INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 14
Na čtvrtého dubna zorganizoval náš kolega Jiří Janeček, obvodní metodik dějepisu z okresu Břeclav a předseda regionální pobočky ASUD v Brně, seminář učitelů. Konal se v krásném přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně v rámci činnosti Muzejní a vlastivědné společnosti. Námětem byly problémy výuky dějepisu na základních a středních školách.
Na programu se podíleli Mgr. S. Kašpárková, která informovala o výsledcích české části evropského projektu „Mládež a historie“, Mgr. Janeček, který pohovořil o některých praktických obtížích a problémech výuky dějepisu, jak je pociťují učitelé na školách a PaedDr. H. Mandelová, která seznámila přítomné s činností asociace, s požadavky, které chce ke zlepšení situace prosadit. Přítomní mohli poznat také práci evropských asociací učitelů dějepisu, střechovou organizaci, která je sdružuje - Euroclio a jeho činnost. V další části se mluvilo o nových pomůckách, o dějepisných atlasech, fóliích a učebnicích. Účastníci se seznámili s textem Otevřeného dopisu SH a ASUD. Seminář, jehož se účastnilo asi 40 učitelů z několika jihomoravských okresů, ukončila diskuse. Přítomní odevzdali organizátorovi dotazník s údaji o situaci na školách a problémech, jak je pociťují.
Po skončení semináře se s předsedkyní ASUD sešli čtyři přítomní okresní metodici, aby se poradili o setkání, které má výbor v úmyslu uspořádat. Přispěli podnětným návrhem zaslat metodikům tematicky zaměřený dotazník, jehož zpracování by poskytlo podklady pro zaměření a obsah semináře. propracovaný návrh poslal pak kolega Janeček výboru.
Vzdělávací program Základní škola a doplňky k němu vydané dávají řediteli školy pravomoc rozhodovat o časové dotaci jednotlivých předmětů v 6.- 9. ročníku. Podmínkou je dodržení minimální časové dotace stanovené ministerstvem a celkové týdenní dotace v daném ročníku. Zde je ale kámen úrazu, na který doplácí především výuka dějepisu. Nemám možnost provádět hlubší průzkum, ale ze zkušenosti vím, že spíše ve městech než na venkově je snaha věnovat dějepisu jen minimálně nutný počet vyučovacích hodin. Je to dáno okolnostmi. Městské školy musí konkurovat ostatním základním školám v daném městě a navíc víceletým gymnáziím. Proto se programově různě profilují a hodiny ušetřené na dějepisu přidávají matematice, fyzice nebo cizím jazykům. Obvykle se situace dějepisu řeší dotací dvou hodin týdně v 6. a 7. ročníku, 8. a 9. ročník pak dostávají jednu hodinu. To je podle mne velmi nevhodné. Právě v 8. ročníku se učí o vzniku moderní průmyslové společnosti. Tedy takové společnosti, ve které žáci prožijí svůj život. V 9. ročníku je to zase učivo o vzniku fašistické ideologie a rasismu. tedy o problémech, jejichž řešení se pro dnešní společnost stává prioritou. Témata pro život mládeže velmi důležitá.
Jak jsem již uvedl, jsou školy, které výuce dějepisu věnují po dvou hodinách týdně. Uvažujme nad problémem, jak umožnit všem žákům takovouto časovou dotaci, aniž by byly oslabeny ty předměty, které si jednotlivé školy vytkly jako profilové.
Když porovnáme osnovy programu Základní škola pro předměty občanská výchova a rodinná výchova, zjistíme zajímavou věc. Občanská výchova má určené následující okruhy učiva:
Pro 6.- 7. ročník: Naše škola, naše obec. Náš region, naše vlast. Kulturní dědictví. Majetek, vlastnictví a hospodaření. Život ve společnosti. Člověk a morálka. Člověk a lidská práva. Globální problémy lidstva. Člověk a dospívání.
