INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 18
V sobotu 6. října 2001 vyjela skupina 35 nadšených obdivovatelů stavebních památek z řad členů ASUD i jejich přátel na první historickou exkurzi. Cílem bylo poznání pěti zajímavých lokalit ne sever od Plzně v povodí říčky Střely.
První zastávka byl na zámku Kaceřov. Původní gotická čtvrť byla přestavěna po roce 1540 do podoby renesančního zámku s částečně dochovaným opevněním s nárožními bastiony a hlubokým vodním příkopem. Objektem, dnes bohužel značně zchátralým, nás provázel současný majitel, který hýřil optimismem a plány na lepší budoucnost svého sídla.
Další cíl naší cesty byl rozsáhlý areál cisterciáckého kláštera Plasy. Jeho počátky sahají do r. 1144, kdy jej založil kníže Vladislav II. Stavební úpravy vyvrcholily v období baroka. Tehdy se na výstavbě rozrůstajícího se komplexu podílela řada architektů, z nichž nejvýznamnější byl Jan Blažej Santini. Při prohlídce kláštera jsme obdivovali nejen architektonické skvosty, ale i obrazy Petra Brandla a Karla Škréty. Zvláštností je i místní klasicistní kostel, který v roce 1825 koupil Kl. L. Metternich jako rodinnou hrobku. Právě při prohlídce tohoto klášterního komplexu se na nás konečně usmálo sluníčko a doprovázelo nás pak až do večera.
Cestou do Kožlan jsme projeli kolem kláštera a kostela v Mariánské Týnici, dalšího skvostu barokní gotiky.
V Kožlanech, rodišti presidenta dr. Edvarda Beneše, nás čekala prohlídka obecné školy, kterou malý Edvard navštěvoval v letech 1890 - 1896. Dnes je škola upravena jako místní muzeum s expozicí věnovanou místním rodákům, dr. E. Benešovi, staré škole a historické keramické dílně, které u hrnčířského kruhu vévodil "gumový" hrnčíř, tak věrohodně vyrobený, že někteří ani teď nevěří, že byl umělý.
Okružní cesta nás pak zavedla do Mladotic, kde na objednávku cisterciáků vytvořil Santini skvostnou kapli Neposkvrněné Panny Marie ve tvaru o půdorysu šestiboké hvězdy.
Poslední zastávka našeho putování po památkách byla v obci Manětín, které se oprávněně přezdívá západočeský Kuks. Dnes státní zámek prošel vývojem od roku 1169 až do dnešních dnů jako svědek několika stavebních slohů. Poslední přestavba po r. 1712 v barokním stylu vtiskla místu i okolí překrásnou barokní atmosféru. Procházka tichým, sluncem ozářeným zámeckým parkem byla tou nejkrásnější tečkou za celým, novými zážitky i poznatky naplněným dnem.
Všichni účastníci zájezdu děkují členům vedení ASUD za perfektní organizaci i za materiál zpracovaný kolegou Janem Kvirencem, který exkurzi vedl; pomohl nám orientovat se v dějinách daných lokalit a bude nám jistě pomáhat i při přípravě hodin dějepisu.
Těšíme se, že tímto prvním zdařilým výletem byla založena nová tradice aktivit ASUDu.
Podzim letos přinesl dokonce dvě akce ASUDu. Nově poznávací exkurzi po krásách Čech, tradičně seminář v Národním muzeu. A obě se nadmíru vydařily. O exkurzi napíší jiní, zachytit pro Informační list program semináře a možná i něco z jeho atmosféry, to tentokrát připadlo mně.
Seminář se konal 10. listopadu a sjelo se na něj téměř sto učitelů z celých Čech, Moravy i Slezska. Jako vždy byl program rozdělen na dopolední část s přednáškami a odpolední exkurzi. V kratičkých přestávkách jsme si mohli popovídat s kolegy a kolegyněmi, prohlédnout nové přírůstky učebnic z knihovničky ASUDu nebo alba s momentkami z naší roční činnosti, zakoupit nový soubor učebnice pro ZŠ a pod. Někteří dokázali položit i několik otázek, na něž nebyl čas v diskusi, přednášejícím. Prostě dělná atmosféra, jak jsme zvyklí. Ale vraťme se na počátek.
