Z REGIONŮ, HLASY A OHLASY, Z ČINNOSTI NA ŠKOLÁCH

Novou reprezentativní budovou Moravské knihovny se může od letošního roku pochlubit město Brno. Obrovskou sedmipatrovou budovu navštívila skupiny učitel dějepisu - členů ASUD z jižní Moravy 6. listopadu 2001. Ochotným průvodcem byl dr. Jaromír Kubíček, ředitel MZK.

Již osmý svazek nové řady Vlastivědy moravské vydává MVS, kterým tentokrát jsou Dějiny hudby na Moravě. Práce je dílem profesorů Masarykovy univerzity v Brně Jiřího Sehnala a Jiřího Vysloužila. Podává poprvé v celé šíři ucelený pohled na vývoj hudebního života na Moravě. Při členění práce bylo přihlédnuto jednak k časovým obdobím, jednak k dochovanosti materiálu a k sociálnímu rozdělení společnosti. Těžiště práce nespatřují ve výčtu životopisů, ale hlavně ve vystižení jakým způsobem se hudba šířila, jaký byla na Moravě přijímána a interpretována.

Další publikace shrnuje dlouholetý, téměř čtyřicetiletý, archeologický výzkum zaniklé středověké vesnice Mstěnice u Hrotovic na Třebíčsku prováděný Moravským zemským muzeem v Brně pod vedením prof. PhDr. Vladimíra Nekudy, DrSc. a od roku 1989 vedený dr. Rostislavem Nekudou. Archeologický průzkum umožnil poznat vývoj vesnického sídliště od konce 8. až do poloviny 15.století. Výsledky výzkumu jsou zpracovány ve třech svazcích. První svazek vyšel již v roce 1985 a pojednává o panských sídlech, tj. hrádku, tvrzi, panském dvoru a předsunutých opevněních. Druhý svazek Mstěnice 2 vyšel v roce 1997 a obsahuje charakteristiku vrcholně a pozdně středověké vesnice, včetně jednotlivých usedlostí. V roce 2001 vyšel svazek Mstěnice 3. Tato publikace pojednává o vývoji raně středověkého osídlení.

Pro učitele dějepisu je to jedinečný zdroj pro konkrétní výklad o středověké vesnici, o zemědělské výrobě a zemědělském nářadí, o vybavení domácnosti a celkové organizaci zemědělské usedlosti. Mstěnice představují lokalitu, která je jediná toho druhu ve střední Evropě a svým významem přesahuje hranice našeho státu. Knihy, kromě svazku Mstěnice 1, jenž je rozebrán, je možno si objednat v Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, Solniční 12, 602 00 Brno.

Dr. T. Brod měl velmi fundovanou přednášku o Eduardu Benešovi v souvislosti s událostmi 2. světové války, Dr. Fr. Svatekz FF UK Praha zhodnotil z politologického i sociologického hlediska tradiční i netradiční elity. Velmi podnětná byla přednáška prof. M.Riemana (Rajmana) z Freie universität Berlín věnovaná stalinskému období v dějinách Ruska, resp. Sovětského svazu. Prosincovou přednášku přednesl doc. J.Rychlík z FF UK a věnoval ji vývoji Slovenska v posledním desetiletí s odkazy na rozpad společného státu Čechů a Slováků. Zimní semestr uzavřel svou lednovou přednáškou Dr. Pelikám z Ústavu soudobých dějin s velmi zajímavým a stále aktuálním tématem - Balkánská krize 20. století s přesahy do století 19. i 21.

15 účastníků semináře po téměř 3 hodiny hodnotilo předvedené atlasy, učebnice a další pomůcky a diskutovalo nad jejich obsahem i strukturou, v závěru semináře pak i nad některými obecnými otázkami školství u nás i o postavení dějepisu mezi ostatními předměty.

Promítání probíhá téměř každý týden v pracovně dějepisu, která je vybavena videem. Střídají se různé věkové skupiny dětí podle potřeby (ideální je počet 15 účastníků). Členové klubu vlastní také legitimace, na kterých se evidují jednotlivé návštěvy. Před zahájením si žáci uvaří čas a nechybí ani cukroví z vlastních zdrojů.

Bohatá školní videotéka je stále doplňována novými exempláři. na každou demonstraci vyhotovuji pracovní list s úkoly, které se týkají:

1. zařazení dokumentu do časového úseku a tematického celku
2. záznamu nových informací
3. krátkých srovnávacích otázek
4. samostatného hodnocení historického jevu
5. seznamu dostupné literatury, popř. odkazu na školní knihovnu - informační centrum

Pracovní listy nemusí obsahovat všechny uvedené body a neměly by být zbytečně dlouhé, aby neodváděly pozornost od sledování dokumentu. Zapisování není povinné, list lze doplnit závěrem na společné shrnující besedě. V té zjišťuji, co vše žáci stačili zaregistrovat, jak se orientují v čase a jak na ně dokument zapůsobil. Zároveň si tím děti pěstují takové dovednosti, jako např. umět se soustředit a udržet delší dobu pozornost, být schopen zachytit nejdůležitější údaje, dokázat si utvořit vlastní názor a umět svůj názor obhájit.

