INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 19
Členy Stálé konference asociací učitelů dějepisu bylo v roce jejího založení (1993), kdy jsme do ní vstoupili, třiadvacet sdružení. Dnes jich je přes šedesát a pracují v 37 zemích. Euroclio má svou webovou stránku a zájemci si zde mohou najít informace o jeho činnosti. Delegáti členských asociací se každoročně scházejí na výročním jednání, které je spojeno tematickou konferencí o výuce dějepisu. Tato setkání se konají vždy v jiné zemi (předchozí čtyři v Helsinkách, Edinburgu, Lisabonu a Tallinu). Pořádající asociace navrhuje téma, které je pro danou zemi typické, jejím členům blízké nebo v němž mají větší zkušenosti (byly to např. využití ITV v dějepise, národní identita, připomínání významných výročí, vyučování tzv. každodennosti).
Již několik let měl výbor Euroclio zájem o uspořádání konference v Praze. Když jsme získali příslib finančního příspěvku ministerstva školství, navrhl náš výbor na jaře 2000 téma, které považujeme za důležité vzhledem ke stále se měnícímu složení žáků a studentů evropských škol. Vycházíme z přesvědčení, že je třeba přemýšlet o tom, jak do dějepisného vyučování začleňovat nejen dějiny převažujícího "politického" národa, ale i dějiny národnostních a náboženských menšin - domácích etnik i imigrantů aj. Neboli uvažovat o dějinách majorit a minorit. Některé země mají v tomto směru zkušenosti větší, jiné menší nebo žádné. Domníváme se, že k pozitivům dějepisného vyučování by mělo patřit důkladnější vzájemné poznávání mladých lidí, a to i prostřednictvím jejich dějin, specifik jejich vlastností i přístupů ke světu. V průběhu vývoje docházelo k vzájemnému setkávání i obohacování kultur, a to jak odlišných etnik, jazykových skupin nebo náboženství. Vzhledem k tomu, že na našem území žily v průběhu dějin různé skupiny - Češi, Němci a v posledním období Rómové i vyznavači různých náboženství, křesťané různých vyznání a židé - můžeme začít uvažovat na dané téma na základě vývoje našeho území. Navíc zde byla příležitost seznámit naše kolegy s historií země (i hlavního města), o níž je v jejich učebnicích informací zatím jen poskrovnu. Téma, které jsme navrhli na konferenci v Lisabonu, výbor Euroclio modifikoval jako " Různost a rozmanitost odlišností. Vyučování o etnických, náboženských i jazykových minoritách v dějepise." Program jsme upřesnili v následujícím roce na konferenci v Tallinu.
Nad konferencí převzal záštitu ministr školství Mgr. E. Zeman, který ji krátkým projevem zahájil. Jednání a pracovní program, jehož se účastnilo téměř 140 učitelů, didaktiků a historiků z 63 dějepisných asociací z 38 (z valné části evropských) zemí se odehrávaly v prostorách hotelu Pyramida, v Národním muzeu, základní škole Na Smetance a v Terezíně.
Do programu pětidenní konference jsme zařadili přednášky - kromě dvou zahraničních historiků prof. J. Mazowera z Londýna a PhDr. D. Kováče z Bratislavy je přednesli prof. PhDr. J. Pánek, PhDr. M. Pojar a PhDr. M. Kunštát. Byly všemi přítomnými uvítány s velkým zájmem a připravuje se jejich publikování v Bulletinu EUROCLIO pro všechny účastníky i další odběratele této výjimečné tiskoviny. Šest pracovních skupin, v nichž účastníci diskutovali na téma konference, vedli členové výboru Euroclio. Dvanáct workshopů s praktickými ukázkami práce se žáky předvedli učitelé a lektoři z různých zemí; mezi nimi byli i tři naši (o rómské a židovské tématice). Do programu byla zařazena celodenní exkurze do Terezína, opět s praktickými ukázkami práce lektorů Památníku Terezín a zahraničních účastníků.
Součástí bohatého programu byla tisková konference uspořádaná tiskovým oddělením AV ČR, přijetí obou výborů na Staroměstské radnici, výstavky našich učebnic a pomůcek pro žáky (rómská a židovská problematika), výstava Zmizelí sousedé Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea a výstava Domu Anny Frankové z Amsterodamu, seminář o dějinách a památkách Prahy, prohlídka Břevnovského kláštera, Hradu a sbírek Židovského muzea a dalších objektů.
