POMŮCKY, LITERATURA

Jsem moc ráda, že mohu konečně napsat: řada dějepisných atlasů, které zpracoval čtyřčlenný autorský tým ASUD, je kompletní.

Pátý díl, nazvaný Dějiny 20. století, vydala Kartografie v červnu. Členům ASUD není třeba soubor představovat - ti, kterým se podařilo od vedení školy získat peníze na zakoupení předchozích čtyř dílů, je pravidelně užívají. Ostatně, že atlasy dobře slouží, dokládají i dotazníkové ankety (např. z dubnového semináře v tomto IL). Přestože jsme si vědomy některých nedostatků, nesetkáváme se se závažnějšími připomínkami. Opakuje se jen výtka k prvnímu dílu, v němž chybí synchronní tabulka pravěku a starověku. Snad se ji v dalším vydání podaří realizovat. Máme ji připravenu.

Pátý díl je zpracován obdobným způsobem jako části předchozí - má čtyřstránková témata, jejichž základem jsou mapy doplněné dalšími prameny poznání, s tradičním úvodním seznámením s obsahem a záměrem oddílu a souborem otázek a úkolů. V tomto díle atlasu je méně motivačních ilustrací, zato více dokumentárního materiálu - schémat, grafů, tabulek nebo časových přímek, které doplňují obsah map. Nově jsou začleněny dobové plakáty, karikatury a fotografie některých z významných osobností podílejících se na událostech zachycených na mapách.

V tomto díle nás více než v částech předchozích zajímají děje, které se odehrávaly v různých částech světa; samozřejmě velký podíl na nich mají války. Snažily jsme se však zařadit také aktivity z oblasti diplomacie - mezinárodní jednání, seskupení a smlouvy - i rozvoj vědy a umění. Mapových oddílů je tentokrát deset - některé jsou věnovány výhradně světu, zejména dění v Africe, Asii, Střední a Jižní Americe. V ostatních jsou obsaženy opět děje ve světě a v Evropě, které vyúsťují v popis událostí odehrávajících se na našem území na poslední stránce oddílu.

Nejnáročnější byla samozřejmě příprava map z druhé poloviny 20. století, kde pro část událostí chyběly mapové podklady. Musely jsme se vyrovnat s tím, že některé z událostí dosud nebyly u nás v atlasech nebo alespoň na mapách odborných studií zveřejněny, nebo jsou jen torzovité (tábory Gulagu, hladomory 20. a 30. let v Rusku, konflikty v ČSR v l. 1919/20, působení čs. jednotek na všech válečných frontách, poválečný odsun - řízený i tzv. "divoký", Varšavské a Květnové povstání, závěr války na území ČSR aj.). Některé podklady jsme získaly i ze zahraničí. V oblasti ekonomiky socialistických států jsou údaje nehodnověrné a v různých publikacích se liší. Předpokládáme, že se zveřejňováním dalších historických prací bude možné nebo vhodné některé mapy, případně grafy zpřesnit nebo upravit. Věříme, že i přes tyto nedokonalosti, bude atlas sloužit alespoň tak dobře, jako předchozí díly.

V atlase jsme rozšířily také úvodní tematické dvoustrany představující problematiku a události 20. století zachycené pak na mapách. Při probírání poválečného období bylo dosti obtížné vyznat se ve všech politických, hospodářských i vojenských seskupeních - vznikajících i zanikajících. Pokusily jsme se to naznačit pomocí map a grafů. Na další dvoustraně je zakončen pohled na "Cesty lidského umu a poznání" - vývoj vědy a techniky; jeho vytvoření bylo samozřejmě značně složitější než u všech předchozích období. Proto nás potěšily rady čtyř odborníků, které nám zprostředkoval prof. R. Zahradník. Za tuto pomoc jsme dr. J. Foltovi, dr. J. Grygarovi, dr. J. Schreiberovi a doc. J. Pleškovi velmi vděčny.

Jedna dvoustrana s ilustracemi architektury završuje přehled hlavních slohů v Evropě. Cílem velké mapy světa je podnítit úvahy o vztazích mezi různými kontinenty v technice, architektuře i problémech globalizace.

Synchronní tabulky jsou na třech dvoustranách - rozšířily jsme údaje z mezinárodních vztahů, kultury, vědy a techniky (poměrně dosti naplněné - avšak bylo opět nesmírně těžké vybrat to nejdůležitější). Předpokládáme, že si každý učitel vybere údaje, které pokládá pro své žáky za zajímavé a potřebné a nikdo nebude nutit žáky devátých tříd nebo kvart učit se je zpaměti.