Pro 8.- 9. ročník: Člověk a citový život. Člověk a rodinný život. Člověk a práce. Stát a právo. Stát a hospodářství. Nadnárodní společenství. Životní perspektivy. /Podle publikace Vzdělávací program Základní škola, str. 189-205/.
Ve stejné příručce jsou osnovy pro předmět Rodinná výchova /str. 207/215/. Učivo není specifikováno pro jednotlivé ročníky, jsou uvedeny jen rámcové okruhy pro 6.- 9. ročník. Okruhy jsou následující: Rodina a širší sociální prostředí. Rozvoj osobnosti. Péče o zdraví, osobní hygiena, režim dne. Zdravá výživa. Pohybová aktivita a zdraví. Sexuální výchova. Prevence zneužívání návykových látek. Osobní nebezpečí.
Porovnáním osnov předmětů občanská a rodinná výchova snadno zjistíme, že se v mnohém překrývají. Rád bych připomněl učebnici Milana Valenty Občanská výchova pro 8. ročník / Práce, 1997/. Podle obsahu této učebnice zjistíme, že se skutečně velká část rodinné výchovy překrývá s učivem občanské výchovy. Zřejmě si to uvědomili i na MŠMT. Svědčí o tom úprava programu Základní škola ze dne 25.8.1998, podle které lze dle místních podmínek školy vyučovat rodinnou a občanskou výchovu jako integrovaný předmět nazvaný Občanská a rodinná výchova. Vše záleží na rozhodnutí ředitele školy. Co brání tomu, aby byl všeobecně zaveden předmět jeden místo dvou a ušetřily se tak 4 hodiny určené v osnovách pro rodinnou výchovu. že je to proveditelní, dokazuje následující přehled témat učiva Občanská výchova, do kterého jsou začleněny učební okruhy Rodinné výchovy.
Občanská výchova 6.- 7. ročník: Naše škola, naše obec. Náš region, naše vlast. Kulturní dědictví- Majetek, vlastnictví a hospodaření. Život ve společnosti. Člověk a morálka + Rozvoj osobnosti. Člověk a lidská práva. Globální problémy lidstva. Člověk a dospívání + Péče o zdraví, Zdravá výživa, Prevence zneužívání návykových látek.
Občanská výchova 8.- 9. ročník: Člověk a citový život + Sexuální výchova. Člověk a rodinný život + Rodina a širší sociální prostředí. Člověka právo. Osobní bezpečí. Stát a právo. Stát a hospodářství. Nadnárodní společenství. Životní perspektivy.
Z uvedeného přehledu vyplývá, že učivo Rodinné výchovy lze celkem organicky připojit k učivu Občanské výchovy. Navíc je nutno připomenout program /peer program/, který pro základní školy organizují pedagogicko-psychologické poradny. Tímto programem jsou vykryta témata Zdravá výživa, Péče o zdraví, Sexuální výchova i Prevence zneužívání návykových látek.
Pro zrušení Rodinné výchovy jako samostatného předmětu vypovídá také okolnost, že se s ní nepočítá jako s volitelným maturitním předmětem, zatímco s občanskou výchovou (ZSV) ano. Proto se domnívám, že by bylo optimální zrušit na ZŠ rodinnou výchovu jako samostatný předmět a čtyři hodiny její časové dotace rozdělit rovným dílem mezi dějepis a občanskou výchovu.
V rámci programu nadace Open Society Fund s názvem Brána muzea otevřená připravila členka ASUD Dagmar Burdová pro Muzeum a galerii v Litomyšli dva soubory pracovních listů určené pro školní výuku a zábavnou hru pro nahodilé návštěvníky (a nejen pro ně) Historický labyrint.
Soubor pracovních listů Pět světů aneb Jak se žilo v Litomyšli je určen pro nižší ročníky základní školy, ale to vůbec neznamená, že by ho nemohli účelně využít i žáci starší či děti ze speciální školy.
Soubor je typický jednoduchými úkoly a minimem požadavků na znalosti dané problematiky a na orientaci v muzejní expozici. Po vyplnění by měl podat zevrubné informace o Litomyšli a o životě její městské komunity v minulosti. Prvořadým účelem Pěti světů je představit Litomyšl jako město lidí, kteří zde žili, pracovali, bavili se a zcela samozřejmě stavěli - soukromé domy i veřejné budovy, hradby, mosty, kostely.