Jako nezapomenutelné byly všemi přítomnými hodnoceny večerní programy - recepce v Černínském paláci, kterou uspořádal náměstek ministra zahraničí dr. Vošalík s hudební produkcí žáků ZUŠ, program a recepce v Panteonu Národního muzea s proslovem ředitele historických muzeí PhDr. E. Šimka a kulturním programem Vivat Comenius (A. Strejček, Š. Rak), vystoupení sboru a hudební skupiny gymnázia Nad Alejí v Tereziánském sále Břevnovského kláštera i večerní procházka Prahou s výkladem a Mozartova opera ve Stavovském divadle. Všechny také potěšily dárky, které jsme získali laskavostí PIS, Správy českých center, Studia Grant, Kulturního a vzdělávacího centra ŽM a žáků ZŠ v České Lípě.
Výsledky diskusí v pracovních skupinách i zkušenosti z workshopů zpracovává sekretariát v Haagu a výbor Euroclio. Jakmile budou zveřejněny, budeme se snažit je maximálně využít. Výbor ASUD zajistil převážnou většinu programu, který začal jednáním výborů v neděli 11. května a skončil pracovní schůzkou další neděli, a připravil pro naše hosty i tiskové podklady s informacemi o programu, o Praze aj. Pro naši další práci budou velmi cenné informace, které jsme od delegátů 23 evropských zemí získali formou dotazníku o výuce dějepisu, učebních pomůckách, vzdělávání učitelů, práci asociací a další problematice, která nás zajímá. Už na první pohled je např. patrné, že se potvrzují naše předchozí zjištění, že časová dotace pro dějepis na základních školách a gymnáziích je v ČR nejmenší v Evropě. Zpracování obsáhlého dotazníku si vyžádá určitý čas, v tomto IL zveřejňujeme jen některé číselné údaje.
|
Obsah konference byl nejen zajímavý a užitečný, ale její náplň velmi bohatá. Bylo tu pět zasvěcených přednášek a diskuse v šesti pracovních skupinách a dvanáct workshopů, kde si účastníci vyměňovali zkušenosti z výuky dané problematiky. Z textů přednášek máme zatím k dispozici jen vystoupení prof. Pánka (bylo začleněno do brožury Historikové proti znásilňování dějin vydané před prázdninami MŠMT a rozeslané na školy), další máme přislíbeny stejně jako závěry diskusí pracovních skupin. Aby výsledky konference, do které jsme vložili nemálo energie a času i nervů a ministerstvo finanční příspěvek obohacený o štědrá přispění sponzorů, přinesly užitek i našemu dějepisnému vyučování na všech školách, kde o to bude zájem, budeme se snažit co nejvíce materiálů publikovat. Jinak by to byla akce pouze pro nepatrný počet českých účastníků. Věříme, že pro to získáme finanční podporu MŠMT. Prozatím zveřejňujeme první z nich. Očekáváme i příspěvky dalších českých učitelů, především z diskusí v pracovních skupinách, protože tam můžeme získat různé podněty a porovnání našich a zahraničních zkušeností bývá poučné. Po skončení konference se naše počítače ještě jednou zaplňovaly anglickými texty - zprávami i poděkováním mnoha našich nadšených zahraničních hostí. Z nich dnes vybíráme to nejmilejší - hlavy výboru Euroclio. |
jménem EUROCLIO bych rád vyjádřil vřelé díky celého výboru za všechnu namáhavou práci, kterou členové ASUD vložili do organizace výroční konference a plenárního jednání EUROCLIO v Praze. Konference byla nepochybně velkým úspěchem a posuzujíce podle velmi pozitivních hodnocení, která jsme dostali, naprosto nadchla delegáty.
Rád bych také poděkoval Tobě osobně za Tvé úsilí při přípravě konference. Vím, že se vyskytly obtíže při přípravě konference, ale věřím, že na konci těch několika dní jsi cítila, že mimořádný úspěch konference stál za všechno Tvé velké úsilí i námahu všech z ASUD.
Pokud jde o mne, ohromně mě potěšily vynikající společenské a kulturní aktivity, které jste připravili - zahrnuje v to jako mimořádně mocný zážitek pozoruhodné představení o Komenském v Národním muzeu, závěrečný večer v Břevnovském klášteře i dětské představení Brundibára.
