časté odpovědi - setkání s přáteli - výměna zkušeností a prezentace názorů - kvalitní přednášky, exkurze, IL a sborníky - možnost prosazovat zájmy dějepisu na veřejnosti (tlak na MŠMT) a působení učitelů i na jiné instituce - ocenění dalšího vzdělávání učitelů a získávání aktuálních informací - možnost výjezdu jazykově vybavených pedagogů do ciziny - možnost setkávat se s významnými historiky - "Oceňuji dlouhodobé trpělivé jednání výboru ASUD s MŠMT v dotačních problémech." - "Akce ASUDu mne obohacují." "Přínosem jsou konkrétně zpracované regionální i obecně výuková témata ve sbornících. Inspirace!"
a výboru ASUD jsme se v sobotu 24. května t.r. vydali již na čtvrtou historickou exkurzi ASUD. Po výletech do povodí západočeské říčky Střely, na Českolipsko a na podzim na Čáslavsko jsme tentokrát navštívili méně známá místa Mladoboleslavska a Jičínska.
První zastávkou našeho putování byl renesanční zámek Staré Hrady nedaleko Sobotky. S jeho historií, nedávnou minulostí i živou současností nás v zastoupení svého manžela dr. Karola Bílka zasvěceně seznámila pracovnice Literárního archivu Památníku národního písemnictví paní dr. Věra Bílková, která se po léta podílela na záchraně objektu. Zpustlý zámek odsouzený k demolici v 60. letech totiž z iniciativy zdejšího učitele před zkázou zachránila skupina místních občanů, kteří s pomocí dalších nadšenců historicky a architektonicky cenný objekt vlastníma rukama ve volném čase postupně zrekonstruovali. Dnes je v zámku umístěn Literární archiv PNP. Místo zde našla také Vrchlického pracovna a expozice, jež připomíná významné osobnosti mající vztah ke zdejšímu kraji. Také manželům Bílkovým, kteří zde působí již od šedesátých let, jsou Staré Hrady nejen citlivě rekonstruovanou památkou, ale i živým kulturním centrem, kde se konají výstavy, koncerty a literární pořady.
Jako pravý opak působí barokní zámek v nedalekých Dětenicích, další zastávka na naší cestě. I ten byl za minulého režimu velmi poničen, ale k novému životu ho probudili soukromí majitelé, mladí manželé Vondráčkovi. Při prohlídce nablýskaných sálů jsme nabyli dojmu, že vlastnictvím zámku demonstrují svou úspěšnost a bohatství. V tanečním sále dokonce umístili své portréty v životní velikosti jako pandán k obrazům Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Průvodkyně v historickém kostýmu, která se stále usmívala a nadšeně přednášela naučený výklad, skeptické učitele dějepisu nepřesvědčila, že vše - od gotických nástěnných maleb k honosnému nábytku - je "téměř původní". Odjížděli jsme s pocitem, zámek s pivovarem, restaurací, tenisovým kurtem a drahou pro parkur je pro současné majitele hlavně součástí jejich podnikání a zdrojem zisku. Bylo by však lepší nechat historický objekt zcela zchátrat a odsoudit k zániku?
Dál naše cesta vedla na skalní hrad Valečov. I zde se podobně jako v případě Starých Hradů o rekonstrukci a zpřístupnění velice cenné historické památky zasloužili lidé, kteří mají lásku k minulosti a malebnému místu na okraji Českého Ráje. Nádherné výhledy z vrcholku hradu a procházka skalními světničkami byly odměnou pro ty, kteří v horkém odpoledni vystoupali až nahoru.
Z Valečova jsem namířili do Kosmonos. Letní horko dalo zdejší loretě atmosféru jako ve skutečném Loretu. Náš zážitek z prohlídky této pozoruhodné barokní památky od G. B. Alliprandiho umocnil zpěv v kapli sv. Martina, umístěné při východní straně ambitu. Velký dojem v nás zanechala také návštěva areálu kosmonoské Altamiry. Jde o zájmovou organizaci pro děti a mládež, jejíž působení v oboru experimentální archeologie může být pro učitele dějepisu zdrojem inspirace.
Posledním cílem naší cesty byl hrad Houska na dohled od mnohem známějšího Bezdězu. Původně gotický hrad přestavěný v 16. století na zámek byl v restituci vrácen potomkům posledního soukromého vlastníka, prezidenta Škodových závodů Josefa Šimonka. Díky nim byl nedávno zpřístupněn, a tak jsme se i my mohli kochat jedním z nejkrásnějších výhledů v Čechách a ocenit, jak citlivě k historické památce přistupují ti, kdo mohou navázat na své předky.
Závěrem ještě díky kolegovi Kvirencovi za perfektně připravenou exkurzi, krásné zážitky, nové poznatky i pečlivě zpracované materiály o všech místech, která jsme navštívili.