Poslední z úvodních dvoustran představuje svět jako prostor, v němž lidé ve 20. století zažívají různá dobrodružství, když dobývají horské vrcholy, mořské nebo jeskynní hlubiny, kosmický prostor i objevují tajemství dávné minulosti. Lidstvo prožívá období, kdy nejen určité oblasti, ale život na celé planetě může být lidmi ohrožen. Proto je zařazena mapa světa, na níž jsou naznačeny nejrůznější katastrofy - pohromy způsobované přírodou - proti nimž by se měli lidé učit lépe se bránit (záplavy, tajfuny, zemětřesení) - nebo samotnými lidmi (požáry, havárie tankerů, letadel, atomových zařízení, výbuchy chemických látek apod.). Mapu světa mohou žáci na konci dějepisné výuky chápat jako svou planetu, kterou mohou ovlivňovat v dobrém i ve zlém. A také o tom mohou v tomto věku již zasvěceněji diskutovat.

Atlas je jako všechny předchozí díly zakončen Výběrovým rejstříkem. Pravým završením naší práce bude přijetí atlasu na školách. Děkujeme za předchozí vyjádření; uvítáme i další připomínky a náměty. V současné době připravujeme metodickou příručku; měla by vycházet ze zkušeností příručky k Novověku II; proto bychom byly rády, kdyby nám ti, kteří příručku mají, nabídli své zkušenosti a sdělili své potřeby.

Závěrem - není možné nepoděkovat za vynikající spolupráci výtvarnici paní Dagmar Ježkové, s níž jsme v pohodě a harmonii od roku 1994 pracovaly na všech pěti dílech atlasu. V ohlédnutí za velmi obtížným závěrečným dílem, je třeba zvlášť vyzdvihnout podíl redakce Kartografie - v každém případě by bez mimořádného úsilí a aktivního podílu kartografky ing. Evy Ustohalové atlas neměl ty kvality, jimiž se vyznačuje. Oběma velmi děkujeme.

Při příležitosti vydání naší učebnice Dějiny pravěku a starověku mi dovolte malé osobní ohlédnutí a zamyšlení.

Když jsem vloni na jaře dostala od pana dr. Petra Novotného z nakladatelství Dialog nabídku ujmout se vytvoření nové řady dějepisných učebnic pro základní školy a nižší třídy gymnázií, neváhala jsem ani na chvíli. Kdo by odmítl možnost realizovat svůj sen a využít zkušenosti z celoživotní práce. Navíc učebnice, pro niž jsem v r. 1987 vytvořila didaktický systém, zpracovala grafy, připravila podklady map a napsala kromě výkladových článků všechny texty, byla učiteli v průběhu čtrnácti let vždy hodnocena jako nejlepší ze všech dějepisných učebnic vydaných u nás v tomto období pro základní školy. Jde o Středověk I - III nakladatelství SPN z roku 1988 (původně vydaná pro čtyři okresy jako experimentální, v letech 1992 - 95 po terminologické a další úpravě historiky - autory výkladových článků - vytištěná v SPL-Práce v dalších čtyřech vydáních); podle pečlivých výkazů z nakladatelství bylo ještě v roce 2001 (do června) prodáno téměř tři tisíce sešitů (od každého dílu asi tisíc). Také ze všech anket, které zadal ASUD a další organizátoři v PC, OPS i jinde se vždy umístila na prvním místě; stejně tak ji z didaktického hlediska nejlépe hodnotily i zadané diplomové práce. To vše bylo velmi povzbudivé a lichotivé. Je ovšem také pravda, že když jsem po letech znovu pročítala některé kapitoly, nacházela jsem tu řadu formulací i prvků, které by si zasloužily doplnit, upravit nebo přepracovat.

Teď se tedy naskytla příležitost využít minulé zkušenosti, vylepšit to, co se v obtížných podmínkách před rokem 1989 nepodařilo prosadit, co zůstalo nenaplněno i po roce 1989. Původní maketa učebnice, pomocí níž jsem pro tento model před lety získala zájem ministra, silnou podporu učitelů a snažila přesvědčit i redaktory a spoluautory, a v níž je i řada prvků, které tehdy SPN i spoluautoři historikové odmítli a kterou uchovávám jako historickou relikvii, se nakladateli líbila a model ho zaujal.

