INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 16
Pořadu redaktorky Prahy ČRo Jindry Jarošové "Káva o čtvrté" se spolu s nám. ministra PaedDr. V.Müllnerem účastnil prof. PhDr. J.Pešek a PaedDr. H.Mandelová. Do televizního pořadu Netopýr na téma "Lesk a bída dějepisu" pozval PhDr.Antonín Přidal kromě náměstka ministra školství za historiky prof. PhDr.R.Kvačka a za učitele členy ASUD PaedDr.H.Mandelovou a Mgr.R.Kotlabu.
Na 11. listopad výbor zorganizoval další vzdělávací seminář ASUD v NM. Pozvání k přednáškám - podle přání členů znovu k dějinám 20. století - přijali doc. dr. Karel Kaplan a publicista Jaroslav Jírů. Vzácnou příležitostí byla návštěva výstavy "Konec tisíciletí - zrcadlo vzpomínek", kterou přítomným uvedl jeden z jejích tvůrců, ředitel historických sbírek NM dr. Eduard Šimek. Akce měla rekordní účast třetiny všech členů ASUD z různých končin naší země a byla opět velmi úspěšná.
Pracovní skupina EUSTORY soustředila přihlášky do historické soutěže pro středoškoláky vyhlášené na téma: SÁM PROTI MOCI (Opozice proti totalitnímu režimu 1948-1989); práce mají být odevzdány v ÚSD AV ČR do konce března. Organizátoři obdrželi přes tři sta přihlášek, prvotní zájem byl tedy velký, věřme, že práce budou zdařilé.
Výbor ASUD jednal o přípravě konference RE a EUROCLIO v r. 2002, která získala podporu MŠMT ČR. Byla vytvořena pracovní skupina, která rozpracovává program a zajišťuje potřebné záležitosti.
Ediční činnost: Výbor dokončil přípravu čtvrtého sborníku edice ASUD s názvem "HISTORICKÉ INSPIRACE - Historikové a přírodovědci školnímu dějepisu". Didaktikům FF MU v Olomouci doc. A. Skoupému a PF TU v Liberci Mgr. V. Ulvrovi poděkoval výbor za zájem o výuku metodiky pomocí našeho prvního sborníku DIDAKTICKÉ INSPIRACE, který pro své studenty objednali již po třetí.
Pro letošní školní rok byl konečně v organizaci Středoškolské odborné činnosti zřízen zvláštní obor 16 Historie a jako obor 17 zařazeny další společenskovědní obory. Jsme tomu rádi, neboť nezanedbatelný podíl na této změně si přičítáme jako zásluhu.
Pracovní skupina ASUD ve složení D. Burdová, M. Sedlmayerová a J.J.Gloser dokončili pracovní verzi sborníků pro učitele navštěvující muzeum v rámci výuky a pro pracovníky muzeí jako výstup projektu "Brána muzea škole otevřená" OSF Praha (v rámci projektu Brána muzea otevřena vedeného dr. A. Brabcovou z OSF). Zahraniční zkušenosti z návštěvy muzeí a galerií vytvářejících zvláštní vzdělávací a výchovné programy pro školy zpracovaly H. Marešová a H. Mandelová. Lektorovali J. Kvirenc a E. Kunstová.
J. Kvirenc a V. Ulvr se podíleli na práci komise pro přípravu státní maturity z dějepisu organizované CERMAT a vedené dr. M. Bezchlebovou. Připravovala koncepci státní maturity, její pojetí a obsah. V další fázi se začne pracovat na databázi testových úloh, které by měli navrhovat převážně učitelé z praxe.
H. Mandelová a M. Sedlmayerová byly MŠMT požádány o připomínky k návrhu Rámcového vzdělávacího programu pro dějepis na základním stupni vzdělávání, který připravil dr. P.Jiřičko z Výzkumného ústavu pedagogického. Vyjádření bylo prokonzultováno na schůzi výboru.
Členové ad hoc) Pracovní skupiny MŠMT - Sdružení historiků ČR pro hodnocení učebnic dějepisu, kde nakladatelství požádala o prodloužení tzv. schvalovací doložky - totiž doporučení k zařazení do seznamu učebnic - D. Burdová, J. Kvirenc a H. Mandelová zpracovali posudky pěti učebnic (viz dále). Obsah posudků byl projednán na schůzi výboru.