Ještě jednou velmi mnoho díků za Vaši práci! Upřímně Vás zdravím,
V naší škole je velký zájem o mezinárodní kontakty, jak z hlediska osnov tak pro složení učitelského sboru i žáků, které obráží různost londýnské populace.Konference byla proto pro mne zajímavá z různých hledisek.
Za prvé, úvodní přednášky byly velmi hodnotné v pohledu na to, jak důležitá je problematika etnických minorit, politicky i teoreticky v České republice i na Slovensku a v míře, v níž tyto země jsou schopny objektivně pohlížet na svou minulost. V Británii je diskuse o etnických minoritách a povaze britské identity v dějepisném vyučování i mimo ně velmi kontroversní a internacionální perspektivy ji mohou jen obohatit. Zatímco tato tematika je ve veřejnosti diskutována, národní curicula representují jen trapný kompromis. Rozličnost národních zkušeností prezentovaná na konferenci jen potvrzuje, že není jen jeden model praxe, ale že je zapotřebí názorová otevřenost a tolerance, máme li se pohnout kupředu.
Za druhé, přednáška ředitele Vzdělávacího centra Židovského muzea, návštěva Terezína a seminář o vyučování o judaismu v českých základních školách byly velice zajímavé ve srovnání s jinými východo- i západoevropskými zeměmi. Tak např. projekt Zmizelí sousedé podporovaný českou vládou by bylo velmi obtížné až nemožné uvádět v jiných zemích, které zažily nacistickou okupaci. Návštěva Terezína, zvlášť dojímající a myšlenkově provokující, ukazovala způsob, jak může být výchovně využita návštěva těchto míst. Navštívila jsem přede dvěma roky Osvětim, což byla - asi nevyhnutelně - jiná zkušenost. Nepochybně je to velice citlivá oblast pro většinu zemí okupovaných nacisty, ale rozhovory, které následovaly, byly tím důležitější.
Za třetí, semináře severoirského a amerického učitele byly oba, i když odlišným způsobem, pohledem na mentalitu jejich studentů a na způsoby, kterými se v obou těchto anglofonních společnostech s nimi musí pracovat, kdy učitel dějepisu musí vycházet z odlišného souboru předpokladů než jeho kolegové v Anglii.
Za čtvrté, diskusní skupina, které jsem se účastnila, byla složena z reprezentantů celé Evropy. Bylo velmi zajímavé slyšet o podmínkách vyučování o etnických minoritách v zemích od Ázerbajdžánu po Portugalsko. Ještě zajímavější byl stupeň upřímnosti, se kterou učitelé diskutovali o kontroversních problémech, které stojí před jejich společností nejen v oblasti vzdělání.
Konečně neformální kontakty a rozhovory během konference byly nepochybně zajímavé a přinesly i přímý praktický užitek. Měla jsem mnoho rozhovorů s kolegy z východní Evropy, které - kromě navázání vztahů pro pozdější kontakty - měly přímý význam pro mé další vyučování, kdy probírám v posledním ročníku konec studené války a dostávám mnoho specifických dotazů o vývoji v různých státech po roce 1989, které nyní mohu zodpovědět na základě přímých a bezprostředních svědectví i z pohledu historiků. Získání specifických informací a mezinárodní problematika týkající se učitelů historie v Evropě i osobní kontakty více než naplnily má očekávání o významu této konference. Chtěla bych poděkovat EUROCLIO i Radě Evropy za podporu mé účasti na konferenci, která byla neocenitelným uvedením do mezinárodní problematiky a získáním kontaktů pro dějepisné vyučování, které budu moci využívat i v budoucnosti.
Téma: Široká a mnohostranná škála možností a přístupů ke studiu a výuce o etnických, náboženských a jazykových menšinách v dějepise.
Ve dnech 12.-17.3. 02 jsem se zúčastnila jako členka ASUD rozsáhlého pracovního i doprovodného programu konference, který obsahoval odborné přednášky, pracovní dílny a setkání v diskusních skupinách, vše tematicky zaměřené na možnosti, přístupy ke vzdělávání, ale i k výuce o výše zmíněných menšinách v zemích účastníků konference.