Teprve pak nastalo váhání. Problémem byl autorský kolektiv a poměrně krátký termín, kdy měla být učebnice připravena. Jeden historik nás v recenzi k jednomu z předchozích dílů atlasu ostře kritizoval - jak si prý můžeme dovolit vytvářet atlas, když nejsme odborníci, jsme odkázány na literaturu a nedokážeme posoudit, co je v historických publikacích správně a co špatně. Na druhé straně zase učebnice pro deseti - patnáctileté děti píší vědci, kteří se badatelsky také zabývají jen jedním - někdy i krátkým - úsekem dějin a před dětmi v životě nestáli. Navíc za dvanáct let se žádné redakci nepodařilo vytvořit autorský tým, v němž by úzce a tvořivě spolupracovali historikové a učitelé z praxe. O spolupráci jsem požádala dvě kolegyně, jejichž práce si velmi vážím. S Eliškou Kunstovou jsme si dobře rozuměly při mnohaleté spolupráci na souboru dějepisných atlasů a fólií, při níž dokázala tvořivě a nápaditě využít své mnohaleté zkušenosti z výuky dějepisu a českého jazyka na základních i středních školách a svůj hluboký zájem o dějiny kultury - architektury, výtvarného umění, literatury atd. S Ilonou Pařízkovou jsem dokonce několik let učila na jedné škole, seděla ve stejném kabinetu a denně pozorovala její tvořivost, přístup k práci i ke studentům, v nichž dokázala probudit opravdové zaujetí pro obory, jimž je učila. Konec rozpakům - zkusíme to.

Naším cílem bylo vytvořit knížku, která by byla něčím víc než tradiční učebnicí - pomáhala vzbudit v žácích zájem o dějiny, obdiv ke všemu krásnému, chytrému a užitečnému, co vytvořily generace našich předků od nejstarších dob, i odsouzení toho, co lidem škodí a co je ničí. Prostředkem k tomu by měl být didaktický systém, jehož podstatou je vést žáky k přemýšlení o dějích, o lidech, jejich výtvorech a myšlenkách, s nimiž se mohou seznámit pomocí textů (dokumentů, literárních děl, výroků, naučných textů aj.), obrázků, grafů a mapek. Víme, že historie - jak často mnozí zdůrazňují - je příběh (dobře poznaný nebo známý jen v obrysech), ale myslíme si, že tento příběh nemusí vyprávět autorita stojící před lavicemi a předkládající minulé děje k věření, naučení se a reprodukování nebo jen pro letmou informaci. Naopak - každý z žáků by se měl v průběhu školní docházky (nejen v dějepise) naučit neustále a samostatně si doplňovat a dotvářet obraz života společnosti v různých oblastech života, ve vědě, technice, umění nebo sportu z nejrůznějších zdrojů. Jsme přesvědčeny, že historie je ideální oblastí pro obohacování vlastního života každého z žáků - pro dnešek i pro budoucnost, pro sebe sama i pro začlenění jedince ve společnosti, zejména demokratické.

Nadchnout a zaujmout děti a mladé lidi pro poznávání dávného života nemohou reprodukce trosek, předměty z vitrín nebo torza předmětů např. z archeologických nálezů. Proto byly pro učebnici vytvořeny inspirativní ilustrace, na nichž akademický malíř Jan Tichý zrekonstruoval dávný život, oblečení a činnosti lidí různých epoch, jejich obydlí apod. Tyto obrázky se spolu s reprodukcemi a fotografiemi objektů a dobových artefaktů uplatní také na stránkách, v nichž se jakoby ocitáme v některém z dávných prostředí. Motivující výtvarnou podobu dotváří vynikající grafická úprava jednoho z našich předních grafiků Václava Kučery.

Ze zkušenosti jsme poznaly, že zájem žáků, a šesťáků nebo sedmáků v největší míře, je přímo závislý na tom, jakou příležitost pro uplatnění svých schopností ve škole nacházejí. Proto úspěch mají ti učitelé, kteří je - pro některé lidi paradoxně - co nejvíce zaměstnávají a za jejich úsilí je pak ovšem také spravedlivě oceňují. Pro učebnici z toho vyplývá princip předložení optimálního množství takového materiálu, s nímž žáci mohou pracovat, který mohou rozkrývat, posuzovat, obdivovat nebo si z něho vytvářet vlastní názor.