Jednání zahájil a celé moderoval místopředseda výboru Mgr. J. Kvirenc. Činil tak s typickým humorem a pochopením pro vznik nenadálých situací, o které není nikdy nouze ( tentokrát se např. nepodařilo zavřít dveře oddělující sál a výstavní prostor muzea, Mgr. Romancov dorazil se svou ženou (v požehnaném stavu) rovnou z porodnice a zase se tam chystali a tak podobně. Mimochodem, šťastní rodiče již mají svého potomka doma, jmenuje se Alexandr. Přejeme jim tedy jen to nejlepší.). První přednáška byla věnována českým dějinám v období baroka. Pozvali jsme pracovníka Historického ústavu AV ČR, PhDr. J. Mikulce, odborníka na toto období ( publikoval např. práci Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka nebo naposledy Barokní náboženská bratrstva v Čechách). Jeho vystoupení nazvané "Traumata českých pobělohorských dějin" zaujalo promyšlenou koncepcí i názory, ale bylo kritizováno za způsob projevu (přednášející celý text četl). Poté předsedkyně ASUDu H. Mandelová představila novou učebnici dějepisu pro ZŠ, kterou za přispění E. Kunstové a I. Pařízkové vytvořila. Dr. Mandelová také stručně shrnula nejvýznamnější události z činnosti ASUDu v uplynulém období a jednotlivé členky výboru informovaly o postupu práce na dlouhodobých aktivitách, kterým se za ASUD věnují - Dějepisná olympiáda , soutěž Eustory, SOČ a pod. Skvělý ohlas měla druhá dopolední přednáška k aktuálnímu problému terorismu a války v Afghánistánu, které se výtečně zhostil Mgr. M. Romancov z Fakulty sociálních věd UK. Jeho znalosti, pojetí problematiky, šíře a originalita náhledu, ale i způsob projevu se setkaly asi s největším ohlasem za poslední roky trvání seminářů. Vysoké ocenění v dotazníku bylo téměř bezvýhradné.
Příjemně naladěni jsme očekávali, jaké překvapení přinese odpolední exkurze, jež byla naplánována do prostor, které nejsou běžně přístupné, do rezidence primátora hl. města Prahy. Členové výboru o to více, že s jejím zajištěním měla dr. Kunstová nemálo starostí. Ale stálo to za to! Všichni jsme byli oslněni nádhernými sály ve stylu art - deco, jež se nacházejí v 1. patře budovy Městské knihovny. Naše zážitky umocnil poutavý výklad dr. Havlovcové z PIS. Poslední akcí byla návštěva bytu skladatele J. Ježka v Kaprově ulici s výkladem milé paní Hrdličkové.
Unaveni, ale spokojeni jsme se pozdním listopadovým večerem rozjížděli do svých domovů. A já se již těším, až u prezence zase uvidím milé, známé tváře kolegyň a kolegů, jejichž zájem o naše akce mne posiluje v další práci a utvrzuje v přesvědčení, že mezi učiteli je navzdory obecně vnucovanému pohledu stále mnoho lidí, kteří nehledí na vlastní čas i peníze, zajímají se o dění ve své profesi, potřebují se dále vzdělávat a prohlubovat své znalosti. Proto zakončím zvoláním téměř historickým: Starý seminář je mrtev, ať žije nový, dubnový!
Při hodnocení této přednášky účastníci semináře více než jindy postrádali prostor pro diskusi.
| pochvalné | 58 kladně hodnoceno - systematičnost výkladu, netradiční pohled |
| průměrné | 7 |
| slabé | 7 |
| nejčastější výtky | čtení přednášky, vedena v příliš obecné rovině, spíše známé informace, „stereotypy“ se už neučí |
Tato přednáška se setkala s mimořádným ohlasem nejen pro volbu tématu, ale především pro způsob projevu a rozhled přednášejícího. Častěji se objevil požadavek, aby přednáška byla zveřejněna v IL, či aby byl Mgr. Romancov pozván znovu na některý z příštích seminářů.