Manea Mihai (Rumunsko) ve svém vystoupení 12.3.02 informoval velmi podrobně o změnách ve výuce dějepisu v Rumunsku. Prezentoval témata zahrnující období po pádu Ceaucescova režimu, dále se zmínil o potřebě zařadit historické období komunismu do všech učebnic civilizovaných zení za účelem pečlivé analýzy příčin nástupu a popularity těchto režimů ve 20.st. v řadě evropských zemí. " Komunismus je třeba studovat a pochopit, protože je to zlo v historii 20. století," citoval Alaina Besancoua. Pro učitele historiky v zemích bývalého východního bloku přinesl řadu důležitých námětů pro interpretaci velmi živých dějin při výuce mladé generace. Nezbytné je však o minulosti informovat pravdivě, uvádět fakta bez účelového politického balastu.
Velmi zajímavé bylo rovněž vystoupení p. Marka Mazowera z Birbeck College, University of London, který zdůraznil zásadní problém v nahlížení na menšiny. Menšina se může cítit v majoritní společnosti jako pouhá komunita, nebo jako národnostní menšina, ne vždy nutně musí být politickým či sociálním problémem většinové společnosti. Upozornil na zvláštní postavení židovského společenství, žijícího v řadě zemí jako přirozená součást většinové společnosti, odlišnosti lze pozorovat pouze v oblasti religiózní. Na rozdíl od ostatních evropských menšin však židovská komunita byla nahlížena díky ekonomické síle i jako vlivné politické společenství se všemi historickými důsledky.
Zdůraznil, že úkolem učitelů historie je nejen prezentovat příběhy z dějin jednotlivých menšin, ale zaměřit pozornost na příčiny a následky útlaku národnostních a jiných typů menšin. Nezbytně nutné je zabývat se násilím proti svým geograficky i kulturně nejbližším sousedům (viz. Balkán). Zvláštní pozornost je stále třeba věnovat holokaustu jako fenoménu nesnášenlivé národnostní politiky šířené v Evropě především nacistickým Německem.
Vysokou odbornou úroveň měla i vystoupení prof. Pánka, prof. Kováče, M. Pojara a M. Kunštáta, kteří velmi podrobně seznámili především zahraniční účastníky s dějinami národnostních menšin a etnik v historii našich zemí.
Další částí konferenčního programu byly pracovní dílny. Ze široké nabídky chci vzpomenout vystoupení p. Richarda Dargieho. Prezentoval aktivní metody výuky zaměřené na historii, diskriminaci, společenské a kulturní odlišnosti menšin. Cílem předvedených pracovních technik bylo aktivní zapojení žáků a studentů do vyučovacího procesu (Child - centred methodology).
Předvedl praktickou ukázku využití novinových článků z dobového tisku, společenských rubrik místních novin, fotografií z rodinného alba, bankovek a mincí i např. kreslených vtipů jako účinných prostředků historického zkoumání pro samostatnou práci žáků a studentů. Doporučil věnovat větší prostor pro žákovské interpretace a jejich srovnávání, jako praktickou ukázku chápání určitých konkrétních historických událostí jednotlivcem - členem společenství.
Diskusní skupiny umožnily účastníkům porovnat situaci ve výuce historie (viz. téma konference) v jednotlivých účastnických zemích. Všichni zúčastnění byli předem seznámeni s okruhy otázek, o kterých se bude diskutovat.
Otázky byly rozděleny do třech oblastí:
A: Menšiny v dějinách mé země a dnešní společnost
B: Téma menšin jako součást obsahu dějepisného vyučování
C: Téma menšin a jeho zpracování v učebnicích a faktické zařazení do výuky
Naší pracovní skupině předsedal p. Peter Karsten, člen výboru Euroclio. Z vystoupení jednotlivých členů skupiny vyplynulo, že zásadním problémem je, jak nahlížet na židovské společenství v jednotlivých státech a z jeho role v historii (role společenská, politická, náboženská). - Dalším společně pociťovaným problémem bylo téma romské. Bylo konstatováno, že Romové nemají většinou zájem vystupovat v jednotlivých zemích jako národnostní či etnická menšina, jedná se spíše o odlišnosti v sociální a kulturní oblasti, často se cítí být součástí většinové společnosti a požadují toleranci ve výše zmíněných oblastech.
Hovořilo se rovněž o problematice související i s masivní imigrací ze států asijských, především o početných čínských, albánských, pakistánských a dalších menšinách, pro které je třeba zajišťovat kompletní vzdělání, toto však bylo zmiňováno pouze jako problém, jež řeší více méně úspěšně řada evropských zemí.