Vybraly jsme to, co považujeme pro dnešní děti za zajímavé a užitečné a současně postihující základní dějinné skutečnosti. Je samozřejmé, že jde o nabídku, že se předpokládá výběr. Že materiál učebnice není určen k naučení a zkoušení. Zapamatovat si je třeba jen část poznatků; to je v učebnici naznačeno otázkami v úvodu (Po stopách minulosti), ve výkladovém článku a souboru základní faktografie. I to však může učitel ještě zkorigovat podle svého uvážení - odlišně pro slabé žáky základní školy na straně jedné a výborné studenty primy na straně opačné.

Významná je vždy role recenzentů - po stránce didaktické učebnici posoudil člen ad hoc) Pracovní skupiny MŠMT pro posuzování učebnic, profesor dějepisu osmiletého gymnázia Jan Kvirenc, odborné recenze se ujal jeden z našich nejlepších vědců zabývajících se starověkem a zejména antikou - profesor Jan Burian. Připomínky obou byly pro nás neobyčejně cenné a přispěly k odstranění menších i větších nedostatků.

Ke struktuře učebnice: Obsahuje 53 výkladových ("klasických") kapitol. Ty jsou základem pro výuku (předpokládáme 65 - 70 vyuč. hodin během roku). Další hodiny mohou být věnovány úvodům k tématům (pro ně jsou připraveny zvláštní motivační dvoustrany), závěrům a opakováním (další speciální dvoustrany) nebo nahlédnutí do některého z prostředí pomocí tzv. "návštěvy", při níž žáky provázejí současné děti; těm většinou na otázky odpovídá některá historická postava. Kromě návštěvy pravěkých obrazáren a skanzenů je tu putování po stopách Odysseových, výprava za archeology starověku, návštěvy dvou fiktivních galerií (prvních států a antiky) a šesti míst antického světa (Olympie s Feidiem, athénské agory s Periklem, Dionýsova divadla s jeho manželkou Aspasií, athénské školy s Platónem, Pompejí s úředníkem městské rady a Hadriánova valu s jedním z jeho obránců). Kromě toho učebnice nabízí i pět dvoustran dokumentů z období nejstarších států (Egypt a Mezopotámie, Palestina, Indie a Čína, Řecko, Řím) s otázkami k jejich studiu k prohloubení výkladu nebo pro zájemce o historii. Závěr publikace tvoří výběrový rejstřík a seznam použité a doporučené literatury. - To je stručné představení učebnice, vlastní názor si samozřejmě uděláte nejen po prolistování učebnice, ale pak až při samotném jejím užívání.

Přesto chci ještě doplnit informaci o metodické příručce a pracovním sešitě. Z vlastní zkušenosti víme, kolik práce a času spotřebuje příprava na vyučování. Tu chceme maximálně usnadnit a nabídnout každému učiteli co nejvíce možností, z nichž si může vybrat - v učebnici i v příručce nebo v pracovním sešitě. Metodická příručka je zpracována jako nabídka postupu ke každé "výkladové" hodině, k hodinám motivačním a opakovacím i k jednotlivým návštěvám. Příručka připojuje možnosti využití dokumentů a uvádí otázky, které k nim mohou být zadány v napojení na konkrétní kapitolu. Každá hodina vychází z obsahu kapitoly, ale příručka nabízí i další vhodné pomůcky. V závěru je připojen seznam edic a souborů pramenů.

Ze své práce ve škole víme také, kolik času spotřebuje v hodině zápis do sešitu. Pracovní sešit, který je těsně spjat s obsahem učebnice, je připraven tak, aby vždy na levé stránce byla osnova zápisu s linkami k doplnění vybrané faktografie a vpravo časová přímka s prostorem pro vyplnění; k opakování nebo procvičení je na výběr nabídnuto několik úkolů různého druhu a náročnosti. Snažily jsme se tady ponechat také část stránky pro možnost vlastních poznámek, kresby apod. Některé grafy, mapky a obrázky si žáci mohou vybarvit a tím si sešit vylepšit podle svého uvážení. Takto poměrně důkladně zpracované zápisy by mohly a měly posloužit žákům i při opakování nebo jiných činnostech v dalších ročnících.

Informace a objednávky na komplet učebnic, pracovních sešitů a metodické příručky byly nakladatelstvím zaslány na většinu škol. Pokud se vám do ruky nedostaly, můžete si je (třeba jen v ukázce) objednat v nakladatelství (DIALOG - knižní velkoobchod a vydavatelství, Markova 9, 460 14 Liberec; tel 048/ 512 30 38 nebo 048/ 27 26 796 ).

