Tento rozsáhlý zásadní dokument byl zveřejněn v květnu a předpokládala se diskuse, jejíž závěr byl stanoven na konec června. K diskusi byl předložen na internetu na 240 stránkách, mezi nimiž byl zasut i návrh nového učebního plánu. Dokument má čtyři základní části (A - D). V části B je 13 bodů: mezi nimi jsou zvlášť důležité části 5 (Obecné vzdělávací cíle), 6 ( Obecné kompetence), 7 (Oblasti základního vzdělávání - charakteristiky a cíle a 8 (Oblasti základního vzdělávání - učivo a očekávané kompetence žáků). V této části je vymezeno učivo - obsah a tzv. kompetence, závazné pro tvůrce školních programů, učebnic atd. Na str. 79-80 je učivo vlastivědy ve 4. a 5. třídě, na str. 87 - 100 je v oddíle Člověk a společnost učivo dějepisu a občanské výchovy v 6. - 9. ročníku. Dějepis nemá vlastní postavení jako předmět s pevnou časovou dotací (jako je tomu u češtiny, matematiky, informatiky a cizích jazyků), ale má být ve čtyřech letech vyučován spolu s občanskou výchovou v deseti hodinách - kde o rozdělení hodin rozhoduje ředitel školy.
V oddíle 11 se nachází Učební plán pro základní vzdělávání ( s dotací vyučovacích hodin pro čtyři ročníky: český jazyk 16 hod., cizí jazyky 18 hodin, matematika a její aplikace 16 hod., Informační a komunikační technologie 4 hod., Člověk a společnost 10 hod., Člověk a příroda 22 hod., Umění a kultura 10 hod., Člověk a zdraví 12 hod., Člověk a svět práce 4 hod., Volitelné předměty 4 hod., Disponibilní hodiny 6 hod. ). Skutečnost, že dějepis podle tohoto návrhu by měl mít znovu v některých ročnících na základních školách jednu vyučovací hodinu (v krajním případě by v rámci pokynů mohl mít po jedné hodině dokonce ve všech čtyřech ročnících). Doporučujeme našim členům dodatečné prostudování tohoto dokumentu a vyjádření vlastního stanoviska veřejně - třeba o po oficiální lhůtě připomínek. Jak jsme byli informováni, neoficiálně prý bylo řečeno, že na učebním plánu se bude dále pracovat, takže tyto problémy prý nejsou zcela uzavřeny. Nebude-li slyšet silně názor i jednotlivých učitelů ze škol, může to vést k závěru, že je vše v pořádku.
Víme, že členové ASUD vyjádřili mnohokrát na nejrůznějších fórech své negativní stanovisko k nepřijatelným návrhům učebních plánů a že jsou si vědomi, že výbor tlumočí jejich názor oficiálně ve svých vyjádřením jménem široké obce učitelů dějepisu, avšak bohužel to stále nestačí. Soudě z jiných případů, přece jen soustavné apely na nutnost změn, přinesou pozitivní výsledky (SOČ, SMH, komise historiků ap.)
Uvážíte-li, že je třeba se vyjádřit, ZAŠLETE SVŮJ NÁZOR VEDENÍ VÚP - Strojírenská 386, 155 21 Praha 5 (a výboru kopii, abychom měli potřebné informace pro další diskuse).
STANOVISKO VÝBORU ASUD K RÁMCOVÉMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU (RVP)
Členové výboru ASUD se v předchozích týdnech seznámili s návrhem dokumentu RVP MŠMT/VÚP. Přestože nový školský zákon, jehož byl tento program součástí, byl parlamentem odmítnut, domníváme se, že práce na základním dokumentu formulujícím cíle a obsah základního vzdělávání by se neměly zastavit. Některé části obsahu nepovažujeme za přijatelné, proto jsme zpracovali své připomínky.