Dne 11. XII. se členky výboru M. Sedlmayerová, E. Kunstová a H. Mandelová se dne účastnily jednání uspořádaného MŠMT k hodnocení návrhů tzv. kompetencí pro dějepis a občanskou výchovu na základních školách. Pro dějepis nebylo přítomnými dosaženo shody. Tímto materiálem se již dříve členové výboru zabývali na svých schůzích. Považují materiál dr. Jiřička za první pokus o promyšlené vyjádření smyslu výuky, totiž cílů a obsahu jednotlivých tematických celků. Historikové zastoupení na jednání prof. V. Bůžkem materiál odmítli. MŠMT vydalo pokyn materiál přepracovat - podstatně zkrátit. Tímto úkolem se zabývá nová pracovnice VÚP. Mgr. Leiskeová (dr. Jiřičko přešel do Národního ústavu pro vzdělávání - dříve Výzkumný ústav odborného školství na místo dr. Bezchlebové, která nyní pracuje v CERMATu). Zkrácený návrh, který připomíná všechny předchozí materiály tohoto typu - totiž seznam tezí (viz platné Standardy a osnovy ) nepovažují členové výboru za přínos a pomoc výuce - žákům ani učitelům. Domníváme se, že specifika dějepisné výuky si vyžadují zpracování odlišné např. od přírodních věd, postihující místo vybrané problematiky v osnovách a v životě člověka vůbec (takové materiály známe z některých západních zemí; tam jsou učiteli skutečnou oporou).
Výbor byl seznámen se stavem příprav na novém návrhu RVP - zatím nemá podobu, kterou bychom mohli podporovat.
Členkou celostátní komise pro Soutěž mladých historiků M. Sedlmayerovou byli členové výboru informováni o průběhu tohoto ročníku a ohlasem na inovace. Ty vzešly ze zkušeností z minulých ročníků a slouží ke zkvalitnění soutěže. Předsedou celostátní komise je v letošním školním roce J.J. Gloser ze základní školy v Poličce.
15. ledna se asi deset členů ASUD účastnilo semináře pořádaného CERMAT k problematice tvorby testů pro státní maturity z dějepisu. Byli pozváni na přednášku anglického lektora pana Michella z Velké Británie o přípravě a modelech
Vyšly HISTORICKÉ INSPIRACE, které budou rozesílány členům ASUD bezplatně (v rámci členství). Zbylé výtisky - pokud je seznáte užitečnými - můžete doporučit svým kolegům (viz dále).
Výbor se zabýval přípravou jarního vzdělávacího semináře a stanovil termín (21. IV.) a témata z dějin 20. století:
1/ Česko-německé vztahy (prof. J. Křen)
2/ Současná Afrika a Přední východ ( redaktorka ČRo P.Jazairiová)
23 ledna se předsedkyně ASUD účastnila semináře o vyučování o holocaustu pořádaného Židovským muzeem v Praze a 8. února setkání členů Křesťanské akademie věnovaného podmínkám výuky dějepisu na našich školách.
Výbor projednával činnost ad hoc) Pracovní skupiny pro dějepisné učebnice, především její první jednání, a rozhodl o svých pochybnostech informovat náměstka ministra J. M(llnera.
Výbor schválil vyúčtování dotace MŠMT na rok 2000 a projednával tísnivou finanční situaci související se vzrůstajícími náklady na administrativní náklady, především zvýšené poštovné (od ledna již nelze využívat snížené sazby na tzv. novinové zásilky a zvýšily se sazby) i další výdaje a rozhodl se předběžně požádat členy o zvýšený příspěvek na rok 2001 v částce 150,- . Záležitost bude projednána na valné hromadě v dubnu.
Pro sborník tohoto roku výbor navrhl opět téma metodické - totiž zpracování vyučovacích hodin různého typu s konkrétním postupem, náměty činností s využitím celé škály pomůcek, různých metod - ve frontální, skupinové práci, projektovém vyučování apod. I tentokrát uvítáme příspěvky členů ze základních i středních odborných škol a gymnázií i další návrhy nebo náměty. Stejně tak bychom byli rádi, kdybyste napsali svůj názor na sborník Historické inspirace.