| vynikající | 79 |
| průměrné | 2 |
| výtky | 1 (zbytečně efektní) |
| pochvalné | 31 - především kladně hodnocena možnost navštívit prostory, které nejsou jinak přístupné |
| bez odpovědi | 49 |
| soudobé dějiny | 18 |
| islám v souč. světě | 4 |
| dějiny umění | 2 |
| národní obrození | 2 |
| nejnovější archeologické výzkumy na území ČR nebo egyptologie | 4 |
| znovu Romancov | 2 |
| Čína a Japonsko | 2 |
| zahraniční politika mocností | 2 |
| pozvat publicistu | 2 |
| problematika státních maturit | 1 |
| co se učí o českých dějinách v okolních zemích | 1 |
| dotace D na školách | 1 |
| dalších 22 návrhů na konkrétní historická témata (uvedena jednotlivě) | |
| Pražský hrad | 5 |
| nechám na organizátorech, vždy vynikající | 3 |
| Břevnov | 3 |
| různé historické objekty v Praze - jednotlivě | 20 |
| české hrady, zámky a kláštery - jednotlivě | 6 |
| vždy vynikající, vyhovuje | 5 |
| tipy na exkurze | 1 |
| metody práce na ZŠ | 1 |
| o terminologii | 1 |
| informace o pražských výstavách | 1 |
| zpřehlednit | 1 |
| přehled okresních metodiků | 1 |
| materiál pro prac. listy a opakování na G | 1 |
| informace o odborné literatuře | 1 |
| nové pojetí maturit D | 1 |
| zkušenosti s pomůckami | 1 |
| podněty pro výuku | 1 |
| 100% | 67 |
| částečně neaprobovaně | 4 |
| neodpovědělo | 9 |
| Dějepisné atlasy (autor. kolektiv ASUD) | 5 (hodnoceny jako vynikající) |
| Dějiny architektury (videoprogram k výstavě) | 1 |
| Fólie pro zpětný projektor Pravěk -Starověk | 1 |
| Videoprogram 9 kapitol z dějin | 1 |
| Panovníci na českém trůně - omalovánky | 1 |
| Z dějin Pražského hradu - omalovánky | 1 |
| publikace nakl. Digest - výběr | 1 |
| Obrazy ke stavebním slohům | 1 |
| Prázdná místa (Holocaust Židů) - publikace vydaná Okresním muzeem Mělník) |
1 |
| soubor videokazet pro práci s dyslektiky (vyd. ZŠ Třeboň) | 1 |
| návštěvy výstav | 1 |
Seminář se konal ve dnech 16. - 20.11.2001 v Terezíně. Pořadatelé na něj pozvali už koncem června učitele, kteří prošli některým z třídenních základních seminářů připravovaných v letech 2000 a 2001 edukativním oddělením Památníku Terezín a Vzdělávacím a kulturním centrem Židovského muzea v Praze. Zatímco první seminář byl věnován hlubšímu seznámení s problematikou holocaustu, s dějinami Židů, jejich náboženským a kulturním životem, tentokrát šlo především o výměnu informací a ukázky metod v oblasti vyučování problému holocaust. Program byl nesmírně lákavý, není divu, že o seminář byl přes poměrně vysokou cenu 800,- Kč veliký zájem. Ale jen 75 uchazečů mohlo být uspokojeno. A ti byli koncem září příjemně překvapeni nejen potvrzením přihlášky, ale i oznámením, že původně uvažovanou částku uhradí MŠMT a na školy zbude jen cestovné do Prahy a zpět.
Pět terezínských dní bylo doslova nabitých. Program začínal už v pátek po obědě a pak se každý den od devíti do dvaadvaceti hodin střídaly přednášky s workshopy, diskuse s kulturními představeními úzce spjatými s tématem a s terezínským ghettem (pásmo veršů dětských obyvatel terezínského ghetta v podání studentů ze Znojma, klavírní recitál Cornelise Witthoeffta z děl terezínských vězňů Viktora Ullmana a Karla Bermana, film Karla Kachyni odehrávající se v Terezíně v době tzv.zkrášlování Poslední motýl)).
Akci zahájili ředitel Památníku Terezín dr. Jan Munk a náměstek ministra školství dr. Jaroslav Mullner. Na úvod promluvily i dr. Dluhošová z Kanceláře presidenta republiky a dr. Rauchová z MŠMT, které také téměř celý seminář absolvovaly a svými zajímavými podněty, informacemi a názory několikrát významně zasáhly do diskusí.
Úžasný úspěch měla hned první páteční přednáška. Profesor Yehuda Bauer z Yad Vashem v Izraeli pojal téma "Místo holocaustu v dějinách" z pohledu dnešní politické situace. Porovnával a varoval, vystoupení prokládal osobními vzpomínkami a individuálními příběhy z temných let války. Tím předznamenal jednotné schéma, podle nějž se dnes ve vyspělém světě o holocaustu učí: Nestaví se na velkých číslech a ohromujících výčtech nacistických zvěrstev, ale na empatii, na osudu jednoho člověka, který klidně mohl být sousedem naší babičky, spolužákem našeho tatínka. A s tímto člověkem ujdou žáci nelehký kus jeho životní cesty. Účelem takového přístupu k tématu je dosáhnout pocitu, že holocaust není něco, co se nás vlastně netýká, zbořit mýtus, že je sice příšernou, ale naštěstí dávno uzavřenou kapitolou dějin, že se proti "tomu" nedalo nic dělat a že "ti lidé" s námi měli společného asi tolik, kolik hrdinové amerických trihllerů.
Pořadatelům se podařilo zajistit na seminář lektory, kteří se v různých zemích zabývají vzděláváním učitelů v problematice vyučování holocaustu. Odpoledne tedy patřila workshopům, kde si čeští pedagogové mohli na vlastní kůži vyzkoušet, co to je přemýšlet jako obyvatel ghetta (lektorka Lea Roshkovsky, Izrael), jak jsou na tom s představami o obětech, hrdinech a zachráncích (lektor Paul Salmons, Velká Británie).