Téma národnostních menšin jako součást obsahu dějepisného učiva je aktuální otázkou především v zemích tzv. bývalého východního bloku, kde nově vzniklé státy v současné době procházení různými fázemi školské reformy a sestavováním nového historického kurikula.
Kolegyně z Kirgizstanu uvedla, že učitelé v její zemi nejsou příliš aktivní v této potřebné činnosti, vyučování o menšinách nepovažují za důležité. Rumunský kolega naproti tomu uváděl, že jejich osnovy obsahují hodinu týdně zaměřenou na výuku o menšinách (pravděpodobně se jedná o oblast obývanou maďarskou menšinou - neupřesnil). Ruský kolega uvedl počet 14 hodin ročně věnovaných výuce o menšinách v rámci historického kurikula.
Všichni účastníci konference se rovněž zúčastnili výjezdního zasedání v Památníku Terezín, kde byly připraveny pracovní dílny a prohlídka expozic včetně návštěvy Malé pevnosti. Všechny aktivity, kterých jsem se v Terezíně zúčastnila měly vysokou odbornou úroveň. Měli jsme možnost si vyzkoušet v praxi různé metody zpracování téma holocaustu pro potřeby dějepisného vyučování a využít účelně k výchovným i vzdělávacím účelům širokou oblast, které toto téma zahrnuje.
Součástí konference byly i doprovodné společenské a kulturní akce v našem hlavním městě. Během neformálních setkání s kolegy probíhaly nekonečné diskuse na jedno společné téma. Jak učit dějepisu, kolik času na to potřebujeme (čas nám chybí všem), jaké máme učebnice, která témata jsou důležitá, atd. atd. V odpovědích se vzácně shodujeme. Pro mne je důležité i toto poznání. V Praze se sešli historici z různých zemí a přesto máme jedno společné. Chceme historii učit tak, aby našim žákům a studentům ukázala cestu do budoucnosti, varovala je před opakováním chyb minulých generací a pomohla jim tvořit jejich vlastní opravdu humánní historii. Navázala jsem řadu pracovních kontaktů, které doufám budou pokračovat i v budoucnu. Ráda bych se podílela i na tvorbě témat pro výuku dějepisu v rozšířené Evropské unii.
Děkuji ASUDu za umožnění účasti na této konferenci a dále bych chtěla vyjádřit upřímný obdiv a dík výboru ASUD a zvláště pak paní předsedkyni Dr. Heleně Mandelové za skvělou přípravu i organizaci náročné mezinárodní akce, která do historického srdce Evropy přivedla učitele dějepisu z různých zemí nejen evropského kontinentu.
Přítomnosti delegátů z mnoha zemí Evropy jsme využili také k získání informací o podmínkách práce dějepisných asociací z různých končin našeho kontinentu, o vzdělávání učitelů na VŠ i po skončení studia, o dějepisných pomůckách i postavení dějepisu v učebních plánech jednotlivých států. Přestože program byl mimořádně nabitý, našli si delegáti z 25 zemí čas na vyplnění našeho dotazníku. (Uveřejněn v tištěném IL.) Potvrdili jsme si přitom nejen naše dřívější informace ze zdrojů EUROCLIO z poloviny 90. let o tom, že historie je u nás na posledním místě v Evropě, ale zjistili jsme také, že máme i nízký počet vyučovacích hodin všech předmětů týdně. V některých zemích nešetří na tom, aby se škola nejrůznějšími formami denně starala o žáky co nejvíce hodin - zaměstnávala je výukou, sportem, exkurzemi, zájmovými aktivitami i možností samostatného studia - a tak zamezila nebezpečnému utrácení času v nežádoucích činnostech.
Vážení přátelé, příznivci české historie, milí spolupracovníci ASUD, kteří jste nám byli nápomocni při pořádání a zajištění programu mezinárodní konference EUROCLIO - ASUD jednající o výuce dějepisu ve sjednocující se Evropě - především o vzájemném poznávání různých skupin žáků, příslušníků minorit i majorit, prostřednictvím seznamování s předchozím vývojem i specifikami různých etnických, náboženských i jazykových skupin, s jejich historií.