S potěšením kvitujeme, že po deseti letech bezradného tápání ministerstva, improvizacích nebo opomíjení této podstatné stránky našeho vzdělávání byl vytvořen dokument zaměřený na cíle a obsah vzdělávání a domníváme se, že jde o široce pojatý a důkladně zpracovaný dokument.
Pro běžnou praxi na školách je bohužel k vyjádření v krátkém čase dosti rozvláčný a v daném čase obtížně zvládnutelný. Způsob zveřejnění pouze na internetových stránkách nepovažujeme však za nejšťastnější. 240 stránek dokumentu, které by měly být studovány u počítače nebo vytištěny a rozmnoženy, není vhodný jednak proto, že většina učitelů nemá počítač na tak dlouhou dobu k dispozici (i když je na škole), jednak proto, že vytištění a rozmnožení stažených stránek pro více učitelů je pro školy finančně velmi náročné. Internet je samozřejmě vhodný pro poskytnutí informací široké veřejnosti.
Není vhodný ani čas zveřejnění - několik týdnů před koncem školního roku, v době přijímacích zkoušek, maturit, uzavírání různých soutěží, klasifikace, žákovských exkurzí a výletů a všeobecné únavy učitelů. Zvlášť těch aktivních učitelů, ochotných a schopných dokument posoudit, kteří jsou na školách nejvíce zatíženi i řadou mimovyučovacích povinností.
Zásadní připomínka se týká učebního plánu. V této podobě ho považujeme za nepřijatelný. Zařazení obsahu vzdělávání do tematických okruhů, které jsou velmi široké a téměř likvidují vyučovací předměty může být směřováním do vzdálenější budoucnosti, nepovažujeme za vhodné pro současnou školu, v době malé konsolidovanosti správního řízení, personálního obsazení vedení škol i složení pedagogických sborů. Obáváme se, že ušlechtilé cíle s poskytnutím maximální volnosti pro tvořivé školy může v jiných případech vést k tomu, že konkrétní rozdělení vyučovacích hodin se bude řídit nikoliv zájmy žáků, ale složením pedagogických sborů (což se již děje). Tím trpí především humanitní oblast, jejíž předměty v jednohodinových dotacích jsou přidělovány k doplnění úvazků neaprobovaným učitelům (velký počet takových hodin potvrdily i výsledky inspekce a také několik našich anket).
Nechceme to posuzovat u jiných oblastí, pro dějepis žádáme přesné vymezení časové dotace. Žádáme, aby dějepis měl samostatné vymezení jako český jazyk, cizí jazyky, matematika a informační a komunikační technologie. Ve stávající podobě je vážné nebezpečí přidělování pouze jedné hodiny týdně. Taková redukce znehodnocuje tento předmět a znemožňuje plnění úkolů jež jsou od něho očekávány (připomínáme rovněž poslední usnesení z jednání výboru ministrů školství zemí Rady Evropy z května t.r.o dějepisné výuce v 21. století; doporučují věnovat pozornost dějepisné výuce a začleňování obsahu i metod odpovídajících potřebám současné Evropy). Snaze o eliminaci této tematiky v naší republice ve stávajících i navrhovaných učebních plánech nerozumíme.
V učebním plánu jsme velmi překvapeni změnou rozdělení hodin oblasti Člověk a společnost a Člověk a příroda. Zatímco v předchozích návrzích byl oznámen poměr 16 hod. společenskovědní oblasti : 16 hodinám přírodovědné oblasti, nyní došlo ke změně - oproti 22 hodinám pro oblast Člověk a příroda pouze 10 hodin pro oblast Člověk a společnost. První verze byla jako záměr a návrh MŠMT potvrzena pracovníkem ministerstva také při veřejném slyšení o dějepise v senátě v říjnu 2000 za účasti náměstka ministra školství. - Navíc: Ačkoliv v cílech oblasti v úvodu se mluví o dvou předmětech - dějepise a občanské výchově, nepochopitelně jsou na jiném místě v oddíle Člověk a společnost (na str. 41 - 44) do této oblasti započítány: dějepis + společenský, hospodářský a politický zeměpis + výchova k občanství. Jaký prostor zbude za těchto podmínek výuce dějepisu? Není-li to záměr a jde o nedopatření, pak ve smyslu a na základě všech předchozích mnohaletých a různorodých aktivit učitelů, historiků, senátorů i kulturní a laické veřejnosti rozhodně žádáme změnu: dvě hodiny dějepisu týdně pro všechny ročníky základního vzdělávání (3. období = 6.-9. ročník).