Práci s historickými dokumenty, porovnávání oficiálních nacistických pramenů a vězeňských motáků učila na materiálu z Osvětimi Alicija Bialecka z Polska.
Málokdy se naskytne příležitost mít v rukou výpovědi několika lidí, kteří se ocitli na jednom místě při téže události, ovšem každý v jiné roli. Proto modelová hodina Wolfa Kaisera z německého Wannsee vzbudila takovou pozornost. Kaiser přinesl otřesná svědectví ze zavraždění 90 židovských dětí nedaleko Kyjeva, seminaristé posuzovali na základě policejních protokolů postoje vrahů i těch, kteří se snažili věc oddálit nebo jí snad zabránit, četli si vzpomínky ženy, která se vyhrabala k hromadného hrobu. "Klaďme si otázky po příčinách," opakoval stále Wolf Kaiser jako své krédo a vzkaz pro české učitele.
Typickou tvořivou hodinu připravil pro svůj workshop Barry van Driel z Nizozemska. Věnoval ji problému romského holocaustu a výstupem byly "novinové stránky" sestavené účastníky na základě jejich emocionálního prožitku a jeho následného racionálního zhodnocení.
Zajímavým příspěvkem k problematice vyučování holocaustu byla dílna Stephena Feinberga z USA o využití internetu ve výuce. Sáhodlouhý seznam webbových stránek, na něž lze studenty odkázat a s nimiž je možné pracovat i ve škole, uvítali všichni přítomní bezezbytku.
Ale Terezín to nebyly zdaleka jen zmíněné workshopy. Zásadní postavení v programu měly i podnětné přednášky Dr. Francziska Pippera ze Státního muzea v Osvětimi (Holocaust na území okupovaného Polska), Dr. Ivana Kamence ze Slovenské akademie věd v Bratislavě (Průběh a formy holocaustu na Slovensku v letech 1939 - 1945) a Donalda Kendricka, jediného britského vědce, který se ve Velké Británii zabývá genocidou Romů.
Na semináři prezentovaly výsledky své činnosti a nabídku pro školy i osvědčené instituce Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, Památník Terezín a Muzeum romské kultury v Brně.
Několik hodin bylo vyhrazeno příspěvkům samotných frekventantů, kteří seznamovali kolegy s metodami, na něž jsou si pyšní, s pátráním po zmizelých sousedech v projektu Kanceláře presidenta republiky, s vlastními pracovními listy, s pokusy o divadelní představení na téma holocaust, s obsahem specializovaných seminářů, které chystají pro své žáky,…
Zvláštním a neopakovatelným zážitkem pak bylo pro všechny zúčastněné setkání s paní Hanou Greenfieldovou, která prošla Terezínem, Osvětimí a jako zázrakem si zachránila život. Dnes žije tato dáma v Izraeli, odkud na setkání přijela, aby se s pedagogy podělila o své neradostné zážitky a aby jim předala své poselství. Paní Greenfieldová, autorka do mnoha jazyků překládané knihy Z Kolína do Jeruzaléma, stála u zrodu několika soutěží pořádaných Památníkem Terezín a svůj poválečný život zasvětila péči o to, aby se židovský holocaust nevytratil z paměti dalších generací.
Ačkoli není v učitelských kruzích zvykem chválit ministerstvo školství, tentokrát učiním výjimku. Díky jeho podpoře (a penězům) si seminaristé odváželi z Terezína balík knih a pracovních materiálů, které shrnuly některé těžko dostupné dokumenty. Namátkou uvádím: sborník mezinárodní konference Fenomén Holocaust, informační materiál Téma: Holocaust, Dokumenty z archivu Památníku Terezín a Židovského muzea v Praze II.díl, sborník literární soutěže Holocaust - svědomí lidstva.
Seminář vedle MŠMT pomohly uskutečnit Task Force for Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research, Institut Terezínské iniciativy a Památník Terezín. Jednacím jazykem pětidenní akce byla angličtina, ale pro méně zběhlé pořadatelé zajistili tlumočnické služby. Těch se brněnská firma BOKS, spol.s.r.o. Oty Brídla zhostila na výbornou a rozhodně přispěla ke komfortu a příjemné atmosféře konference.
Do tohoto článku patří i poděkování pracovníkům Památníku Terezín, kteří se o nás všechny bez rozdílu vzorně starali. A na závěr: Terezínští připravují na jaro 2002 pokračování třídenních seminářů. Kdo ještě nenašel odvahu nebo čas, měl by zaklepat na dveře ředitelny a víkend v Terezíně si vyprosit. Rozhodně nebude mít pocit promarněného času. Termíny seminářů budou v lednu na internetu) a v Učitelských novinách.