| Celkem odpovědí: 33 | |
|---|---|
| z toho ZŠ | 20 |
| G | 8 |
| SOŠ | 3 |
| VŠ | 1 |
| neoznačeno | 1 |
| vynikající | 18 |
| pochvalné | 12 |
| kritické (opakování tématu) | 3 |
Francie v Evropě poválečného období
| vynikající | 26 |
| pochvalné | 7 |
| kritické | 0 |
| vynikající | 11 |
| (využitelné v praxi - 4) | |
| pochvalné | 8 |
| kritické (zdlouhavý úvod) | 3 |
| nezodpovězené | 11 |
| bez odpovědi | 3 |
| pokračovat v souběhu historik - novinář | 5 |
| další novináře | 2 |
| dějiny 20.století | 5 |
| hospodářské dějiny | 5 |
| architektura 20.století | 3 |
| Loosova vila | 3 |
| kultura a život 1. republiky | 2 |
| problematika politických stran po 2.sv.v. - doc Kaplan | 2 |
| problematika čs. letců v Británii za 2. sv.války | 2 |
| proces s M. J. Husem - Čornej | 2 |
| další náměty jsou uvedeny jednou: - dále pokračovat - pozvat doc.J.Rajlicha - vyjádření mladých historiků a diplomatů - diskuse - vazby dějepisu na další předměty a dějepisné učivo v jiných předmětech - výuka dějepisu v okolních zemích - moderní dějiny evropských zemí - Češi v cizině - co dali Češi světu - osobnosti poválečné ČSR, Evropy, světa - hospodářský rozvoj USA po 2.sv.válce - poválečná 50.léta - osobnosti - Slánský, dr.Horáková, Clementis - doc.Rychlík - česko-slov.vztahy - Mgr.Rokovský (kultura a život 1.rep.) - E. Beneš - holocaust - náboženské konflikty v současném světě a jejich historické kořeny - bitva na Bílé Hoře - dopad na naše dějiny - Konstantin a Metoděj - zednářské hnutí - Praha ve 20.století - Čapkova vila - arcibiskupský palác - archeolog.nálezy - experimentální archeologie - archiv koruny české - archiv na Jižním Městě - informace o ASUDU - mimo přednášky | |
| celkem 33 |
| nezodpovězeno 15 |
| vynikající 7 |
| pochvalné 10 |
| kritické 1 (méně informací o korespondenci s MŠMT, více příspěvků z praxe) |
Výběr historické exkurze
" Přínosné pro praxi, málokdy stíhám výstavu v předstihu, vidím ji až se svými žáky."
Obecně
"Na každé setkání se hodně těším. Nemohla by být častější? Z takto nevšedně a kulturně strávené soboty mám krásný a dlouhodobý zážitek (přednášky chytrých lidí, výstavy, přehled učebnic), ale také jsou důležitá osobní setkání se "starými" známými. Vede mě k dalšímu přemýšlení nad přednesenými tématy, ale také jak ty dějepisné hodiny vylepším."
"Poděkování za práci - organizační záležitosti jsou jistě časově náročné a nám usnadňují práci a náš čas šetří!"
"Oceňuji hrdinný boj proti molochovi ...."
K přednáškám
- J. Jírů
"Perfektní - osvěžující pohled novináře!"
"Fantastické!"
- doc. Kaplan
"Vynikající! Škoda jen, že čas - "náš pán"- tak rychle uběhl."
Když po nástupu nového vedení MŠMT (náměstek dr. Müllner) došlo k odblokování neochoty řešit alespoň některé problémy spojené s výukou dějepisu. Jedním ze vstřícných kroků bylo vytvoření tzv. ad hoc Pracovní skupiny pro posuzování učebnic dějepisu. Vytvoření komise, složené ze zástupců SH ČR a ASUD, navázalo na několikaletou snahu o vytvoření podobné skupiny, která by se však kromě učebnic vyjadřovala i k dalším podstatným otázkám (kurikulum, vzdělávací cíle a kompetence, učební plány apod.) a jejíž hlas by přitom nešlo jen tak pominout. Tento model ad hoc Pracovní skupina (dále jen PS) nepřevzala, z celé škály problémů byla práce komise zaměřena jen na vyjádření k žádostem o prodloužení schvalovací doložky, jimž vyprší původní šestiletá lhůta. PS nebudou předkládány nové tituly, které o doložku žádají poprvé, ty budou nadále schvalovány dosavadním způsobem. Výsledné vyjádření PS se pak pro náměstka stane vodítkem při konečném rozhodnutí o případném prodloužení schvalovací doložky, může ho respektovat, ale nemusí. PS je současně MŠMT chápána jako určitý pilotní model, osvědčí-li se, získá komise zřejmě trvalejší než jen roční statut.