Pět světů by se mělo stát jakýmsi protikladem či doplňkem typického „školního“ pojetí dějin, které představuje především slavné lidi a významné události.
Soubor pracovních listů Dějestop aneb Litomyšlí ve stopách dějin je určen pro vyšší ročníky základní školy a nižší ročníky víceletého gymnázia jako netradiční prostředek k opakování a k prohloubení učiva. Po vyplnění pracovních listů by měl žák mít v ruce vlastnoručně vytvořený jednoduchý přehled dějin města.
Soubor si klade za cíl zařadit historický vývoj místa žákům důvěrně známého do kontextu českých a světových dějin. Umožňuje porovnat dopad „velkých“ událostí na region a konkretizovat je prostřednictvím materiálů obsažených v muzejní expozici Muzea a galerie v Litomyšli. V žádném případě se ale nejedná o učebnici ani o jakýkoli pokus o historickou práci.
Jestliže si učitel objedná některý z nabízených programů, pak dostane předem zdarma metodickou příručku k danému souboru, jeden výtisk souboru na ukázku a má možnost v rámci své vlastní přípravy muzeum dvakrát navštívit bezplatně. Jeho žáci při první návštěvě muzea v rámci programu zaplatí plné vstupné a každý obdrží svůj vlastní soubor pracovních listů. Pokud bude třeba k jeho vyplnění navštívit muzeum několikrát (předpokládá se to), budou ostatní vstupy zdarma.
Historický labyrint je příležitost pro malé i velké, pro děti i dospělé. Lze ho hrát samostatně, ve dvojicích, v jakýchkoli skupinách, mohou ho vyzkoušet celé rodiny i třídní kolektivy. Vnáší do vážných prostor muzea napětí, radost z úspěšného „detektivního“ pátrání, úzkost z chození v „začarovaném kruhu“ - zkrátka dobrodružství. Ačkoli se přímo nabízí jeho využití k soutěži, je určen hlavně k zajímavému vyplnění volného času. Učitelé ho možná uvítají jako neobvyklou formu vyučování.
Podstatou Labyrintu je prohlídka muzejní expozice založená na postřehu, pozorovacích schopnostech a pohybu z místa na místo podle speciální mapy. Zároveň nabízí možnost nestandardním způsobem „provětrat“ znalosti z českých i světových dějin, a to nejen politických.
Jedinou podmínkou, kterou musí hráč splňovat, je znalost čtení. Podle své odvahy, výše sebevědomí či hloubky historických vědomostí si vybere jednu ze tří obtížností Labyrintu, vyžádá si u pokladny Muzea pravidla hry, tužku a hrací kartu a pak už vše záleží jen na něm.
Jak dlouho bude putování „bludištěm“ trvat, se nedá předem odhadnout. Možná hodinu, možná dvě. Třeba ale hráč bude mít štěstí, mimořádný odhad nebo „jen“ báječný postřeh, objeví nejkratší cestu a za 30 minut se ocitne u východu.
Hru lze kdykoli přerušit či ukončit, u pokladny je pak k nahlédnutí celé schéma Labyrintu, přehled všech úkolů a jejich řešení.
Historický labyrint je v expozici umístěn trvale a je návštěvníkům k dispozici po celou otvírací dobu muzea.
Práce na metodické inspiraci pro učitele a muzejníky o vzájemné účelné komunikaci a spolupráci je v plném proudu. Probíhá mapování situace, navazují se kontakty s muzei zapojenými do programu OSF Brána muzea otevřená, návštěvy muzeí a jejich zajímavých aktivit přinášejí první poznatky, dochází k vyjasňování stanovisek k použitelnosti muzejních programů pro výuku. Přístup oslovených muzeí nelze než pochválit a ocenit jejich ochotu „jít s kůží na trh“ a nechat si nakukovat pod pokličku, ačkoli lze vytušit, žene všechno se bude našemu týmu ze „školního hlediska“ líbit.