Při hodnocení konference pokládáme za svou příjemnou povinnost napsat Vám tento dopis. Konference se účastnilo 138 delegátů 64 členských dějepisných asociací z 38 zemí (kromě Evropy i tří států mimoevropských), členové výboru ASUD a další pozvaní hosté. Můžeme s radostí bez nadsázky říci, že se konference vydařila, delegáti i členové celoevropského výboru EUROCLIO (sídlem organizace je Haag) byli nadšeni a mnohokrát nám všem dojatě děkovali za celý průběh, pracovní program i zážitky při všech společenských i kulturních akcích, které jsme pro ně připravili. Nyní, po skončení celé akce jsme se rozhodli přehlédnout celý průběh pětidenního setkání a především poděkovat těm, kteří mají na úspěchu svůj podíl, neboť většinou mimo rámec svých pracovních povinností přispěli podle svých sil a možností ke zdaru konference.
Výběr delegátů, dopravu do ČR, ubytování části delegátů, program pracovních skupin a větší část workshopů zajišťoval sedmičlenný profesionální sekretariát z Haagu. Téma i ostatní program navrhli, připravovali a pak realizovali ve svém volném čase členové výboru ASUD - čeští učitelé dějepisu působící na základních a středních školách. Finanční příspěvek MŠMT pokryl část nutných nákladů (nájem části konferenčních prostor, ubytování 27 delegátů, místní dopravu aj.). Nebyli bychom se však mohli zhostit úlohy organizátora tak úspěšně, kdyby nám nebyli nápomocni mnozí, kteří přispěli a pomohli zajištěním nejrůznějších částí programu, poskytnutím dárků pro účastníky, zorganizováním různých setkání atd. Proto považujeme za vhodné ještě maličko se ohlédnout a za veškerou pomoc poděkovat; kritériem následujícího výčtu není hodnota příspěvku (kterou by ostatně někdy bylo možné vyjádřit jen obtížné), ale chronologie činností. V přehledu chceme Vás seznámit i s dalšími našimi mecenáši, nezištnými pomocníky i rádci.
Před dvěma lety vyhovělo naší žádosti o zařazení konference do svého plánu zahraniční oddělení MŠMT vedené dr. P. Cinkem; v průběhu příprav nám zde ochotně pomáhala ing.A. Spejchalová. - Větší část starostí s obstaráním víz pro 21 delegátů sňal z našich beder dr. V. Junek, vedoucí oddělení pasů a víz MZV, který operativně dokázal vyřešit i některé složitější případy. - Přijetí obou výborů na Staroměstské radnici v pondělí 11.3. přivítáním radního ing. J. Tomčíka nám umožnil Mgr. P. Polák, vedoucí Kanceláře primátora a návštěvu i prohlídku historických prostor zajistila J. Vávrová z protokolu kanceláře. - V úterý se v AV ČR konala tisková konference, připravená E. Webrovou, moderovaná vedoucí tiskového oddělení AV Mgr. M. Muchovou a hojně navštívená redaktory různých rozhlasových stanic i ČT a několika periodik, bohužel za úplné absence našich deníků a dalších tištěných médií. Český rozhlas jako mediální partner celé akce zajistil publicitu na vysoké úrovni.
Ve středu a ve čtvrtek přednesli vynikající přednášky přední čeští historikové a odborníci - prof. dr. J. Pánek, dr. M. Pojar a dr. M. Kunštát, spolu s naším slovenským hostem dr. D. Kováčem. - Středeční program obohatilo vystoupení dětí z DRDS v Českém rozhlase - díky manželům Fléglovým a P. Mandelovi předvedli dětskou operu Hanse Krásy Brundibár vytvořenou a prvně uvedenou v terezínském ghettu. - Praktické ukázky ve workshopech - zkušenosti z práce se žáky škol v romské tématice předvedla dr. L. Laubeová, v židovské problematice T. Foltýnová a V. Schmiedtová. Pracovníci Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea a M. Vančurová s M. Tesařovou se postarali o instalaci expozice projektu Zmizelí sousedé a J. Hausner připravil výstavku publikací vydaných tímto centrem pro školy. Všem účastníkům jako dárek věnovalo centrum vedené dr. M. Pojarem i různé materiály a videokazetu o zmíněném projektu; její rozmnožení sponzorsky výrazně podpořil P. Pokorný a Studio Grant. Další materiály pro výstavku zapůjčila dr. M. Rauchová z MŠMT. - Středu korunoval skvělý večerní program - pozvání náměstka zahraničí dr. P. Vošalíka na recepci do Černínského paláce - pečlivě zajištěné G. Jáčovou a protokolem MZV. Účastníky potěšilo jak přátelské a vtipné přivítání pana náměstka, tak pozdravení pana senátora F. Mezihoráka. Večer obohatili svou hudební produkcí žáci prof. Z. Krátké ze základní umělecké školy Na Chmelnici Š. Burešová, K. a M. Hronkovy a M. Steiner (flétny) a J. Mandelová (harfa).