Tyto schůzky s dětmi po vyučování mě baví a jsem ráda, že mohu ve svých žácích pěstovat úctu k hodnotám našich předků. příprava na tuto aktivitu mi sice zabere dost času, ale dnes si již nedovedu dějepisné vyučování na naší škole bez videoklubu představit.

O exkurzi do muzea v Poličce s obdivem napsali a nakreslili žáci 6. a 7. třídy - připravili pro spolužáky i zajímavé úkoly k řešení - s cenami. O vánoční divadelní hře Husovitském betlémě navštíveném v Chrudimi žáci 8. a 9. třídy. Žáci 7. třídy se podělili o své dojmy z Tmavomodrého světa.Doplnili je přísahou pilotů a informacemi o osudech skutečných čs. pilotech, které získali z internetu.

Nezávislý měsíčník kluků a dívek ze základní školy ve Včelákově nás opět potěšil jako doklad zájmu i chuti žáků i učitelů dělat něco víc, než je " povinné". Škoda, že o takových školách je málo slyšet na veřejnosti i na ministerstvu.

Cílem této činnosti je věrohodné představení veřejnosti života v malém venkovském městečku ve 14. století, nejde o zjednodušený pohled na dobu, ani o populistickou výdělečnou aktivitu. Zatím ještě lze skanzen vidět bez programu (v budoucnu chtějí uspořádat středověké slavnosti, šermířské bitvy, dobovou hudbu i tanec a samozřejmě i řemeslo aj.), ale už nyní lze spatřit téměř dokončené městečko, které nazvali Tuležim. Celý komplex se skládá ze šestí usedlostí s obytnými domy a hospodářskými budovami. Dominantou je dřevěný kostelík, blízko něj se nachází krytá tržnice a do budoucna bude dostavěna i tvrz, vše se nachází okolo centrálního náměstí.

Téměř celé městečko je obehnáno palisádovým a vodním opevněním se třemi branami. Všechny stavby jsou poctivě postaveny ze dřeva a hlíny a pokryty slaměnými došky nebo dřevěným šindelem.

Pokud byste chtěli bližší informace, lze je najít na internetu: www.tulezim.cz (nebo stačí hledat jen Tuležim) - najdete tam spojení, plánek i další zajímavosti o skanzenu a programu. Spojení: metro B, stanice Stodůlky a pěšky asi 500m na Řepy (dolů z kopce).

1. Obecná charakteristika na úvod.

Učebnice je určena žákům základních škol. Je rozdělena na 5 částí:

• Mezi první a druhou světovou válkou
• Druhá světová válka
• Vláda v rukách pracujícího lidu ?
• Solidarita a výjimečný stav.
• Suverénní Polsko.

První čtyři části jsou dále rozděleny na kapitoly a podkapitoly, pátá - nejkratší část má pouze podkapitoly. Knížka obsahuje celkem 241 otázek a úkolů k textu, z tohoto množství je přibližně 9,5 % problémových otázek, zbytek jsou otázky faktografické a deskriptivní. Obrazový materiál tvoří fotografie, kterých je dohromady 129. Převažují portréty osobností- (51%) a obrázky, které zachycují významnou událost (31%), přefocené karikatury jsou 4 a přefocené plakáty 3. Zbytek fotografií zachycuje předměty nebo skupiny lidí. V orientaci pomáhá čtenáři 12 barevných a dvě černobílé mapky, 2 barevné grafy a 1 tabulka.

2. Obrázky z Československa

Obsahově je zajímavé porovnat podkapitoly světových a polských dějin: Z celkového počtu 250 podkapitol se 169 (67.6%) zabývá polskými dějinami (včetně polské zahraniční politiky) a 81 (32.4%) rozebírá ostatní historické události.
Informace o Československu vyskytují v pěti podkapitolách.

• Pod křídly Francie (řešení těšínského problému po první světové válce)
• Německé úspěchy (konference v Mnichově, zabrání Sudet)
• Ovace Britů (vytvoření protektorátu Čechy- Morava)
• Pražské jaro
• Rozpad sovětského bloku (sametová revoluce a rozdělení Československa).

3. Malá inspirace

Atraktivitu učebnice zvyšují autoři názvy některých podkapitol, například:

• "Každý s každým válčí o všechno". (Vytváření hranic po 1.sv.válce).
• "Domek z karet".(Versailleský systém).
• "Dominový efekt". (Světová hospodářská krize)
• "Padla kosa na kámen". (Stalingrad).
• "Manželství z rozumu". (Kulaté stoly v Polsku).