Bohužel se nám nepodařilo navázat stejně dobré kontakty s našimi kolegy učiteli. Mnozí se sice nabídli ke spolupráci, když ale byli postaveni před prosbu ukázat, jak vypadá jejich reálná práce s muzejními expozicemi, nikdo se už neozval. Čestnou výjimkou je Libor Šmejda, který ve škole v České Lípě realizuje nápad muzea ve škole, vytváří s kolegy pracovní listy a co nevidět bude připraven na naši návštěvu. Děkujeme mu a je nám líto, že je se svým nadšením a ochotou zapojit se do této zajímavé aktivity sám.
Pokud snad teď vy, pozorní čtenáři, máte pocit, že vaše spolupráce s muzeem je pro vaše žáky inspirující, že se vám daří využívat muzejních expozic k výuce, ozvěte se nám. Rádi se s vámi spojíme a poslechneme si vaše zkušenosti. Náš kontakt:
Dagmar Burdová, Komenského 1050, 570 01 Litomyšl, 0464/613644, e-mail dag.bur@post.cz.
Loňský ročník SMH jsme dovedli do konce vlády Lucemburků. Letos tedy pokračujeme od Jiřího z Poděbrad do 19.století. Nezajímáme se však o politické dějiny, ale o všední život – jak lidé bydleli, co jedli, čím se bavili, jak léčili své nemoci, kterými dopravními prostředky mohli cestovat apod.
Stejně jako v loňském roce soutěžící studují knihy z edice Dějiny v obrazech, které vydává nakladatelství Albatros, a Toulky českou minulostí.
Abychom vnesli do soutěže nějaký řád, stanovili jsme 14 tematických okruhů, které se opakovaly ve školním, okresním i regionálním kole. Otázky se samozřejmě stávaly čím dál těžšími.
Hned v září jsme rozeslali na všechny školy zcela přesné pokyny k soutěži: seznam studijní literatury pro jednotlivá kola, termíny, kdy se mají konat, i tematické okruhy. Soutěžící, kteří si přáli postoupit do některého z vyšších kol, měli tedy dostatek času na přípravu.
Stále však zůstává stejný problém. Dokud bude soutěž probíhat formou testů, ač třeba sebevíc zajímavých, šanci na postup má jen ten, kdo dokáže hodně přečíst a přečtené si zapamatovat. A to se nám nelíbí.
Od loňského roku, kdy jsme organizaci soutěže převzali, toužíme dělat ji úplně jinak, než to bylo dříve. Přáli jsme si formu testu zrušit a biflování nahradit pátráním. Když jsme však udělali průzkum, co chtějí učitelé, forma testu opět zvítězila.
Proto jsme se rozhodli, že si svůj sen splníme alespoň v národním kole. Loni jsme to zkusili v ma-lém měřítku – děti řešily různé úkoly na Karlově mostě. Líbilo se jim to a i soutěžící z Prahy, kteří tudy často chodívají, říkali, že mnoha věcí si doposud nikdy nevšimli. Ověřili jsme si tak, že tato forma by byla pro děti zajímavější, a myslíme, že i užitečnější.
Letošní národní kolo je proto téměř výhradně postaveno na pátrání a zjišťování informací v terénu.
Vstupenkou do národního kola je kromě vítězství v regionu písemná práce. Žádné opisování z cizích knih, ale výsledek vlastního zkoumání. Tématem jsou kamenné kříže v Čechách a na Moravě. Soutěžící podle doporučené literatury kříž najdou, vyfotografují, nakreslí plánek, kde kříž stojí, napíší, jak ho hledali a co zjistili o jeho historii. To vše nemá přesáhnout 2 stránky formátu A4.
Vlastní národní kolo proběhne v Litomyšli a v jejím okolí. Podnikneme několik výletů – do skanzenu na Veselém kopci, do Poličky, na hrad Svojanov apod. Jeden celý den věnujeme Litomyšli.