Čtvrteční dopolední a večerní program se díky pochopení a velkorysému příspěvku generálního ředitele Mgr. M. Lukeše mohl odehrát v Národním muzeu. S pracovníky NM organizačně zabezpečila dr. M. Ziebikerová. Dopolední občerstvení nám zajistila ředitelka středního odborného učiliště z Prahy 10 U Krbu Mgr. H. Líbalová; na profesionální úrovni je naservírovali jeho studenti pod vedením mistra odborného výcviku J. Součka. - Odpolední semináře se konaly díky pochopení ředitele školy Mgr. M. Macka a kolegyně dr. V. Brožové v ZŠ Na Smetance; účastníci konference si mohli školu i prohlédnout. Pohoštění zde připravila paní Haringová ze školní jídelny. - Na úvod večera uspořádaného v prostorách centrální síně, schodiště a Panteonu NM zaujalo účastníky vřelé přivítání ředitele historických muzeí NM dr. E. Šimka i kulturní program.
V pátek navštívili účastníci konference Terezín, kde se díky ochotě a přispění ředitele Památníku Terezín dr. J. Munka a dalších pracovníků - Mgr. L. Chládkové, I. Smékalové, N. Štulcové, K. Rožce a R. Hummera - realizoval náročný program workshopů a prohlídek . - Sobotní prohlídku některých prostor areálu Hradu nám věnovala Kancelář prezidenta republiky. - Na závěrečný večerní kulturní program poskytlo pohostinství benediktinské opatství kláštera Břevnov, kde v Tereziánském sále přítomné přivítal zástupce převora bratr Aleš. Účastníkům zazpíval sbor Gymnázia Nad Alejí vedený D. Linhartovou a zahrála jeho hudební skupina. Z této školy s pochopením ředitelky Mgr. V. Bílkové nám při organizačním zajištění i při seznamování s historickými památkami Prahy účinně pomáhala jedenáctičlenná skupina studentů sexty A a II.A této školy. Při slavnostním rozloučení překvapily všechny naše hosty dárky - kromě materiálů o Praze z PIS, publikace o Břevnově, již zmíněných videokazet a materiálů Židovského muzea to byla výpravná publikace Procházka po krajích České republiky, kterou nám věnoval dr. M. Sedláček a Správa českých center. A každého potěšila také drobná keramika, kterou pro delegáty vytvořili žáci základní školy Špičák v České Lípě, jíž řediteluje L. Šmejda. Účastníkům, kteří se mohli v Praze zdržet do neděle, nabídl ředitel Židovského muzea dr.L. Pavlát prohlídku sbírek a památek Židovského města.
Na zdárném průběhu konference - v částech jejího programu, které jsme organizovali - se podílela i řada profesionálních pracovišť; až na jedinou výjimku zajistily služby na vysoké úrovni, proto bychom i je zde chtěli na závěr ocenit. Hluboký dojem zanechal program Vivat Comenius v přednesu A. Strejčka a Š. Raka. - Pestrý výběr pokrmů a nápojů i půvabnou úpravu ve vyzdobeném Panteonu (za cenu pro nás příznivou) připravil pan J.Volena a zaměstnanci jeho firmy Lautia. - Zajímavá byla i prohlídka románských a barokních prostor Břevnovského kláštera. V příjemném prostředí tamější restaurace připravili večeři zaměstnanci firmy Intercatering. - Po odborné stránce i osobním přístupem podaly vynikající výkony průvodkyně - po Staroměstské radnici paní ing. O.Tichá a průvodkyně večerní starou Prahou dr. H. Sedlmajerová, obě z PIS. - Místní dopravu autobusy bezchybně zajišťovala firma Bílek.
Máme dobrý pocit, že jsme s pomocí mnoha dalších Pražanů a občanů republiky předvedli svou zemi i město v rámci našich možností v tom nejlepším světle a že mnozí z účastníků konference, kteří nám mnohokrát vyjádřili svůj dík i obdiv k průběhu setkání i k našemu městu, přijedou znovu - sami nebo se svými žáky. Proto ještě jednou vřelé díky za to, jak jste nám přispěli.