Komise je devítičlenná, její členy jmenuje MŠMT na návrh historiků (SH ČR) a ASUDu. Šest členů navrhlo SH: prof. Bůžek (České Budějovice), doc. Gracová (Ostrava), dr. Knoz (Brno), doc. Beneš (FF UK) a z dalších pražských fakult a ústavů ještě profesoři Pešek a Čornej, kteří nebyli na jednání přítomni. Tři zástupci reprezentují ASUD: dr. Mandelová, Mgr. Kvirenc a Mgr. Burdová (na jednání byla také omluvena). Organizační záležitosti zajišťuje tajemnice PS dr. Rauchová z MŠMT, nemá hlasovací právo, to náleží výše uvedeným devíti členům, nepřítomní se vyjadřují k předloženému návrhu písemně. Všichni členové PS dostávají před jednáním k prostudování zpracované posudky na dané učebnice.
ASUD při vědomí omezeného pole působnosti komise její ustanovení přivítal, domnívali jsme se ostatně, že její první řádné zasedání, které se po nejrůznějších administrativních průtazích konalo 25. 1. 2001, dá možnost některé nedostatky v jejím statutu přinejmenším prodiskutovat, že současně dojde k jakési dohodě o samotném fungování PS, komunikaci mezi jejími členy i MŠMT atd. Toto očekávání se však ukázalo nesprávným. Jednání mělo oficiální ráz, zahájil ho samotný náměstek, přítomna byla načas i vrchní ředitelka odboru, předsedal pak ředitel odboru všeob. vzdělávání dr. Tomek. Zastoupení MŠMT na tak vysoké úrovni lze jistě jen přivítat, stěží pochopitelná je však účast dalších "zainteresovaných" (?) stran - CERMATu (Centrum pro reformu maturitní zkoušky), VÚP, ale vůbec nejvíce nás překvapila přítomnost šéfredaktorky nakladatelství SPL - Práce, tedy nakladatelství, jehož učebnice byly posuzovány. Očekávané interní jednání PS, kde by jistě byl prostor pro širokou výměnu názorů, tak svým nečekaným (a neohlášeným) rozšířením získalo podle našeho názoru výrazné omezení. Samotné jednání, poněkud tlačené i časem, bylo směřováno výhradně ke konkrétním učebnicím, snaha otevřít koncepční otázky vyznívala spíš naprázdno.
Zhruba polovina jednání byla věnována jediné učebnici pro ZŠ, která je součástí tzv. nové řady SPL-Práce: Dějiny středověku a raného novověku (různí autoři kolem P. Augusty a F. Honzáka). Druhá polovina zasedání byla vyhrazena všem čtyřem titulům středoškolské řady Práce: Dějiny pravěku a starověku (Souček), Dějiny středověku (Beneš), Dějiny novověku (Hroch) a Dějiny 20. století (Kuklíkovi). Doc. Beneš, zainteresovaný na obou těchto řadách, se hned na začátku vzdal hlasovacího práva s tím, že sice využije možnosti zapojit se do diskuse, ale do vlastního rozhodování již zasahovat nebude.
Posudek na učebnici pro ZŠ vypracovala Mgr. Burdová z Litomyšle, která přesvědčivě doložila didaktickou nevybavenost, nevhodnost a tedy i velmi omezenou použitelnost učebnice, zmínila přitom i negativní hodnocení této knihy členy ASUDu (v anketách 20. místo z 28 titulů). Jaké bylo ovšem naše překvapení, když jsme zjistili, že tyto - a námi dále rozvedené názory - vlastně nikoho příliš nezajímají. Druhou recenzentkou byla doc. Gracová, která se jako didaktička na vysoké škole představila jako všestranná znalkyně problematiky dějepisu na všech typech škol a také všech učebnicových řad. Domnívá se, že jestliže tuto učebnici již před námi kdosi posuzoval (= námi kritizovaná praxe udílení doložek) a z odborného hlediska je uznal za vyhovující, tak shodně se musí vyjádřit i naše PS. Učebnice je podle ní oblíbená a zdařilá, nepropracovanost didaktického vybavení není důležitá a je vlastně předností této učebnicové řady, nemůžeme jít proti proudu (takové učebnice jsou prý moderní všude na světě), nelze absolutizovat didaktické vybavení učebnice na úkor vědecké správnosti.