Jmenuje se Společenskovědní předměty - je avizován jako Čtvrtletník pro pedagogy základních a středních škol. Jeho první číslo bylo zasláno na všechny školy zdarma, takže by ho všichni měli znát. Přesvědčili jsme se však, že někde se časopis do ruky učitelům nedostal - proto přinášíme tuto informaci; komu se toto číslo do ruky ještě nedostalo, může po něm na škole zapátrat.

K metodickému zabezpečení výuky. Metodickou oblast výuky stíhala v předchozích dvanácti letech jedna pohroma za druhou. Bylo zrušeno Státní pedagogické nakladatelství, které existovalo od dob Marie Terezie proto, aby školám byly nabízeny kvalitní a cenově dostupné pomůcky částečně (nebo zcela) hrazené ze státního rozpočtu. V rámci svého plánu vydávalo SPN kromě učebnic pro nejrozšířenější druhy škol (základní, střední, gymnázia) také učebnice pro školy, jejichž žáků je málo a tvorba i vydávání učebnic není výnosná, někdy ani rentabilní; podobně tomu bylo i se skripty, která "za našich mladých let" byla dostupná a pro některé z nás nuznějších studentů i cenově přístupná. Dnes "ruka trhu" mnohým velmi ztrpčuje život a znesnadňuje studium. Nejhorší je, když není z čeho se učit. Ani studie z oboru předmětových didaktik (alespoň pro dějepis) nevycházejí. Nepřekládají se ani podnětné a zajímavé práce o výuce dějepisu a odborné studie, které známe ze svých zahraničních kontaktů. Ani na fakultách dnes - jak víme od studentů, absolventů i z tisku - didaktice, metodice a praxi na školách pšenka nekvete.

Druhou pohromou pro výuku bylo zrušení podniku Komenium bez náhrady. Vycházely tu, opět za dostupné ceny, názorné pomůcky - mapy, atlasy, diapozitivy, diafony, gramofonové desky, filmy zaměřené přímo na výuku, tedy didakticky zpracované. Bylo by možno mít výhrady ke kvalitě některých z titulů, ale kdo nechtěl, nemusel si je kupovat nebo ty z ústřední rozesílky (jako zvukové nahrávky z dějin KSČ) využívat. Podílela jsem se např. na vydání souboru diapozitivů k dějinám umění přípravou období o gotice (kolegyně Kunstová o období renesance), které bez jakýchkoliv problémů slouží dobře dodnes. Komenium místo proměny - zřejmě, aby se ušetřilo - zaniklo a to ke škodě české vzdělanosti. Že se těchto "výrobků" chopily soukromé firmy, nebylo by na závadu, kdyby: jejich díla byla kvalitní a bez hrubých chyb, byly pro školy cenově dostupné a učitelé o nich měli dostatečné informace. Je tomu však naopak. Informace učitelé nedostávají ani od institucí, které byly k tomuto účelu před dlouhou dobou vytvořeny, osvědčily se ( poskytováním odborné literatury z bohatých knihovních fondů, zajímavými přednáškami, neocenitelnými historickými exkurzemi, jichž jsme se účastnili bezplatně a navštívili místa, kam se "normálně" zavítá jen zřídkakdy atd.) Ideologické škody a působení, byly podle mých téměř dvacetiletých zkušeností s OPS v porovnání s klady mizivé. Že se nezměnilo personální obsazení a obsah a místo toho byla většina středisek bez náhrady zrušena, bylo krokem zpět. Stejně jako někde zrušení, jinde téměř ilegální působení učitelů ve funkci metodiků. Naštěstí se v některých okresech byť za svízelných podmínek, zato s úsilím nadšených učitelů a podporou osvícených úředníků část z činnosti (až do zrušení okresů) udržela. Jen na několika místech nabízela v uplynulém desetiletí učitelům náhradu pedagogická centra (dnes rozšiřovaná s inzerovaným záměrem v budoucnosti poskytnout učitelům plný placený servis).