Kromě soutěže jednotlivců, která byla vždy, zařadíme letos i soutěž družstev. V tom vycházíme z přání účastníků loňského ročníku .Věříme, že děti bude soutěž bavit nejméně tolik, jako nás bavila její příprava.
Při neochotě MŠMT vytvořit pro dějepis soutěž obdobnou přírodovědným olympiádám a neochotě zrovnoprávnit zařazení dějepisu v SOČ (o tom na jiném místě) jsme přivítali nabídku hamburské nadace Körber Foundation podílet se spolu s Ústavem soudobých dějin Akademie věd (USD) na organizaci středoškolské soutěže s tematikou 20. století. V Německu je organizována již od 70. let, v dalších zemích – Polsku, Ukrajině, Turecku, Rusku, Slovinsku, Bělorusku, Bulharsku, Norsku, Estonsku a Rumunsku byla pak zahájena v průběhu let devadesátých. Nabídka Körbrovy nadace z 1. pol. 90. let nenalezla u MŠMT ohlasu, nová nabídka v r. 2000 padla prostřednictvím USD a ASUDu na úrodnější půdu.
Tuto informaci berte jako předběžnou, protože právě probíhající jednání o financování soutěže s Körbrovou nadací i o zastřešení soutěže na české straně (patronace předsedy AV), nicméně bychom rádi 1. ročník zorganizovali již v dalším školním roce (2000-2001), a proto vám raději naši nehotovou představu nabízíme již nyní.
Soutěž bude určena pro žáky gymnázií, ale i dalších typů středních škol s výukou dějepisu, měla by se opakovat každý školní rok. Její oficiální vyhlášení by spadalo na září, práce by se odevzdávaly zřejmě ke konci zimy (bude upřesněno) tak, aby vyhlášení vítězů mohlo proběhnout ještě před koncem školního roku. Zatím neuvažujeme o vytváření nějakých věkových kategorií (nižší a vyšší ročníky) či o vícestupňovitosti soutěže (např. krajská kola) - tady bude záležet na počtu soutěžících a tato pravidla jistě doznají změn v dalších ročnících.
Smyslem soutěže není kompilační zpracování vydané odborné literatury, ale především samostatná práce se specifickým typem pramenů ústních. Téma bude vyhlašováno tak, aby se hlavním pramenem staly vlastní prožitky nejen samotného studenta, ale jeho rodiny a okolí, vzpomínky pamětníků, rodinné archivy, případně dobová publicistika. Většina témat ve zmíněných zemích se týkala každodenního života, rodiného prožívání významných historických událostí, také pohledu dětí a studentů na ně i naopak na doby historického bezčasí, obecnější témata se dotýkala problematiky svátků a slavení vůbec, také památníků a vzpomínek, dějinných protestů, objevila se témata z historie školy, dopravy, sociální péče...
Jak již bylo uvedeno, soutěž bude organizována USD a ASUDem - vytvořen je pětičlenný výbor (za USD jeho ředitel dr. O. Tůma a dále dr. V. Čelko, za ASUD Jan Kvirenc, Eliška Kunstová a Ilona Pařízková), který v současnosti připravuje organizační řád soutěže a zpracovává další náležitosti, kratší sdělení by se měla objevit i v tisku (UN, ĎaS). Půjde-li vše podle našich představ, alespoň základní informace o soutěži by se měly ještě před hlavními prázdninami dostat přímo na všechna gymnázia a některé další střední školy, budou osloveni i okresní metodikové. Nejpozději na začátku září obdržíte další zásilku s vyhlášením tématu pro 1. ročník a také zmíněný organizační řád soutěže, včetně důležitých termínů a také nezbytných technických údajů (např. rozsah práce).
Bude pak už záležet jen na Vás a Vašich studentech, jaký bude osud této naší aktivity. Úspěšným studentům přitom budeme moci nabídnout možná i nejen symbolické ceny, vítěz navíc získá možnost práci prezentovat v zahraničí.
Jste už spolu s námi alespoň trochu zvědaví na první ročník soutěže?