(Malá poznámka - pokud od učebnice očekáváme např. úryvky z pramenů, motivační, opakující či shrnující otázky a úkoly, opakovací kapitoly, odkazy na literaturu, rejstříky atd., dodávám, že nic z toho tato učebnice - čítající 79 kapitol pro jeden ročník - neobsahuje, je to obyčejný beletristický vyprávěcí text s obrázky různorodé kvality.)
Vrcholem argumentace bylo převzetí nakladatelských názorů o nenarušitelnosti celé řady. Stejně ostře jako na posudek nepřítomné kolegyně Burdové reagovala doc. Gracová i na naše vystoupení vyvracející její tvrzení. Přehnáno do krajnosti, učinila doc. Gracová práci PS vlastně zbytečnou, vždyť již jednou schválené učebnice jsou vlastně dobré a používat se dá ostatně učebnice každá, učitel si stejně vybere. Dr. Rauchová připomněla současné platné nařízení o používání výhradně učebnicových řad, uvedla, že MŠMT sice zná požadavky na moderní učebnici (byly přílohou schvalovací vyhlášky), ale že jejich naplnění vlastně není nutné.
Znovu připomínám, že naše názory opřené mj. o studium současné teoretické literatury o učebnicích (hl. J. Průchy, J. Skalkové aj.), o poznatky stovek učitelů (členů i nečlenů ASUDu), o nejrůznější ankety, naše vlastní učitelské zkušenosti, trendy ve zpracování zahraničních učebnic atd. - to vše bylo v podstatě odmítáno, pokud vůbec přišlo na přetřes. A znovu jsme slyšeli o tom, že učitel vlastně učebnici nepotřebuje, že učebnice slouží jen domácí přípravě žáků, dobrý učitel je natolik inteligentní, že si vybere sám (i těch 30% neaprobovaných?), že polovina učitelů stejně didaktické vybavení nechce atd., že je zapotřebí jen ohlídat, aby učebnice nikoho názorově nepoškodila.
Výsledek hlasování tedy zřejmý: tři zástupci ASUDu proti prodloužení doložky, oproti tomu názor historiků.
Při diskusi nad učebnicovou řadou pro SŠ byla situace trochu obrácená; diskutovalo se nad posudky dr. Mandelové (Dějiny pravěku a starověku a Dějiny 20. století) a Mgr. Kvirence (Dějiny středověku a Dějiny novověku), za historiky zpracoval takový obecně shrnující posudek na všechny čtyři tituly současně prof. Bůžek. Ten zmínil v posouzení písemném i ústním i některé obecnější problémy, na něž ASUD poukazuje již léta: nejsou vzdělávací cíle a kompetence, nejsou přesvědčivé vzdělávací programy a standardy, ale hodnotí se učebnice, která jim má odpovídat, takže vlastně nakladatelé rozhodují o obsahu dějepisu, chybí metodický časopis atd. Kromě toho připustil určitou míru shody s posudky dr. Mandelové, naopak odmítl vyznění posudků Mgr. Kvirence na učebnici M. Hrocha (Dějiny novověku). Přitom opět vůbec nešlo o didaktické zpracování a vybavenost učebnice (v práci s verbálními texty, úvahami apod. dle mého mínění Hrochova učebnice převyšuje ostatní tituly), ale o problematickou terminologii a zastoupení dějin každodennosti a kultury (což jsme ovšem kritizovali rovněž). "Marxistická terminologie" Hrochova (feudál, krize) přitom prostupuje všemi učebnicemi, třeba i předtím schválenou učebnicí pro ZŠ, a objevuje se i u Z. Beneše. V průběhu diskuse se tak oproti našemu učitelskému názoru stávala z Hrochovy knihy snad naše současná nejhorší učebnice vůbec. Ke zhodnocení jejích kladů a naopak třeba záporů prof. Bůžkem vyzdvihovaných textů (Beneš, Kuklíkovi) opět nedošlo. Shoda panovala v nutnosti inovovat vždy nová vydání učebnic (seznamy literatury aj.).
S výhradami se nakonec i přítomní historikové přiklonili k prodloužení doložek všem titulům pro střední školy na dva roky s tím, že nakladatelství k připomínkám v posudcích přihlédne a zapracuje je do nového vydání.
Omlouvám se za snad až příliš podrobné shrnutí průběhu jednání, přitom mnohé z často ostré diskuse i tak zůstalo nezmíněno, ale chtěl jsem se podělit o celkový dojem. Jestliže by i napříště šlo jen o názory odborných historiků a jestliže by šlo o to, aby PS jen potvrzovala již předtím "osvíceně" udělené doložky, jestliže by činnost PS měla skutečně zůstat omezena jen na toto udílení prodlužovacích doložek, lze uvažovat o přehodnocení našeho podílu na činnosti takové PS. Bude jistě záležet i na tom, jak se MŠMT postaví vůči našim námitkám, kterými budeme na první jednání PS reagovat.