Metodické časopisy. Konečně neblaze zasáhlo výuku i převedení metodicky zaměřených časopisů do rukou soukromých vydavatelů. Dějepisný Historický obzor změnil svůj charakter a odklonil se od výukové praxe. S obdivem (i se smutkem) si prohlížíme zahraniční metodické časopisy, které nabízejí učitelům dějepisu nepřeberné množství námětů, nabídek projektů, zkušeností z výuky, informací o celém sortimentu pomůcek, odborné literatuře. Některé z nich vydávají učitelské asociace pracující za zcela jiných podmínek než my. Až závist vzbuzuje několik posledních čísel anglických History teaching, které jsme dostali od svých kolegů z Británie. Ale i slovenská Historická revue, která zveřejňuje články konkrétně využitelné ve škole a v rubrice Za katedrou se věnuje přímo metodickým problémům, vzbudil u našich členů na výstavkách neobyčejný zájem.

Toto všechno bylo předesláno proto, aby bylo zřejmé, jak žádoucí je u nás dobrý metodicky zaměřený časopis. Nulté číslo Společenskovýchovných předmětů naznačilo směr, jímž se chce ubírat. Rubriky: Články a eseje, Metodické inspirace (nejde ovšem o naši čtyři roky vydávanou edici metodicky zaměřených sborníků), Dokumenty, Učebnice a pomůcky a Informační servis naznačují směr jeho zaměření.

Naplnění rubrik nultého čísla tyto záměry konkretizuje jak pro dějepis, tak občanskou výchovu, jejichž zaměření a někdy i obsah se ve škole v mnoha směrech doplňují nebo i prolínají. Kubě se věnuje článek O. Kašpara Proměny ostrova svobody, smyslu, historii i současnosti sčítání lidu stať J. Láníka. V článku J. J. Glosera o české předbělohorské kultuře označeném jako Možný metodický postup s využitím učebnice Z. Beneše a P. Augusty Dějiny středověku a raného novověku nakladatelství SPL-PRÁCE jsme však našli šest pokynů k práci s atlasem Kartografie Středověk a přílohou článku, ale jen dva drobné úkoly k učebnici (vyhledejte, kdo byl nejslavnějším sběratelem, a najděte v textu název nového překladu Bible). Pro učitele bude jistě inspirující doplňující materiál článku, pracovní list k dějepisné exkurzi do Litomyšle, byť také bez návaznosti na učebnici. Vyměňovat si zkušenosti s různými typy učebnic a tituly bude užitečné. Pokračování v tomto směru vč. nabídky nejrůznějších námětů k práci ze zkušeností učitelů - bude učiteli nesporně vítáno. Ať už proto, že získají nové nápady, nebo proto, že si budou moci zkonfrontovat svou práci s úsilím druhých.

Druhým metodickým námětem je Etický dramaprojekt v hodinách Občanské výchovy M. Valenty s atraktivním námětem letu do vesmíru. V rubrice Dokumenty byl zveřejněn článek Z. Beneše Maturita z dějepisu vyzývající učitele k připomínkám ke Katalogu požadavků ke společné části maturitní zkoušky pro předmět dějepis, které byly dány k veřejné diskusi. Upozorňuje na různá úskalí, zabývá se i pojmem historické vědomí, jak ho vymezuje Katalog, mezi jehož autory Z. Beneš patří, připomíná nezbytnost znalosti faktografie, která je však jen jedním ze stavebních kamenů. Zdůrazňuje potřebu diskuse o charakteru a obsahu testových úloh. - Druhý předmět je zde zastoupen článkem M. Mičenky Výchova k občanství a maturita.

Rubrika Učebnice a pomůcky úryvkem z recenze L. Staňkové informuje o první učebnici dějepisu pro střední odborné školy od Z. Beneše (nakl. SPL-PRÁCE, Školská 26, 110 00 Praha 1) a byl zde zveřejněn náš článek o našich nových dějepisných pomůckách - souborech barevných fólií - prvním k období pravěku a nejstarších států a druhém k dějinám antiky (nakl. Machek a syn, Švermova 1380 / PS2, Beroun 2, 266 01). Poslední doporučovanou pomůckou jsou nejnovější dějepisné atlasy, jejichž 5. díl - Dějiny 20. století - vyšel v červnu (Kartografie, F. Křížka 1, 170 00 Praha 7). Informační servis přináší program PC Praha pro občanskou výchovu a dějepis (přednášky a exkurze kromě jedné bohužel bez termínů) a PC Plzeň na konci školního roku (Základy společenských věd).

Poslední stránka - Z redakčního stolu - je věnována ukázce z připravovaného rukopisu nakladatelství SPL-PRÁCE o všedním životě ve starověku (Strava ve starověké Číně). Doplňkem je inzerce na deskách (prvouka ALBRY pro prvňáky a speciální nabídka Encyklopedie světové architektury se slevou 25% od nakladatelství BASET).