Na semináři bylo přítomno 33 účastníků z 19 zemí Evropy. Přednášky vedli odborníci z Velké Británie. Po každé přednášce následovala práce na dané téma ve třech pracovních skupinách. Účastníci byli seznámeni s řešením daného problému ve Velké Británii a posléze se k problematice vyjadřovali z hlediska zkušeností ze svých zemí a zkušeností vlastních.
Problematika byla rozdělena na několik základních témat:
Projednávala se problematika zohlednění různých vlivů. Možnost nesprávného výkladu pramenů, vlivy ideologie, náboženství, národnosti, časového odstupu. Vliv televize, knih, filmů, reklamy.
Velmi poučná byla možnost srovnání učebnic, které účastníci přivezli. Zajímavá byla i přednáška o tvorbě anglických učebnic historie a srovnání s učebnicemi, které se zde používaly dříve (mnoho textu, barevně nevýrazné, bez pramenů).
Tento bod programu považuji za velmi přínosný. Účastníci semináře byli rozděleni do malých skupinek a účastnili se vyučování v různých školách a třídách. Já jsem navštívila Harrogate Granby High School. Zde jsem viděla práci v knihovně, kdy učitelka zadala studentům namnožené otázky pro týmovou práci. Sami si měli informace vyhledat v publikacích a na internetu. Práci měli vyhodnotit v dalších hodinách. Druhá hodina, kterou jsem viděla, byla zaměřena na práci s učebnicí. ve třídě bylo pouze 13 dětí. Učebnice měla pro nás nezvyklé zaměření "historie medicíny". V hodině probírali téma "Vliv 1. světové války na rozvoj medicíny". Učitel četl otázky uvedené v učebnici, žáci odpovídali podle pramenů zde uvedených. Hlásili se, byli aktivní, asi polovina však za hodinu nepromluvila vůbec. Doma měli za úkol vypracovat odpovědi na otázky z učebnice. V sešitu měli zajímavé eseje. Např. "Jsem Gal, můj fiktivní životopis". Velmi se mi líbila přátelská atmosféra ve škole, aktivita, disciplína, moderně zařízená škola. Po hospitaci následovala diskuse s vedoucí učitelkou výuky historie na škole. Ukázala nám používané učebnice, dala nám množství materiálů o této škole a ukázky historických testů. Osobně bych ocenila návštěvu v jiné škole ve větším městě, např. Manchestru, kde musí být situace odlišná (sociální postavení rodičů, množství národnostních skupin, menší zájem studentů atd.)
Velmi se mi líbila návštěva historických památek York Minsteru a zříceniny kláštera Rievauls Abbey. kromě samotných památek oceňuji propracovaný systém práce vědeckých pracovníků muzeí pro školy a učitele. Pomocí modelů, skládaček, názorných panelů, videa a doplňovaček pracovník muzea skvěle připraví návštěvníky na to, co uvidí, či následně s nimi rozebere to, co už viděli. U nás si vše musí učitel zjistit sám.
Organizace semináře byla bezchybná, místo konání - historický York taktéž. Pěkný byl závěrečný večer. kdy každý z účastníků přivezl typickou ukázku jídla a pití z vlastní země. Zpívaly se písně v různých jazycích.
Účast na semináři považuji za dobrou zkušenost, body programu byly užitečné. Zajímavé bylo setkání kolegů z různých zemí. Množství písemných materiálů ze semináře mi poslouží k prohloubení znalostí o dané problematice i ke zdokonalení v jazyce.
Děkujeme naší brněnské kolegyni za pohled z Yorku, za zaslání kopie zprávy zpracované po návratu pro vysílající organizace a také za zapůjčení anglických učebnic a kopie materiálů pro organizátorku semináře paní Sue Benett. I z této zprávy je patrné, jak velkou roli přikládají ve Velké Británii oblasti didaktiky. Správná metoda výuky i mimoškolních činnosti je cestou k výslednému efektu. Pokud to bude možné, uvítáme i další, třeba jen dílčí, podrobnější poznatky o některých částech programu semináře. Stejně tak jako od dalších členů, kteří viděli při svých studijních event. soukromých cestách do zahraničí ve školách něco, co je zaujalo a co i jiné kolegy může obohatit. Jsme rádi, že alespoň občas může ASUD svým členům nabídnout možnost účasti na podobné akci.