Předpokládám rovněž, že dojde k vyjasnění stanovisek našich a stanovisek zainteresovaných historiků, svou pozitivní roli jistě sehraje SH ČR, které je jakýmsi garantem komise. Cesty zůstávají otevřeny.
Před několika lety, jsme se rozhodli jako první setkání členů ASUD uspořádat seminář na téma historické terminologie a periodizace. Pozvali jsme pět renomovaných historiků, od nichž jsme očekávali rady, jak nově pro školní výuku členit dějiny a jakou terminologii doporučují. Seminář se nevyvedl - odcházeli jsme se stejnými pochybnostmi, s jakými jsme přicházeli. Chápeme, že jde o problematiku náročnou, ale historikové tehdy zřejmě nepochopili, že pro učitele dějepisu je to záležitost nepostradatelná.
Nyní jsme se k tématu vrátili. Využili jsme nám známé a dostupné materiály již dříve publikované. Pro zvolené téma periodizace a terminologie jsme využili několika zdrojů. Z chronologického pohledu jsou to protokoly z dvou sjezdů historiků - prvního poválečného z roku 1947 a prvního "porevolučního" z roku 1993. I když se oblasti našeho zájmu jejich účastníci v rámci odborné historické diskuse věnovali jen okrajově, některé z jejich příspěvků (ve výběru) považujeme i pro nás za užitečné. Setkáním historiků, které bylo věnováno přímo problematice historické periodizace a terminologie, bylo I. kolokvium vysokoškolských učitelů a vědeckých pracovníků, které se konalo v roce 1993 v Hradci Králové. S laskavým svolením organizátorů a editorů vydaného sborníků jsme přetiskli některé referáty. K těmto - pro jiné účely sepsaným statím - náleží i studie slovenského historika PhDr. Ĺubomíra Liptáka, DrSc., vydaná Metodickým centrem v Banské Bystrici v roce 1996 a publikovaná s autorovým svolením.
Původní část sborníku tvoří příspěvky napsané přímo pro tuto publikaci. Jsou z "pera" našich předních historiků, na něž jsme se obrátili se žádostí o zamyšlení nad tématem z jejich úhlu pohledu - dnes již zesnulého nestora českých historiků prof. PhDr. Josefa Polišenského Dr.Sc., dále prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc, ředitele Historického ústavu AV ČR a prof. PhDr.Jiřího Peška, CSc. ředitele Institutu mezinárodních studií fakulty sociálních věd UK. S velkou radostí jsme uvítali ochotu těchto autorů zabývat se nejednoduchým tématem.
K těmto studiím jsme připojili materiály, které jsme získali od rovněž špičkových odborníků - ovšem z jiného oboru. Druhý oddíl tvoří informace o vědě a technice ve 20. století - příspěvky našich významných přírodovědců - dr. J. Folty, dr. J. Grygara, prof. V. Schreibera a doc. J. Pleška. Na tyto členy Učené společnosti ČR jsme se při práci na dějepisném atlase 20. století prostřednictvím předsedy AV ČR prof. R. Zahradníka obrátili s prosbou o přispění k obsahu oddílu "Cestou lidského umu a poznání" součásti jednotlivých dílů dějepisných atlasů připravovaných kolektivem ASUD. Jejich podněty zpracované s velkou péčí a ochotou daleko přesáhly možnosti dané úsporným uspořádáním atlasu a nás velmi mrzelo, že v dané publikaci nemůžeme plně využít jejich kvalifikované informace. Navíc jsme zjistili, jak obtížné je orientovat se v nepřehledné, mnohdy ne zcela věrohodné literatuře a poučit se o tom základním, co vědě a technice přineslo 20. století. To nás vedlo k závěru, že k užitečnému využití přehledů, který by jinak zůstal uložen v našem archivu, můžeme přispět jejich publikováním v našem sborníku. I na tomto místě chceme těmto čtyřem autorům upřímně poděkovat za vydatné přispění k poučení nás samotných i našich žáků a studentů.
Věříme, že i tento sborník napomůže členům ASUD ve školní práci. Uvítáme hodnocení a připomínky.