Perspektivy a potřeby učitelů dějepisu: Vydavatelem nového časopisu je soukromé nakladatelství ALBRA, s.r.o. Havlíčkova 197, 250 82 Úvaly a redakce SPL-PRÁCE sídlící ve Školské 26 Praha 1. Lze samozřejmé očekávat, že z produkce pro výuku občanské výchovy i dějepisu budou mít přednost tituly tohoto nakladatelství. Zdá se však, že redakce nepojímá časopis jako ryze propagační tiskovinu a bude se věnovat i dalším publikacím vhodným a vydávaným pro výuku jinými nakladateli. Tak může časopis získat větší okruh čtenářů, kteří zatím souhrnné a objektivní informace o tom, čím by mohli obohatit svou práci, postrádají. O dalších plánech a profilu časopisu jistě více napoví, až bude zveřejněna redakční rada Společenskovědních předmětů - což zřejmě v termínu, kdy bylo připravováno nulté číslo, nebylo možno zvládnout.

Pokud se týká naší asociace, uvítali bychom, kdyby byla zavedena rubrika informující učitelskou veřejnost jak o aktivitách ASUD, tak i dalších učitelských asociací, např. pro občanskou výchovu, o níž víme jen to, že vznikla (a nahradila tak předchozí zaniklou asociaci HUMANITAS); za ASUD můžeme nabídnout spolupráci a např. zprostředkovat příspěvky z praxe od našich členů. Široký okruh učitelů by jistě - tak jako naši členové - uvítal i zprávy o aktivitách Sdružení historiků ve prospěch výuky dějepisu (snad i jiného sdružení zabývajícího se problematikou společenských věd jako je Společnost E. Beneše, Masarykova nebo Pekařova společnost ap.), Asociace základních škol nebo PAU, pokud se věnují problematice společenských věd včetně vlastivědy. To by pro učitele bylo neocenitelným přínosem, neboť informovanost v této oblasti je i ve věku internetu slabým článkem naší práce a izolovanost jednotlivých složek brání spojenému úsilí, díky němuž by bylo možné dosáhnout žádoucích proměn dříve. V každém případě je za stávající situace, v níž v mnoha směrech zaostáváme za jinými státy, vznik nového časopisu příslibem zlepšení.

Přeji Společenskovědním předmětům - předpokládám že i za další členy ASUD - plodné autory, činorodé redaktory, štědré sponzory a především mnoho čtenářů vděčných za bohaté objektivní informace a podněty pro jejich denní školní práci.

nám zaslal její autor a vydavatel pan Emil Ovčáček z Děčína. Jak je psáno na titulní stránce, první vydání knížky z roku 1999 bylo umožněno přispěním poslanecké kanceláře ing. V. Laštůvky a kanceláře senátora E. Lánského. Nové doplněné vydání vyšlo na náklady autora v červnu 2001. Nabízí nám dokumenty, jaké dosud nebyly publikovány.

V dopise nám napsal: Publikace obsahuje 110 svědectví, většinou osobních výpovědí dosud žijících pamětníků z pohraničí, o jejich vlastních zkušenostech a osudech jejich rodin, zejména v souvislosti s Mnichovským diktátem z roku 1938. Podává rovněž svědectví o tehdejších vztazích mezi zdejšími Němci a Čechy v daném období, tedy od Rakousko-Uherska přes problematiku vlivu nacionalistické politiky šířené z říše, zde uplatňované zejména příslušníky SdP, vedoucí až k jejich zradě a rozbití ČSR.... plním vlastní předsevzetí šířit vlastní i zprostředkované informace co nejširšímu okruhu naší veřejnosti....

Z úvodu čtenáři vyjímáme: "...Zveřejněná svědectví jsou záznamem z osobních návštěv u pamětníků, doplněná o údaje ze zaslaných dopisů a z dalších zapůjčených historických dobových dokumentů, včetně fotografií .... projevuji úctu a vděk.. všem těm, s jejichž osudy a vyprávěním má čtenář možnost se seznámit ... Tato publikace je pouhým střípkem do mozaiky chybějících informací a i našeho národního povědomí. Může posloužit nejen k oživení paměti a vlastních zkušeností, ale rovněž k doplnění znalostí generacím, kterým byly tyto informace dříve odpírány. Má rovněž připomenout, že v novém prostředí připravované evropské integrace bude mít každá národ takovou cenu a jeho slovo takovou váhu, jak vzpřímeně a hrdě se bude hlásit k jednání a každým na úrovni rovného s rovným. Integrace neznamená vzdát se práva hlásit se ke svému národu..."