Další nejasnosti se týkají 4.- 5. ročníku: ve vymezení oblasti Člověk a jeho svět pro 2. období - tedy dřívější vlastivědy ve 4. a 5. třídě se část obsahu dubluje s oblastí Člověk a společnost - 2. období. Tam jsou začleněna velice dobře vybraná témata, která vhodně připravují výuku dějepisu na základě zkušenosti dětí a začlenění regionální historie. Tak se odstraní současný nepřijatelný stav, kdy se do devíti - desetiletých dětí pěchují stovky jmen, letopočtů, termínů a dějů, jimž nemohou rozumět, jež jim nejsou k užitku, ale mohou vzbuzovat k historii jen odpor (konstatováno rovněž na základě bohatých zkušeností členů ASUD i dalších, např. rodičů).
Pojetí oblasti Člověk a jeho svět (2. období) nebo Člověk a společnost (2. období) jako propedeutika dějepisu je přínosné a zkvalitní jak práci ve 4.a 5. třídě, tak i v dalších ročnících dějepisu (3. období). Pouze navrhujeme změnu jednoho z hesel v oddíle Člověk a jeho svět - Historické prameny a památky (2. období). Místo hesla "minulost a přítomnost naší země" (které by mohlo umožňovat některým autorům pokračovat ve stávajícím trendu), zařadit zpřesnění vymezení obsahu na: život lidí na našem území v hlavních dějinných obdobích: lovci mamutů, příchod Slovanů, na hradištích Velké Moravy, život lidí ve středověku ( době hradů, v době zámků), utváření našeho národa, ve věku páry, ve věku elektřiny, ve věku atomu a počítačů - s využitím regionálních specifik, bájí, pověstí, dětské literatury, sbírek regionálních muzeí, návštěvy skanzenů, historických objektů, vzpomínek rodičů a prarodičů apod.). Lze i dále zpřesnit.
K formulacím oddílů Obecné vzdělávací cíle, Obecné kompetence, Oblasti vzdělávacího vzdělávání - charakteristiky a cíle, k jejichž připomínkám byli učitelé v minulém roce vyzváni a které jsme zpracovali a odevzdali na žádost MŠMT a vysvětlili na jednání pracovní skupiny svolané na MŠMT v prosinci m. r.: našim návrhům k upravení a zpřesnění některých formulací nebylo v předloženém dokumentu přihlédnuto.
K oddílu Oblasti základního vzdělávání Učivo a očekávané kompetence - Dějepis v oddíle Člověk společnost - (str. 87 - 100): návrh považujeme za významný krok vpřed, kdy oproti dosavadním strohým heslům osnov a standardů zaměřeným na faktografii, je nově naznačeno, jaký smysl má mít výuka toho kterého tématu. To je cenné, nicméně vymezení v dokumentu nepovažujeme za dostatečné. Chceme upozornit, že touto problematikou se v jiných státech v posledních letech zabývá mnoho historiků, didaktiků i celých institucí - od Rady Evropy přes početné týmy historiků a didaktiků v ústavech až po nejkompetentnější shromáždění v podobě světového kongresu historiků (v loňském roce v Oslo). Upozorňují na význam výuky historie, na ideologickou zneužitelnost historické problematiky i na velká úskalí výuky. Zdůrazňují, že naopak lze historii využívat k utváření žádoucího hodnotového systému a zušlechťování mladé evropské generace.