4. Porovnání didaktické efektivnosti

Porovnání potencionální didaktické efektivnosti a obtížnosti výkladového textu polské učebnice s některými českými tituly je jednou z možností, jak získat objektivnější představu o vybavenosti konkrétních učebnic, zabývajících se stejnou tematikou. Z českých učebnic jsem vybral následující tituly:

• Jiří Jožák: Československo a svět 1945-1989
• Jiří Kocian: Lidé v dějinách, období 1945-1989
• Jan Kuklík,Jiří Kocián: Nejnovější dějiny
• Vladimír Nálevka: Dějiny moderní doby 1945-1991

Potencionální didaktická efektivnost vybraných učebnic dějepisu
Autor	Jožák	Kocián	Nálevka	Kuklík	Sierpowski	Průměr
Hodnota	44,44	33,33	41,67	50	41,67	42,22

Potencionální didaktická efektivnost Sierpowského učebnice je 41,67 % (platí, že čím vyšší je číslo, tím bohatěji je učebnice vybavena). To je ve srovnání s ostatními tituly slabě podprůměrná hodnota. Úroveň knihy by jistě zvedlo zastoupení některých dalších strukturních komponentů, které by práci s učebnicí usnadnily učiteli a zpříjemnily žákům (shrnutí učiva za tématy, odlišení úrovní učiva, odlišení určitých částí textu grafy či symboly, rejstřík, slovníček).

5. Srovnání syntaktické a sémantické obtížnosti.

Syntaktická a sémantická obtížnost vybraných učebnic dějepisu
Autor	Syntaktická o.	Sémantická o.	Celkem	i	h
Jožák	20,99	18,28	39,27	11,31	31,96
Sierpowski	16,44	20,49	36,93	15,2	44,5
Nálevka	27,15	22,64	49,79	17,04	43,54
Kuklík-Kocián	25,97	19,6	45,57	11,15	29,47
Kocián	21,56	24,62	46,18	12,89	31,08
Průměr	22,42	21,13	43,55	13,52	36,11

Syntaktická obtížnost výkladového textu se měří tak, že se spočítá průměrná délka věty a průměrná délka větného úseku v 5 náhodně vybraných úsecích. Obě měřené veličiny hodně napovídají o srozumitelnosti textu. Syntaktická obtížnost Sierpowského textu je druhá nejnižší ze všech měřených titulů.
Sémantická obtížnost (měří se výskyt odborných pojmů, jmen a názvů, a číselných údajů ) se Sierpowského učebnice řadí mezi tři nejobtížnější. "Zásluhu" na tom má především předimenzovanost názvy a jmény. V pěti náhodně vybraných úsecích o celkovém počtu 1042 slov jsem napočítal 100 názvů a jmen. Často používaná Jožákova učebnice měla v měřených úsecích pouze 57 položek této kategorie.
Zajímavé je i srovnání indexů i a h. Koeficient "i"udává proporci pojmů nesoucích odbornou informaci v celkovém počtu slov, koeficient "h"udává tuto proporci v celkovém počtu pojmů. Tyto hodnoty ukazují na nadměrnou obtížnost Sierpowského učebnice ve srovnání s ostatními zkoumanými vzorky.

6. Skromné hodnocení na závěr.

Podle dosažených výsledků jsem dospěl k závěru, že Sierpowskeho učebnice je srovnatelná s českými tituly. Její předností je jednoduchá větná stavba, přehledné členění výkladového textu na krátké úseky, pečlivě vypracované mapky. Čeští žáci by však jistě nebyli nadšeni záplavou vlastních jmen osobních, zeměpisných názvů, názvů států, institucí, uměleckých výtvorů, značek a zkratek pro výrazy uvedených skupin. Nezvykle vysoký je i počet fotografických portrétů osobností - právě s tímto typem historického pramene se nedá na hodinách příliš pracovat.
Jakékoliv hodnocení zahraniční učebnice naráží na faktor, který práci zkresluje: neznalost odezvy polské učitelské veřejnosti a polských žáků na konkrétní učebnici. Je však pravda, že podobné odezvy neexistují v komplexní podobě ani u nás.

Použitá literatura

Jožák, Jiří: Československo a svět 1945-1989, Praha 1995.
Kocián, Jiří: Lidé v dějinách. Období 1945-1989, Praha 1998.
Kuklík, Jan - Kocián, Jiří: Nejnovější dějiny, Praha 1999.
Nálevka, Vladimír: Dějiny moderní doby 1945-1991, Praha 1997.
Průcha, Jan: Teorie, tvorba a hodnocení učebnic, Praha 1988.
Průcha, Jan: Moderní pedagogika, Praha 1997.