V dopise není uvedena cena ani tu není složenka k proplacení knížky. Domníváme se však, že ji je možno objednat na uvedené adrese: Nakladatelství Emil Ovčáček, Na Hranicích 189, 405 05 Děčín 9. Pokud byste o soubor těchto svědectví měli zájem - ať pro doplnění svého poznání, využití ve výuce nebo jako pramen pro práce žáků nebo studentů - využijte této ojedinělé zajímavé nabídky.

obdrželi účastnící letošního ročníku, z nichž se většina účastnila LŠ i vloni. Ocenili publikování jedenácti přednášek, z nichž se většina vztahovala k různým okruhům problémů spjatých s osobností T. G. Masaryka, jeho dílem, politikou, žáky i oponenty. Jsou zde stati předních našich i zahraničních odborníků a badatelů J. Opata, K. Zavacké, V. Olivové, J. Dejmka, J. Harny, H. Noskové, K. Gajana, M.L. Neudorflové, J. Hanzala, D. Čapkové a M. Trapla. Každý z učitelů tu najde něco nového a zajímavého.

I když přítomní byli vloni pozornými posluchači a psali si poznámky, je pro účastníky samotné i další zájemce velmi užitečné vlastnit přímo texty přednášek.

Sborník vyšel jako součást projektu MŠMT ČR a vydala jej Porta linguarum, Praha jako 6. díl edice TEXTY PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ. Malá část nákladu je ještě k dispozici, vzhledem dotaci MŠMT za minimální cenu cca 40,-Kč, a výbor ASUD může objednávku v nakladatelství zprostředkovat (publikaci bude možné zakoupit také v prodejně Akademia na Václavském náměstí, ovšem již za cenu tržní).

jsme dostali od paní PhDr. J. Čajové z nakladatelství JANUA ( V Háji 32, Praha 7, 170 00). Podtitul publikace Šumvald u Uničova 1938 - 1945 - Svědectví, Vzpomínky, Dokumenty napovídá, že jde o knížku vydanou na počest jedné z pohraničních obcí (v r. 1997 slavila 710. výročí svého založení). Autorka J. Čajová zde použila také práce J. Kouřila a mapky J. Bartoše (jsou uvedeni jako spoluautoři) i další dokumenty a fotografie z rodinných archivů šumvaldských občanů a rodáků několika rodin.

I tento sborník představíme úryvkem z předmluvy J. Čajové: "... Události z doby před šedesáti lety se na jedné straně odchodem nejstarší generace stávají minulostí, se kterou se dnešní střední a mladší generace budou nadále setkávat vždy jen zprostředkovaně ... Na druhé straně je toto období Pandořinou skříňkou, jejíž otevření může být osudové, jak to dokazuje nejnovější vývoj událostí od listopadu 1989 po dnešek... Říká se, že národy, které neznají svoji historii, si ji musí prožít znovu. Nechci, aby Šumvald ani český národ znovu prošli obdobnou zkušeností, jakou pro nás ve svých svědectvích zachytil šumvaldský rodák Jan Kouřil ... Věřím, že zveřejnění /jeho zápisů/ ... bude podnětem k hlubšímu poznání věcí minulých, jak se v mém rodišti, tak v naší zemi.

Na jaře jsme se seznámili se zajímavým výukovým pořadem z dějin techniky. Jeho autorem je prof. ing. Daniel Mayer, DrSc. ze Západočeské univerzity v Plzni. Jde o pozoruhodný projekt, účinně i efektně zpracovaný firmou Fontys, která jej realizovala za finančního přispění MŠMT. Program o vývoji této vědné disciplíny může vhodně obohatit nejen výuku na průmyslových školách, jimž je primárně určen, ale také v 9. třídách nebo na gymnáziích a SOU. Kazetu distribuuje Vydavatelství ROSA, s.r.o. Thákurova 3/676, 160 00 Praha 6. Po promítnutí části pořadu na jarním semináři jsme si kazety objednali - měli určité množství pro školy zdarma, pouze za cenu poštovného a balného. Zájemci se mohou informovat také na tel. 02/ 24 31 02 59, nebo faxem: 02/ 24 31 41 49.