Navržený dokument pro dějepis považujeme za neadekvátní aktuální potřebě, velmi torzovitý. Je pouze náznakem dokumentu, jaký by bylo třeba dopracovat a s jakými se setkáváme v jiných zemích. Nelze srovnávat např. rozsah a systém zpracování dokumentu pro výuku dějepisu při formulování obsahu a cílů předmětu např. s potřebami matematiky nebo fyziky apod. Proto očekáváme, že bude vydán pokyn, aby se pověření pracovníci z oblasti historie, didaktiky dějepisu, pedagogiky, vzdělávacích institucí, učitelských asociací i školní praxe dále zabývali jak obsahem, tak cíli výuky v detailním rozpracování. Sdružení historiků i ASUD v průběhu uplynulého desetiletí již několikrát obdobnou spolupráci nabízely. Cestou k řešení by mohla být také práce již ustavené skupiny historiků a učitelů dějepisu při MŠMT.
Na závěr a na okraj chceme uvést svůj názor i na některé další oblasti výuky. To, že český jazyk má (i v porovnání s obdobími před rokem 1989) opět menší a jeho významu neodpovídající časovou dotaci (16 hodin za 4 roky), že má nižší časovou dotaci než cizí jazyky (18 hodin), je opět příznačné pro autory našich dokumentů; jakoby nechápali, že mateřský jazyk je klíčem ke všemu ostatnímu, od myšlení až k učení se cizím jazykům. I v tom se lišíme od jiných zemí. Považujeme za nezbytné naučit všechny žáky dobře mateřskému a jednomu cizímu jazyku; ti, kteří mají chuť, zájem a schopnosti učit se jich více, měli by k tomu již na ZŠ mít příležitost v podobě nepovinného předmětu. Zatím se již mnoho let jeví jako obtížné naučit všechny žáky dobře i jeden jazyk (dalším problémem je nedostatek kvalitních učitelů). Je zbytečné předbíhat dobu a klást si cíle, o nichž napřed víme, že v nejbližších letech nejsou splnitelné. Mohou být výhledem, ale nikoliv překážkou znesnadňující dosažení těch cílů, které jsou naléhavé v současnosti. Předpokládáme, že k učebnímu plánu budou organizovány další diskuse.
Projednáno a schváleno na schůzi výboru ASUD dne 15. června 2001.
Se stanoviskem výboru ASUD byli seznámeni i členové výboru Sdružení historiků ČR, kteří k němu na schůzi dne 26. června připojili i své vlastní vyjádření (přepis):
HISTORICKÝ ÚSTAV
Akademie věd České republiky INSITUTE OF HISTORY
Academy of Sciences of Czech Republic
Stanovisko Sdružení historiků České republiky
k Rámcovému vzdělávacímu programu
předloženému k veřejné diskusi v květnu 2001
Na svém zasedání dne 26.května 2001 se výbor Sdružení historiků České republiky po delší diskusi o zásadách Rámcového vzdělávacího programu usnesl na tomto stanovisku:
Dějepisu je třeba zachovat samostatné vymezení jakožto předmětu, který je nezastupitelný nejen pro zajištění patřičného vdělávání žáků základních škol, ale i pro výchovu všech mladých lidí k moderním občanským postojům.
Se zřetelem k objektivním vzdělávacím a společenským potřebám je nutno zajistit dějepisu v příslušných vyučovacích ročnících takovou hodinovou dotaci, jaká je samozřejmostí ve vyspělých evropských zemích, t.j. minimálně dvě hodiny týdně.
Vzhledem k tomu, že Rámcový vzdělávací program neřeší a ve své nynější podobě ani nemůže řešit všechny základní otázky výuky dějepisu na základních školách, Sdružení historiků doporučuje, aby byla příprava náročněji a zodpovědněji zpracovaných podkladů svěřena nově ustavované Poradní komisi náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky pro společenskovědní předměty.
V Praze, dne 26.června 2001
Prof.PhDr.Dr.h.c. Jaroslav Pánek, DrSc.
předseda Sdružení historiků ČR
INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 17